Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Iránský prezident se nabídl jako první iránský kosmonaut
Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád se během svého projevu k iránským vědcům během iránského národního dne vesmírné technologie nabídl, že bude první iránským kosmonautem. „Jsem připraven být první Iránec, který by se obětoval pro vědu a letěl do vesmíru,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Jeho výrok se stal terčem vtipu amerického republikánského senátora Johna McCaina, který přirovnal prezidenta k íránské vesmírné opici. Před týdnem Irán úspěšně vyslal do vesmíru opici, se kterou se prezident Ahmadínežád také již osobně setkal. Prezident Ahmadínežád v roce 2011 oznámil, že země plánuje vyslat člověka do vesmíru roku 2019.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Izrael zatkl příslušníky Hamasu
Izraelské síly na Západním břehu Jordánu zadržely nejméně 20 členů palestinské organizace Hamas. Mezi zadrženými jsou i 3 členové palestinského parlamentu. Izrael považuje Hamas za teroristickou organizaci, důvody pro aktuální zatýkání jeho členů však zatím neuvedl. Palestinské lidsko-právní organizace zátah odsoudily, podle nich má pouze podkopat sjednocovací proces mezi znesvářenými palestinskými frakce, Hamasem a Fatahem. Podle palestinských zdrojů zadržuje Izrael v současné době více než 4 500 Palestinců, z toho 12 členů parlamentu.
USA a Jižní Korea zahájily společné námořní cvičení
V pondělí začalo třídenní společné námořní cvičení Spojených států amerických a Jižní Korejeu východního břehu Korejského poloostrova. Severní Korea společné cvičení považuje za projev síly a provokaci namířenou právě proti KLDR. Cvičení přichází poté, co Pyongyang oznámil, že se chystá na podzemní nukleární test. Pokud k němu skutečně dojde, Washington a Soul to nehodlají nechat bez následků. Cvičení probíhá u východního pobřeží Korejského poloostrova a přítomna je i americká ponorka USS San Francisco s nukleárním pohonem.
Ku-Klux-Klan hlásí návrat
Americké hnutí Ku-Klux-Klan rozjelo velkou náborovou kampaň a v několika státech USA láká nové členy – především prostřednictvím letáků. Aktivita hnutí, které se dnes distancuje od rasismu, je patrná především ve Virginii. Za velký návrat hnutí, jehož symbolem jsou bílé kápě, stojí zvolení prvního černošského prezidenta Baracka Obamy v roce 2008 a současně jeho znovuzvolení v roce 2012. V roce 2008 se počet členů Ku-Klux-Klanu zdvojnásobil, po znovuzvolení prezidenta Obamy ztrojnásobil, uvedl jeden z předních vůdců virginské větvě hnutí.
Prezident Assad se vyjádřil k izraelskému útoku v Sýrii
Ve svém prvním vyjádření k izraelskému leteckému útoku v Sýrii minulý týden uvedl syrský prezident Assad, že takto akce „odhalila skutečnou roli Izraele, který spolupracuje se zahraničními mocnostmi a agenty na syrském území s cílem destabilizovat a oslabit Sýrii“. Syrská státní televize odvysílala záběry z údajného místa útoku, spolu s výpověďmi očitých svědků. Podle USA byl cílem vzdušného úderu, provedeného minulý týden, konvoj vozidel, který pravděpodobně převážel do Libanonu rakety SA-17. Úder pravděpodobně provedlo izraelské letectvo, naznačil to i izraelský ministr obrany Ehud Barak.
Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu
Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
Irán představil vlastní letoun nezjistitelný radarem
Jednosedadlový letoun Qaher F313 byl slavnostně odhalen v Teheránu během oslav 34. výročí Iránské islámské revoluce. Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád uvedl, že hodnotí letoun jako „jednu z nejpokročilejších stíhaček na světě“. Podle iránského ministra obrany Ahmad Vahidiho je letoun vyroben z „pokročilých materiálů“ a zanechává velmi malou odezvu na radarech. Prezident Ahmadínežád uvedl, že rozvoj iránské vojenské síly je určen pouze k odstrašení nepřátel a k obraně. Celý ceremoniál přenášela iránská státní televize, která následně uveřejnila i snímky nového letounu. Irán tento týden dosáhl rovněž úspěchů ve svém kosmickém programu.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
Vůdce syrské opozice byl pozván do Moskvy
Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
Český provinční rekonstrukční tým odchází po 5 letech z Lógaru
Afghánskou provincii opouští po 5 letech český provinční rekonstrukční tým (PRT), který pomáhal s obnovou země zničení válkou. Celý rekonstrukční tým tvořilo 9 civilních odborníků z ministerstva a 292 vojáků. Za celé pětileté období se v zemi vystřídalo téměř 2500 českých vojáků. Tým pomáhal místním s obnovou infrastruktury, výstavbou škol, nemocnic i správních úřadů. Zároveň se podílel na zajišťování bezpečnosti, výcviku tamní policie, tajných služeb a afghánské armády a spolupracoval s tamními úřady na vzdělávacích programech či zemědělských projektech. Na obnovení země do stavu, v kterém byla před válkou, tedy před rokem 1978, by však PRT potřeboval minimálně dvojnásobek času, sdělil zahraniční redaktor ČT Matyáš Zrno, který rok vedl civilní část týmu.
V Turecku došlo k bombovému útoku na americkou ambasádu
V pátek došlo v tureckém hlavním městě Ankaře k bombovému útoku na ambasádu USA. Sebevražedný atentátník zabil 1 člena ochranky, těžce zraněna byla turecká žena. Americký velvyslanec zraněn nebyl. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina, ale jednou z možností je, že atentátník byl členem zakázané marxistické Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). Turecko a Spojené státy americké označily útok za teroristický čin. K poslednímu sebevražednému útoku v Ankaře došlo v září v roce 2011.
Irán chce modernizovat svůj jaderný program
Iránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila ve svém dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) z 23. ledna, že Irán hodlá modernizovat centrifugy na obohacování uranu. Teherán chce ve svém jaderném zařízení Natanz v centrálním Iránu nainstalovat nový typ centrifug IR2m, které jsou schopny obohacovat uran dvakrát až třikrát rychleji než současné centrifugy. Na zprávu vzápětí negativně reagovaly USA. „Je to jen další provokativní krok ze strany Iránu, který přinese pouze další izolaci země“, uvedl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Západní státy se soustavně obávají snahy Iránu získat jaderné zbraně, ten takový záměr popírá.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.