Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Archiv rubriky: Evropa
V neděli se v Makedonii uskutečnily komunální volby
Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana VMRO-DMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, včetně hlavního města Skopje, po sečtení 97 % hlasů. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) měl vyhrát v 7 okrscích, albánská vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) ve 12 okrscích a a Demokratická strana Albánců (DPA) v 1 okrsku. Makedonci volili celkově v 80 okrscích nové starosty a členy městských rad. Podle státní volební komise mohla mít účast ve volbách až 68 %. Pozorovatelé z nevládních organizací již konstatovali, že volby provázely nesrovnalosti, jako například nedostatek hlasovacích lístků, porušování anonymity voličů a neplatná volební razítka.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku si zvolila nového lídra
Staronovým lídrem Demokratické liberální strany (PDL) se stal dosavadní předseda Vasil Blaga, který v sobotu obdržel 51 % hlasů od delegátů na sjezdu PDL v hlavním rumunském městě Bukurešti. Po svém zvolení předseda Blaga vyzval v projevu stranu k jednotnosti a soudržnosti. Největší konkurentka předsedy Blagy Elena Udrea označila volby za zfalšované. Ke zvolení Blagy za lídra PDL se vyjádřil čestný předseda a současný rumunský prezident Traian Basescu tvrzením, že nechce být dále spojován s PDL a že bude respektovat jiný směr PDL, prezident Basescu podporoval ve volbách na lídra PDL Elenu Udreu.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Kosovo se Srbskem uzavřely dohodu ohledně severu Kosova
Deníku Balkan Insight měl nejmenovaný úředník EU uvést, že Kosovo se Srbskem podepíší dohodu o srbských obcích na severu Kosova 2. dubna, kde by měl kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbských protějškem Ivicou Dacicem dořešit případné nejasnosti po jednání, které se odehrálo ve středu. Celkem 10 srbských obcí na severu Kosova by se mělo sdružit v autonomním uspořádání. Přestože zvláštní zmocněnec EU v Kosovu Samuel Zbogar ve čtvrtek naznačil, že jednání 2. dubna přinese výraznou a pozitivní změnu v jednáních mezi Kosovem a Srbskem, srbský místopředseda vlády Aleksander Vuksic uvedl, že Srbsku bylo nabídnuto nepřijatelné řešení problematické situace severního Kosova.
V neděli se v Makedonii uskuteční komunální volby
V komunálních volbách bude především o posty starostů a členů městských rad v 80 makedonských obcích a hlavním městě Skopje bojovat vládní strana VMRO-DPMNE v čele s premiérem Nikolou Gruevskim s opozičním Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM). Za etnické Albánce budou mezi sebou soupeřit vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) a Demokratická strana Albánců (DPA). V západní části Makedonie se rozdělují striktně dle etnicity obyvatelé na Albánce a Makedonce, podle odhadů bude zvýšeno etnické napětí především v městech Struga a Kicevo. Oprávněných voličů se nachází v Makedonii na 1,74 miliónů, na volby bude dohlížet 8 400 makedonských a 410 zahraničních pozorovatelů.
Albánci žádají po obvinění muže z pedofilie a usmrcení chlapce zavedení trestu smrti
V neděli zatkla policie muže, který byl následně obviněn z pedofilie a usmrcení 11letého chlapce. Během zatýkání nalezla policie v bytě zadrženého muže dalšího 10letého chlapce, který měl být unesen a násilím zadržován. Albánci nyní žádají opětovné zavedení trestu smrti, který byl zrušen v roce 1992. Premiér Sali Berisha vystoupil s prohlášením, že Albánie jako člen Rady Evropy zavést trest smrti, podle stanov organizace, nemůže. Premiér Berisha také uvedl, že vláda začala pracovat na posílení sankcí za zločiny, spáchanými na dětech a ženách. Podle socialisty Eglantina Gjermeniho celý případ poukázal především na neschopnost řešit vysokou kriminalitu v zemi a selhání soudního systému.
Syrskou opozici povede Ghassan Hitto
Syrskou opozici povede člen Muslimského bratrstva (MB) Ghassan Hitto. Rozhodnutí přišlo v pondělí na summitu Syrské národní koalice v tureckém Istanbulu. Tento bývalý manažer v oblasti telekomunikací, který žil ve Spojených státech amerických (USA), bude mít za úkol sjednotit syrské povstalecké skupiny. V listopadu 2012 opustil svůj pracovní post v Texasu a začal se věnovat boji proti současnému syrskému režimu. Ghassan Hitto prosazuje postoj „humanitárního“ jednání s nepřítelem a je vedoucím humanitární pomoci se sídlem v Turecku. Ačkoliv si mezinárodní společenství přeje, aby byla sestavena přechodná opoziční vláda, odborník na Sýrii a Východní Středomoří Fabrice Balanche poukazuje na fakt, že rebelové nejsou složeni z jedné frakce a bývají financováni z různých zemí. Zatímco Saúdská Arábie podporuje Salafisty, Katar zase Muslimské bratry.
V Chorvatsku začal předvolební boj o křesla do Evropského parlamentu
Oficiální kampaň byla započata ve čtvrtek, 3 týdny před volbami, které se mají uskutečnit 14. dubna. Mezi chorvatskými analytiky se nicméně objevují odhady, že volební účast Chorvatů by mohla dosáhnout jen 30 %. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) Chorvaté zvolí 12 europoslanců, jejichž počet bude po celoevropských volbách do EP v květnu 2013 redukován na 11 europoslanců podle nových stanov Lisabonské smlouvy.
Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům
Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
Francie má nového rozpočtového ministra a nového ministra pro Evropu
Thierry Repentin byl, po podpoře nového úřadujícího rozpočtového ministra Bernarda Cazeneuvea, jmenován francouzským ministrem pro Evropu. Nový ministr Cazeneuve nahradil na postu rozpočtového ministra Jérômeho Cahuzaca, který rezignoval po nařčení z daňových úniků. Bývalý ministr Cahuzac popírá jakékoli provinění a obhajuje se, že odstoupil z funkce, aby mohl bojovat proti obvinění. Ministrova rezignace je první změnou v socialistické vládě premiéra Jean-Marc Ayraulta. Prezident François Hollande i premiér Ayrault se ujali moci ve Francii po socialistickém vítězství ve volbách loni v červnu. Ministr Repentin je i v současné době ministrem pro odbornou přípravu na ministerstvu práce a podílí se na hlavních vládních iniciativách v pomoci v zaměstnanosti.
Chorvaté vydělávají asi jednu čtvrtinu evropského průměru
Podle chorvatského statistického úřadu Chorvaté vydělají za 1 hodinu asi jednu čtvrtinu průměrného výdělku občanů EU. V porovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU, jako je Německo a Rakousko, Chorvaté vydělávají čtyřikrát méně, jen 7,77 USD na hodinu. Vyšší mzdy v Chorvatsku se pohybují kolem 1 424 USD měsíčně, nižší platy v průměru 1 036 USD. Platy od října do prosince 2012 se v EU zvýšily o 1,3 % až na Slovinsko a Španělsko, kde došlo k poklesu mezd.
V Bosně a Hercegovině se zvýšilo politické napětí
Bosenský premiér Nermin Niksic se 3 ministry ze Sociálnědemokratické strany (SDP) uvedl, že se ostatní politické strany pokusily uskutečnit puč 20. března. Podle premiéra Niksice mělo k puči dojít na základě odhlasování změny jednacího řádu vlády, který podpořily krom SDP všechny vládní strany. Strana demokratické akce (SDA), Chorvatská strana práva Bosny a Hercegovina (HSP) a Lidová strana prací k blahobytu (NSRZB) odhlasováním změny jednacího řádu vlády schválili, že jednání vlády bude moci svolávat krom premiéra Niksice i místopředseda vlády, který nepochází z SDP.
Německo navrhuje posílit pravomoci Evropské služby pro vnější činnost
Německo navrhuje, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) dostala nové pravomoci ohledně vztahů a politiky se sousedními státy a rozvojové pomoci, které jsou v současné době v rukou Evropské komise. Diplomatický sbor ESVČ je nezávislý na dalších institucích EU a jeho hlavní představitelkou je od roku 2009 Catherine Ashtonová. Návrh byl předběžně schválen 13 zeměmi EU, vyjma Velké Británie a Francie. Podle ESVČ by její pravomoci měly být posilovány, aby se zajistil jednotný, komplexní a integrovaný přístup EU k vnější činnosti. Je třeba zodpovědné politiky se sousedními státy a součinnosti na strategických a víceletých programech v oblasti rozvojové spolupráce. Německo dále požaduje, aby ESVČ mělo na starosti jednání EU o přidružení a partnerských smlouvách s mocnostmi, jako jsou Čína, Izrael nebo Rusko.
60 členů Jednotného Ruska v Krasnojarském kraji hrozí vystoupením ze strany
Uvedli to v otevřeném dopise, který adresovali předsedovi strany a premiérovi Ruské federace Medvěděvovi. Své setrvání v rámci členské základny podmiňují odvoláním lokálního šéfa vládní strany v Abanském okresu Mikhaila Krivitsky, který na svém postu úřaduje již 13 let. Jeho odpůrci jej obviňují z dlouhodobého přijímání úplatků a spolupráce se zločinci, kteří v rozlehlém středosibiřském regionu nelegálně těží dřevo. Nejedná se o první akci s cílem odvolání stranického šéfa. V září roku 2012 podepsalo takto zaměřenou petici 600 místních obyvatel bez politické příslušnosti, proti jeho setrvání ve funkci je údajně i většina místních zastupitelů.
ECB má nové pravomoci ohledně evropského bankovního sektoru
Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.
Politické strany v Makedonii podaly návrhy osob do vyšetřovací komise
Vládnoucí strana VMRO-DPMNE do pětičlenné vyšetřovací komise navrhla poslankyni a bývalou soudkyni Blagorodnu Dulic a poslance a právníka Iliju Dimovskeho. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) navrhl odborníky na ústavní právo a politické systémy Renatu Deskoskou a Ljubomira Frckovskeho. Utvoření komise, která má za úkol vyšetřit nedávnou politickou krizi v Makedonii, bylo dohodnuto v rámci jednání s EU 1. března. Na jednání byla uzavřena dohoda, která ukončila politickou krizi, trvající od 24. prosince 2012. Vyšetřovací komise by měla začít plnit svoji funkci během následujících 2 týdnů. Pětičlennou komisi by měl doplnit kandidát jmenovaný prezidentem Gjorgem Ivanovem, není ani dosud jasné, kdo by měl této komisi z 5 členů předsedat.
Srbsko se chce zaměřit na rozvoj chudého jihu země
Premiér Ivica Dacic v sobotu uvedl, že je třeba ekonomicky pomoci jihu země, která je dosud etnicky rozdělena na Srby a Albánce. Podle premiéra Dacice by přijetí finanční pomoci a strategických projektů mohlo zažehnat napětí mezi oběma etniky na jihu Srbska. Prohlášení předsedy vlády Dacice přišlo poté, co zástupci Albánců v jižním Srbsku začali požadovat sdružení albánských obcí minulý týden.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.