Zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz uvedl, že další jednání ohledně sporu o jméno mezi Makedoniií a Řeckem se uskuteční 8. a 9. dubna. Nejprve by se měl mediátor Nimetz setkat s makedonským vyjednavačem Zoranem Jolevskim a řeckým zástupcem Adamantionsem Vassilakisem o samotě, poté by měla začít společná jednání. Evropská komise by měla o zahájení přístupových jednáních do EU Makedonie, na základě pokroku v normalizaci vztahů mezi Makedonií a Řeckem, rozhodovat 16. dubna.
Archiv rubriky: Evropa
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.
V Srbsku se sníží ceny potravin o nekolik procent
Ministr obchodu Rasim Ljajic v pondělí uvedl, že 6 maloobchodním prodejců se dohodlo s 9 obchodními řetězci na snížení cen základních potravin až o 10 %. Produkty jako chléb, mouka, cukr, olej, mléko by se měly snížit o 3 %. V říjnu 2012 došlo ke zvýšení cen potravin, služeb a spotřeby energií o 3 až 40 %. V porovnání s cenami je však mzda v Srbsku nízká, měsíčně si lidé v Srbsku vydělají průměrně asi 488 USD.
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.
Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou
Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace
Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.
V Gaze budou žáci segregováni podle pohlaví
Hnutí Hamas, které spravuje Pásmo Gazy, vydalo skrz své ministerstvo školství nařízení, že dívky starší 9 let nesmí být vyučovány muži nebo navštěvovat školy společně s chlapci. Podobné nařízení už platí ve většině škol v Gaze, od příštího školního roku se avšak bude vztahovat úplně na všechny, včetně křesťanských, soukromých nebo těch provozovaných OSN. Poradce ministerstva školství Waleed Mezher krok vlády vysvětlil snahou o ochranu konzervativních muslimských hodnot. Na věc má jiný náhled ředitelka Centra žen v Gaze Hala Qishawi: „Jsou to fundamentalisté, kteří věří, že žena má zůstat doma a nevycházet bez zahalení. Jsou to fundamentalisté, kteří chtějí kontrolovat každou část společnosti, včetně občanské společnosti, mladých a žen.“ Podle deníku The Telegraph jde už o několikáté nařízení chránící „cudnost žen“, které Hamas vydal od uchopení moci v roce 2006.
Bělehrad v Srbsku je stále ohrožen povodněmi
V hlavním městě Srbska Bělehradu hrozí povodně, město zůstává v pohotovostním stavu, k rozvodnění řek Dunaje a Sávy by mohlo dojít ještě během dubna, kdy bude tát sníh. V současné době přijal Bělehrad některá opatření, jako je zvýšená kontrola míst v nejnižších polohách ve městě, nabádání občanů k zvýšené pozornosti a uvazování a důkladná kontrola lodí.
Německý europoslanec zdůraznil potřebu uznání Kosova Srbskem
Předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elman Brok uvedl, že aby Kosovo se Srbskem mohly se stát členy EU, musí nejdříve oba státy vzájemně deklarovat nezávislost. Srbsko dosud považuje Kosovo za součást svého území přes současná jednání mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Další německý europoslanec Doris Pack uvedl, že souhlasí s europoslancem Brokem, dále uvedl, že by Kosovo a Srbsko po vzájemném uznání měly vstoupit do EU současně. Další jednání mezi zeměmi se odehrají 2. dubna.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Mezi Albánií a Kosovem jsou napjaté obchodní vztahy
Poté, co Kosovo zablokovalo z Albánie dovoz mléka, Albánie reagovala zákazem dovozu kosovské mouky do země. Kosovo reagovalo zákazem dovozu albánského mléka na zvýšený obsah škodlivého množství aflatoxinů, Albánie v zákazu dovozu mléka vidí komerční zájmy Kosova. V březnu podepsal albánský ministr zahraničí Edmond Panariti se svým kosovským protějškem Enverem Hoxhajem dohodu o hospodářské spolupráci, která má především řešit obchodní problémy mezi zeměmi. Podle Albánie hospodářská dohoda dosud nezačala řádně fungovat.
Na 67 politických stran se zúčastní parlamentních voleb v Bulharsku
V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku, které jsou naplánované na 12. května by se mělo podle údajů bulharské Ústřední volební komise ze čtvrtka utkat 67 politických stran. Od posledních voleb v roce 2009 vzrostl počet stran a koalic o 18 z původních 49. Ústřední volební komise ve čtvrtek rovněž uvedla, že 4 stranám bylo odepřeno se nadcházejících voleb zúčastnit včetně komunistické strany. Podle názorů odborníků se utká v předčasných parlamentních volbách bývalá vládní strana GERB se Bulharskou socialistickou stranou.
Muž přezdívaný „Monstrum z Grbavice“ byl odsouzen na 45 let za válečné zločiny
Černohorec Veselin Blahovic alias Batko, který sloužil v polovojenské bosensko-srbské jednotce, byl odsouzen bosenským soudem k maximálnímu trestu 45 let za vraždy, mučení a znásilňování v osadách Grbavica, Kovacici a Vraca v Sarajevu, kterých se měl dopouštět na Bosňácích a Chorvatech během občanské války. Blahovic byl uznán za vraždu 35 osob, znásilnění 11 žen a držení a okrádání osob. Zločinů se měl Blahovic dopustit zvlášť brutálním způsobem, oběti si často vybíral náhodně. Za nejhorší čin, jehož se podle soudu dopustil, bylo znásilnění ženy, která byla v 7. měsíci těhotenství. Blahovic byl zatčen v roce 2010 ve Španělsku.
Bulharsko chce pomoci nejchudším bulharským rodinám milionovými dotacemi
Na 25,6 miliónů USD chce bulharská vláda investovat do programů, které by měly zlepšit zaměstnanost v Bulharsku a přinést různé benefity a výhody nejchudším bulharským obyvatelům. Prozatímní ministryně práce a sociálních věcí Deyana Konstadinova uvedla, že celkovou sumu 25,6 miliónů USD poskytnout dohromady všechna bulharská ministerstva na úkor svého ročního rozpočtu. Jak se jednotlivé částky rozdělí do programů, by se mělo rozhodnout do pátku, uvedla ministryně Konstandinova.
V Belgii byl zastřelen muž podezřelý ze členství v teroristické skupině
Belgická policie na dálnici v Bruselu zastřelila 30letého Alžířana, který byl již delší dobu sledován pro podezření z členství v teroristické skupině. Muž byl opakovaně vyzýván k zastavení svého vozidla, poté došlo ke střelbě. Kvůli případu se v úterý sešel belgický ministr vnitra Joëll Milquet se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem, který potvrdil pokračování bilaterální spolupráce v podobných případech. Na konci minulého roku obdržela federální policie zprávu od francouzské strany, na základě níž následovala domovní prohlídka v bytě podezřelého a bylo zabaveno několik střelných zbraní, munice a další vojenský materiál.
Prezident Srbska uvedl, že si Srbsko nemusí vybírat mezi vstupem do EU a uznáním Kosova
V pondělí vystoupil srbský prezident Tomislav Nikolic ve vysílání srbské stanice B92, kde uvedl, že Srbsko si nebude moci zvolit mezi vstupem do EU a uznáním Kosova jako nezávislého státu, jestliže Kosovo dosud považuje za součást Srbska. Dalším problémem podle prezidenta Nikolice, kde není možné, aby Srbsko přijalo konsenzus, je otázka srbských obcí v Kosovu a vytvoření samosprávy, na kterou mají kosovští Srbové podle Srbska nárok. Srbsko usiluje o kandidátský status od EU, který by mohlo získat do června 2013, pokud se avšak budou zlepšovat vztahy Srbska s Kosovem. Dohoda o kosovských Srbech by měla být podepsána mezi Kosovem a Srbskem 2. dubna při jednání v Bruselu.
Evropská komise vyzvala Chorvatsko k boji proti korupci a obchodování s lidmi
Evropská komise vyzvala Chorvatsko, aby více bojovalo proti korupci a obchodování s lidmi před vstupem do EU. Ve zprávě, která byla zveřejněna v Bruselu, Evropské komise uvedla, že Chorvatsko bude připraveno na členství k 1. červenci 2013. Evropská komise má v současné době asi 50 zaměstnanců v Záhřebu, kteří sledují pokroky země. Ve zprávě dále chválí balkánské země ohledně spolupráce s tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, omezení nevyřešených soudních procesů, ochrany menšin, přístupu k informacím, hraničních kontrol, překladu zákonů EU do všech rodných jazyků menšin. Dále Evropská komise uvádí, že by Chorvatsko mělo zavést opatření k ochraně veřejných zakázek, zabránění zneužívaní státem vlastněných firem, ochraně informátorů, aby se nedošlo ke střetu zájmů ve veřejné správě a ujistit se, že úředníci jsou podporováni na základě zásluh.
NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem
Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.
Na Sinaji došlo k únosu 2 cizinců
V pátek došlo na Sinajském poloostrově k únosu 2 občanů Norska a Izraele. Přepadení se stalo mezi rezorty Taba a Dahab, kde cizince v autě zastavili únosci. Ti patří k místním Beduínům, kteří si často vydělávají zadržováním rukojmích a pašeráctvím. Norské ministerstvo zahraničí únos potvrdilo, odmítlo avšak upřesnit, zda se jedná o muže či ženu. Podle egyptské policie má jít o 31letou ženu. Zásahy směřující vůči cizincům se zvýšily po odstoupení exprezidenta Husního Mubaraka. Většinou ale bývají cizinci propuštěni do 48 hodin. Mnoho ambasád proto vyzývá své občany, aby cestovali do Egypta jen v nezbytnosti, případně se zdržovali u hotelových rezortů.
EU tlačí na Albánii, aby dodržela demokratické normy při parlamentních volbách
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle poukázal v pondělí při projevu na konferenci v Tiraně na potřebu dodržení demokratických norem při nastávajících parlametních volbách, aby mohla Albánie pokročit v jednáních s EU o získání kadidátského statusu, který Rada EU odmítla Albánii udělit za velké nedostatky v prosinci 2012. Albánie je dlouhodobě kritizována za nesplnění mezinárodních standardů při volbách, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi, která nebyla dosud zcela vyřešena. Albánská Ústřední volební komise (CEC) čelí kritice za to, že nebude díky vnitřní politické roztříštěnosti dohlížet na demokratický průběh voleb.
Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada
V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.
Podle statistik vede v předvolebním klání na post hlavy státu v Černé Hoře současný prezident
Prezidentské volby v Černé Hoře jsou naplánovány na 7. dubna, podle veřejného mínění, které bylo prováděno od 16. do 22. března, vede v předvolebním boji současný prezident Filip Vujanovic s 54,7 % hlasů. Vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic získal 45,3 % hlasů. Demokratická fronta označila výsledek předvolebních průzkumů jako pokus odradit potencionální voliče Lekice, aby jej volili.
Čečenští policisté podezřelí z únosu a mučení byli propuštěni
Údajně se jedná o členy specializovaného útvaru osobní stráže čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, kteří mají své permanentní sídlo v Moskvě. Jejich úkolem je zajišťovat bezpečnost v průběhu prezidentských cest do hlavního města Ruské federace. Podle listu Novaya Gazeta unesli blíže nespecifikovaného muže, na kterém za pomoci fyzického násilí neúspěšně vymáhali v přepočtu 100 000 USD. Oběť mučení poté nalezla záchranka v moskevské čtvrti Strogino. Muž i přes těžká zranění přežil a své únosce identifikoval. Ti byli krátce zadrženi a poté propuštěni na svobodu kvůli údajnému tlaku vysoce postavených nadřízených. Podle anonymního zdroje skupina příslušníků ruské tajné služby FSB na protest proti tomuto kroku uvažuje o zahájení stávky nebo ukončení kariéry. Relevantnost této informace avšak někteří analytici zpochybňují.