Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Další střety v Egyptě
Opoziční egyptské skupiny svolaly v pátek do ulic protesty nazvané „pátek důstojnosti“, které měly vyzvat egyptského prezidenta Mursího, aby naplnil cíle revoluce, která ho vynesla do jeho funkce. Na 38 opozičních skupin svolalo shromáždění s požadavky na novou jednotnou vládu, dodatky k ústavě a záruku nezávislosti soudů. V několika městech se demonstranti střetli s policií, která k jejich rozehnání použila slzný plyn, několik desítek lidí bylo zraněno. Podle stanice Al-Jazeera napadli demonstranti vládní budovy a policie, která měla za úkol budovy chránit proto zasáhla. Egyptské demonstrace se vyostřily po smrti opozičního aktivisty v policejní vazbě a odvysílání záběrů, jak pořádková policie bije účastníka protivládní demonstrace.
Ekvádoru představí nové pravidla mezinárodního používaní sily
Ministerstvo obrany Ekvádoru a Mezinárodní výbor Červeného kříže společně představí nové pravidla používaní síly a zbraní při řešení konfliktů, které se budou snažit včlenit do mezinárodního institucionálního rámce. Dohodu podepsaly v Quitě ministryně obrany Ekvádoru María Fernanda Espinosa, prezident Červeného kříže Ekvádoru Juan Cueva a šéf regionální delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže pro Ekvádor, Bolívii a Peru Cédric Schweizer. Podle prohlášení ministryně Espinosa chce armáda Ekvádoru jít příkladem a řídit se novými pravidly respektujícími práva člověka a mezinárodní humanitární právo.
Bývalý kanadský důstojník byl odsouzen za špionáž
Bývalý důstojník kanadského námořnictva Jeffrey Delisle byl odsouzen k 20 letům vězení za špionáž. Delisle přiznal, že po dobu 4 let poskytoval Ruské federaci tajné dokumenty, které Kanada sdílela s USA a dalšími členskými státy NATO. Jeffrey Delisle pracoval v úseku námořnictva, kde měl přístup k přísně tajným informacím, které kopíroval na paměťovou kartu a výměnou za peníze je e-mailem posílal do Moskvy. Za svoji činnost získával měsíčně 3 000 USD.
V Damašku probíhají tvrdé boje
V hlavním městě Sýrie a jeho okolí probíhají tuhé boje mezi provládními silami a syrskými rebely. Ti v poslední době dobyli další území v různých částech Sýrie, hlavní město je však dosud pevně v rukou syrské armády. Během posledních 3 dnů zahájili rebelové operace v okolí města a obklíčili jeho centrum, o další postup svádějí tvrdé boje se syrskou armádou. Podle opozičních aktivistů odpálila syrská armáda proti rebelům další raketu, která usmrtila 6 lidí, 12 dalších zranila. Podle syrských státních médií naopak minometná palba rebelů usmrtila na autobusové zastávce 6 osob, včetně 3 dětí. Podobně tuhé boje probíhají i ve městě Homs, kde rebelové drží centrum a jsou v obklíčení vládních jednotek.
V Jihoafrické republice byli obviněni konžští rebelové ze snahy o převrat
Na 19 rebelů ze Svazu nacionalistů pro obnovu (UNR) bylo jihoafrickým soudem shledáno vinnými ze snahy „provést převrat v Demokratické republice Kongo a svrhnout prezidenta Josepha Kabila“. Muži byli zatčeni na začátku týdne v jihoafrické provincii Limpopo na severu země. Prezident Kabila stojí v čele Demokratické republiky Kongo od roku 2001 poté, co byl jeho otec Laurent Kabila zavražděn. Podle agentury AP byl jeden z rebelů americkým občanem. Konžská vláda na východě země bojuje s desítkami rebelských skupin, právě ve východní oblasti se nachází významná část nerostného bohatství země.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
Americký ministr obrany podporuje vyzbrojení syrských rebelů
Při slyšení v Kongresu oznámil americký ministr obrany Leon Panetta, že podporuje plán na vyzbrojení syrských rebelů, bojujících proti režimu syrského prezidenta Assada. Podle BBC je to poprvé, co takto vysoce postavený člen americké administrativy zaujal k otázce vyzbrojení rebelů souhlasné stanovisko. Plán na vyzbrojení syrské opozice byl vypracován bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou a bývalým šéfem CIA Davidem Petraeusem. Později byl ale zamítnut v Bílém domě. Odpůrci plánu se obávají, aby americké zbraně nepadly do rukou neprověřeným skupinám rebelů, z nichž někteří jsou napojeni na Al-Kaidu.
Bolívie a Brazílie uzavírají dohodu o využití bezpilotních letounů
Brazílie chce nasadit letadla bez posádky v boji proti organizovanému zločinu a pašerákům drog. Letouny modelu Heron 1 budou mít povolení létat i ve vzdušném prostoru Bolívie. V pátek obě země stvrdí dohodu v bolivijském městě La Paz. „Bolívie vidí spolupráci s Brazílií pozitivně. Je však třeba definovat geograficky hranice, kam až budou bezpilotní letouny smět létat,“ řekl bolivijský velvyslanec Jerjes Justiniano. Brazilská policie informovala, že letadla mohou létat nepřetržitě 37 hodin a během letu mohou natáčet a fotografovat objekty i osoby s dostatečnou přesností obrazu. Této dohodě předcházelo čtvrteční jednání Bolívie, Brazílie a Peru v městě La Paz ve snaze najít společnou strategii při ochraně hranic a zabránit šíření drog. Všechny tři státy podepsaly smlouvu s názvem Trilaterální pracovní skupina. V následujících 3 měsících státy chtějí naplánovat konkrétní kroky, které podniknou v boji proti drogám.
Egypt nebude utajovat informace o mučení demonstrantů
„Egyptští vládní představitelé nebudou před veřejností zatajovat informace týkající se násilností při demonstracích,“ uvedl tiskový mluvčí prezidentské kanceláře Yassir Ali na středečním summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře a vyzval média, aby vyčkala se závěry až po oficiálním vyšetřování. Minulý týden Egyptem otřásla zpráva o mučení, resp. zabití jednoho z účastníků demonstrace v hlavním městě. Podle dostupných informací se na smrti aktivisty Mohammeda El-Gendyho měly podílet právě policejní složky.
Irán odvysílal video získané ze špionážního letadla CIA
Iránská státní televize odvysílala záběry, které byly údajně extrahovány z bezpilotního letadla americké CIA, sestřeleného roku 2011 nad územím Iránu. Na videu lze vidět záběry letiště, patrně v Afghánistánu, kde stroj startoval a dále neurčité záběry z jeho přístání a z přeletu pravděpodobně nad východním Iránem. USA sestřel svého letounu v roce 2011 nejprve popíraly, poté však jeho ztrátu potvrdily. Irán následně obvinil USA špionážních aktivit. Později pak prohlásil, že iránští vědci byli schopni podle vzoru amerického stroje zbudovat vlastní bezpilotní letoun. Od incidentu v prosinci 2011 Irán několikrát oznámil další úspěšné sestřely amerických bezpilotních strojů, USA to však nepotvrdily.
Mezinárodní trestní soud v Haagu chce soudit bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky
Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu žádá Libyi, aby vydala k trestnímu stíhání bývalého šéfa kontrarozvědky Abudllaha As-Senoussiho, který svoji pozici zastával v době vlády vůdce Muammara Kaddáfího. ICC ho obviňuje ze zločinů proti lidskosti, vraždě a pronásledování demonstrantů v roce 2011. „Libyjské orgány jsou povinny splnit domluvu o předání,“ sdělil haagský soudce s tím, že soud má pravomoc obrátit se na Radu bezpečnosti OSN. Spekuluje se také o vydání syna bývalého vůdce Saifa al-Islama Kaddáfího.
Egyptský prezident Mursí se vyjádřil k syrské krizi
Egyptský prezident Mursí, který předsedá probíhajícímu summitu Organizace islámské spolupráce, se vyjádřil k probíhající syrské krizi, která je jedním z témat jednání zástupců islámských států. Egypt má podle prezidenta Mursího silný zájem na ukončení krveprolití. Prezident Mursí cílil svůj výrok na přední představitele syrského režimu a vyzval je, aby se poučili z historie a nekladli své zájmy nad zájmy svého národa. „Ti, kteří upřednostňují vlastní zájmy před zájmy lidu musí odejít,“ uvedl prezident Mursí. Na váze jeho slovům dodává i přítomnost iránského prezidenta Ahmadínežáda na summitu, neboť Irán je dosud jedním z hlavních spojenců syrského režimu.
V mexickém státě Guerreo narůstá násilí
V pondělí v noci skupina nejméně 5 ozbrojených pachatelů přepadla a znásilnila 6 španělských turistek. K incidentu došlo ve městě Apaculco, které se nachází v mexickém státu Guerrero v jižní části země. V úterý v noci bylo ve městě Apaxtla Castrejón zavražděno 9 policistů. Nikdo nebyl doposud zatčen. Vláda státu Guerrero prezentuje region jako bezpečné místo, politici mají zájem na rozšíření turistického ruchu.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
Jižní Korea zvažuje preventivní útok,v případě nutnosti je ochotna riskovat i válku
Agresivní rétorika severokorejské vlády a její záměr pokračovat v testování jaderných zařízení by mohla mít následky i v podobě války. Jižní Korea nyní zvažuje preventivní útok a to i přes riziko rozvinutí ozbrojeného konfliktu. Země je připravena v případě postupující severokorejské agrese podniknout nevyhnutelné kroky ke zničení jaderných zbraní svého severního souseda. Zatím se nicméně nejedná o definitivní rozhodnutí.
USA by měly mít v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu
Americká CIA už 2 roky podle BBC provozuje v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu pro bezpilotní letouny. Základna má sloužit pro boj s Al-Kajdou na Arabském poloostrově. Poprvé byla využita v roce 2011, kdy ze základny vzlétnul bezpilotní letoun s cílem zabít člena Al-Kajdy Anwara al-Awlakiho. Americká média o existenci základny věděla, ale z bezpečnostních důvodů o ní neinformovala. Odhalení základny a prozrazení její polohy by mohlo ohrozit operace proti Al-Kajdě a zároveň by se základna mohla stát potencionálním cílem teroristů.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
V Brazílii pokračují útoky na autobusy
Od začátku únoru pokračují v brazilských městech útoky na autobusy, první vlna útoků byla zaznamenána v listopadu minulého roku. Rebelové zapalují autobusy a kamiony přímo v ulicích na jihu země. Útoky jsou podle představitelů vlády připisované negativní reakci na změnu zákonů proti skupinám obchodujícím s drogami a zpřísnění zacházení s vězni. V listopadu minulého roku bylo zaznamenaných 68 podobných akcí, přičemž bylo spálených 27 autobusů během 7 dnů. Násilí pokračuje navzdory posílení bezpečnostních složek.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin
Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.