Slovinský expremiér z let 2004 až 2008 Janez Janša byl odsouzen z korupce kvůli úplatkům při nákupu obrněných transportérů od firmy Patra ke dvěma letům vězení a pokutou 48 000 USD. Expremiér Janša pomohl finské zbrojovce Patria získat zakázky na nákup 135 obrněných vozidel za 364 milionů USD. Kontrakt nakonec uskutečněn nebyl právě kvůli podezření z korupce. Expremiér byl obžalován v roce 2010 na základě investigativní reportáže finské veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice, která se zabývala machinacemi kolem plánovaného nákupu. Expremiér Janša se rozsudku na místě odvolal.
Archiv rubriky: Slovinsko
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Slovinsko představilo nové reformy, mají zabránit prohlubující se ekonomické krizi
Slovinsko se potýká s hospodářskými problémy, aby se vyhnulo finanční pomoci od EU, představila vláda úsporný balíček. Škrty zahrnují i zvýšení daní, zásadní restrukturalizaci bankovního sektoru a rozsáhlou privatizaci. Slovinsko je v recesi od roku 2011 a podle analytiků je další zemí, která pravděpodobně bude muset požádat EU o finanční výpomoc. Ekonomické situaci země nepomohlo ani snížení ratingu Slovinska od agentury Moody’s. Podle plánu slovinské premiérky Alenky Bratusek a ministra financí Urose Cufera by mělo být zprivatizováno až 15 státních podniků, veřejně druhé největší banky Nova KBM nebo aerolinií Adria Airways. Státní deficit by měl podle premiérky vystoupat letos k 7,8 % vHDP, důsledkem škrtů by se v příštím roce měl snížit na 3,3 %.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Ratingová agentura Moody‘s snížila dlouhodobý rating Slovinska o dva stupně
Hodnocení závazků Slovinska dnes ratingová agentura Moody’s snížila do spekulativního pásma. Důvodem pro rozhodnutí byl stav veřejných financí, bankovní sektor země a nejistý výhled dalšího financování. Agentura Moody‘s snížila dlouhodobý rating Slovinska z Ba1 na Baa2 a další výhled zůstává negativní, což může vést k dalším snížení ratingu. Nicméně konkurenční ratingová agentura Standard & Poor‘s hodnotí úvěrovou spolehlivost Slovinska známkou A – se stabilním výhledem. Ratingová agetura Fitch ocenila Slovinsko rovněž stupněm A-, ovšem podle ní je další výhled negativní.
Evropská komise chce zemím poskytnout více času na snížení rozpočtového deficitu
Eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn Evropské komise chce poskytnout Francii a Španělsku více času na snížení rozpočtového deficitu na 3 % hrubého domácího produktu, což je limit požadovaný EU. Kvůli hospodářské krizi obě země získají 2 roky navíc a nejdéle do roku 2015, ale Evropská komise požaduje určitě reformy, například trhu práce. Eurokomisař Rehn dále uvedl, že Slovinsko nebude potřebovat zahraniční finanční pomoc, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu. Podle eurokomisaře Rehna by i Slovinsko mohlo získat více času na splnění rozpočtových cílů, pokud představí reformní strategii, která bude řešit vysoký objem špatných úvěrů v tamním finančním sektoru. Slovinská premiérka Alenka Bratušeková uvedla, že v letošním roce pravděpodobně rozšíří úsporná opatření a zvýší daně.
Evropská komise varuje před nerovnováhou ekonomik Španělska a Slovinska
Evropská komise varuje Španělsko a Slovinsko, aby co nejrychleji vyřešily nerovnováhu v jejich ekonomikách a zabránily hlubším problémům. Obě země jsou na tom ekonomicky nejhůře ze všech 13 členských států, které jsou v současné době předmětem přezkumu kvůli makroekonomické nerovnováze. Španělsko má již delší dobu problémy s bankovním systémem, a proto Evropská komise vyzývá k reformnímu programu. Očekává se, že Slovinsko bude příští zemí, která požádá o finanční záchranu EU. Brusel také upozornil na nepříjemnou situaci bank na Slovinsku a tvrdí, že je potřeba politicky zasáhnout. Nová slovinská premiérka Alenka Bratušek ujišťuje, že její vláda pracuje na reformě bankovního systému. Podle Evropské komise se nerovnováha týká řízení dluhu, reformy bankovnictví a pracovních trhů.
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.
Chorvaté vydělávají asi jednu čtvrtinu evropského průměru
Podle chorvatského statistického úřadu Chorvaté vydělají za 1 hodinu asi jednu čtvrtinu průměrného výdělku občanů EU. V porovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU, jako je Německo a Rakousko, Chorvaté vydělávají čtyřikrát méně, jen 7,77 USD na hodinu. Vyšší mzdy v Chorvatsku se pohybují kolem 1 424 USD měsíčně, nižší platy v průměru 1 036 USD. Platy od října do prosince 2012 se v EU zvýšily o 1,3 % až na Slovinsko a Španělsko, kde došlo k poklesu mezd.
Chorvatsko se Slovinskem podepsalo dohodu o bankovním sporu
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic a slovinský státní tajemník Tone Kajzer podepsali memorandum, které by mělo vyřešit otázku ohledně dvacetiletého sporu Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Memorandum by mělo platit až do ratifikace smlouvy o přistoupení Chorvatska do EU Slovinskem. Na základě memoranda se Chorvatsko zavázalo pozastavit veškerá soudní jednání ohledně LB a nezačínat žádná nová, Slovinsko by mělo co nejdříve začít ratifikační proces přístupové smlouvy Chorvatska a zůstává tak dosud jedinou zemí, která ratifikaci dosud před vstupem Chorvatska do EU 1. července neschválila.
Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska
Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.
Chorvatsko vede se Slovinskem dialog ohledně sporu Ljubljanske banky
Na základě jednání, které se odehrálo ve středu v Bruselu, mezi chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusic a jejím slovinským protějškem Karlem Erjavcem by mělo být nalezeno přijatelné řešení pro 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB). 6. února by se mělo za dohledu finančních expertů odehrát mezi ministry zahraničí další jednání. V současné době Slovinsko zadržuje kvůli sporu ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, což může pozdržet či zcela zabránit vstup Chorvatska do EU.
Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby a stávka desetitisíců zaměstnanců
Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.
Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí
Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii. Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.
Na Slovinsko je vytvářen nátlak, aby nebrzdilo vstup Chorvatska do EU
Po setkání se slovinským prezidentem Borutem Pahorem v prosinci 2012 předseda Evropské komise Jose Manuel Barosso prohlásil, že očekává od Slovinska dodržení lhůty a ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, aby Chorvatsko mohlo přistoupit 1. července. Mezi Slovinskem a Chorvatskem není dosud vyřešen 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Po vstupu Chorvatska do EU by mohla vyplatit úspory nástupnická Nová Ljubljanska banka (NLB), Slovinsko však tuto možnost odmítá. V roce 2007 až 2009 Slovinsko blokovalo přístupová jednání Chorvatska kvůli hraničnímu sporu o Jadranské pobřeží.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.
Ve Slovinsku se znovu protestuje
Na dříve prosperující zemi, která se s přijetím eura v roce 2007 stala součástí eurozóny, dolehla ekonomická krize. Davy lidí včera opět vyšly do ulic, například v hlavním městě Ljubljani se počet demonstrantů vyšplhal k několika tisícům a v Mariboru došlo k násilným střetům demonstrantů s policií, která použila na útočící demonstranty slzný plyn a vodní děla. Nespokojení Slovinci nesouhlasí s úspornými opatřeními, která zavedla vláda. Jednou z dalších příčin protestů je nespokojenost s korupcí ve státní správě. Mezi obviněnými je i slovinský premiér Janez Jansa. Slovinsko se navíc potýká se zvyšující se nezaměstnaností, v hlavním dvoumilionovém městě je až 200 000 nezaměstnaných.
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Slovinsko by mohlo být šestým státem eurozóny, žádajícím o finanční pomoc EU
Zemi ohrožují potíže bankovního sektoru, především pak největší místní banky Nova Ljubljanska banka (NLB). Evropská komise (EK) dnes udělila Slovinsku povolení pomoci této bance částkou 382,9 milionu EUR, situace v zemi je však nadále nejistá. Náklady na správu dluhu v zemi rostou od února, u dluhopisů splatných v roce 2021 činí úroky nyní rekordních 6,1%. Slovinský premiér Janez Jansa v pátek uvedl, že země dělá vše proto, aby o zahraniční pomoc požádat nemusela. Minulý týden o finanční pomoc EU požádal Kypr.