Uvedli to v otevřeném dopise, který adresovali předsedovi strany a premiérovi Ruské federace Medvěděvovi. Své setrvání v rámci členské základny podmiňují odvoláním lokálního šéfa vládní strany v Abanském okresu Mikhaila Krivitsky, který na svém postu úřaduje již 13 let. Jeho odpůrci jej obviňují z dlouhodobého přijímání úplatků a spolupráce se zločinci, kteří v rozlehlém středosibiřském regionu nelegálně těží dřevo. Nejedná se o první akci s cílem odvolání stranického šéfa. V září roku 2012 podepsalo takto zaměřenou petici 600 místních obyvatel bez politické příslušnosti, proti jeho setrvání ve funkci je údajně i většina místních zastupitelů.
Archiv rubriky: Evropa
Kandidátem na prezidenta NKÚ je Miroslav Kala
Poslanci dnes zvolili kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslava Kalu., který je dosavadním viceprezidentem úřadu. Byl zvolen počtem 108 hlasů. Nyní ho do funkce musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Miroslav Kala je ve funkci viceprezidenta od roku 2008, předtím byl poslancem za ČSSD.
ECB má nové pravomoci ohledně evropského bankovního sektoru
Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.
Společnost ČEZ uzavřela smlouvu s těžební skupinou Czech Coal
Uzavřením smlouvy mezi společností ČEZ a těžební skupinou Czech Coal vznikne řádově tisíc nových pracovních míst. Obě společnosti uzavřely smlouvu o dodávkách uhlí z dolu Vršany do tepelné elektrárny Počerady. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž tento krok vidí jako pozitivní, neboť stabilizuje region tím, že umožní jeho rozvoj a nabídne nová pracovní místa. Smlouva může trvat až do roku 2060.
Papež František složil ve Vatikánu inaugurační mši
Nově zvolený papež František v úterý na náměstí Svatého Petra ve Vatikánu při slavnostním aktu přijal papežské insignie, a stal se tak oficiálně hlavou katolické církve. Argentinec Jorge Mario Bergoglio je prvním Latinoameričanem, který se stal papežem. Papež František na Svatopeterském náměstí pozdravil přítomné a při svém kázání požehnal všem věřícím. Zdůraznil potřebu lásky a péče o děti, nemocné a staré lidi. Upozornil také na nutnost chránit nejchudší a nejslabší ze společnosti. Ve Vatikánu byli u slavnostního obřadu přítomni i prezidenti a prezidentky států Jižní a Střední Ameriky, za Argentinu Cristina Fernández de Kirchner, za Brazílii Dilma Rousseff, za Ekvádor Rafael Correa, za Honduras Porfirio Lobo, za Chile Sebastián Piñera, za Kostariku Laura Chinchilla, za Mexiko Enrique Peña Nieto, za Panamu Ricardo Martinelli a za Paraguay Federico Franco.
Indicko-italské vztahy jsou na bodu mrazu
Rozhodnutí Itálie nevydat námořníky obviněné z vraždy indickým soudům způsobilo výrazné ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Situace se vyostřila, když Indie odmítla obsadit post velvyslance v Itálii. Diplomatická roztržka tak i nadále pokračuje, italský premiér Mario Monti odmítá ustoupit mezinárodnímu tlaku a indický premiér Manmohan Singh považuje celou situaci za neúnosnou. Dalo by se očekávat, že Itálie zareaguje podobně jako Indie a stáhne svého zástupce, Indický nejvyšší soud se proto uchýlil k nezvyklému kroku – italský velvyslanec Daniele Mancini nesmí bez povolení opustit zemi a úředníci na letištích, hraničních přechodech i v přístavech jsou pověřeni jej při pokusu o odjezd zadržet. Právě Nejvyšší soud umožnil italským námořníkům na 4 týdny odcestovat do vlasti, rozhodnutí ve věci italského diplomata je reakcí na jeho ujištění, že se oba obvinění vrátí do Indie.
Politické strany v Makedonii podaly návrhy osob do vyšetřovací komise
Vládnoucí strana VMRO-DPMNE do pětičlenné vyšetřovací komise navrhla poslankyni a bývalou soudkyni Blagorodnu Dulic a poslance a právníka Iliju Dimovskeho. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) navrhl odborníky na ústavní právo a politické systémy Renatu Deskoskou a Ljubomira Frckovskeho. Utvoření komise, která má za úkol vyšetřit nedávnou politickou krizi v Makedonii, bylo dohodnuto v rámci jednání s EU 1. března. Na jednání byla uzavřena dohoda, která ukončila politickou krizi, trvající od 24. prosince 2012. Vyšetřovací komise by měla začít plnit svoji funkci během následujících 2 týdnů. Pětičlennou komisi by měl doplnit kandidát jmenovaný prezidentem Gjorgem Ivanovem, není ani dosud jasné, kdo by měl této komisi z 5 členů předsedat.
Prezident Miloš Zeman navštíví ve středu jednání vlády a ve čtvrtek Senát
Na oficiálních stránkách Pražského hradu se v pondělí objevila informace o plánu prezidenta Miloše Zemana navštívit obě dvě komory Parlamentu ČR. Ve středu bude prezident Miloš Zeman přítomen na jednání vlády. Premiér Petr Nečas sdělil, že očekával prezidentovu návštěvu již minulý týden, nicméně minulou středu byla upřednostněna schůzka prezidenta s hejtmany. Čtvrtečního jednání Senátu se zúčastní hlava státu po 6 letech, neboť jeho předchůdce Václav Klaus byl naposledy na jednání horní komory přítomen v roce 2007. Současný prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že se jednání vlády bude účastnit vždy, pokud se bude projednávat nějaký důležitý zákon, v minulosti například penzijní či daňová reforma nebo církevní restituce.
Srbsko se chce zaměřit na rozvoj chudého jihu země
Premiér Ivica Dacic v sobotu uvedl, že je třeba ekonomicky pomoci jihu země, která je dosud etnicky rozdělena na Srby a Albánce. Podle premiéra Dacice by přijetí finanční pomoci a strategických projektů mohlo zažehnat napětí mezi oběma etniky na jihu Srbska. Prohlášení předsedy vlády Dacice přišlo poté, co zástupci Albánců v jižním Srbsku začali požadovat sdružení albánských obcí minulý týden.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
Ministerstvo pro místní rozvoj nejspíš nestihne vyčerpat všechny peníze z EU
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) oznámil, že je pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj nestihne do konce programového období vyčerpat všechny evropské peníze a Česká republika tak o ně přijde. Finanční prostředky byly připraveny pro operační program Technická pomoc, jehož úkolem je lépe koordinovat ostatní programy, aby lépe a efektivněji čerpaly peníze z EU. Podle kontrolorů však ministerstvo zvolilo špatný program, který peníze rozděloval neúčelně a nehospodárně. Například jedna zakázka za 300 milionů korun, která byla ministerstvem připravena, byla naplánována nekvalitně a se zpožděním, takže poté musela být zrušena.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.
Italští zákonodárci si zvolili mluvčí obou komor parlamentu
Italští zákonodárci si v sobotu zvolili mluvčí obou komor parlamentu, ale přesto Itálie stále nemá stabilní vládu. Bývalá mluvčí OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldrini kandidovala za levicovou stranu Ekologie a svoboda (SEL) a byla zvolena jako mluvčí dolní komory Poslanecké sněmovny. Boldrini měla podporu Bersaniho středolevé Demokratické strany (DP), která těsně vyhrála volby v Poslanecké sněmově. Koalici podpořil také bývalý šéf státního zastupitelství v boji proti mafii Pietro Grasso, který byl zvolen mluvčím Senátu. Tradiční strany reflektovaly nespokojenost občanů, a proto předložily nové kandidáty. Podle analytiků nejpravděpodobněji prezident Napolitano předá předsedovi Bersanimu z DP předběžný mandát, aby zjistil, jestli si dokáže zajistit podporu vlády.
V pondělí podepsal prezident Miloš Zeman dva zákony, poprvé ve svém úřadě
Prezident Miloš Zeman v pondělí stvrdil svým podpisem dva zákony. První zákon se týká daňové novely, podle níž nebudou církve osvobozeny od daně z příjmu při prodeji vráceného majetku. Církvím bude vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun. Osvobození od daně z příjmu bude platit pouze pro nabytí majetku. Druhý podepsaný zákon se týká novely o evidenci výbušnin tak, jak to stanovují požadavky EU. Tato norma zároveň zakazuje vlastnit výbušninu bez jednoznačného označení.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.
Bulharský prezident odmítl zbytečné výdaje země a přislíbil dodržení fiskální politiky
Na summitu ministrů financí v Bruselu bulharský prezident Rosen Plevneliev řekl, že jeho země i nadále bude dodržovat fiskální disciplínu a stabilitu. Jedním z bodů programů byla i efektivní liberalizace bulharského energetického trhu. Prezident rovněž uvedl, že úřednická vláda nebude „nerozumně utrácet“ a připraví zákony pro liberalizaci energetického sektoru tak, aby země již dále nebyla kritizována za nedodržování evropské legislativy. Bulharsko v Bruselu požádalo o začlenění do programu Evropské komise pro získání finanční podpory pro členské země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, v zemi na 27 % mladých Bulharů marně hledá práci.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu
Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.
EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí
V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.
Po ustavení nové prozatimní vlády proběhly v Bulharsku další protesty
V hlavním městě Bulharska se odehrály další protesty, i když v menším rozsahu. Podle zástupců protestů Miroslava Paskaleva a Ivana Boneva nová vláda diplomata Marina Raykova připraví cestu, aby se bývalá vládní strana GERB opět ujala po předčasných parlamentních volbách vlády. Jednotlivé skupiny demonstrantů se dosud nesjednotily, zda se zúčastní předčasných voleb v květnu, ani na základních požadavcích k vládě. Pravoslavný patriarcha Neofit vyzval po sebeupálení Plamena Goranova protestující, aby neobětovali své životy, přesto Dimitar Dimitrov jako další následoval Goranova, nicméně není dosud podle bulharských médií jasné, zda souviselo Dimitrovo upálení s protesty.
Slovenský premiér Fico na sjezdu ČSSD vyzýval k sociálnímu státu
„V současné krizi Evropa potřebuje sociální stát a nepopulární rozhodnutí musí stát na sociálnědemokratických zásadách,“ apeloval slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení před delegáty sjezdu ČSSD v Ostravě. Východisko z krize se podle něj nesmí hledat ve zvyšování DPH. Toto řešení odmítla slovenská vláda s tím, že dopadá na nejchudší. Správnou cestou je prý zvýšení daně z příjmů a progresivní dani. Nepopulární rozhodnutí se prý musí dělat i za cenu dočasné ztráty podpory občanů.