Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.
Řecku mohou pomoci velké firmy
„Věříme Řecku a pomůžeme mu opět se postavit na nohy,“ prohlásil ve středu výkonný ředitel jedné z divizí společnosti Johnson & Johnson v Řecku Gerasimos Kosmatos. Do Řecka hodlá investovat peníze i Hewlett Packard (HP) či Unilever, což by pro Řecko mohlo znamenat naději na stabilizaci. Skutečným důvodem zájmu zahraničních investorů je podle analytiků spíše rozsáhlý klientelismus a netransparentní nabízení výhod v řeckém podnikání. Důležitou výhodou je podle analytiků také pokles průměrné mzdy a s ním spojené menší náklady na práci. Naopak Řecko může investorům nabídnout rozvinutou infrastrukturu, stabilitu legislativy v souladu s Evropskou unií. Nezanedbatelné je také strategické geografické umístnění země.
V Kolumbii se očekává propuštění unesených, které zajaly guerrilové organizace
Své zajatce by měly ve čtvrtek a v pátek propustit dvě největší kolumbijské povstalecké organizace. Velitel kolumbijské armády Sergio Mantilla ve čtvrtek oznámil, že Národní osvobozenecká armáda (ELN) propustí 5 zajatců na svobodu v pátek. Mezi unesenými jsou pracovníci těžební společnosti, z toho 2 Peruánci a 3 Kolumbijci. Zajatci byli uneseni 18. ledna. Očekává se také propuštění 2 policistů, které zajala povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) 25. ledna. Ve čtvrtek má FARC předat policisty Červenému kříži na určeném místě mezi departamenty Cauca a Valle del Cauca na severozápadě země. FARC před pár dny propustila uneseného vojáka, zatímco o 2 Němcích, které FARC zadržela na konci listopadu roku 2012 nejsou žádné dostupné informace.
Bosna bude jednat o zákonu na podporu obětem válečných vězeňských táborů
Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.
Ústavní soud bude kompletní nejdříve na konci května
Schůzka nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského se konala ve čtvrtek. Hovořili o kritické situaci uvnitř ÚS, kdy namísto 15 ústavních soudců, jich v současné době pouze 12, což je ústavní minimum. Budoucí prezident Miloš Zeman slíbil, že ihned po své inauguraci promluví se všemi možnými kandidáty. Nicméně i kdyby byl seznam možných kandidátů na ústavní soudce předložen senátu ihned po březnové inauguraci, senátoři mají 60 dní na to, aby návrh projednali. O kompletním počtu ústavních soudců se tak bude moci hovořit až koncem května.
ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce
Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.
Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku
Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě
Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.
Střety s povstalci FARC si vyžádaly smrt 7 vojákům
Přinejmenším smrt 7 kolumbijských vojáků a zranění 5 dalších si vyžádaly střety v agrární oblasti Caquetá s největší povstaleckou organizací země Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle prohlášení armády se vojsko v oblasti nacházelo kvůli informaci o plánovaném útoku rebelů. Jeho úlohou bylo akci zabránit, nicméně střet skončil bojem. V posledních měsících se povstalecká organizace a vláda snaží vyjednávat o trvalém míru, který by ukončil již 50 let trvající konflikt. Nicméně napětí mezi povstalci a vládou se zvyšuje po tom, jak FARC ukončila jednostranné příměří minulý měsíc.
Honduras plánuje rozšíření těžby minerálů
Podle prezidenta Asociace honduraské těžby kovů (Anamimh) Santos Gabino Carvajala se těžba minerálů v Hondurasu po přijetí nového zákona rozšíří, očekává se příliv nových investorů. „Můžeme přilákat investory z Číny, Indie, Velké Británie, Itálie, Německa, Brazílie, či Chile. V Hondurasu se nachází kvalitní železné rudy, jsou zde naleziště zlata a stříbra, stejně jako dalších minerálů a drahých kamenů,“ uvedl. Podle odhadů může těžba přinést zisky až 3,5 miliardy USD.
Argentina: církev je spoluodpovědná za zločiny spáchané v letech 1976 – 1983
Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
Prezident Obama ujistil Japonsko o americké podpoře
Americký prezident Barack Obama během telefonického rozhovoru s japonským premiérem Shinzo Abem vyjádřil podporu Japonsku. ČTK uvedla, že prezident Obama také zdůraznil trvání všech dohodnutých závazků k zajištění bezpečnosti Japonska včetně „posíleného odstrašení s pomocí amerického jaderného deštníku.“ Bílý dům tak reaguje na jaderný test Severní Koreje, který KLDR uskutečnila v úterý. Japonsko po nukleární zkoušce posílilo svá obranná opatření.
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.
Podpora zemědělství a snižování chudoby se staly jednou z čínských priorit
Čínský vicepremiér Hui se zúčastnil 36. zasedání Rady guvernérů Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD). Hlavní motivací je snižování chudoby a podpora dalšího rozvoje čínského zemědělství. Význam těchto kroků v posledních letech výrazně roste, Čína má za sebou ekonomicky nejúspěšnější desetiletí. K tomu, aby svou pozici posílila a mohla dále zvyšovat životní úroveň, je avšak zapotřebí soustředit se i na snižování rozdílů mezi bohatými a chudými a podpořit zemědělskou výrobu. Součástí vicepremiérovy zahraniční cesty je i návštěva Švýcarska a Slovenska.
Krize eurozony se prohlubuje
Poslední 3 měsíce roku 2012 byly ve znamení pokračující recese eurozony, jejíž ekonomika se v posledním kvartále 2012 snížila o 0,6 %. Ekonomický růst Německa, Francie a Itálie rovněž navzdory očekávání zpomalil. Jde o největší pokles od začátku roku 2009. Oživení ekonomiky se očekává v letošním roce, nicméně ekonomický růst má být nepatrný. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici předvídá ekonomický růst Francie v roce 2013 na 0,8 %. Itálie od nástupu premiéra Mario Monti přistoupila k úsporným opatřením, která mají za cíl snížit státní dluh a uklidnit trhy.
Řecká vláda přerušila stávku námořníků
Řecká vláda znovu využila mimořádných právních předpisů a pohrozila, že pokud námořníci nepřijdou v úterý do práce, hrozí jim zatčení. Námořníci proto ukončili 6 denní stávku již ve čtvrtek, přestože byla původně plánována ještě na další 2 dny. Námořníci požadují vrácení nevyplacených mezd za několik měsíců a zrušení návrhu zákona, který oslabuje jejich spojení. Stávka výrazně omezila dopravu potravin do obchodů. Řecké právo umožňuje mobilizovat pracovníky v případě občanských nepokojů, přírodních katastrof nebo zdravotního rizika pro veřejnost. V poslední době vláda tuto pravomoc využívá stále častěji. Naposledy ji použila před měsícem k potlačení 9 denní stávky pracovníků metra.
Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci
Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.
Rosňeft jedná s Čínou o zdvojnásobení dodávek ropy za 30 miliard USD
Ruská státem vlastněná společnost Rosňeft by peníze získala ve formě jednorázové půjčky. Ty by využila k zakoupení akcií konkurenční ropné společnosti TNK-BP, kterých si jejich vlastníci cení na 55 miliard USD. Pokud se obchod uskuteční, stane se Rosňeft největší naftařskou firmou na světě. Otázkou nyní je, jakým způsobem Číně zajistit požadovaný objem ropy, spekuluje se o zvýšení kapacity již existujícího ropovodu pomocí paralelního potrubí, případně jeho dovybavení výkonnějšími pumpami. Ve hře je také využití přenosových kapacit Kazachstánu.
Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici
Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.
Humanitární pracovníci byli odsouzeni za nezákonné zprostředkovávání dětí k adopci
Soud v Paříži odsoudil ke 2 letům vězení francouzské humanitární pracovníky Erica Breteau a Emilii Lelouch z charity Zoe Ark za nezákonné jednání, kterým se snažili zprostředkovat nezletilé africké děti k adopci. Odsouzení se měli snažit přivést 103 dětí z centrální Afriky do Francie za účelem adopce a prohlašovali, že se jedná o sirotky z Dárfúru. Dalších 6 humanitárních pracovníků bylo zatčeno v Čadu již v roce 2007, jak se snažili dostat děti do letadla. Zjistilo se, že děti nebyli z Dárfúru, ale právě z Čadu a vůbec se nejednalo o sirotky. Dva pracovníci byli souzeni v nepřítomnosti, zatímco byli v Jižní Africe a čtyři pracovníci ze této skupiny dostali podmíněné tresty.
Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky
Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.