Mezi zástupci parlamentních stran byla podepsána oficiální dohoda o ustavení prozatímní vlády. Na základě této dohody bude prozatímní vláda fungovat do doby konání voleb do Ústavodárného shromáždění, předběžný termín voleb byl stanoven na 21. června 2013. Pokud by došlo ke komplikacím a odkladu, je však předseda prozatímní vlády Khil Raj Regmi oprávněn zůstat ve své funkci do poloviny prosince 2013. Po zvolení řádné vlády předá úřad jejímu předsedovi. Prozatímní vládu bude tvořit nanejvýš 11 členů, půjde primárně o vládní tajemníky či jiné vysoké úředníky. Součástí dohody je rovněž návrh 25 dodatků ke stávající ústavě, které umožní prozatímní vládě bezproblémové fungování. Jak dohoda o zformování, tak návrh dodatků byly přijaty parlamentem, proti byli 3 poslanci. Khil Raj Regmi bude do funkce předsedy vlády jmenován ve čtvrtek.
Archiv rubriky: Zdroje
Prezident Peru Humala prosadil „zákon návratu“ Peruánců v zahraničí
V rámci zákona nazývaného „zákon návratu“, který prosadil prezident Ollanta Humala, budou Peruáncům žijícím více než 4 roky za hranicemi jejich vlasti nabídnuté motivační programy a zjednodušený postup při návratu do Peru. Potřebu takového zákona prezident Humala zdůvodnil tím, že Peruánci vracející se ze zahraničí se mnohokrát potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Nový zákon jim má ulehčit návrat odložením splatnosti daní nebo poskytnutím podpory pro začátek podnikání. Zákon taky představuje nové programy, jako například Stipendium 18, Penze 65 nebo Pracuj v Peru.
V Bulharsku byla jmenována nová prozatimní vláda
Bulharský prezident Rosen Plevneliev v úterý uvedl, že do předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 12. května, se postaví do čela úřednické vlády diplomat Marin Raykov. Politicky neutrální Raykov bude vykonávat funkci i jako ministr zahraničí. V čele ministerstva vnitra zasedne poprvé v historii žena Petya Purnavova. Podle prezidenta Plevnelieva se bude prozatimní vláda řídit heslem: „Pro Evropu, pro demokracii, pro hospodářský rozvoj„.
Venezuela prodloužila státní smutek
Vláda Venezuely ohlásila prodloužení státního smutku, který byl vyhlášen na poctu zesnulému prezidentu Hugovi Chávezovi, do 8 hodin večer příštího pátku. 7-denní státní smutek začal 5. března. Prodloužení smutku prakticky znamená, že státní vlajka bude nadále vyset na půl žerdi a všechny oslavné aktivity budou odloženy. V pátek bude tělo prezidenta Cháveze přesunuto z Vojenské akademie, kde bylo vystavováno již od 6. března, do hlavního muzea. Kromě toho bývalý prezident Nicolás Maduro prohlásil, že tělo prezidenta Cháveze pravděpodobně nebude zabalzamováno, protože nebylo správně včas připraveno.
Na 11 vysoce postavených Malawijců bylo obviněno z vlastizrady
Bratr bývalého prezidenta Bingu wa Mutharika a dalších 11 lidí se mělo dopustit vlastizrady, když měli chtít po smrti exprezidenta Mutharika požadovat vojenský převrat. Exministr financí Peter Mutharika je obviněn z toho, že požádal armádu o vojenský převrat, aby zabránil nástupu viceprezidenty Joyce Banda na post prezidentky Malawi. Generál Henry Odillo měl podle BBC žádost o převrat odmítnout. Proti zatření protestovaly v pondělí stovky lidí, kteří se střetli s policií. Mezi obviněné patří i bývalý prezidentův právní poradce Allan Ntata nebo současný ministr pro nerostné zdroje Goodall Gondwe.
ČSA bude skoro z poloviny patřit korejské společnosti
Společnost Korean Air za více než 8 milionů USD koupí na 44% podíl Českých aerolinií. Firma má v plánu vybudovat přepravní uzel, který garantuje rozvoj mezikontinentální přepravy, což by mělo přinést nová pracovní místa. Na druhou stranu prodejem přijde stát o možnost rozhodovat v zásadních věcech spojených s ČSA. Vláda ve středu, na doporučení ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), prodej schválila. Jedním z důvodů byl argument, aby aerolinie nepřišly o status národního přepravce. Stát zatím vlastní 95,7 % akcií, zbytek je ve vlastnictví města Bratislavy a České pošty. K prodeji by mělo dojít 9. dubna.
Albánci na jihu Srbska požadují stejná privilegia, jako mají Srbové na severu Kosova
Zástupci albánských obcí Presevo, Bujanovac a Medvedja na jihu Srbska uvedli, že by chtěli vytvořit sdružení albánských obcí v Srbsku podle vzoru sdružení srbských obcí v severním Kosovu, na čemž se dohodlo dříve Kosovo se Srbskem na společném jednání. Jih Srbska v současné době obývá na 50 000 Albánců, pravděpodobně však srbské orgány na požadavek srbských Albánců nepřistoupí, především z důvodu, že jih Srbska je považován za nedílnou součást země.
Syrská vláda nasazuje ženy do vojenských jednotek
Video ze syrského města Homs, uveřejněné na stránkách deníku Russia Today, zobrazuje tucty žen v bojových uniformách vyzbrojených samopaly, jak provádějí bojová cvičení a provolávají hesla: „Sýrie, buď připravena! Povstaň, Assade!“ a jim podobná. Podle jejich školitele jsou ženy cvičeny v zacházení se samopaly a kulomety a také v taktice obrany a útoku na kontrolní stanoviště. Podle deníku Washington Post se šíří spekulace, že syrská armáda má kvůli ztrátám a dezercím problémy s početními stavy. Ženské jednotky s názvem „Lvice pro národní obranu“ mají pomoci doplnit stavy armády pomocí jednotek složených z dobrovolníků. „Myslím, že je dobré vědět jak nosit zbraň a jak bránit svou zemi,“ uvedla jedna z rekrutek na videonahrávce.
Slovensko schválilo novelu zákona o pobytu cizinců
Okruh cizinců, kteří budou moci dostat dlouhodobý pobyt na Slovensku, se od května rozšíří o osoby s uděleným azylem nebo poskytnutou doplňkovou ochranou. Vyplývá to z novely zákona o pobytu cizinců, kterou ve středu schválili poslanci 93 hlasy. Poslanci v rámci změny legislativy změnily i zákon o azylu, v něm se kromě jiného rozšiřují důvody zániku azylu a zastavení řízení o azylu, nově se upravuje zánik doplňkové ochrany a také se rozšiřují důvody zániku. Podle ministerstva vnitra všechny změny vyplynuly z praxe. Došlo také ke sloučení služby hraniční a cizinecké policie jako dalšího prvku v postupném budování Integrovaného systému řízení vnějších hranic.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Ve středu proběhlo setkání hejtmanů s prezidentem Milošem Zemanem
Prezident Miloš Zeman se ve středu setkal s hejtmany, čímž toto setkání upřednostnil před svou návštěvou na jednání vlády. Zdůraznil, že se chystá kraje navštěvovat častěji než zahraničí. Na setkání s hejtmany prezident Miloš Zeman také sdělil, že krajské samosprávy fungují lépe než vláda, zejména co se týče čerpání peněz z evropských dotací. Kraje prý vracejí méně peněz z dotací. Premiér Petr Nečas reagoval slovy, že zatímco vláda šetří, kraje se zadlužují. Nicméně i prezident Miloš Zeman připustil, že se v krajích objevují určité problémy v čerpání dotací.
Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.
Novým papežem se stal Jorge Mario Bergoglio
Ve středu v podvečer se katolická konkláva shodla na jméně nového papeže, stal se jím Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František. K novému papeži se váže několik prvenství – jako první si vybral jméno František, je prvním jezuitou v čele katolické církev a jako první papež pochází z Latinské Ameriky, konkrétně z Argentiny. Slavnostní uvedení do úřadu papeže proběhne příští úterý, čímž papež František nahradí papeže Benedikta XVI, který minulý měsíc rezignoval ze zdravotních problémů.
Soud uznal newyorského policistu vinným z kanibalismu
Newyorského policistu Gilberta Valleho, kterého média označují jako „policejního kanibala,“ uznal soud vinným z plánování vraždy své manželky a dalších žen, které měl v úmyslu uvařit a sníst. Osmadvacetiletému policistovi hrozí doživotní vězení. Velleho zatkla FBI loni poté, co na něj upozornila jeho manželka Kathleen Manganová, která během soudního řízení proti manželovi vypovídala. U soudu uvedla, že našla manželovy e-maily, ve kterých detailně plánoval svůj záměr. Valleho obhajoba je postavena na tvrzení, že se jedná pouze o policistovu fantazii a že nikdo nebyl zraněn.
Nová tuniská vláda získala důvěru, hlavním cílem má být stabilizace ekonomiky
Nová vláda premiéra Aliho Larayedha získala podporu 139 hlasů Ústavodárného shromáždění, tedy o 30 více, než je potřeba pro vstup do úřadu. Kabinet je složen z vládnoucí strany Ennahda, 2 světských stran a nezávislých. Tunisko i nadále trápí chudoba a vysoká nezaměstnanost, obyvatelé proto očekávají, jak se s nestabilní ekonomikou vláda vypořádá a které ze svých cílů uskuteční.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Poslanecký klub strany LIDEM nevznikne
Na dnešním jednání Senátu jeho členové rozhodli, že poslanecký klub strany LIDEM nevznikne. Senátoři totiž zamítli novelu jednacího řádu, která by vznik poslaneckého klubu umožnila. Proti normě hlasovalo 50 z 53 přítomných senátorů. Předloha zákona tak znovu putuje do Poslanecké sněmovny. Pokud ale i přesto bude norma opět odsouhlasena poslanci, zřejmě narazí u prezidenta Miloše Zemana, který již dříve oznámil, že novelu hodlá poslancům vrátit. Předloha totiž snižuje nutný počet členů ke vzniku poslaneckého klubu ze současných 10 na 6, zároveň by klub dostával i finanční příspěvek na fungování a s tím jednací řád nepočítá.
Bývalý argentinský vůdce Reynaldo Bignone byl odsouzen
Poslední z vůdců, kteří v Argentině vládli během vojenského režimu v letech 1976 až 1983, Reynaldo Bignone, byl v úterý odsouzen za zločiny proti lidskosti. Jedná se o čtvrtý soudní proces, kterého se od roku 2010 zúčastnil. Reynaldo Bignone vládl od roku 1982 do roku 1983. Byl usvědčen za účast v jednom z ukrytých mučících center, Campo de Mayo, nacházejícího se severovýchodně od Buenos Aires. Mučícím střediskem prošlo zhruba 5 000 unesených Argentinců a také se stalo porodnicí pro zajaté těhotné ženy, jejichž děti byly zabaveny a předány rodinám z vysokých vládních kruhů. Po neúspěšné válce o Falklandy v roce 1982, ve které Velká Británie odrazila vojenský útok Argentinců, Reynaldo Bignone předvídal brzký konec vojenského režimu a přikázal zničit všechny důkazy o nelegálních činech, kterých se jeho vláda dopustila.
Losangeleská arcidiecéze zaplatí odškodnění 10 milionů dolarů za zneužívání
Za 4 případy zneužívání dětí bývalým knězem Michaelem Bakerem zaplatí arcidiecéze Los Angeles odškodnění téměř 10 milionů USD. V nedávné době byly navíc zveřejněny spisy, které usvědčují kardinála Rogera Mahony z toho, že o zneužívání věděl a kněze kryl. V současné době je kardinál Mahony i přes protesty mnoha věřících ve Vatikánu, kde se účastní volby nového papeže. Bývalý kněz byl za dětské zneužívání odsouzen v roce 2007. Ve stejném roce arcidiecéze Los Angeles vyplatila stovkám obětí zneužívání rekordních 660 milionů USD.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Prezidenti Bolívie a Francie se spolu setkají v Paříži
Francouzský prezident François Hollande ve středu v Paříži přijme prezidenta Bolívie Eva Moralese. Prezidenti budou jednat o vzájemných vztazích zemí, zaměří se především na ekonomické otázky a téma životního prostředí. Bolivijský prezident Evo Morales svou dvoudenní návštěvu Francie zakončí ve středu. V úterý se již sešel se skupinou podnikatelů, se kterými hovořil o možných investicích v Kolumbii. Obnovení víry v bolivijskou ekonomiku je podle Eva Moralese jeden z cílů, o který bude usilovat během svého prezidentského mandátu. Evo Morales, prezident Bolívie, dále plánuje sejít se s pořadateli Rally Dakar a navrhnout, aby se některé etapy závodu v lednu 2014 konaly v Bolívii.
Indie nedokončila test řízené střely Nirbhay
Kvůli komplikacím bylo ukončeno testování podzvukové řízené střely dlouhého doletu, nečekaně se odklonila ze své dráhy. Raketa byla vypuštěna na východním pobřeží Indie ve státě Odisha. Řízená střela s dlouhým doletem pojmenovaná Nirbhay (Nebojácná) byla vyvinuta indickou státní Organizací vývoje obranných systémů, k vypuštění došlo na základně Chandipur. Po splnění základních předpokladů a cílů testu se však nečekaně odklonila ze své dráhy a z důvodu ohrožení pobřeží byla zneškodněna. Střela má dosah zhruba 1500 km, může být vypuštěna jak z pozemní základny, tak z hladinové lodi, ponorky či letounu, má plochou dráhu letu a je nedetekovatelná.