Podle návrhu, který předložil v pondělí prezident Chile Sebastián Piñera, by více než 2 miliony rodin měly obdržet mimořádný příspěvek ve výši zhruba 88 USD. Mezi rodinami, které mají na příspěvek nárok, jsou i rodiny ze střední třídy, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 2 907 USD. Státní dotace ovlivní zhruba 41 % Chilanů, tedy více než 7 milionů osob. Chilský prezident Sebastián Piñera také usiluje o zvýšení minimálního měsíčního platu, který by měl dosáhnout 424 USD, se kterým by se Chile stalo třetím státem s nejvyšším platem v Jižní Americe. Vyšší minimální mzda je pouze v Argentině, ve které je to částka 565 USD, a ve Venezuele, ve které se má letos zvýšit na 472 USD. Opozice vládu kritizuje za populismus a neúčelné využití finančních prostředků. Návrhy schválila Poslanecká sněmovna, ale bude o nich ještě jednat Senát.
Archiv rubriky: Zdroje
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
Srílanská armáda byla obviněna z páchání zločinů proti lidskosti
Rada OSN pro lidská práva obvinila armádu Srí Lanky z údajného páchání zločinů proti lidskosti během občanské války proti Tamilským tygrům, která byla ukončena po téměř 30 letech bojů teprve v roce 2009. Podle generálporučíka Jagath Jayasuriyae se obvinění a požadavky na nápravu objevují každoročně, vždy v době, kdy zasedá Rada OSN pro lidská práva. Mezinárodní společenství od ukončení války v roce 2009 trvá na vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, srílanská armáda se avšak veškerým nařčením brání a jejich přičítá je Tamilským tygrům, kteří odmítají uznat prosperující stát za svůj a zapojit se do jeho běžného života. Obvinění, která se neobjevila nikdy během války a ani těsně po jejím skončení, srílanská vláda i nadále odmítá, stejně jako mezinárodní apely na vyšetřování.
Ombudsmanka Doubravcová navrhuje vznik Domu lidských práv
Na Slovensku by mohl vzniknout Dům lidských práv, kde by sídlila kancelář veřejného ochránce práv, Slovenské národní středisko pro lidská práva, Centrum právní pomoci a Ústav paměti národa. Tím by se vyřešily i materiální podmínky, protože v současné situaci jde 69% přidělených peněz na nájem, mzdy a pojistné. Ušetřené peníze by se podle ombudsmanky mohly použít například k práci v terénu a v regionech. Iniciativu představila ombudsmanka Jana Dubovcová ve zprávě, kterou se zabýval lidskoprávní výbor parlamentu. Snahu šetřit poslanci sice podporují, ale šéfka poslaneckého klubu Smer Jana Lašáková uvedla, že požadavkem poslanci zabývat nebudou, ombudsmanka má údajně zažádat jako ústavní orgán.
V Kambodži zemřel další ze souzených khmerských nejvyšších vůdců
Vojenský tribunál ustavený v Kambodži za účelem vyšetřování zločinů spáchaných khmerským režimem v letech 1975–1979 se potýká s mnoha obtížemi, tou zásadní je ovšem skutečnost, že většina obviněných je ve velmi vysokém věku a mnoho z nich již zemřelo. Rozsudek tak nikdy nepadne například nad nejvyšším vůdcem Rudých Khmerů Pol Potem. Tribunál dále nerozhodne ani o jeho švagrovi, Ieng Saryovi, který zemřel po krátké hospitalizaci v důsledku zdravotních problémů tento týden. Ieng Sary byl khmerským ministrem zahraničí, jeho osoba byla mnohdy jediným kontaktem mezi vůdci režimu a světem. Spolu se 3 dalšími vysoce postavenými muži režimu byl Ieng Sary obviněn z organizování masových vražd, jejichž oběťmi se stalo přes 2 miliony Kambodžanů. Ieng Sary známý též jako „bratr číslo 3“ byl souzen od roku 2011, veškerá obvinění však popíral.
Těžbu mědi v Panamě ovládne kanadská firma First Quantum Minerals
Kanadská těžařská společnost First Quantum Minerals koupila za 5,1 miliard USD konkurenční společnost Inmet Mining a ovládne tak těžbu mědi v Panamě, ve které se nachází jedno z největších světových nalezišť mědi. Firma First Quantum Minerals v Panamě začne těžit v roce 2016 a odhaduje, že během 40 let vytěží 300 000 tun mědi. Společnost First Quantum Minerals těží měď i ve Finsku, Peru a Zambii, po zahájení těžby v Panamě, budě těžit více než 1 000 000 tun mědi ročně. Ceny mědi od roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize, klesají.
Ministrem obrany bude Vlastimil Picek
Nynější první náměstek na ministerstvu Vlastimil Picek se stane ministrem obrany, kterou dočasně vedl premiér Petr Nečas (ODS). Premiér se na předání úřadu již shodl s ministrem zahraničí a lídrem koaliční TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Předsedkyně Karolína Peake (LIDEM) s touto volbou nesouhlasí, než byla z postu ministryně odvolána, náměstka Picka odvolala. Exministru obrany Alexandru Vondrovi (ODS), který z funkce odešel v loňském roce, se výběr Picka naopak zamlouvá. Podle něj Picek rozumí situaci v resortu a také se podílel na důležitých reformách v minulých letech.
V Kosovu protestovalo na tisíc lidí proti korupci
Ve středu se uskutečnily demonstrace za podpory 21 nevládních organizacív hlavním městě Kosova Prištině proti krádežím a korupci. Protest navázal na demonstrace, které se odehrávaly v lednu kvůli vysokým cenám za elektřinu, které stanovila kosovská elektrárenská společnost KEK. Při středečních demonstracích protestující označili KEK jako jednu ze společností, která je nejvíce postihnutá korupcí. Demonstranti vyzvali k demisi kvůli korupci ministra hospodářství Besima Beqaje, ministra vnitra Bajrama Rexhepiho a výkonného ředitele Arbena Gjuku.
KLDR obvinila USA z internetového útoku
Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
V potravinách dovážených z Rumunska se našly stopy po lécích
Německo oznámilo, že stáhlo krůtí maso, které obsahovalo stopy po antibiotikách a bylo dovezeno z Rumunska. Rumunský zdravotní a veterinární úřad (ANSVSA) již celou záležitost prošetřuje, všechna jatka, která vyváží krůtí maso, budou podřízena kontrole. Výsledky kontroly by měly být podle ANSVSA v průběhu příštího týdne. Krůtí maso, v němž se v Německu našly stopy po enrofloxacinu, což je druh antibiotika, který léčí salmonelu či hepatitidu, bylo posláno i do Rakouska a Velké Británie. Pokud se prokáže přítomnost antibiotik v krůtím mase i jinde, může to citelně zasáhnout rumunskou ekonomiku, která již byla ohrožena prodejem koňského masa za hovězí do celé Evropy.
Kanadský premiér zvažuje zapojení Kanady do operace v Mali
Premiér Kanady Stephen Harper zvažuje možnosti, jak by se Kanada mohla zapojit do Francií vedené operace v Mali proti islamistům. Premiér Harper zdůraznil, že Kanada nemá zájem přímé účasti v bojích. Na tiskové konferenci premiér Stephen Harper uvedl, že Kanada se chce zaměřit na poskytování rozvojové a humanitární pomoci. Zároveň i nadále bude pokračovat francouzské vypůjčení kanadských vojenských nákladních letadel C-17, které byly do operace zapojeny v lednu.
Předseda Senátu Milan Štěch chce, aby byl prověřen podpis amnestie premiéra Petra Nečase
Předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl a předseda Senátu Milan Štěch požádali nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby prověřil podpis premiéra Petra Nečase u rozhodnutí o amnestii. Podle nich může být premiér Petr Nečas podezřelý za zneužití pravomoci úřední osoby, a to z toho důvodu, že rozhodnutí o amnestii podepsal, aniž by ji nejprve předložil vládě k projednání. Mluvčí premiéra Petra Nečase sdělil, že podle premiérova názoru „je to pouze součást předsjezdových hrátek ČSSD„.
Holandská organizace navrhuje, aby Nobelovu cenu míru získal prezident Uruguaye
Nevládní nezisková organizace Drug Peace Institute působící v Holandsku chce navrhnout jako kandidáta pro Nobelovu cenu za mír prezidenta Uruguaye Josého Mujicu. Ocenění si podle organizace uruguayský prezident José Mujica zaslouží za plán státního dozoru nad výrobou, rozšiřováním a prodejem marihuany. “Plán Josého Mujicy navrhuje drogový mír místo války proti drogám”, řekl prezident organizace Drug Peace Institute, Frans Bronkhorst. Cílem zákona je zabránit, aby si lidé kupovali marihuanu u drogových dealerů, kteří jim nabízejí i tvrdé drogy. Návrh, který by v podstatě legalizoval marihuanu, je zatím zablokován v parlamentu na základě požadavku prezidenta Josého Mujicy. Prezident země usiluje o to, aby byl přijat teprve tehdy, až získá podporu většiny Uruguayců, podle průzkumů veřejného mínění avšak většina z nich plán odmítá.
Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem
Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.
V Kašmíru došlo k útoku na indické jednotky
Členové militantní skupiny zaútočili ve sporné oblasti Kašmíru, kterou kontroluje indická armáda, na jednotku indických bezpečnostních složek. V důsledku toho zemřelo nejméně 5 indických vojáků, spekuluje se i o civilních obětech. K útoku byly kromě střelných zbraní použity i granáty. Jedná se o nejvážnější incident za poslední 3 roky, oblast Kašmíru si nárokují obě strany a je tak dlouhodobým zdrojem napětí. Podle místních zdrojů se k útoku přihlásila kašmírská militantní skupina Hizb-ul Mujahideen, Indií a EU řazená mezi teroristické organizace. Přestože k občasným střetům v Kašmíru dochází již od roku 1989, v posledních letech se situace výrazně zlepšila. Útok byl veden proti místnímu bezpečnostnímu táboru, který provozují Centrální záložní policejní síly (CRPF).
Obchodní řetězec Tesco vstupuje na trh s virtuálním mobilním operátorem
Maloobchodní řetězec Tesco ve své čtvrteční tiskové zprávě uvedl informace o spuštění nového virtuálního mobilního operátora. Zahájení projektu, na kterém spolupracuje se společností Telefónica, je naplánováno na letošní léto. Cílem je zvýšit konkurenci mezi současnými mobilními operátory a rozšířit nabídku mobilních služeb na českém trhu. Nový mobilní operátor chce přilákat nové zákazníky na jednoduché a srozumitelné mobilní služby za výhodnou cenu. SIM karty bude prodávat ve 232 obchodech Tesco.
Evropská kosmická agentura bude na výzkumu Marsu spolupracovat s Ruskem
Původním partnerem měla být americká NASA, která však účast odvolala kvůli rozpočtovým škrtům. Výzkumný projekt nese název ExoMars a jeho cílem bude umístit na povrch naší sousední planety dvě výzkumná zařízení. Prvním z nich bude mobilní stroj podobný vozítku Curiosity, které na Marsu operuje nyní. Bude mít k dispozici výrazně modernější vybavení, které mu umožní získávat vzorky pomocí vrtů hlubokých až dva metry. Společně s ním bude na planetě operovat statický Geofyzikální a environmentální modul, který by měl minimálně 6 let detailně monitorovat změny počasí a seizmickou aktivitu planety. Rusové souhlasili s poskytnutím raket, které oba přístroje dopraví na místo určení. První z nich by měla odstartovat v roce 2016, druhá v roce 2018. Celkové náklady projektu se odhadují na 1,6 miliardy USD.
Kolumbie se potýká s vysokou mírou korupce
Celkem 94 % kolumbijských podnikatelů se domnívá, že ve státní sféře existují úplatky, ale pouze 42 % z nich se jim snaží zabránit. Průměrná částka, kterou firmy platí navíc kvůli úplatkům, představuje zhruba 15 % z ceny zakázky. Průzkumu zabývajícího se korupcí, který vytvořila Transparentní společnost (CT) ve spolupráci s národohospodářskou fakultou jedné z kolumbijských univerzit, se zúčastnilo 858 podniků různých velikostí a z rozdílných sektorů. Loni 55 % podnikatelů označilo jako hlavní motiv pro zaplacení úplatku snahu urychlit zdlouhavé formality při uzavírání smluv. „Vláda přijala protikorupční zákony, ale výsledky se neprojevují tak rychle, protože korupce v zemi je velmi zakořeněná,“ tvrdí ředitelka Transparentní společnosti Elizabeth Ungar. A dodává: „Společnost si stále ještě neuvědomuje úzké pouto mezi korupcí a násilím, šířením drog či organizovaným zločinem. Lidé zapomínají, že korupce způsobuje chudobu a nerovnosti.“
Američtí katolíci vidí v novém papeži velkou naději
Americkým katolíkům a arcidiecézím od Los Angeles po Miami až k Bostonu se zamlouvá výsledek volby papeže a chválí zvolení již bývalého kardinála z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglia. Podle katolických věřících v USA papež František znamená velkou naději pro modernizaci církve a zaujatí tvrdšího postoje ke skandálům se sexuálním zneužíváním dětí, které pověst církve haní. Thomas Wenski, arcibiskup Miami uvedl, že latinskoamerický původ nového papeže je velmi významný i pro USA. Únorový průzkum veřejného mínění ukázal, že Američané očekávají určité změny v církvi. Na 58 % amerických katolíků vyslovilo názor, že papež by měl umožnit kněžím se oženit a 60 % se domnívalo, že nový papež by měl pocházet z rozvojového regionu, například z Jižní Ameriky.
Izraelští politici se dohodli na nové koalici
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.
Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí
Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.
Užívání drog v Pákistánu je alarmující, varuje vláda a OSN
Ze zprávy OSN a pákistánské vlády vyplývá, že vzrůstající počet uživatelů drog je v Pákistánu závažným problémem. Téměř 6 % pákistánské populace mezi 15 a 64 lety věku, což odpovídá zhruba 6,4 miliónu obyvatel, užilo v posledních 12 měsících drogu. Nejčastěji je to marihuana, kterou podle zprávy užívají téměř 4 miliony obyvatel, na druhém místě jsou opiáty. Roste ale i spotřeba volně dostupných medikamentů, nejvíce mezi ženami, jde hlavně o opioidní prostředky tišící bolest a sedativa. Počet závislých se v Pákistánu pohybuje okolo 4 miliónů, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a pákistánská vláda zjistily, že na každých 27 obyvatel země připadá jeden závislý. Poskytnout potřebnou léčbu může Pákistán ročně pouze 30 tisícům osob, o jedno místo tak soupeří asi 137 drogově závislých. Pro většinu z nich je však přístup k léčbě nemožný, téměř čtvrtina Pákistánců žije z 1,25 USD na den a nákladnou léčbu si nemůže dovolit.
Bahrajnští policisté byli odsouzeni za smrt aktivisty ve vazbě
Bahrajnský soud odsoudil dva policejní důstojníky k deseti letům odnětí svobody za způsobení smrti vězněného šíitského aktivisty. Aktivista Issa Ibrahim Saqer byl policií zadržen 3. dubna 2011, od té doby o něm jeho rodina neměla žádné zprávy až do 9. dubna, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že zemřel ve vazbě. Jeho tělo bylo prozkoumány členy lidsko-právní organizace Human Rights Watch, kteří na něm našli stopy po fyzickém násilí, včetně spoutání a bičování. Stejní policisté však byli zproštěni vinny za způsobení smrti jiného zadrženého, bývalého poslance šíitské opoziční strany a kritika vlády Zakaraya Hassana, který rovněž zemřel 9. dubna 2011 ve vazbě. Bahrajský prokurátor oznámil, že zprošťující rozsudek nad smrtí exposlance ještě přezkoumá.