Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Paraguay splní rozsudek týkající se restituce půdy pro původní obyvatele
Představitelé Paraguaye přislíbili naplnění rozsudku Interamerického soudu pro lidská práva z roku 2006, který požaduje, aby stát provedl restituci půdy v oblasti Chaco. Půda má být podle rozhodnutí soudu vrácena původním obyvatelům. Prohlášení poskytla ministryně spravedlivosti a práce María Lorena Segovia na setkání s členy původní komunity, kteří minulý čtvrtek vstoupili na své historické území. Již 6. března byla ustanovena Vyjednávací komise, která se má zabývat požadavky původních obyvatelů vzhledem k restituci 32 000 hektarů půdy.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Pákistán již zná předsedu prozatímní vlády, bude jím bývalý soudce
Prozatímním předsedou pákistánské vlády, která dovede zemi ke květnovým parlamentním volbám, bude bývalý soudce pákistánského nejvyššího soudu Mir Hazar Khan Khoso. Navrhla jej Pákistánská lidová strana, jejíž vládě se jako první podařilo setrvat v úřadu po celé pětileté funkční období a kterou vystřídá prozatímní vláda vedená právě Khan Khosem. Tento krok se nicméně setkal s kritikou ze strany opozice a především Pákistánské muslimské ligy, podle které má bývalý soudce příliš blízké vztahy se současným pákistánským prezidentem Asif Alí Zardárím. I přesto se však parlamentní výbor zastoupený jak Pákistánskou lidovou stranou, tak Pákistánskou muslimskou ligou na předsedovi prozatímní vlády téměř jednomyslně shodl. Jeho jmenování by mohlo napomoci i současné špatné situaci v pákistánské provincii Balúčistán, Khosa totiž velmi respektují a důvěřují mu tamní obyvatelé i politické strany.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Letiště v městě Oruro se nebude zatím jmenovat po bolívijském prezidentu Moralesovi
Podle dohody mezi úřady a občanskými sdruženími nebude letiště v městě Oruro pojmenováno po současném bolívijském prezidentu Evo Moralesovi. Rozhodnutí přišlo po několika protestních akcích občanů, kteří si jeho jméno vysloveně nežádali a trvali na tom, aby letišti bylo navráceno jeho původní jméno inspirované uznávaným leteckým hrdinou Juanem Mendozem. Tohle řešení je nicméně jenom dočasné, na čemž se obě strany dohodly. Konečný rozsudek v této otázce vynese až Ústavní soud.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Více než půl milionu Paraguayců žije v Argentině
Největší počet přistěhovalců v Argentině představují Paraguayci, žije jich tam zhruba 551 000. Pouze v roce 2012 žádalo o argentinské státní občanství 123 000 obyvatel Paraguaye. Ti většinou chtějí žít v Argentině kvůli lepším pracovním podmínkám. V Paraguayi žije 49 % lidí v chudobě. Další země, kam se Paraguayci často vydávají žít jsou Brazílie, Spojení státy americké a Španělsko. Celkově žije víc než milion Paraguayců v zahraničí, tedy téměř každý šestý obyvatel země.
Investice čínských firem v Africe stále stoupají
„Čínské investice v Africe zaznamenaly v nedávných letech až desetinásobný nárůst,“ prohlásil čínský ministr zahraničních věcí Wang Yi na pondělním fóru, které se věnovalo problematice čínských investic v Africe a které se konalo v Pekingu. Téma čínských investic v Africe se stane i hlavním bodem nadcházejícího setkání ekonomického uskupení BRICS, které se má uskutečnit v Jihoafrické republice. Oproti předcházejícímu roky se čínské investice zvýšily o 28 % a v roce 2012 dosáhly 200 miliard USD. V současnosti v Africe působí na 2000 čínských firem.
Do Afghánistánu míří další jednotky gruzínské armády
Úkolem speciálně vycvičených vojáků je vystřídat své kolegy, kteří šestým měsícem operují v jižně položené provincii Helmand. Pod vlajkou Gruzie v zemi původně sloužilo přibližně 170 mužů, od loňského podzimu už jejich počet přesahuje 1500. Ministr obrany Irakli Alasania oznámil, že část z nich možná v Afghánistánu zůstane i po skončení bojů, které je plánováno na rok 2014. V případě zájmu velitelů afghánské armády by se mohli věnovat výcviku místních ozbrojených složek.
Bolívie bude žalovat Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijský prezident Evo Morales prohlásil, že v následujících dnech předloží žalobu proti Chile, kterou se bude snažit dosáhnout získání samostatného přístupu k moři pro svou zemi. Národní komise Bolívie se přestěhuje do města La Haya, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Bolívie území, které by jí zabezpečilo přístup k moři, ztratila v roce 1879 po chilské invazi během Pacifické války. „Chile tím, že neposlouchá hlas bolívijského lidu, mu upírá klid, solidaritu a bratrství a zatracuje latinskoamerickou integraci a ničí touhu národů žít v míru a harmonii,“ prohlásil prezident Morales.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.
Kolumbijská rodina věznila dívku jako otrokyni 12 let
Ústavní soud v Kolumbii odsoudil rodinu žijící v Bogotě, která 12 let věznila ve svém domě dívku, kterou sexuálně zneužívala a nutila ji vykonávat domácí práce. Rodina se dívky zmocnila, když jí bylo 6 let a udělala z ní svého otroka. Dívce se podařilo utéct a oznámila svůj příběh policii. Ústavní soud nařídil rodině, aby vyplatila dívce odškodnění za vážné porušování lidských práv, za všechny fyzické i psychické újmy na zdraví. Jeho konkrétní výše bude teprve stanovena. Ústavní soud pověřil také ministerstvo vnitra, aby dívce pomohlo najít její biologickou rodinu. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je v Kolumbii obchod s lidmi za účelem získání otroků plnících domácí práce velmi častý.
Obchodní a investiční vztahy Singapuru s Běloruskem jsou na vzestupu
Na Singapursko-běloruském obchodním fóru, které se koná v těchto dnech v Singapuru, spolu oba státy podepsaly řadu dohod, na jejichž základě se prohlubuje vzájemná singapursko-běloruská kooperace v oblasti obchodu a investic. Za singapurskou stranu se jednání účastnily Singapurská obchodní federace a Mezinárodní obchodní komora v Singapuru, za stranu běloruskou pak Obchodní a průmyslová komora Běloruska. Podle běloruského prvního vicepremiéra Vladimira Semashko skýtá běloruský trh pro singapurské obchodní společnosti mnoho příležitostí, především v oblasti petrochemického a farmaceutického průmyslu. Obchodní činnost mezi oběma zeměmi za loňský rok se pohybuje ve výši zhruba 50 milionů USD. Singapursko-běloruské obchodní fórum je zároveň spojeno se státní návštěvou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vedle obchodních dohod byla mezi oběma zeměmi podepsána i dohoda o vzájemném zřeknutí se vízové povinnosti pro držitele diplomatických a úředních pasů.
Nikaragua může získávat většinu své elektřiny zpracováním geotermální energie
“Kdyby Nikaragua využívala více geotermální energii, mohla by celkovou výrobu elektřiny v zemi ztrojnásobit,“ prohlásil nikaragujský ministr hornictví a energetiky, Emilio Rappaccioli. Řekl, že elektrárny využívající teplo, které se uvolňuje ze zemského jádra, mohou dosáhnout výkonu 1520 megawattů. Jedna ze zemí s nejaktivnější vulkanickou činností na světě nyní využívá pouze 7 % svého potenciálu na výrobu elektrické energie s využitím geotermální energie. V rozvoji použití geotermální energie Nikaraguu podporuje Island, který v této oblasti investoval od roku 2008 do roku 2012 zhruba 4,2 milionu USD.
Syrský prezident al-Assad slibuje „vyčistit“ Sýrii po atentátu v Damašku
Syrský prezident Bashar Al-Assad slíbil, že zemi zbaví extremismu a ignorance. Oznámil po čtvrtečním atentátu v mešitě v hlavním městě, při kterém zemřelo 49 lidí včetně nejvyššího sunnitského duchovního Mohammeda Saeeda al-Boutiho. Informaci přinesla státní tisková agentura SANA. Sebevražedný útočník se odpálil po al-Boutiho proslovu k věřícím studentům. Kazatel byl zastáncem současného režimu už za dob vlády Hafíze al-Assada, otce nynějšího prezidenta. Na sobotu vláda vyhlásila státní smutek.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.
Německá automobilka stahuje část svých vozů z Číny
Firma Volkswagen v pátek oznámila, že z čínského trhu stahuje přes 300 000 automobilů a to z důvodů vadné převodovky. Německá automobilka byla nucena stáhnout své produkty z čínského trhu a reagovala tak na kritiku, která minulý týden zazněla z čínské státní televize, týkající se vozidel právě této německé značky. „V jednotlivých případech elektrické selhání v ovládací jednotce nebo nedostatek oleje vháněného dovnitř mechaniky převodovky mohou mít za následek přerušení její funkce,“ uvádí se v oficiální zprávě automobilky. Volkswagen v minulém roce na čínském trhu prodal 2,81 miliónů vozidel a plánuje obrat v následujících pěti letech znásobit až na počet 4 miliónů vozů. Podle deníku The Wall Street Journal se robustní zakázkou v Číně podařilo automobilce uniknout z evropské krize v automobilovém průmyslu.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.