Projekt na urychlení procesů s válečnými zločinci vytvořila v pondělí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s Bosnou. 15měsíční projekt má především pomoci s případy, které probíhají paralelně ve dvou entitách v Bosně a Hercegovině (BaH), vBosně a Republice srbské (RS). Nejzásadnější případy by měly být vyřešeny do roku 2016, zbylé do roku 2028. OBSE by měla v rámci projektu také pomoci se speciálním výcvikem právních osob a spolupodílet se na financování nákladů.
Archiv štítku: spolupráce
Singapur hodlá rozvíjet strategicky významné vztahy s USA a Čínou
Jednou z priorit Singapuru je posilování vztahů s jeho strategicky významnými partnery Čínou a USA. Partnerství se týká nejen obchodu, ale i úzké spolupráce a společných zájmů v celé řadě záležitostí. Spolupráce Singapuru s USA má již více než 30letou tradici, obě země doufají v její pokračování. Partnerství s Čínou a USA jsou vzájemně závislá a jejich součástí je i jistá míra ostražitosti. Případné problémy ve vztazích s jedním z aktérů se mohou promítnout do situace v regionu a zásadně ji ovlivnit. Silné vazby na Čínu i USA tak musejí zůstat zachovány a dále se rozvíjet. Otázka posilování vztahů se objevila v souvislosti s případnou návštěvou amerického ministra zahraničí Johna Kerryho a aktivním angažmá USA v regionu.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Egypťané získali velký kontrakt na stavební projekt v Nigérii
Egyptská stavební společnost Arab Contractors získala zakázku v hodnotě 10 milionů USD na velký stavební projekt v jihonigerijském regionu Kanojo. Podle úterního prohlášení egyptské tiskové agentury MENA se jedná o výstavbu vládního objektu, bližší informace zatím nejsou známy. Firma Arab Contractors, založená před téměř 60 lety, patří mezi nejvýznamnější hráče v oblasti stavebnictví v severní Africe a na Blízkém východě. V roce 2012 společnost předložila projekty plánované v regionu západní Afriky v celkové sumě 165 milionů USD. Nigérie nedávno zahájila program na restrukturalizaci své rozpadající se infrastruktury.
Saúdská Arábie stanoví program pro využití obnovitelných zdrojů energie
Saúdský král Abdullah uvedl, že země bude investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů. Hlavním důvodem je vysoká poptávka po ropě a snižování spotřeby oleje na spalování v elektrárnách. V roce 2011 Saúdové začali instalovat fotovoltaické solární panely. Ačkoliv Saudská Arábie vyprodukuje na 12,5 milionů barelů ropy denně, světová poptávka po ni roste a dosavadní export by iž nemusel stačit. Král zveřejnil svoú dlouhodobou vizi, která počítá s dostatkem energie právě z nových zdrojů. Nároky na energetickou výkonnost solárních panelů se budou zvyšovat postupně.
Izraelský premiér Netanyahu nabídl ministerský post Tsipi Livni
Izraelský premiér a člen strany Likud Benjamin Netanyahu nabídl post ministryně spravedlnosti opoziční političce Tsipi Livni. Izraelský volební systém vyžaduje spolupráci v rámci koalice. Nová ministryně, která smlouvu s premiérem o svém jmenování už podepsala, by měla jednat o oživení izraelsko-palestinských vztahů a navazující spolupráci se Spojenými státy americkými. Politička byla v letech 2009 – 2012 předsedkyní strany Kadima, v listopadu 2012 přestoupila do středové strany Ha-Tnu’a. Opoziční politička Livni již dříve zastávala vysoké politické funkce, mimo jiné i práci ministryně spravedlnosti. Ministerstvo převezme po nestraníkovi Ja’akovu Ne’emanovi.
Ruský premiér Dimitrij Medveděv se sešel s brazilskou prezidentkou
Na středečním setkání s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou nejprve hovořil o spolupráci v oblasti vojenství. Brazílie v rámci příprav na nadcházející světový šampionát ve fotbale a letní olympijské hry usiluje o posílení protivzdušné obrany, aby byla schopná odrazit případný teroristický útok dopravními letadly. Projevila zájem o mobilní raketový systém Pancir-S1, který je uzpůsoben k montáži na nákladní vozidla. Dalším tématem rozhovoru byla ruská participace na výstavbě nové jaderné elektrárny, kterou místní vláda plánuje postavit kvůli stále se zvyšující spotřebě elektrické energie. Na závěr státníci vyjádřili ochotu podpořit zvýšení vzájemné obchodní aktivity ze současných 6,5 miliard USD ročně na 10 miliard USD.
Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu
Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Italská ENI objevila v Egyptě nové ložisko ropy a zemního plynu
Italská naftařská společnost ENI objevila v západní části egyptské Sahary další zdroj ropy a zemního plynu. „Rosa North 1X“, jak se vrt nazývá, bude ENI využívat již od tohoto roku. Počítá, že 2 vrty vytěží až 2 tisíce barelů ropy denně. Italská společnost je největší zahraniční firma zpracovávající ropu a plyn v Africe. Vlastní 56 % těžební koncese na západě Egypta a je součástí seskupení IEOC (International Egyptian Oil Company). V roce 2011 zpracovala v zemi na Nilu přes 240 tisíc barelů denně.
Společné velvyslanectví Pacifické aliance začne fungovat v Ghaně
Ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín potvrdila, že velvyslanectví Kolumbie v městě Accra v Ghaně se bude již za dva měsíce velvyslanectví Pacifické aliance, do které patří taky Mexiko, Peru a Chile. Ministryně Holguín prohlásila, že tenhle projekt jako první dokazuje, že Pacifická aliance je schopná realizace společné agendy. Hlavní cílem společenství je vytvořit zónu volného obchodu, přičemž státy patřící do Pacifické aliance zdůrazňují svůj demokratický charakter a společné zájmy
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.