Policie brazilského města Rio de Janeiro vystěhovala na desítky příslušníků původních kmenů z budovy starého muzea, kterou obývali. Objekt se totiž nachází v blízkosti známého stadionu Maracaná, budova byla postavena v roce 1862 a od té doby sloužila jako Muzeum původních kmenů. Nicméně v roce 1978 bylo muzeum opuštěno a v roce 2006 se do něj nastěhovalo přibližně 60 lidí, z nichž bylo 20 dětí. Budova má být zničena kvůli potřebám Mistrovství světa ve fotbale. Původní obyvatelé proti plánu protestovali, nicméně byli policií vystěhováni a úřady jim přislíbili konstrukci nového kulturního centra.
Archiv rubriky: Společnost
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Paraguay splní rozsudek týkající se restituce půdy pro původní obyvatele
Představitelé Paraguaye přislíbili naplnění rozsudku Interamerického soudu pro lidská práva z roku 2006, který požaduje, aby stát provedl restituci půdy v oblasti Chaco. Půda má být podle rozhodnutí soudu vrácena původním obyvatelům. Prohlášení poskytla ministryně spravedlivosti a práce María Lorena Segovia na setkání s členy původní komunity, kteří minulý čtvrtek vstoupili na své historické území. Již 6. března byla ustanovena Vyjednávací komise, která se má zabývat požadavky původních obyvatelů vzhledem k restituci 32 000 hektarů půdy.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Více než půl milionu Paraguayců žije v Argentině
Největší počet přistěhovalců v Argentině představují Paraguayci, žije jich tam zhruba 551 000. Pouze v roce 2012 žádalo o argentinské státní občanství 123 000 obyvatel Paraguaye. Ti většinou chtějí žít v Argentině kvůli lepším pracovním podmínkám. V Paraguayi žije 49 % lidí v chudobě. Další země, kam se Paraguayci často vydávají žít jsou Brazílie, Spojení státy americké a Španělsko. Celkově žije víc než milion Paraguayců v zahraničí, tedy téměř každý šestý obyvatel země.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.
Kolumbijská rodina věznila dívku jako otrokyni 12 let
Ústavní soud v Kolumbii odsoudil rodinu žijící v Bogotě, která 12 let věznila ve svém domě dívku, kterou sexuálně zneužívala a nutila ji vykonávat domácí práce. Rodina se dívky zmocnila, když jí bylo 6 let a udělala z ní svého otroka. Dívce se podařilo utéct a oznámila svůj příběh policii. Ústavní soud nařídil rodině, aby vyplatila dívce odškodnění za vážné porušování lidských práv, za všechny fyzické i psychické újmy na zdraví. Jeho konkrétní výše bude teprve stanovena. Ústavní soud pověřil také ministerstvo vnitra, aby dívce pomohlo najít její biologickou rodinu. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je v Kolumbii obchod s lidmi za účelem získání otroků plnících domácí práce velmi častý.
Syrský prezident al-Assad slibuje „vyčistit“ Sýrii po atentátu v Damašku
Syrský prezident Bashar Al-Assad slíbil, že zemi zbaví extremismu a ignorance. Oznámil po čtvrtečním atentátu v mešitě v hlavním městě, při kterém zemřelo 49 lidí včetně nejvyššího sunnitského duchovního Mohammeda Saeeda al-Boutiho. Informaci přinesla státní tisková agentura SANA. Sebevražedný útočník se odpálil po al-Boutiho proslovu k věřícím studentům. Kazatel byl zastáncem současného režimu už za dob vlády Hafíze al-Assada, otce nynějšího prezidenta. Na sobotu vláda vyhlásila státní smutek.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Kosovo se Srbskem uzavřely dohodu ohledně severu Kosova
Deníku Balkan Insight měl nejmenovaný úředník EU uvést, že Kosovo se Srbskem podepíší dohodu o srbských obcích na severu Kosova 2. dubna, kde by měl kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbských protějškem Ivicou Dacicem dořešit případné nejasnosti po jednání, které se odehrálo ve středu. Celkem 10 srbských obcí na severu Kosova by se mělo sdružit v autonomním uspořádání. Přestože zvláštní zmocněnec EU v Kosovu Samuel Zbogar ve čtvrtek naznačil, že jednání 2. dubna přinese výraznou a pozitivní změnu v jednáních mezi Kosovem a Srbskem, srbský místopředseda vlády Aleksander Vuksic uvedl, že Srbsku bylo nabídnuto nepřijatelné řešení problematické situace severního Kosova.
V neděli se v Makedonii uskuteční komunální volby
V komunálních volbách bude především o posty starostů a členů městských rad v 80 makedonských obcích a hlavním městě Skopje bojovat vládní strana VMRO-DPMNE v čele s premiérem Nikolou Gruevskim s opozičním Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM). Za etnické Albánce budou mezi sebou soupeřit vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) a Demokratická strana Albánců (DPA). V západní části Makedonie se rozdělují striktně dle etnicity obyvatelé na Albánce a Makedonce, podle odhadů bude zvýšeno etnické napětí především v městech Struga a Kicevo. Oprávněných voličů se nachází v Makedonii na 1,74 miliónů, na volby bude dohlížet 8 400 makedonských a 410 zahraničních pozorovatelů.
Sněmovna chce pozastavit systém sKaret
Dolní komora požaduje, aby sKarty nebyly používány jako identifikační průkaz pro lidé pobírající sociální dávky a pro zdravotně postižené. Také navrhuje, aby se karty přestaly vydávat do té doby, než bude celý projekt legislativně upraven. Projekt sKaret, který odstartoval pod vedením bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka kritizuje už delší dobu opozice a někteří koaliční partneři. Naopak ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová projekt obhajuje a říká, že je potřeba zohlednit také platné legislativy a smlouvy, které má ministerstvo uzavřeno s Českou spořitelnou.
Automobilka Renault bude vyrábět v Alžírsku
Francouzská automobilka Renault postaví poblíž alžírského Oranu na západě země továrnu na výrobu vozů. „Výstavba se uskuteční v září letošního roku, k dispozici máme pozemek o výměře 15 hektarů,“ oznámil Jean-Christophe Kugler z výboru evropsko-středomořského regionu EUROMED. První vozidlo by mohlo z pásu sjet na podzim příštího roku a počítá se s objemem výroby 25 tisíc vozů ročně. Firma ujišťuje, že kvalita vozů bude stejná jako ve Francii, neboť bude vyrábět podle stejných technických norem. V blízkosti továrny vznikne vzdělávací centrum pro nové zaměstnance. Projekt společnosti Renault podepsal francouzský prezident Francois Hollande při své prosincové návštěvě Alžíru.
Předseda Grillo oficiálně požádal italského prezidenta o svěření mandátu k sestavení vlády
Předseda italské strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppe Grillo oficiálně požádal italského prezidenta Giorgio Napolitano, aby mu svěřil mandát k sestavení vlády. Strana M5S ve volbách minulý měsíc získala 25 % hlasů a drží rovnováhu politických sil. Předseda Grillo při jednání s prezidentem Napolitano nastínil dvacetibodový řídící program, který obsahuje referendum o setrvání Itálie v eurozóně, nové dotace pro nezaměstnané a více finančních prostředků pro veřejné zdravotnictví a školství. Podle analytiků je nepravděpodobné, že by mandát prezident Napolitano svěřil předsedovi Grillovi, ale mluví se o tom, že mandát nabídne Pier Luigi Bersanimu, jehož středolevá Demokratická strana (DP) vyhrála volby v Poslanecké sněmovně. Na setkání s prezidentem Napolitano bývalý premiér Silvio Berlusconi oznámil, že je ochoten sestavit koaliční vládu, které by pokračovala v úsporných opatřeních.
Člen politické strany v Egyptě je obviněn z korupce
Jeden ze zakládajících členů partaje Constitution Party (CP) a politik z aliance sdružující egyptské politické strany Národní fronta spásy (NSF) Hossam Eissa, opustil svůj mistopředsednický post z důvodu korupce, ke které mělo ve straně dojít. „Úřad jsem opustil před několika dny a svoji rezignaci předal předsedovi strany Mohammedu El-Baradeiovi“, napsal Eissa. Do funkce ho jmenoval sám El-Baradei v roce 2012, kdy partaj vznikla v reakci na zvolení do funkce prezidenta Mohammeda Mursího a Muslimského bratrstva (MB).
Jihokorejské počítačové sítě ve středu napadli hackeři
Počítačové sítě tří největších jihokorejských bank a dvou televizních stanic se staly terči středečních kybernetických útoků. Podle oficiálního vyjádření jihokorejských úřadů byly útoky na jihočínské weby směřovány z čínské IP adresy. Středeční kybernetický útok přišel den poté, co vláda Severní Koreje obvinila Jižní Koreu a Spojené státy americké z útoku na její weby. Severokorejská zpravodajská agentura v reakci na domnělé jihokorejské a americké počítačové útoky minulý týden prohlásila, že „Severní Korea nikdy nezůstane pasivním divákem útoků na své počítačové systémy a vyvine veškeré možné úsilí k jejich potlačení“.
Albánci žádají po obvinění muže z pedofilie a usmrcení chlapce zavedení trestu smrti
V neděli zatkla policie muže, který byl následně obviněn z pedofilie a usmrcení 11letého chlapce. Během zatýkání nalezla policie v bytě zadrženého muže dalšího 10letého chlapce, který měl být unesen a násilím zadržován. Albánci nyní žádají opětovné zavedení trestu smrti, který byl zrušen v roce 1992. Premiér Sali Berisha vystoupil s prohlášením, že Albánie jako člen Rady Evropy zavést trest smrti, podle stanov organizace, nemůže. Premiér Berisha také uvedl, že vláda začala pracovat na posílení sankcí za zločiny, spáchanými na dětech a ženách. Podle socialisty Eglantina Gjermeniho celý případ poukázal především na neschopnost řešit vysokou kriminalitu v zemi a selhání soudního systému.
Syrskou opozici povede Ghassan Hitto
Syrskou opozici povede člen Muslimského bratrstva (MB) Ghassan Hitto. Rozhodnutí přišlo v pondělí na summitu Syrské národní koalice v tureckém Istanbulu. Tento bývalý manažer v oblasti telekomunikací, který žil ve Spojených státech amerických (USA), bude mít za úkol sjednotit syrské povstalecké skupiny. V listopadu 2012 opustil svůj pracovní post v Texasu a začal se věnovat boji proti současnému syrskému režimu. Ghassan Hitto prosazuje postoj „humanitárního“ jednání s nepřítelem a je vedoucím humanitární pomoci se sídlem v Turecku. Ačkoliv si mezinárodní společenství přeje, aby byla sestavena přechodná opoziční vláda, odborník na Sýrii a Východní Středomoří Fabrice Balanche poukazuje na fakt, že rebelové nejsou složeni z jedné frakce a bývají financováni z různých zemí. Zatímco Saúdská Arábie podporuje Salafisty, Katar zase Muslimské bratry.