Více než 2 600 lidí podepsalo žádost o registraci hnutí senátora Tomio Okamury Úsvit přímé demokracie, které údajně nemá mít ambice stát se typickou politickou stranou a být součástí vlády. Žádost nyní posoudí ministerstvo vnitra, rozhodnout by mělo do 15 dnů od zahájení řízení. Hnutí chce podle svého zakladatele dosáhnout ústavních změn vedoucích k zavedení přímé demokracie v podobě přímé volby starostů, poslanců, hetmanů a také zasazení se o hmotnou i trestnou odpovědnost politiků. Senátor Okamura byl jeden z kandidátů na prezidenta v lednové volbě, důsledkem nedostatečného počtu podpisů na petici byl ale vyřazen.
Archiv štítku: Tomio Okamura
Senátor Okamura chce založit politické hnutí
Neúspěšný prezidentský kandidát a senátor za Zlínský kraj Tomio Okamura začal sbírat podpisy pro registraci svého hnutí Úsvit přímé demokracie. Pro registraci hnutí u ministerstva vnitra bude potřebovat minimálně 1 000 podpisů. Pro ČT24 senátor uvedl, že pro své hnutí získal podporu například poslance Aleše Roztočila, který odešel z vládní TOP 09, Radima Fialy a ekonoma Pavla Kohouta. Hnutí by rádo prosadilo změny ústavy, které by vedly k zakotvení přímé demokracie.
Stížnost senátora Tomio Okamury dnes ústavní soud definitivně zamítl
Ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS) definitivně zamítl všechny části stížnosti senátora Tomio Okamury. Dříve jeden z prezidentských kandidátů podal na konci roku 2012 stížnost k ÚS, neboť, kromě jiný důvodů, považoval prováděcí zákon přímé volby prezidenta za protiústavní. O této části stížnosti rozhodl ÚS hned na začátku nového roku. Co se týče čtvrtečního rozhodnutí ÚS, ústavní plénum dospělo k názoru, že i další části stížnosti senátora Tomio Okamury nejsou shledávány jako protiústavní, nicméně konstatoval, že zákon o přímé volbě prezidenta mezeru obsahuje. Mezera, která se může jevit jako nezákonná je podle ÚS v té části zákona, kde není uložena povinnost ověření podpisu a správnosti údajů petenta, nebo-li uchazeče. Ministerstvo vnitra je ale připraveno všechny připomínky jak ÚS tak Nejvyššího správního soudu (NSS) zpracovat do nového volebního zákoníku souvisejícím s přímou volbou.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.