Tvář pravicové opozice se od voleb moc nezměnila, přestože prochází krizí důvěry. Ze čtyř někdejších vládních stran vyměnila svého předsedu jen SDKÚ a o víkendu se rozhodne, jestli svého šéfa změní i Sloboda a Solidarita (SaS). Výsledek tajného hlasování o předsedovi SaS se odhaduje jako velmi těsný. Mezi přední kandidáty patří současný předseda Richard Sulík a Jozef Kollár. Politolog Michal Horský předvídá, že pravice musí provést jednak rekonstrukci svých programů, jednak personální změny, aby získala opět větší voličskou podporu.
Archiv rubriky: Zdroje
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
V Zimbabwe probíhá referendum o ústavě
O nové podobě ústavy, která například omezuje vládu prezidenta pouze na dvě funkční období, hlasují občané v Zimbabwe. Podle BBC si mnozí obyvatelé neuvědomí možné změny ústavy, proto je prozatím účast nízká. V čele země stojí prezident Robert Mugabe již od roku 1980. Nová ústavy by měla zajistit i svobodu projevu, decentralizaci na lokální vlády, zrušení prezidentského veta na přijaté zákony a zastavení procesu přerozdělení půdy. Ústava naopak zachovává zákaz manželství stejnopohlavních párů a trest smrti, který byl nicméně omezen na muže v rozmezí věku 21 až 70 za vraždy spáchané za přitěžujících okolností. Pokud by byla nová ústava schválena, volby se by se měly konat v druhé polovině letošního roku.
V Indii byli dopadeni údajní pachatelé útoku na bezpečnostní tábor
Koncem tohoto týdne dopadla indická policie v oblasti Kašmíru pravděpodobné organizátory a pachatele útoku na bezpečnostní tábor ve Srinagaru provozovaný Centrálními záložními policejními silami (CRPF). Podle prohlášení indické vlády se jedná o osoby pákistánské národnosti. Pákistán se však tomuto nařčení brání, vláda navíc dodává, že se Indie dlouhodobě snaží podobnými obviněními znemožnit jakékoli zlepšení vzájemných vztahů mezi sousedícími zeměmi. Obě strany volají po důkladném prošetření incidentu, během kterého bylo zabito 5 indických vojáků. K útoku se přihlásila jedna z nejsilnějších militantních skupin regionu, Hizbul Mujahideen. Zatčený muž, který je významným členem této organizace, je podle nepotvrzených policejních zdrojů pákistánským občanem.
Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách
Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.
Slovenský post NKÚ je i nadále prázdný
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na Slovensku nemá ani po 5 volbách nového ředitele. Kandidát Vladimír Klimeš, kterého podporují i KDH, SDKÚ a Most-Híd, dostal od poslanců jen 39 ze 126 odevzdaných hlasů. Za zvolení Klimeše nehlasovali kromě Smeru ani poslanci OľaNO, jejichž lídr Igor Matovič před hlasováním přišel do jednacího sálu s cedulí s nápisem „stranické nominace = korupce“. Strana SaS ale hodlá navrhnout Klimeše i potřetí po sobě. Předseda Matovič žádá, aby nového kandidáta vybrali ve veřejném výběrovém řízení za přítomnosti médií.
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.
Při autobusové nehodě v jihozápadním Jordánsku zemřelo 14 Palestinců
V sobotu došlo v jordánském regionu Adsiyeh k vážné nehodě autobusu s nákladním vozem, při které přišlo o život 14 Palestinců vracejících se domů na Západní břeh Jordánu ze Saúdské Arábie. Dalších 32 poutníků je zraněných. „Nevylučujeme možný nárůst obětí, neboť mnoho lidí je raněných vážně,“ řekl mluvčí jordánské civilní obrany plukovník Farid al-Shareh. Palestinci se v Saúdské Arábii účastnili oslav náboženského svátku, muslimské malé pouti zvané Umrah.
Kambodžská vládnoucí strana plánuje volební strategii
Přes 2 tisíce seniorních členů vládnoucí Kambodžské lidové strany bude na sjezdu v Phnom Penhu plánovat strategii pro nadcházející parlamentní volby. V nich by strana chtěla obhájit své vítězství. Parlamentní volby jsou naplánovány na 28. července 2013, straně tak zbývají zhruba 4 měsíce na plánování a realizaci volební kampaně. Předseda strany Chea Sim vidí ve sjezdu vhodnou příležitost ke zhodnocení fungování strany v předchozích 5 letech, stejně jako možnost určit směr, kterým se bude ubírat v letech následujících. Právě nová politická platforma a nastolení agendy je nyní pro stranu nejdůležitějším úkolem, rozhodne totiž o jejím případném úspěchu či prohře a de facto i celém dalším vývoji.
Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách
Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.
Tělo zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebude zabalzamováno
Venezuelská vláda oznámila, že možnost zabalzamování těla zesnulého prezidenta Huga Cháveze nebude realizovatelná. Rozhodnutí přijala vláda poté, co obdržela lékařskou zprávu ruské odborné komise, která prohlásila, že tělo prezidenta Cháveze by muselo být přesunuto do Ruska na minimálně 6 měsíců. Kromě toho se objevily informace o tom, že tělo na balzamování nebylo včas připraveno. Rozhodnutí bylo sděleno veřejnosti ministrem pro informace Ernestem Villegasem prostřednictvím sociální sítě Twitter, kde vyjádřil politování nad neuskutečnitelností plánu, ve který doufali mnozí Venezuelané.
Italský parlament se snaží sestavit novou vládu
Italský parlament se sešel tři týdny po volbách, které skočily patovou situací, ve snaze sestavit novou vládu. Jednání budou pokračovat 19. března, kdy italský prezident Giorgio Napolitano zahájí konzultace se všemi vůdci stran. První důležitým úkolem je zvolit předsedy obou komor dvoukomorového parlamentu. V dolní komoře Poslanecké sněmovně sice zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, ale v horní komoře Senátu žádná strana většinu nezískala. Pokud by třetí nejúspěšnější strana, Hnutí Pěti hvězd (M5S) s lídrem Beppe Grillo, souhlasila se širší dohodou s Bersaniho středolevou DP, mohlo by dojít k vytvoření vlády. Ale od voleb předseda M5S Grillo odmítá opakované návrhy předsedy DP Bersaniho ke spojení svých sil. DP i M5S odmítly jakoukoliv spolupráci s expremiérem Silviem Belusconim.
Poslanec David Rath je na svobodě, zatím nepravomocně
Okresní soud pro Prahu-východ v pátek rozhodl o propuštění poslance Davida Ratha, a to poté co za obviněného byla složena 2milionová kauce. David Rath je na svobodě zatím nepravomocně, jelikož rozhodnutí okresního soudu musí potvrdit ještě Krajský soud v Praze. Soud zároveň uložil obviněnému poslanci povinnost docházek k probačnímu úředníkovi a také mu byl uložen zákaz vycestování a poslanec musel odevzdat svůj cestovní pas.
Kolumbie a Panama postoupily v jednáních o Dohodě o volném obchodě
V kolumbijském městě Medellín se v sobotu skončilo 6. kolo jednání Dohody o volném obchodě mezi Panamou a Kolumbií. Největší pokroky byly zaznamenány v oblasti zabezpečení obchodu a odstranění celných bariér. Obě strany se dohodly na zprostředkování informací ohledně národních trhů a na dalším společném postupu při splňování závazků. Měla by se vytvořit komise, která bude dohlížet na postupné odstraňování celných překážek mezi těmito zeměmi. Další kolo se uskuteční mezi 28. a 31. květnem v hlavním městě Panama. Vývoz Kolumbie do Panamy se zvýšil v roku 2012 o 32 % a tvoří ho hlavně ropa.
Jednání o novele zákona o veřejných zakázkách bylo na Slovensku odloženo
Diskuse o zásadní novele zákona o veřejných zakázkách na Slovensku skončila, k rozsáhlé právní normě je avšak velké množství pozměňovacích návrhů, a tak předkladatel zákona ministr vnitra Robert Kaliňák (Smer) požádal o odklad hlasování. Nově se bude rozhodovat o novele v úterý 19. Března. Novela má od července změnit pravidla zadávání veřejných zakázek, zásadní změnou, která podle ministerstva vnitra zvýší transparentnost, by mělo přinést zřízení elektronického tržiště pro zakázky běžného zboží, služeb a stavebních prací při tzv. podlimitních zakázkách. Opozice velký rozsah pozměňovacích návrhů kritizovala a novelu označila za chaotickou. Nesouhlasí ani s centralizací veřejných zakázek, která podle ní nebude sloužit veřejnému zájmu a nepřispěje ani k transparentnosti veřejných zakázek.
Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy
Barmský parlament bude jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.
Bolívijské město protestuje proti novému jménu letiště
Již třetí protest v průběhu několika týdnu se uskutečnil v pátek v bolívijském městě Oruro. Důvodem nespokojenosti lidí je nové pojmenování letiště, které se v současnosti jmenuje Letiště Evo Moralese, které se shoduje s jménem prezidenta Bolívie. Původní plán byl pojmenovat objekt po leteckém hrdinovi Juanovi Mendozza. Za poslední týdny již na letišti proběhly stávky trvající 24 a 48 hodin s cílem odmítnout nové pojmenování, které bylo oficiálně představeno v únoru. Juan Mendoza byl pionýrem bolivijského letectva a jako první absolvoval let mezi La Paz a Buenos Aires. Navíc se stal klíčovou postavou ve válce mezi Bolívií a Paraguayí v rocích 1932 a 1935.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka obhájil svůj post šéfa strany
V pátek se v Brně uskutečnil sjezd strany ČSSD, kterého se zúčastnilo více než 600 delegátů strany. Na sjezdu se volilo nové vedení strany a svůj post předsedy obhájil Bohuslav Sobotka. Ve volbě bylo odevzdáno 582 platných hlasů, přičemž 507 (téměř 84 %) bylo právě pro Bohuslava Sobotku. Staronový šéf strany si jako hlavní cíl určil dovést stranu k vítězství v příštích volbách. Na sjezdu vystoupil také prezident a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Ve svém projevu prohlásil, že jako občan si přeje vítězství sociální demokracie. Také hovořil o představě vytvoření jednobarevné vlády, přičemž naznačil, že by se taková vláda mohla opírat o toleranci KSČM.
Agrární univerzitě v Gruzii byla odebrána akreditace
Příčinou byly výsledky kontroly Střediska pro zvyšování kvality vzdělávání. Odhalila neoprávněné udělení dvou bakalářských titulů, pochybení v procesu náboru některých pracovníků a určité body školního řádu údajně nepřiměřeně omezovaly práva studentů. Podnět k vyšetřování dala skupina bývalých zaměstnanců poté, co s ní byl v prosinci 2012 rozvázán pracovní poměr. Studenti školy se mobilizují a plánují protestní akci před ministerstvem školství. Vedení univerzity kromě toho vytvořilo tým, který bude se zástupci ministerstva v nejbližších dnech vyjednávat o možnostech nápravy sporných bodů a obnovení akreditace. Pochybnosti o aktuálních krocích komise vyjádřil prezident země Saakašvili, připojila se i pobočka nadnárodní neziskové organizace Transparency International (TI) sídlící v hlavním městě Tbilisi. Proces je podle nich politicky motivovaný, majitelem univerzity je totiž bývalý ministr financí Kakha Bendukidze, který je momentálně příslušníkem opozice. Gruzínský premiér Ivanišvili naopak označuje odebrání akreditace za správné a obviňuje média z politizace kauzy a manipulování veřejností.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
Za nezaměstnaností na Slovensku nejsou vládní kroky, ale krize
Údaje o struktuře nezaměstnaných podle ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že přestože nezaměstnaných na Slovensku v posledních měsících přibývá téměř nejrychleji v Evropské unii, důvodem nejsou změny v zákoníku práce a nové daňové pravidla, které zavedla vláda. Příčina je podle analytiků hlavně v hospodářské krizi a přílišné otevřenosti slovenské ekonomiky, přesto mohla vláda například obnovit souběh výpovědní lhůty a odstupného. Jiní vládu kritizují za to, že se měla věnovat problému dlouhodobě nezaměstnaných, kteří tvoří asi polovinu ze 400 000 lidí bez práce. Premiér Fico připustil možnost úpravy některých přijatých opatření, kdyby se v budoucnu prokázalo, že brzdí tvorbu pracovních míst.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.