Podle britské stanice BBC Severní Korea v úterý oznámila, že bude restartovat jaderný reaktor v Yongbyonu. V oficiálním prohlášení severokorejských představitelů se píše: „Chtěli jsme restartovat veškeré vybavení v Yonkgbyonském jaderném komplexu včetně reaktoru, odstaveného v roce 2007.“ Severní Korea se podle prohlášení snaží podpořit svou nukleární sílu z hlediska kvality i kvantity. Reaktor v Yongbyonu, který byl údajným zdrojem plutonia pro severokorejský jaderný zbrojní program, byl uzavřen v červenci 2007 jako součást odzbrojení. Chladící věž zařízení byla zničena, následně ale došlo ke zpomalení procesu odzbrojování.
Archiv rubriky: Globální
Političtí vězni v Súdánu mají být propuštěni
Súdánský prezident Omar al-Bashir v pondělí oznámil, že v zemi budou propuštěni všichni političtí vězni. Současně chce zahájit národní dialog, kterého se mají účastnit všechny politické a společenské uskupení, a jehož výsledkem má být řešení všech problémů. V úterý bylo propuštěno 7 vězňů. Prezident Omar al-Bashir, který stanul v čele země v roce 1989 po vojenském převratu, bývá lidsko-právními organizacemi označován za jednoho „z nejrepresivnějších vůdců v Africe“.
Březen byl nejkrvavějším měsícem v syrském konfliktu
Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) vydala zprávu s tvrzením, že během března bylo v důsledku pokračujícího konfliktu usmrceno 6005 lidí. Březen se tak stal nejkrvavějším měsícem během nepokojů proti současnému prezidentovi Basharu al-Asadovi, které začaly před dvěma lety a které přerostly v občanskou válku. Celkově bylo dle SOHR zabito přes 62 00 lidí. Předseda SOHR Rami Abdel Rahman se domnívá, že počet mrtvých může být až kolem 120 000, ale oběti často nejsou zdokumentovány, proto nemohou být započteny v oficiálních statistikách. OSN ve svých zprávách uvádí přes 70 000 mrtvých. V zemi je téměř nemožné pro zahraniční média a nezávislé organizace ověřit statistiky.
Žalobci budou žádat trest smrti pro střelce z denverského kina
Američtí žalobci budou žádat trest smrti pro Jamese Holmese, který v červenci loňského roku zastřelil v kině v Denveru 12 lidí a dalších 60 zranil. V pátek žalobci odmítli nabídku advokáta obžalovaného k přiznání viny, čímž by se trestu smrti mohl vyhnout. Střelba v coloradském kině na půlnoční premiéře filmu Temný rytíř povstal byla jednou z nejhorších v historii USA. Obhajoba se snaží dosáhnout nižšího trestu pro mladého střelce na základě jeho nepříčetnosti v době útoku. Vyšetřování avšak prokázalo, že James Holmes se na čin připravoval dlouho dopředu. Soudní líčení bylo posunuto na únor 2014.
Unie jihoamerických národů žádá zachování míru na Korejském poloostrově
Unie jihoamerických národů (UNASUR) v neděli reagovala na vypjatou situaci na Korejském poloostrově. Korejská lidově demokratická republika (KLDR) v sobotu vstoupila do válečného stavu s Jižní Koreou. UNASUR vyzvala všechny členy konfliktu k dialogu, prioritou má být zachování míru a bezpečnosti. V oficiálním prohlášení jihoamerické organizace připomíná mezinárodní závazek států zdržet se hrozby silou a požaduje také, aby se státy řídily rezolucemi, které vydala Rada bezpečnosti OSN, orgánu Organizace spojených národů.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice jmenoval úřednickou vládu
Před týdnem se prostřednictvím vojenského převratu dostali rebelové v tzv. Selekově koalici k moci, prezidentem Středoafrické republiky se jmenoval Michel Djotodia, který zároveň uvedl, že v čele země zůstane do voleb v roce 2016. Premiérem zůstane dosavadní předseda vlády Nicolas Tiangaye, který vedl vládu od ledna. Dalších 8 ministerských míst obsadí představitelé bývalých opozičních stran, dohromady bude vládu tvořit 34 členů. Během převratu zemřelo 13 jihoafrických vojáků, země měla ve Středoafrické republice kontingent asi 200 vojáků. Ti uvedli, že proti nim bojovali vojáci rebelů ve věku náctiletých.
Jordánský král jmenoval novou vládu
Jordánský král Abdullah jmenoval novou vládu vedenou proreformním premiérem Abdullahem Ensourem. O složení vlády se král Abdullah poprvé radil s parlamentem, neboť ho k tomu zavazují ústavní změny, které byly přijaty na začátku protestů spojených s Arabským jarem. Podle vůdce opozičního Muslimského bratrstva (MB) Zaki Bani Rsheida však byly konzultace pouze „kosmetické“ a vláda proto nepředstaví žádné demokratické reformy. Jordánsko se potýká s vysokým deficitem veřejných financí, který letos dosahuje 3 miliard USD. Pro ekonomiku země je zátěží dovoz pohonných hmot a vysoké sociální výdaje, jenž mají zabránit propuknutí nepokojů podobných těm v okolních arabských státech. Premiér Ensour, který do teď sloužil jako prozatímní premiér, již omezil vládní dotaci na ceny pohonných hmot, čímž vyvolal v zemi nepokoje.
Tisíce lidí v sobotu demonstrovaly za sexuální tolerantnost v Chile
V sobotu se v hlavním městě Santiago de Chile uskutečnila manifestace za sexuální tolerantnost. Zúčastnily se ho tisíce lidí, kteří kromě tolerantnosti žádali i spravedlivost za smrt mladého homosexuále Daniela Zamudia zavražděného před rokem. Navíc demonstrující prosazovali uvedení projektu umožňujícího svazky lidí, včetně osob stejného pohlaví, do Kongresu. Demonstrace byla zorganizována Hnutím za integraci a svobodu homosexuálů a průvod prošel centrem hlavního města Chile.
Německý ministr financí ujistil, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.
Americký ministr financí se chystá na mezinárodní cestu do Evropy
Americký ministr financí Jack Lew se chystá začátkem dubna do Evropy na druhý ročník mezinárodní cesty, aby společně s evropskými úředníky prodiskutoval nedávné zhoršení situace v eurozóně a vyhlídky na posílení globálního hospodářského růstu. Krize v eurozóně se prohloubila po finanční výpomoci kyperských bankám. Ministr Lew přijede do Bruselu, Frankfurtu a Berlína, kde se setká mimo jiné s vedoucími představiteli Evropské Rady, Evropské komise a hlavně s předsedou Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghi. Americký ministr financí Lew v prohlášení uvedl, že proběhne jednání s jeho protějšky o ekonomickém vývoji v Evropě a politice na podporu globálního růstu a finanční stability.
Brazílie hlásí zvýšení deforestrace Amazonského pralesu
Brazilská vláda prohlásila, že celková plocha odlesněných ploch v Brazílii se během posledních 7 měsíců zvýšila o více než 26 %. Monitorovací systém, který využívá satelitní snímky k identifikaci zničených oblastí, zachytil přibližně 1 700 kilometrů čtverečných pralesu deforestovaných v období mezi srpnem a únorem letošního roku. Plocha se dá přirovnat k území velkého města i s jeho okrajovými částmi. Brazilská agentura pro životní prostředí se snaží na základě těchto informací najít viníky. Za úbytek lesa jsou zodpovědní hlavně pašeráci dřeva, kteří stromy kácí bez povolení.
Zubař v Oklahomě mohl nakazit až 7000 pacientů virem HIV
Až 7000 lidí žijících v Oklahomě bylo úřady upozorněno na možnost, že je jejich zubař W. Scott Harrington nakazil virem HIV nebo žloutenkou typu B a C. Pacienti zubaře, který ordinoval ve městě Tulsa, byli vyzváni k podstoupení bezplatného testu krve na klinice, která byla speciálně za tímto účelem zřízena. Zdravotní inspektoři nalezli na klinice doktora Harringtona zrezivělé přístroje a žalostné hygienické podmínky. K prohlídce kliniky došlo díky hledání zdroje nákazy pacienta, u něhož byl potvrzen vir HIV i žloutenka typu C, aniž by byly u pacienta zjištěny související rizikové faktory. Zubař Harrington kliniku dobrovolně uzavřel a vzdal se své licence.
KLDR vstupuje do války s Jižní Koreou
Severní Korea vstoupila v sobotu do „válečného stavu“ s Jižní Koreou, informovala britská stanice BBC. Jde tak o eskalaci konfliktu mezi oběma státy. V oficiálním prohlášení se hovoří o důrazné odvetné akci proti jakémukoli provokativnímu aktu. Situace se vyostřila poté, co na Severní Koreu byly uvaleny sankce za třetí jaderný test z února. „Stagnující situace na korejském poloostrově směřovala nikoli k míru, ale k válce, jako jejímu konečnému řešení,“ uvádí země. Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenová uvedla, že USA „s velkým znepokojením“ sledují prohlášení Severní Koreje.
Další mírová jednání v Kolumbii budou pokračovat v polovině dubna
Delegace vyjednávačů, kteří se účastní jednotlivých kol mírových jednání mezi vládou Kolumbie a povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), oznámily, že se příště setkají až na začátku třetího týdne v dubnu. Původně plánovaly obnovit rozhovory již tohle úterý. První dva týdny mají obě delegace využít pro rozpracování témat, které jim zůstávají z prvního bodu Celkový agrární rozvoj. Mírové jednání začaly mezi vládou a představiteli FARC již v listopadu minulého roku s cílem ukončit více než 50-letý konflikt.
Na Srí Lance došlo k násilnému střetu muslimů a buddhistů
Konflikt mezi dvěma náboženskými komunitami ve srílanské metropoli Colombu vyvolala buddhistická kampaň zaměřená proti muslimskému stylu života. Několik buddhistických mnichů na jejím základě zorganizovalo útok na obchodní centrum, jehož vlastníky jsou muslimové. Při incidentu bylo několik lidí lehce zraněno, na místě zasahovala policie, které se po pár hodinách podařilo dav několika set buddhistů uklidnit a rozpustit. Ministr spravedlnosti Rauff Hakeem v reakci na situaci žádal urgentní jednání vlády, na kterém by byla řešena ochrana muslimů, sám rovněž vyznává islám. Kromě antimuslimské kampaně a útoku na obchodní centrum se objevily i propagační texty vyzývající srílančany k bojkotu muslimských obchodů. Muslimská menšina země se nyní obává pokračování a sílení útoků ze strany buddhistické většiny.
Prezident Obama prosazuje zvýšení soukromých investic do infrastruktury
Podle prezidenta Baracka Obamy by větší příliv soukromých investic do americké infrastruktury vytvořil nová pracovní místa a popohnal by americkou ekonomiku. Prezident Obama představil svůj plán, který počítá s investicí 4 miliard USD na nové půjčky a granty v oblasti infrastruktury. Zároveň představil návrh na vytvoření „infrastrukturní banky“ s kapitálem 10 miliard USD, která by do projektů přilákala investory. Návrh prezident Obama přednesl v přístavu v Miami, který v současné době prochází inovací za 2 miliardy USD.
Súdánský prezident poprvé navštíví Jižní Súdán
Hlava súdánského státu Omar Hassan al-Bashir poprvé od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 svého jižního souseda příští týden navštíví, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Během návštěvy s jihosudánským prezidentem Salva Kiirem by mělo dojít k potvrzení dlouho sjednávaných dohod ohledně ropy a bezpečnosti hranic mezi oběma státy. Představitelé obou východoafrických zemí se rovněž dohodli na obnovení transferu ropy přes súdánské území, k uzavření ropovodu došlo v lednu minulého roku důsledkem sporů ohledně výše transportních poplatků. Spory nicméně i nadále přetrvávají ohledně na ropu bohatého území Abyei a několika dalších regionů.
Kypr zmírňuje některá bankovní opatření
Centrální banka Kypru zmírní omezení, která vláda stanovila kvůli přijetí mezinárodní pomoci. Například debetní a kreditní karty bude možné znovu používat pro tuzemské platby, naopak měsíční limit 6 400 USD na osobu pro nákup v zahraničí zůstává, důvodem je snaha o zastavení odlivu kapitálu ze země. Podobně zůstane denní limit 384 USD pro výběr z banky. Vláda i Centrální banka uvedla, že budou denně omezení prověřovat a postupně uvolňovat po dohodě s mezinárodním společenstvím. Prezident Kypru Nicos Anastasiade uvedl, že země odvrátila bankrot země jen díky záchranné dohodě země s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve výši 12,8 miliard USD. Výměnou za záchranný balíček je nucen Kypr provádět výrazná úsporná opatření, především v bankovním sektoru.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Bahrajnské soudy zprostily obžaloby 21 mediků
Na 21 medikům, kteří byli zadrženi v dubnu 2011 během demonstrací v Bahrajnu, zrušil odvolací soud jejich tresty. Medici byli spolu s 28 svými kolegy obviněni z ošetřování protivládních demonstrantů po zásahu policie v dubnu 2011, kdy v zemi platil výjimečný stav. Ve vězení byli zadržení podle svých výpovědí mučeni a nuceni k falešným výpovědím, které proti nim byly následně použity před vojenským tribunálem. Někteří ze zadržených již byli civilními soudy zproštěni obžaloby, nicméně ztratili své zaměstnání, jiní byli naopak odsouzeni k několika letům vězení. Lidsko-právní organizace a mezinárodní pozorovatelé zproštění obžaloby přivítali. Fatima Haji, jedna ze zadržených, která byla již dříve zproštěna obvinění, však prohlásila, že osoby zodpovědné za zatýkání, včetně členů vlády, se za své činy ještě nezodpovídali.