Cena Václava Havla za lidská práva bude nově udílena každoročně Radou Evropy (RE). Nahradí tak dosud udílenou cenu lidských práv Parlamentního shromáždění RE. V pondělí byla zástupci Knihovny Václava Havla, Nadace Charty 77 a Parlamentního shromáždění RE podepsána dohoda o udílení nově vzniklé ceny. Každý rok ji bude moci obdržet jednotlivec či nevládní organizace za mimořádný přínos v oblasti ochrany lidských práv. Laureáti k trofeji a diplomu dostanou také odměnu 60 tisíc eur. Jméno prvního držitele Ceny Václava Halva za lidská práva bude známo již na podzim.
Čínská produkce od března opět stoupá
Čínská výroba v březnu stoupá po mírném poklesu, který země zaznamenala v únoru, vyplývá z předběžných výsledků zprávy nadnárodní finanční skupiny HSBC. Index výroby v březnu vyskočil na číslo 51,7, přičemž v minulém měsíci se pohyboval na hranici 50,4. Analytici z HSBC předpokládají, že by index v následujícím měsíci mohl se zvýšit až k číslu 52,8. Rychlost růstu byla o něco větší, než se předpokládalo. Nízká hodnota indexu výroby v únoru byla pravděpodobně pozůstatkem lednového poklesu. Export firem zaznamenala Čína převážně v březnu.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Afghánistán převzal kontrolu nad věznicí Bagram
Armáda USA předala Afghánistánu kontrolu nad věznicí Bagram, jež byla poslední, kterou Spojené státy americké v zemi spravovaly. Věznice byla následně přejmenována na Afghánskou národní věznici v Parwanu. K převzetí kontroly došlo během neohlášené návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Ministr Kerry se v Afghánistánu setká s prezidentem Hamidem Karzaim, se kterým bude jednat o postupném převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Velitel mise ISAF generál Dunford uvedl, že předání správy věznice je znakem toho, že Afghánistán je stále více suverénním státem.
V neděli se v Makedonii uskutečnily komunální volby
Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana VMRO-DMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, včetně hlavního města Skopje, po sečtení 97 % hlasů. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) měl vyhrát v 7 okrscích, albánská vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) ve 12 okrscích a a Demokratická strana Albánců (DPA) v 1 okrsku. Makedonci volili celkově v 80 okrscích nové starosty a členy městských rad. Podle státní volební komise mohla mít účast ve volbách až 68 %. Pozorovatelé z nevládních organizací již konstatovali, že volby provázely nesrovnalosti, jako například nedostatek hlasovacích lístků, porušování anonymity voličů a neplatná volební razítka.
Čínský prezident je na státní návštěvě Tanzanie
Čínský prezident Xi Jinping a jeho žena Peng Liyuan jsou od neděle na dvoudenní návštěvě Tanzanie. V rámci návštěvy už byly podepsány dohody o ekonomické a kulturní spolupráci mezi Čínou a africkou zemí. Jde již o druhou zahraniční cestu nového čínského prezidenta. „Cílem mé návštěvy je upevnění tradičních přátelských vztahů mezi Čínou a Tanzanií a dojednání budoucí spolupráce, která obě země posune vpřed společnému rozvoji,“ se uvádí v prezidentově prohlášení. „Čína dodržuje zásady přátelství se všemi africkými zeměmi, nehledě na velikost jejich bohatství,“ pronesl prezident Xi Jinping.
Afghánský prezident Karzai bude jednat s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Nejvyšší soud USA bude rozhodovat o svatbách homosexuálů
Američtí soudci budou v nejbližší době rozhodovat o právu homosexuálních párů na uzavření sňatku, které je v současné době povolené jen v hlavním městě a v 9 amerických státech z 50. Navzdory stoupajícímu počtu tolerantních Američanů stále téměř polovina z nich se sňatky párů stejného pohlaví nesouhlasí. V poslední době v USA stoupá kampaň na podporu homosexuálních párů, do které se zapojila i bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo dlouholetý odpůrce homosexuálních svateb republikánský senátor Rob Portman.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku si zvolila nového lídra
Staronovým lídrem Demokratické liberální strany (PDL) se stal dosavadní předseda Vasil Blaga, který v sobotu obdržel 51 % hlasů od delegátů na sjezdu PDL v hlavním rumunském městě Bukurešti. Po svém zvolení předseda Blaga vyzval v projevu stranu k jednotnosti a soudržnosti. Největší konkurentka předsedy Blagy Elena Udrea označila volby za zfalšované. Ke zvolení Blagy za lídra PDL se vyjádřil čestný předseda a současný rumunský prezident Traian Basescu tvrzením, že nechce být dále spojován s PDL a že bude respektovat jiný směr PDL, prezident Basescu podporoval ve volbách na lídra PDL Elenu Udreu.
Ve Středoafrické republice rebelové obsadili hlavní město, na 13 jihoafrických vojáků bylo zabito
Stovky rebelů v tzv. Selekově koalici vstoupily o víkendu do hlavního města Bangui, během bojů bylo podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy zabilo na 13 vojáků. Jihoafrická republika má ve Středoafrické republice na 200 jednotek, které měly pomoci armádě zabránit převzetí moci rebelů. Rebelové obviňují středoafrického prezidenta Francois Bozize z porušování mírové dohody, podle BBC měl prezident odcestovat před boji do sousedního Kamerunu. Do čela země se měl postavit představitel rebelů Michel Djotodia, který slíbil obnovení pořádku v zemi. Africká unie (AU) pozastavila Středoafrické republice členství a uvalila sankce na vedoucí představitelé tzv. Selekově koalice.
EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe
EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Starosta New Yorku Bloomberg věnuje na kampaň za regulaci zbraní 12 milionů USD
Starosta města New York Michael Bloomberg vloží do kampaně na přísnější regulaci střelných zbraní 12 milionů USD. Kampaň bude mít podobu televizních reklam, které poběží ve 13 státech USA. Televizní reklamy budou vybízet voliče k vytvoření nátlaku na své senátory, aby podpořili přísné prověrky kupců střelných zbraní. Starosta Bloomberg věří, že Kongres, který o návrhu zákona na přísnější kontrolu zbraní bude hlasovat příští měsíc, zákon schválí.
Ekvádor má nový národní plán pro rozvoj na roky 2013 až 2017
Národní plán pro zlepšení životní úrovně v Ekvádoru pro roky 2013 až 2017 usiluje o transformaci státu, vymýcení chudoby, změny ve výrobě a spotřebě a větší vzdělanost společnosti. Pozměněná ústava z roku 2008 nutí centrální vládu, aby přicházela s plány na rozvoj země. Národní plán pro zlepšení životní úrovně v Ekvádoru obsahuje 35 bodů a snaží se o přechod k socialismu 21. století. Podle oficiálních vyjádření podporuje svobodu založenou na spravedlnosti, demokracii, mír a snahu o dosažení obecného blaha. Letos v únoru byl znovuzvolen prezidentem Rafael Correa, zatímco jeho politická strana Aliance země (AP) má v parlamentu většinu křesel.
Filipínská vláda bude pokračovat v podpoře lidského rozvoje v zemi
Lidský rozvoj a omezování chudoby se stal jednou z priorit filipínské vlády, k tomuto rozhodnutí dospěl Národní úřad pro ekonomiku a rozvoj, který je přidruženým orgánem vlády. Ukázalo se totiž, že podle zprávy Rozvojového programu OSN patří Filipíny v žebříčku indexu lidského rozvoje na 114. místo ze 187 hodnocených zemí. Vláda chce pokračovat v programech a iniciativách na podporu chudých obyvatel země, pokusí se tak snížit značné rozdíly panující mezi chudými a bohatými Filipínci. Programy mají podobu například podmíněných hotovostních převodů nebo se týkají zdravotního pojištění a zvýšení dostupnosti lékařské péče znevýhodněným vrstvám obyvatelstva. Přestože v rámci světového hodnocení se Filipíny umístily poměrně nízko, stále předčí většinu ostatních zemí v regionu. Do roku 2015 chce země dosáhnout 3 hlavních cílů – genderové rovnosti, omezení výskytu nemocí a udržitelnosti životního prostředí.
Nepokoje v Barmě se rozšířily do další oblasti
Poté, co se i díky vyhlášení stavu nouze podařilo dostat situaci v několika částech města Meihtila v barmském regionu Mandalay pod kontrolu, přesunuly se nepokoje asi 50 km na sever do okresu Yamethin. Stejně jako v Meiktile byly i zde zakládány požáry v obytných domech i veřejných a náboženských budovách, zničeno jich bylo několik desítek. Podle místních zdrojů se však podařilo incident velmi rychle ukončit, po zásahu policie se bouřící Barmánci téměř okamžitě uklidnili a rozešli. Přesto však byla podniknuta preventivní opatření, 17 osob podezřelých z organizace a podněcování spoluobčanů bylo zadrženo a vzato do vazby. Kvůli násilí v Meiktile bylo v regionu zřízeno 6 táborů na pomoc evakuovaným obyvatelům. Bez střechy nad hlavou se ocitlo přibližně 10 000 osob z půlmilionové Meiktily. Zde bylo zatčeno 18 podezřelých a po 10 dalších se pátrá.
Hradní kancléř Mlynář zváží odstoupení z postu šéfa Strany práv občanů ZEMANOVCI
Vratislav Mlynář, hradní kancléř prezidenta republiky a současně šéf zlínské organizace Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), v neděli oznámil, že bude uvažovat o tom, že by se vzdal místa šéfa právě zlínské organizace. Rozhodl by se tak v případě, kdyby mělo jeho působení ve SPOZ mělo vliv na funkci hradního kancléře. Prezident Miloš Zeman před několika dní uvedl, že úřad kancléře nesmí být používán k politické propagaci, nicméně nebude vadit, pokud v jeho týmu budou řadoví členové jakékoliv politické strany. SPOZ si v sobotu zvolila do čela nového předsedu, je jím Zdeněk Štengl.
Vedení karlovarské ČSSD navrhlo odchod svého předsedy
Krajský výkonný výbor ČSSD v Karlových Varech se dohodlo na možném odstupu svého předsedy Jakuba Pánika. Důvody, které k tomu karlovarské vedení strany vedly, jsou především ztráta důvěry a také skutečnost, že jméno Jakuba Pánik je na seznamu nálezu evropského úřadu OLAF, který zkoumal pochybení u několika zakázek, jež byly dotované z Regionálního operačního programu Severozápad v Karlovarském kraji. Vedené doporučilo Pánikovi, aby na svůj post rezignoval, anebo aby svou pozici obhájil. Krajská konference, na které se o možném setrvání Jakuba Pánika ve funkci či o jeho odstoupení rozhodne, se uskuteční 18. května.
Dolní komora ruského parlamentu schválila novelu volebního zákona
Novela umožňuje zrušit v republikách, krajích, oblastech, autonomních okruzích a federálních městech Ruské federace přímou volbu hlavy těchto správních jednotek. Vedoucí osoby by poté namísto voličů vybírali regionální zastupitelé ze tří kandidátů, které by jim navrhl ruský prezident. Podobně systém fungoval v letech 2004 – 2012, kdy se jej na sklonku svého funkčního období rozhodl liberalizovat tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Oficiálním důvodem navrhované změny je strach z nepokojů, které by svobodné volby mohly vyvolat v neklidných oblastech, jakými jsou například Dagestán nebo Čečensko. „Na severním Kavkaze se volby mění ve střet etnických, náboženských a zájmových skupin. Nerozhodují argumenty, ale finanční zdroje a administrativní základna,“ říká Jana Amelina, analytička státem sponzorovaného výzkumného institutu. Návrh vyvolává četné negativní reakce kvůli obavě z omezování demokracie. Proti novele legislativy hlasovalo 93 poslanců, což je v tradičně loajální Státní dumě nadprůměrný počet. Zákon nyní putuje do horní komory parlamentu. Pokud bude schválen i tam, začne se jeho platnost datovat od okamžiku podpisu ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánuje zrušit regulační poplatky za děti
Regulační poplatky za děti by se v brzké době mohly přestat platit. Ministerstvo zdravotnictví změnu chce totiž prosadit v rámci svého balíčku zákonů o veřejném zdravotním pojištění. Ministr zdravotnictví Leoš Heger uvedl, že u některých praktických lékařů se poplatky za děti již nyní neplatí, a proto chce jejich snížení nebo úplné zrušení v oblasti hospitalizační péče a tím by se tak ulevilo rodinám s nízkými příjmy. Ministerstvo chce naopak prosadit poplatky za amalgámové plomby, které dosud hradí pojišťovna.
Konec března stráví čínský prezident v zahraničí
O víkendu proběhla státní návštěva čínského prezidenta Xi Jinping Ruska. Poté se prezident přesune na dvoudenní návštěvu Tanzanie, a zároveň v pondělí by měl navštívit i Jižní Afriku, kde se zúčastní summitu ekonomického uskupení BRICS, které proběhne od úterý do pátku v jihoafrickém Durbanu. Na konci března pak prezident Xi Jinping navštíví Republiku Kongo. V rámci jednotlivých cest by mělo dojít k podepsání různých strategických smluv upevňující spolupráci s jednotlivými státy především v ekonomické a hospodářské oblasti.
Za požár v Brazílii nese zodpovědnost 28 lidí
Brazilská policie v pátek obvinila 28 osob za požár ve městě Santa María, při kterém zahynulo 234 osob a který vypukl na konci ledna. Komisař Marcelo Arigony sdělil, že mezi obviněnými se nalézají 2 majitelé diskotéky a 2 členové hudební skupiny Gurizada Fandangueira. Policie zpovídala zhruba 800 svědků a při vyšetřování pracovala s video nahrávkami z místa činu. K tragickému rozšíření požáru přispěl souběh několika okolností: na diskotéce byl pouze jeden vchod, úniková cesta nebyla vyznačena, okna byla zavřená a hasicí přístroje nefungovaly.
V Brazílii vystěhovali z budovy starého muzea desítky původních obyvatelů
Policie brazilského města Rio de Janeiro vystěhovala na desítky příslušníků původních kmenů z budovy starého muzea, kterou obývali. Objekt se totiž nachází v blízkosti známého stadionu Maracaná, budova byla postavena v roce 1862 a od té doby sloužila jako Muzeum původních kmenů. Nicméně v roce 1978 bylo muzeum opuštěno a v roce 2006 se do něj nastěhovalo přibližně 60 lidí, z nichž bylo 20 dětí. Budova má být zničena kvůli potřebám Mistrovství světa ve fotbale. Původní obyvatelé proti plánu protestovali, nicméně byli policií vystěhováni a úřady jim přislíbili konstrukci nového kulturního centra.
Pákistánský exprezident Musharraf se vrátil do země
Bývalý pákistánský generál a prezident Pervez Musharraf se po 4 letech vrátil do své vlasti, aby v čele nově založené Strany všech pákistánských muslimů kandidoval v květnových parlamentních voleb. Exprezident Musharraf se k návratu rozhodl i přesto, že čelí několika obviněním, mezi něž patří i účast na vražedném spiknutí proti někdejší premiérce Benazir Bhuttové. Tato obvinění však byla pákistánskými autoritami koncem týdne pozastavena, exprezidentovi Musharrafovi tedy nyní nehrozí okamžité zatčení. Situace v některých oblastech v zemi se však v souvislosti s jeho návratem komplikuje, v provincii Severní Vazíristán došlo k sebevražednému bombovému útoku, při kterém zemřelo 17 pákistánských vojáků. Útok má na svědomí některá z místních militantních skupin napojených na Al-Kajdu a Taliban. Krátce poté bylo zveřejněno video, v němž je exprezidentovi Musharrafovi vyhrožováno smrtí, pokud se vrátí do Pákistánu.