Vlády členských zemí eurozóny diskutovaly o způsobech, jak pomoci Portugalsku a Irsku rychle se vrátit na kapitálové trhy a vyjádřily preference pro odložení splácení záchranných půjček ze strany obou států. Irsko získalo prostřednictvím mezinárodní finanční výpomoci 88,5 miliard USD a Portugalsko dokonce 104 miliard USD se závazkem provedení několika programů strukturálních reforem, aby se země mohly plnohodnotně vrátit na finanční trhy. Irský program skončí v letošním roce, portugalský program v příštím roce. Plná návratnost zemí na finanční trhy by byla největším úspěchem pro eurozónu, která se snaží přesvědčit, že její záchranné balíčky jsou použitelné v krizi, jako je nezaměstnanost.
Archiv rubriky: Evropa
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Šéf Evropské centrální banky slibuje spravedlivější společnost
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi hodlá ECB pokračovat v opatřeních na podporu ekonomiky eurozóny a uvolňování měnové politiky. Dále slibuje, že snahy o překonání evropské dluhové krize, i přes rozsáhlé sociální dopady, vedou ke spravedlivější společnosti. Evropa reaguje na dluhovou krizi hospodářskými a rozpočtovými reformami, které mají vést k odstranění daňových úniků a rozsáhlé nezaměstnanosti. Šéf ECB upozorňuje na to, že finanční trhy v eurozóně nefungují a v některých zemích mají podniky i lidé stále problémy získat půjčku. Draghi ujišťuje, že v letošním druhém pololetí by mělo dojít k postupnému oživení ekonomiky eurozóny.
Ministr zahraničí Schwarzenberg by byl proti obsazení postu velvyslance Janem Fischerem
Šéf resortu zahraničních věcí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Lidové noviny sdělil, že pokud by byl expremiér Jan Fischer navržen na obsazení postu velvyslance, postavil by se proti návrhu. Jeden z neúspěšných kandidátů na prezidenta Jan Fischer přitom připustil možnost přechodu k diplomacii. Ministr zahraničí svůj postoj odůvodnil tím, že místa velvyslanců by měli zastávat pouze profesionálové. Nastupující prezident Miloš Zeman již hovořil o možném obsazení postu velvyslance v Moskvě. Tím by se mohl stát bývalý kosmonaut Vladimír Remek.
Vláda schválila novelu zákona o majetku ČR
Místopředsedkyně vlády Karolina Peake ve středu informovala o tom, že členové vlády schválili novelu zákona o majetku ČR. Novela vychází z protikorupční strategie a zavádí například centrální registr majetku státu a centrální registr administrativních budov. Registry budou sloužit ke zveřejňování údajů o dispozicích s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů. Hlavním cílem novely má být zprůhlednění nakládání se státním majetkem a hospodaření státu. Vládní kroky uvítala i opoziční ČSSD, podle které je důležité, aby vláda měla přehled o tom, jaký má majetek.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Strany Most-Híd a SMK budou v krajských volbách kandidovat společně
Strany Most-Híd a SMK půjdou do voleb v Banskobystrickém kraji jako jedna strana, neboť ani jedna strana nemůže sestavit úplnou kandidátku. Spolupráci ve volbách, které se budou konat na jaře, podepsali v pondělí zástupci stran Zsolt Simon (Most-Híd) a Péter Csúsz (SMK). Dohodli se také, že strany proti sobě nepovedou negativní kampaň.
V Bosně byl přijat zákon o posunutí sčítání lidu na říjen
Bosenský parlament přijal v úterý zákon, který posune o 6 měsíců sčítání lidu na říjen. Zákon byl přijat na základě návrhu Rady ministrů důsledkem technických problémů v bosenském statistickém úřadu. Sčítání lidu v Bosně se uskuteční poprvé od války za nezávislost v letech 1992 až 1995, poslední sčítání se uskutečnilo v roce 1991.
Slovenské dráhy prodělávají
Slovenské vlaky nejsou ziskové a podle deníku Pravda potřebují dotace od státu. Vysoká cena jízdenek odrazuje Slováky k cestování vlakem. Slevu poskytují Slovenské dráhy jen na regionálních tratích v podobě cestovného Regional na vzdálenosti do 60 kilometrů, kde je 15% sleva ze základní ceny. Národní dopravce by rád zachoval provoz na všech tratích, nicméně přiznává, že v budoucnu bude muset některé trati zrušit.
Ústavní soud nerozhodl o případném pozastavení smluv mezi církvemi a státem
Ústavní plénum, které se v úterý sešlo, aby projednalo návrh na předběžné opatření kvůli smlouvám státu s církvemi, nedošlo k žádnému jasnému závěru. Ústavní soud (ÚS) obdržel celkem 3 návrhy na odložení plnění smluv až do té doby, než se rozhodne o zrušení celého zákona o církevních restitucích. Návrhy podali poslanci ČSSD, KSČM a senátoři z VV. ÚS se avšak bude věcně zabývat pouze návrhem z iniciativy VV. Na úterním zasedání nicméně ÚS nijak nerozhodl, a proto se sejde znovu za týden.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
Prezident Klaus na svou poslední státní návštěvu vyjel na Slovensko
V úterý se setkali prezidenti České republiky a Slovenska. Oba prezidenti se shodli na tom, že zemím se vede lépe než kdyby působily v rámci společného státu. V této souvislosti prezident Ivan Gašparovič uvedl, že takové vztahy, jaké mezi ČR a Slovenskem dnes panují, by nebyly, pokud by se stát nerozpadl. Dodal, že obě země „mají mezi sebou nyní čistý stůl„. Prezident Václav Klaus se setká i se slovenským premiérem Robertem Ficem. Prezident Václav Klaus se s prezidentem Gasparovičem oficiálně setkává při státních návštěvách již 9 let.
Vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů vlivem voleb klesá
Důsledkem parlamentních voleb a prognóze o možné povolební patové politické situaci klesá vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů. Akcie v hlavním indexu akciového trhu klesly téměř o 4 % a analytici vyjadřují obavy z nové dluhové krize v eurozóně. Italské volby jsou považovány za rozhodující politickou událost pro eurozónu v letošním roce a možné rozdělení vlády může mít negativní dopad na stabilitu země. Vysoká politická nejistota, která bude přetrvávat v nadcházejícím období, může podle analytiků negativně dopadnout na výši investic v Itálii. Podle předběžných výsledků vyplývá, že většinu v Dolní sněmovně získá středolevá Demokratická strana Pierluigi Bersaniho, výsledek voleb do Senátu je zatím nejistý.
Na D1 se budou bourat mosty, musí ustoupit modernizaci
Kvůli modernizaci dálnice D1 se bude muset strhnout 11 mostů, které jsou pro novou stavbu příliš úzké. Nové mosty se vybudují na náklady státu v rámci přestavby silnice. Vlastník současných mostů se ale musí zavázat, že o údržby nových mostů převezme zodpovědnost. ŘSD totiž nemůže vlastnit mosty vedoucí na silnice nižších tříd nebo na obecní cesty. Dva se současných mostů nahrazeny nebudou, nicméně jednání ještě nebyla ukončena.
V entitě Republice srbské v Bosně rezignuje vláda
Na základě dohody mezi prezidentem entity Republiky srbské (RS) Miloradem Dodikem a dosavadním premiérem Aleksandarem Dzombicem složí současná vláda mandát ve středu, kdy by měl být zároveň ustanoven nový premiér RS, nicméně někteří dosavadní ministři budou moci setrvat na svých postech. V současné době disponuje vládní Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) 12 pozicemi ve vládě, koaliční partneři Lidově demokratická aliance (DNS) a socialisté mají každá po 2 postech. Nový kabinet bude muset schválit Parlament RS Národní shromáždění. Rezignace vlády byla zapříčiněna špatnou ekonomickou situací a vysokou nezaměstnaností.
Ruský prezident Putin podepsal návrh zákona o zákazu kouření
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal návrh zákona, který zakazuje kouření ve vládních budovách a jiných veřejných institucí. Od 1. června bude podle právního předpisu kouření zakázáno ve školách, restauracích, barech a kavárnách. V dalším roce bude omezena reklama na cigarety a zakázán prodej tabákových výrobků v pouličních kioscích. Zákon odráží již platné právní předpisy v mnoha západních zemích, nicméně v Rusku bude porušení zákona mírnější, téměř polovina Rusů jsou kuřáci. V minulém roce ruský premiér Dmitrij Medveděv kritizoval vysokou úmrtnost kuřáků ročně, která se pohybuje kolem 400 000.
Již 26 senátorů podepsalo návrh žaloby na prezidenta Václava Klause
Návrh žaloby na prezidenta Václava Klause pro obvinění z velezrady kvůli vyhlášení amnestii podepsalo již 26 senátorů. Serveru ČTK to oznámila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Kolem počtu podpisů však v úterý probíhaly nejasnosti. Iniciátor výzvy za podání žaloby Karel Janeček, který je i zakladatelem Nadačního fondu proti korupci, odpoledne v České televizi řekl, že podpisů je již 27. To by pak znamenalo, že návrh poputuje k projednání do Senátu. Později se ale ukázalo, že senátorů, kteří se pod návrh podepsalo bylo opravdu 26, nicméně Karel Janeček poté sdělil, že další podpisy jsou přislíbeny. Prezident Václav Klaus, který je na návštěvě v Bratislavě, oznámil, že na případné ústavní žaloby reagovat nebude.
V Bulharsku byl zvolen nový patriarcha pravoslavné církve
Čtrnáct biskupů v neděli zvolilo ze 3 kandidátů Neofita, metropolitu rusenského, za nového patriarchu bulharské pravoslavné církve. Patriarcha Neofit získal v hlasování 90 hlasů a zvítězil nad metropolitou Gavrailem, který obdržel 47 hlasů. V pondělí již patriarcha Neofit vydal 1. liturgii. Poslední patriarcha Maxim vedl pravoslavnou církev v Bulharsku od roku 1971 až do listopadu 2012, kdy zemřel.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání
Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.