Nigerijská armáda bude podle svých slov pokračovat v útocích na severovýchodě země „tak dlouho, dokud bude potřeba prosadit územní integritu národa“. Začátkem týdne vyhlásil nigerijský prezident Goodluck Jonathan po sérii útoků ze strany militantních skupin stav nouze ve třech státech na severovýchodě země – Borno, Adamawa a Yobě. Zákaz vycházení byl uložen i ve městě Maiduguri, které údajně představuje základnu pro islamistickou militantní skupinu Boko Haram, jež prosazuje zavedení islámského práva šaría. Západoafrická země je dlouhodobě rozdělena mezi islámský sever a křesťanský sever, armáda i militantní skupiny jsou mezinárodními lidsko-právními organizacemi obviňování z rozsáhlého porušování lidských práv.
Archiv autora: Klára Zelenková
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
Kanada prosazuje výstavbu ropovodu Keystone XL
Kanadský premiér Stephan Harper na konferenci v New Yorku odmítl, že by plánovaný ropovod Keystone XL mohl poškozovat životní prostředí. Zároveň zdůraznil, že poptávka po ropě je v Kanadě i v USA značná, proto je podle premiéra jen otázkou, zdali bude zvolena doprava po železnici nebo ropovodem. Premiér rovněž zdůraznil, že výstavba ropovodu dlouhého 1 897 kilometrů by přinesla na 40 000 nových pracovních míst. Před jednáním se sešla řada odpůrců ropovodu, kteří připomněli ropnou havárii v Mexickém zálivu. Projekt již schválil Výbor pro přírodní zdroje, Výbor pro energetiku a obchod i Výbor pro dopravu.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Soudním poplatkům se vyhnout ti, jejichž případ byl novoroční amnestií ovlivněn
Senát ve čtvrtek skoro jednohlasně schválil novelu, která osvobodí od soudních poplatků poškozené, do jejichž soudního řízení zasáhla novoroční amnestie, udělená již bývalým prezidentem Václavem Klausem. Senát novelu odsouhlasil necelý týden po přijetí v poslanecké sněmovně, nyní putuje k podpisu prezidenta Zemana. Podle novely nemusí soudní výhrady platit poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovanými, zároveň budou poplatky vráceny těch, kdo je již zaplatili. Náhradu škody mohou poškození vymáhat pouze v civilním řízení. Opozice využila schválení novely k opětovné kritice novoroční amnestie.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře
Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
K církevním restitucím svolal ústavní soud veřejné jednání na konec května
Na prvním veřejném jednání ústavního soudu se má řešit návrh zrušení zákona o církevních restitucích a majetkovém vyrovnání, jeho konání je stanoveno na 29. května. Při veřejném jednání soudci vyslechnou názory účastníků řízení proti zákonu, většinou je jednání svoláno poté, co ústavní soud má sám za sebou již několik debat na dané téma. K ústavnímu soudu byly předloženy hned 3 návrhy na zrušení zákona, jeden podala skupina senátorů na základě podnětu strany Věci veřejné, druhý poslanci ČSSD a poslední KSČM. Na základě restitucí by církve měly od státu jako vyrovnání obdržet 59 miliard korun během 30 let a navrátit majetek ve výši 75 miliard korun.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
Hnutí Úsvit přímé demokracie požádalo o registraci, rozhodnout nyní musí ministerstvo vnitra
Více než 2 600 lidí podepsalo žádost o registraci hnutí senátora Tomio Okamury Úsvit přímé demokracie, které údajně nemá mít ambice stát se typickou politickou stranou a být součástí vlády. Žádost nyní posoudí ministerstvo vnitra, rozhodnout by mělo do 15 dnů od zahájení řízení. Hnutí chce podle svého zakladatele dosáhnout ústavních změn vedoucích k zavedení přímé demokracie v podobě přímé volby starostů, poslanců, hetmanů a také zasazení se o hmotnou i trestnou odpovědnost politiků. Senátor Okamura byl jeden z kandidátů na prezidenta v lednové volbě, důsledkem nedostatečného počtu podpisů na petici byl ale vyřazen.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Pokuta pro ministerstvo vnitra ve výši 3 milionů korun platí
Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdil, že pokuta pro ministerstvo vnitra za neuchování dokumentace k tendru na licence k produktům Miscrosoft je oprávněná. Zakázku, která se vztahuje k systému vyplácení sociální dávek, podepsalo ministerstvo v roce 2008. Úřad následně požádal o dodání dokumentace k tendru. Ministerstvo dokumentaci podle ÚOHS dodalo až po značných průtazích a ne kompletní, přestože je povinno uchovávat dokumenty k veřejným zakázkám minimálně 5 let. Ministerstvo vnitra dosud tvrdilo, že svým jednáním nikoho nepoškodilo.
Generálka plošného testování na základních školách začala v pondělí
Druhým rokem probíhá v 5. a 9. třídách generálka plošného testování z češtiny, angličtiny a matematiky. Testování, které pořádá Česká školní inspekce, je povinné pro všechny děti, mnoho rodičů s ním ale nesouhlasí. Cílem plošného testování má být zpětná vazba pro základní školy, z výsledků nejsou zveřejňovány žebříčky úspěšných škol. Podle rodičů ale nemohou testy ukázat skutečné nadání děti. Pro letošní rok dodalo ministerstvo školství i speciální typy úloh a jiné podmínky pro děti s handicapem. Plošné testování vyjde stát na 92 milionů korun.
Jihoafrická Amplats plánuje zrušit na 6 000 pracovních míst
Společnost Anglo American Platinum (Amplats), jejíž zaměstnanci minulý rok několik týdnů protestovali proti snížení mezd a propouštění, plánuje zrušit na 6 000 pracovních míst. Propouštění má podle generálního ředitele Chrise Griffitha ušetřit výdaje ve výši 256 milionů USD. Produkce platiny by se měla snížit z letošních 250 000 uncí na 100 000 příští rok. Společnost negativně zasáhla vlna nepokojů a stávek, které propukly minulý rok. Původní návrh restrukturalizace firmy přitom na začátku letošního roku počítám se zrušením 14 000 pracovních míst.
Etiopský ministr byl obviněn z úplatkářství, zatčeno s ním bylo 11 lidí
Ministr pro celní správu a člen vládnoucí strany Melaku Fenta byl v pátek zatčen spolu s dalšími 11 lidmi, mezi nimiž je i prominentní podnikatel a celní zaměstnanci. Důvodem je obvinění z korupce. Podezření vznesl bývalý ministr obrany Siye Abraha, který byl ve vězení za korupci na 6 let. Podle organizace Transparency International (TI) je v žebříčku korupce hodnocena Etiopie na 113. místě ze 176 hodnocených zemích a patří mezi nejhůře hodnocené země východní Afriky.
Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá
Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.
Ministr Mlsna v Soudním dvoru EU nezasedne
Ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna nebude soudcem Soudního dvoru EU, jehož výbor tak podle deníku Hospodářské noviny rozhodl. Nominace ministra Mlsny, jenž měl ve funkci nahradit soudkyni Irenu Pelikánovou, přišla v únoru poté, co vláda neschválila opětovnou nominaci soudkyně Pelikánové. Běžnou praxi je, že se následně vypíše výběrové řízení, to se ale nestalo a vláda nominovala ministra Mlsnu. Je pravděpodobné, že vláda nyní vyhlásí nové výběrové řízení. Mandát soudkyně Pelikánové, jež je ve funkci od roku 2004, vyprší na konci srpna.