O víkendu proběhla státní návštěva čínského prezidenta Xi Jinping Ruska. Poté se prezident přesune na dvoudenní návštěvu Tanzanie, a zároveň v pondělí by měl navštívit i Jižní Afriku, kde se zúčastní summitu ekonomického uskupení BRICS, které proběhne od úterý do pátku v jihoafrickém Durbanu. Na konci března pak prezident Xi Jinping navštíví Republiku Kongo. V rámci jednotlivých cest by mělo dojít k podepsání různých strategických smluv upevňující spolupráci s jednotlivými státy především v ekonomické a hospodářské oblasti.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Obchodní a investiční vztahy Singapuru s Běloruskem jsou na vzestupu
Na Singapursko-běloruském obchodním fóru, které se koná v těchto dnech v Singapuru, spolu oba státy podepsaly řadu dohod, na jejichž základě se prohlubuje vzájemná singapursko-běloruská kooperace v oblasti obchodu a investic. Za singapurskou stranu se jednání účastnily Singapurská obchodní federace a Mezinárodní obchodní komora v Singapuru, za stranu běloruskou pak Obchodní a průmyslová komora Běloruska. Podle běloruského prvního vicepremiéra Vladimira Semashko skýtá běloruský trh pro singapurské obchodní společnosti mnoho příležitostí, především v oblasti petrochemického a farmaceutického průmyslu. Obchodní činnost mezi oběma zeměmi za loňský rok se pohybuje ve výši zhruba 50 milionů USD. Singapursko-běloruské obchodní fórum je zároveň spojeno se státní návštěvou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vedle obchodních dohod byla mezi oběma zeměmi podepsána i dohoda o vzájemném zřeknutí se vízové povinnosti pro držitele diplomatických a úředních pasů.
Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu
Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.
Rusko-čínské dohody v oblasti bankovnictví a energeticky byly podepsány
Náměstek ruského premiéra Dmitrij Rogozin a jeho čínský protějšek Wan Yang v pátek podepsali dohody o spolupráci v bankovnictví, energetice a zemědělství. Čínská rozvojová banka se tak stala spolu-partnerem ruské petrochemické firmy Sintez Group, Olega Deripaska a těžařské společnosti MBC. K velmi těsné spolupráci by pak mělo dojít mezi ruskými firmami Uralvagonzavod, leasingovou společností VTB a čínskou společností Honghua. Jde tak o první a zásadní krok nové spolupráce mezi Čínou a Ruskem především na poli bankovnictví a energetiky.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
Manželka syrského prezidenta al-Assad se objevila po dlouhé době na veřejnosti
Manželka syrského prezidenta Bashara al-Assada Asma a jejich 3 děti se v rámci svátku Matek zúčastnili benefiční akce v Damašku. Výtěžek získaný z prodeje výrobků je určen pro matky syrských vojáků zabitých v občanské válce. Prezidentova rodina je viděna málokdy, svou přítomností Asma al-Asssad rozptýlila spekulaci o svém odjezdu ze země a přijetí azylu v Rusku. Naproti tomu prezidentova matka Anisa Makhlouf spolu s dcerou Bushrou již nějaký čas pobývají v Dubaji, jejíž manžel generál Assef Shawkat byl v červenci 2012 zabit při bombardování Ústředí Národní bezpečnosti v hlavním městě.
60 členů Jednotného Ruska v Krasnojarském kraji hrozí vystoupením ze strany
Uvedli to v otevřeném dopise, který adresovali předsedovi strany a premiérovi Ruské federace Medvěděvovi. Své setrvání v rámci členské základny podmiňují odvoláním lokálního šéfa vládní strany v Abanském okresu Mikhaila Krivitsky, který na svém postu úřaduje již 13 let. Jeho odpůrci jej obviňují z dlouhodobého přijímání úplatků a spolupráce se zločinci, kteří v rozlehlém středosibiřském regionu nelegálně těží dřevo. Nejedná se o první akci s cílem odvolání stranického šéfa. V září roku 2012 podepsalo takto zaměřenou petici 600 místních obyvatel bez politické příslušnosti, proti jeho setrvání ve funkci je údajně i většina místních zastupitelů.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.
Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu
Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
Stranu Spravedlivé Rusko opustily tři výrazné postavy, možná založí vlastní stranu
Poslanci Gennady Gudkov a jeho syn Dmitry Gudkov byli z provládní strany Spravedlivého Ruska vyloučení kvůli účasti na demonstraci proti zákazu adopcí ruských dětí občany USA. Ze solidarity členství ve straně přerušil i Ilya V. Ponomarev. Dmitry Gudkov se prozatím nevzdal svého poslaneckého mandátu, v nejbližší době o něj ale možná přijde. Někteří zákonodárci totiž požadují přezkoumání jeho nedávné cesty do Washingtonu, kde se měl údajně dopustit zrady nabádáním zástupců USA k ovlivňování blíže nespecifikovaných vnitřních záležitostí Ruska. Poslanec Gudkov v reakci na aktuální události zvažuje založení vlastní sociálně demokratické strany.
Tělo zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebude zabalzamováno
Venezuelská vláda oznámila, že možnost zabalzamování těla zesnulého prezidenta Huga Cháveze nebude realizovatelná. Rozhodnutí přijala vláda poté, co obdržela lékařskou zprávu ruské odborné komise, která prohlásila, že tělo prezidenta Cháveze by muselo být přesunuto do Ruska na minimálně 6 měsíců. Kromě toho se objevily informace o tom, že tělo na balzamování nebylo včas připraveno. Rozhodnutí bylo sděleno veřejnosti ministrem pro informace Ernestem Villegasem prostřednictvím sociální sítě Twitter, kde vyjádřil politování nad neuskutečnitelností plánu, ve který doufali mnozí Venezuelané.
Evropská kosmická agentura bude na výzkumu Marsu spolupracovat s Ruskem
Původním partnerem měla být americká NASA, která však účast odvolala kvůli rozpočtovým škrtům. Výzkumný projekt nese název ExoMars a jeho cílem bude umístit na povrch naší sousední planety dvě výzkumná zařízení. Prvním z nich bude mobilní stroj podobný vozítku Curiosity, které na Marsu operuje nyní. Bude mít k dispozici výrazně modernější vybavení, které mu umožní získávat vzorky pomocí vrtů hlubokých až dva metry. Společně s ním bude na planetě operovat statický Geofyzikální a environmentální modul, který by měl minimálně 6 let detailně monitorovat změny počasí a seizmickou aktivitu planety. Rusové souhlasili s poskytnutím raket, které oba přístroje dopraví na místo určení. První z nich by měla odstartovat v roce 2016, druhá v roce 2018. Celkové náklady projektu se odhadují na 1,6 miliardy USD.
Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.
Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu
Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.
Ruské námořnictvo dostane nové ponorky a lodě
Oznámil to ministr obrany Ruské federace Sergei Shoigu. 24 ponorek a 54 lodí obohatí ruskou flotilu v rámci rozsáhlé modernizace armády, která by měla být dokončena v roce 2020. Celkové náklady reformy by se měly pohybovat okolo částky 662 miliard USD. O spolupráci v oblasti rozvoje ponorkového loďstva nedávno projevili zájem představitelé Vietnamu. Ruský ministr obrany jim údajně minulý týden přislíbil blíže neurčený počet podmořských plavidel i s trénovanou posádkou. Protislužbou by ze strany jihoasijské země mohl být pronájem základny Cam Rahn, která byla ruskou armádou využívána od dob studené války do roku 2002. Vietnam by posílení vztahů s Ruskem i symbolickou přítomnost jeho vojáků v regionu uvítal. Důvodem jsou jeho spory s Čínou o ropná a plynová naleziště v Jihočínském moři.
Kazachstán pohrozil omezením exportu zemního plynu do Ruska
V případě, že se obě země nedohodnou na cenových podmínkách, bude část z aktuálního ročního objemu 7 miliard metrů krychlových přesměrována jižním směrem, pravděpodobně do Číny. Využito by při tom mělo být přes 1400 km dlouhé potrubí Beineu – Bozoi – Shymkent, jehož dokončení se plánuje na podzim roku 2014. S energetickými vztahy obou zemí souvisí i nedávná ratifikace smlouvy o dodávkách ropy, která byla s Ruskem podepsána v roce 2010. Umožnila Kazachstánu každý rok čerpat 6–7 milionů tun ruské ropy bez nutnosti platit za ní celní poplatky. Smlouva vyprší 1. ledna 2014.
Rusko nebude naléhat na odchod prezidenta Assada
V rozhovoru pro BBC to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Neúčastníme se hry o změnu režimu. Jsme proti zásahům do domácího konfliktu. Není na nás, abychom rozhodovali, kdo povede Sýrii, toto rozhodnutí musí učinit Syřané,“ prohlásil ministr Lavrov. Ministr se má příští týden setkat se svým britským protějškem Williamem Haguem, téma Sýrie bude při jednání hlavním bodem agendy. Ministr Lavrov uvedl, že Rusko a Velká Británie se podle něj docela shodují na tom, jak má syrský konflikt dopadnout, tedy že má vzniknout „jednotná a demokratická Sýrie,“ o které budou rozhodovat její obyvatelé. Ministr Lavrov rovněž uvítal „konstruktivní prvky“, jenž ve svých nejnovějších postojích ukázala Syrská národní koalice (SNC), hlavní syrská opoziční strana.
Moldavská proevropská vláda byla rozpuštěna
Prozápadní moldavská vláda podala demisi poté, co jí parlament vyjádřil nedůvěru. Svržení vlády premiéra Vlada Filata podpořili svými hlasy kromě opozičních poslanců také členové koaliční Demokratické strany. Důvodem byly dlouhotrvající osobní spory mezi jednotlivými ministry. Tříčlenná koalice se od příchodu k moci v roce 2009 pokoušela zmírnit ekonomickou závislost na Rusku. Aliance pro evropskou integraci (AEI) premiéra Vladimíra Filata byla na cestě k úspěšné integraci do EU, což byl jeden z hlavních cílů premiéra, který se ve volbách v roce 2009 ujal moci po komunistické vládě. Nynější vláda doufala, že podepíše dohodu o přidružení k EU v tomto roce. Podle premiéra Filata se vyjádřením nedůvěry vládě snaží komunistická strana vynutit nové volby, aby měla šanci vrátit se k moci po 4 letech v opozici. Moldavský prezident Nicolae Timofti má 45 dní na jmenování nového premiéra, kterému musí vyslovit důvěru parlament. Pokud nominovanému kandidátovi nevyjádří podporu dostatečný počet poslanců, čekají zemi předčasné volby, které by podle analytiků mohly vyústit ve výhru proruské komunistické strany.
Exprezident Gorbačov kritizuje současného ruského prezidenta za poměry v zemi
Bývalému prezidentovi Sovětského svazu vadí především porušování lidských práv a rozsáhlá korupce ve státním aparátu. Prvnímu muži Ruské federace doporučil, aby vedl s obyvateli země otevřený dialog. V posledních dnech se objevily dva případy korupce ve státní správě. Člena prokremelské politické strany Spravedlivé Rusko Olega Mikheyeva vyšetřovatelé obvinili z pokusu o realitní podvod, který by mu v případě úspěchu přinesl zisk necelých 17 milionů USD na úkor továrny na výrobu motorů ve Volgogradě. Zároveň se údajně pokusil nelegální cestou získat 69 milionů USD od banky Promsvyazbank, která patří mezi největší ruské soukromé finanční instituce. Druhá zpráva se týká bývalé zaměstnankyně ministerstva obrany jménem Yevgenia Vasilyeva, které byly zabaveny tři luxusní byty, dům a nemovitost v luxusní moskevské ulici Arbat. Vasilyeva je v domácím vězení kvůli podezření z účasti na korupčním skandálu, do kterého byl pravděpodobně zapleten i nedávno odvolaný ministr obrany Anatoliy Serdyukov.
V Sýrii údajně bojují stovky islamistů z Ruska
Tvrdí to vedoucí Centra pro regionální a etnonáboženská studia Rais Suleimanov. Odvolává se při tom osobní na rozhovory s účastníky bojů. Celkový počet ozbrojenců odhaduje na 200. Řadí je mezi radikální saláfisty, kteří prosazují konzervativní, sunnitskou formu islámu. Jejich cílem je svržení syrského diktátora Bashára al-Assada, který patří mezi alavity. Jednou z vedoucích postav rebelů je údajně Airat Vakhitov, kterého Američané v roce 2002 věznili na ostrově Guantanámo. Odtud byl po 2 letech transportován do Ruska a propuštěn pro nedostatek důkazů. Zastřešující organizace, která údajně kromě Rusů sdružuje i Ukrajince a příslušníky dalších států bývalého Sovětského svazu, nese jméno Kata’ib Mohadzherin. Analytici se k Suleimanově zprávě staví skepticky kvůli nemožnosti ověřit prezentovaná fakta. Jedním dechem avšak dodávají, že zpráva může být pravdivá. Poukazují na druhou válku v Čečensku, během které se povstaleckých bojů proti ruské armádě účastnily početné skupiny muslimů ze zahraničí.