Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle poukázal v pondělí při projevu na konferenci v Tiraně na potřebu dodržení demokratických norem při nastávajících parlametních volbách, aby mohla Albánie pokročit v jednáních s EU o získání kadidátského statusu, který Rada EU odmítla Albánii udělit za velké nedostatky v prosinci 2012. Albánie je dlouhodobě kritizována za nesplnění mezinárodních standardů při volbách, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi, která nebyla dosud zcela vyřešena. Albánská Ústřední volební komise (CEC) čelí kritice za to, že nebude díky vnitřní politické roztříštěnosti dohlížet na demokratický průběh voleb.
Saudská Arábie zvažuje zákaz komunikačních aplikací typu Skype
Saudskoarabský telekomunikační regulátor varoval, že by v zemi mohlo dojít k zákazu šifrovaných komunikačních aplikací, jako jsou Skype, Viber nebo WhatsApp. Úřad požaduje po provozovatelích aplikací prostředky pro jejich monitorování. Podle BBC však o zákaz mohou usilovat i saúdskoarabské telekomunikační společnosti, protože volně přístupné komunikační aplikace jim odebírají část potenciálních příjmů. Případný zákaz aplikací nebo jejich monitorování by znamenal velký zásah do soukromí občanů, stejně jako výrazné omezení komunikace mezi zahraničními pracovníky v Saudské Arábii a jejich rodinami v domovské zemi.
USA vyzývá EU k uvalení sankcí na severokorejskou banku
USA vyzývají EU, aby uvalila sankce na severokorejskou Zahraniční obchodní banku (FTB) a vložila jí na sankční seznam. Poradce pro národní bezpečnost USA Tom Donilon uvedl pro agenturu Reuters, že banka spolufinancuje severokorejský program výroby balistických raket. Podle USA Severní Korea testuje jaderné hlavice, které budou schopně zasáhnout cíle i v USA. Ministerstvo pro zahraniční věci EU uvedlo, že uvalení sankcí na severokorejskou FTB není zcela jednoduché, protože některé evropské země s velvyslanectvím v Pchjongjangu a nevládní a humanitární organizace banku využívají. Členské země EU minulý měsíc zpřísnily sankce vůči Severní Koreji. Opatření zabraňují obchodování se severokorejskými státními dluhopisy a otevírání poboček severokorejských bank v EU a poboček evropských bank v Severní Korei.
Čínský premiér se sešel s bývalým americkým ministrem Henry Kissingerem
Čínský premiér Li Keqiang se v pondělí sešel s bývalým americkým ministrem zahraničních věcí, diplomatem a laureátem Nobelovy ceny míru Henry Kissingerem. Čínský premiér při příležitosti připomněl, že současné čínsko-americké vztahy nemohou fungovat bez vzájemné podpory a spolupráce. Čína je podle něj ochotná spolupracovat na oboustranně výhodných bilaterálních jednáních, která povedou ke „vztahu, jenž by mohl v budoucnu sehrát důležitou úlohu v zachování světového míru“. Exministr Kissinger také vyzvedl význam životně důležitého čínsko-amerického vztahu v podpoře celosvětového míru a rozvoje. Podstatnou úlohu v procesu vzájemného sbližování obou zemí by v budoucnu mělo sehrát „dlouhodobé plánování a posilování komunikace v podporování vzájemných vazeb,“ řekl exministr Kissinger.
Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada
V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.
Indický premiér chce usilovat o oživení globální ekonomiky
Na dvoudenním summitu BRICS v jihoafrickém Durbanu chce indický premiér Manmohan Singh projednávat téma globální ekonomiky a možnosti jejího oživení. Hlavními body rozhovorů budou růst globální ekonomiky a její makroekonomická stabilita. S ostatními účastníky, kterými jsou Brazílie, Rusko, Čína a Jihoafrická republika, bude dále debatovat i o nezbytnosti investic v oblasti infrastruktury a udržitelného rozvoje. Summit podle premiéra Singha představuje dobrou příležitost konzultovat a koordinovat rozhodování a jednání členů hospodářského uskupení nejen ve věcech ekonomiky, ale řadě dalších témat. Dvoudenní summit BRICS začíná v úterý a navazuje na loňský ročník, který se konal v indickém Novém Dillí.
Na 7 Kanaďanů dokončilo protestní pochod, důvodem jsou neuspokojivé životní podmínky
Sedm původních obyvatel Kanady dokončilo protestní pochod proti životním podmínkám v rezervacích. Muži dorazili do hlavního města Ottawy a ukončili tak pochod dlouhý 1 600 km. Náročný pochod začali v lednu v severní části Québecku. Během cesty se k mladým Kanaďanům přidali další protestující a před parlament v hlavním městě Kanady v pondělí dorazily stovky dalších. S protestujícími se má sejít ministr pro záležitosti původních obyvatel Bernard Valcourt. Původní obyvatelé Kanady nesouhlasí s novými zákony o životním prostředí, které by v případě přijetí ohrozily jejich právo lovu a rybolovu a právo pronajímat půdu nepůvodnímu obyvatelstvu.
Podle statistik vede v předvolebním klání na post hlavy státu v Černé Hoře současný prezident
Prezidentské volby v Černé Hoře jsou naplánovány na 7. dubna, podle veřejného mínění, které bylo prováděno od 16. do 22. března, vede v předvolebním boji současný prezident Filip Vujanovic s 54,7 % hlasů. Vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic získal 45,3 % hlasů. Demokratická fronta označila výsledek předvolebních průzkumů jako pokus odradit potencionální voliče Lekice, aby jej volili.
Barmská vláda se obává ohrožení reformního procesu
Přes veškeré snahy se nepokoje a násilí v Barmě nedaří zastavit a propukly v dalším regionu – správní oblasti Pegu jižně od města Meiktila. Barmská vláda se nyní obává, že pokračující výtržnosti a násilnosti negativně ovlivní reformní vývoj. Pro snahy o demokratizaci Barmy jsou podle prezidenta země Thein Seina další akty násilí a náboženského extremismu obrovským rizikem. Vyhrocená situace vrhá špatné světlo na celou zemi a především pak na její vládu, která počátkem týdne ve snaze uklidnit rostoucí domácí i mezinárodní znepokojení prohlásila, že podnikne veškerá opatření nutná k znovunastolení pořádku v postižených oblastech. Zároveň prý nehodlá dopustit, aby došlo k narušení či dokonce zastavení vytváření reformní agendy.
Brazílie odmítla prodej masa z Amazonského pralesa
Hlavní představitelé největších supermarketů v Brazílii se dohodli na tom, že nebudou na prodej nabízet maso zvířat, které pochází z Amazonského pralesa. Touto formou chce Brazilská asociace supermarketů sdružující přibližně 3 000 členů redukovat ilegální používání půdy pralesa na chov zvířat. Největší část amazonského pralesa se nachází na brazilském teritoriu a zástupci státu se snaží bojovat proti deforestaci, která proměnila velké části půdy na plantáže a pastviny. Deforestaci se minulý rok podařilo snížit, nicméně zneužívání půdy nadále pokračuje.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Libyjská vláda popírá peněžní transakci do egyptské centrální banky
Turecká tiskové agentura Anadolu uveřejnila zprávu, podle které měla Libye zaslat zálohu 2 miliard USD Egyptské centrální bance (CBE) v Káhiře jako podporu národní ekonomiky. Informaci ji měl sdělit Mohammed Fayez Jebril, budoucí libyjský velvyslanec v Egyptě. Libyjský Nejvyšší Národní Kongres (GNC) však celou akci rezolutně odmítá. „Pan Jebril zatím nebyl do funkce jmenován, jeho výroky tudíž nejsou oficiální“, citoval pro deník Al-Ahram vedoucí zahraničního úseku GNC Mohammed Douma. Po této zprávě došlo k zatčení 3 bývalých libyjských úředníků spjatých s vládou bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Tato transakce není jediná, kterou CBE obdržela. V roce 2011 si připsala 4 miliardy USD z blízkovýchodního Kataru.
V Kataru začíná summit Ligy arabských států
V Katarském hlavním městě Doha odstartoval dvoudenní summit arabských států, na kterém budou Sýrii poprvé zastupovat členové syrské opozice. Hlavní agendou jednání bude právě konflikt v Sýrii a také mírová jednání afghánské vlády s hnutím Taliban. Konference se zúčastní i bývalý prezident Syrské národní koalice Moaz al-Khatib, který na svou pozici před několika dny rezignoval, Syrská národní koalice avšak jeho rezignaci nepřijala.
Bývalý zambijský prezident byl zatčen, důvodem je korupce
Exprezident Rupiah Banda čelí obvinění ze zpronevěry 11 milionů USD a korupce během svého tříletého prezidentského mandátu. Bývalý prezident veškerá obvinění popírá, po tříhodinovém výslechu byl propuštěn na kauci. Exprezident vyzval své příznivce ke poklidnému jednání. Tento měsíc parlament zbavil bývalého prezidenta imunity, který tak může být vyšetřován v souvislosti s údajně nevýhodnou dohodou ohledně ropy s Nigérií. Exprezident Banda stál v čele země mezi léty 2008 a 2011.
Hlavní město Kolumbie chce vyměnit kokain za marihuanu
Již více než 40 let se snaží kolumbijská vláda bojovat s ilegálním obchodem s drogami, přesto počet závislých na kokainu neustále narůstá. Představitelé hlavního města Kolumbie Bogoty přišli s plánem snížit závislost na kokainu tím, že by se tvrdé drogy zaměnily za marihuanu. Očekává se, že marihuana by mohla omezit abstinenční příznaky po vysazení tvrdých drog. Plánu před uvedením do praxe bude předcházet dvouměsíční výzkum a odsouhlasení ministerstvem zdravotnictví. V současnosti je v Kolumbii dovoleno přechovávání malých dávek drog pro vlastní terapeutické účely.
Ceny potravin v ČR rostou rychleji než v EU
V pondělí se v Praze uskutečnilo Žofínské fórum, na kterém Eva Zamrazilová, členka bankovní rady České národní banky (ČNB), hovořila o růstu cen potravin v ČR. Podle jejích slov se potraviny v Česku zdražují rychlejším tempem, než jaký je průměr v EU. Jedním z faktorů je globalizace, kvůli které jsou lokální trhy závislé na cenách světových komodit. Takovou závislost ale mohou státy snížit zvýšením své soběstačnosti. Vliv má i skutečnost, že potraviny se staly jednou investičních komodit, nebo že se zvyšuje využití zemědělské produkce na výrobu biopaliv. Podle Zamrazilové v Česku vzrostly ceny za potraviny až o 5% bodů více, než činí evropský průměr.
Rebelové ve Středoafrické republice chtějí po převratu rozpustit parlament a zrušit platnost ústavy
Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
OECD: Čína se má stát světovou ekonomickou velmocí do roku 2016
Čína má nakročeno stát se největší světovou ekonomikou do roku 2016, vyplývá to ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), uveřejněné v pátek. Podle OECD ale Čína potřebuje reformy, které otevřou její trh konkurenci ze zahraničí a dále pomohou v rozvoji budování infrastruktury. „Z nedávné simulace, kterou si OECD nechala vypracovat, vyplývá, že Čína by si měla i do budoucna udržovat postupný růst v aktuální dekádě,“ uvedl v pátek generální tajemník OECD Angel Gurría. „Podporujeme snahy nové čínské politické reprezentace v oblasti tržní ekonomiky a vítáme její důraz na pro-růstová a citlivá opatření, která by měla přinést udržitelný pokrok v této zemi,“ dodal Gurría.
ODS představila priority, které chce prosadit do roku 2014
Agenda 2014 – tak se jmenuje dokument, který v pondělí schválila výkonná rada ODS. Dokument obsahuje 8 priorit, na které bude kladen největší důraz do konce volebního období, tedy do roku 2014. Strana bude usilovat například o daňovou stabilitu. Během 2 let by nemělo dojít ke zvýšení sazeb DPH. Bude se zasazovat o snížení státního deficitu na 3 % v letech 2013-2014. Další cíl je vyjít vstříc malým podnikatelům a snížit byrokracii, či v oblasti zaměstnanosti podpořit rozšíření prací na částečný úvazek. Ostatní priority se týkají boje proti korupci, snížení cen za energii a další. Premiér Petr Nečas se k celému programu vyjádřil slovy, že doufá ve vstřícný přístup koaličních partnerů a následné přijetí souboru cílů ODS.
Čečenští policisté podezřelí z únosu a mučení byli propuštěni
Údajně se jedná o členy specializovaného útvaru osobní stráže čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, kteří mají své permanentní sídlo v Moskvě. Jejich úkolem je zajišťovat bezpečnost v průběhu prezidentských cest do hlavního města Ruské federace. Podle listu Novaya Gazeta unesli blíže nespecifikovaného muže, na kterém za pomoci fyzického násilí neúspěšně vymáhali v přepočtu 100 000 USD. Oběť mučení poté nalezla záchranka v moskevské čtvrti Strogino. Muž i přes těžká zranění přežil a své únosce identifikoval. Ti byli krátce zadrženi a poté propuštěni na svobodu kvůli údajnému tlaku vysoce postavených nadřízených. Podle anonymního zdroje skupina příslušníků ruské tajné služby FSB na protest proti tomuto kroku uvažuje o zahájení stávky nebo ukončení kariéry. Relevantnost této informace avšak někteří analytici zpochybňují.
KLDR údajně namířila zbraně na americké cíle
Severní Korea oznámila, že její dělostřelectvo zaujalo bojovou pozici a že namířila svá děla a rakety na americké základny na Havaji a Guamu a na americkou pevninu. Oznámila to severokorejská zpravodajská služba KCNA. Jižní Korea uvedla, že u svého severního souseda nezaznamenala žádné neobvyklé aktivity. Napětí na Korejském poloostrově přetrvává od chvíle, kdy KLDR uskutečnila třetí jaderný test, na který OSN reagovala přijetím přísných sankcí. Severní Korea pravděpodobně nedisponuje technologiemi, kterými by mohla zasáhnout americký kontinent, ale je schopná zasáhnout regionální americké základny raketami středního doletu.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.