Mohanad Shareef Hammadi byl v USA odsouzen na doživotí, druhý obžalovaný Waad Ramadan Alwan na 40 let vězení. Oba muži byli obviněni z terorismu a napomáhání Al-Kaidě v Iráku. Iráčané byli zatčeni v květnu 2011 a oba přiznali, že používali improvizované výbušniny proti americkým vojákům a finančně podporovali síť Al-Kaida, které posílali i zbraně. Alwanovi hrozil doživotní trest, ale jelikož se rozhodl spolupracovat s žalobcem, soud mu snížil trest na 40 let.
Archiv rubriky: Bezpečnost
V Sýrii byl objeven masový hrob
Nejméně 65 mrtvých těl bylo nalezeno na březích řeky Quwaiq v západní části syrského města Aleppo. Většina z nich měla svázané ruce a střelné zranění na hlavě. Těla také vykazovala známky posmrtné ztuhlosti, což značí, že od jejich smrti uplynuly maximálně dva dny. Podle jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA) byli někteří z usmrcených ještě teenageři, rovněž nevyloučil, že počet mrtvých ještě vzroste, protože některá těla se stále nacházejí ve vodě. Podle očitého svědka na sobě těla neměla žádné identifikační znaky. Syrští aktivisté tvrdí, že oběti byly popraveny poté, co je zadržely jednotky loajální prezidentu Basharu Assadovi. Syrská vláda naopak tvrdí, že byli uneseni opozičními silami a popraveni na území, které kontrolují rebelové, a celá záležitost teď slouží jako propaganda proti syrskému režimu.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě
Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Irán popírá výbuch v jaderném zařízení
Západní i izraelská média s odvoláním na iránské zdroje informovala o výbuchu v iránském jaderném zařízení Fordo poblíž města Qom. Iránské úřady však tyto zprávy důrazně popřely. „Falešné zprávy ze západních médií jsou pouze propaganda, která má ovlivnit průběh a výsledek nadcházejících rozhovorů o iránském jaderném programu,“ uvedl Saeed Shamseddin Bar Broudi, zástupce Iránské organizace pro atomovou energii (AEOI). Jaderné zařízení Fordo je zbudování v hoře poblíž iránského svatého města Qom. Podle BBC jsou zde pravděpodobně umístěny centrifugy k obohacování uranu, což je nezbytná činnost k výrobě případné jaderné zbraně. Irán však nadále trvá na mírovém charakteru svého jaderného programu.
Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.
V egyptském městě Port Said pokračují nepokoje
Nejméně 3 lidé byli zabiti a dalších 400 zraněno při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v egyptském přístavu Port Said. Střety propukly během pohřbu 30 obětí, které si vyžádaly sobotní protesty. Ty byly vyvolány vynesením rozsudky smrti nad 21 účastníky nepokojů, které propukly v únoru 2011 po fotbalovém zápase mezi mužstvy Káhiry a Port Saidu. Tehdy během střetů zahynulo 74 osob. Po sobotním vynesení rozsudků smrti zaútočil nespokojený dav na vězení, ve kterém jsou odsouzení vězněni, při útoku byli zabiti také dva policisté. Ve snaze o zklidnění situace byly v Port Saidu rozmístěny armádní jednotky, které zabezpečily klíčové budovy. V pátek se v Káhiře konala navíc ještě velká protivládní demonstrace k příležitosti 2 let od začátku revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka. Současný prezident Mursí je opozicí obviňován z autokratických praktik a jeho vláda z prohlubování ekonomické krize.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Jordánsko je zasaženo přílivem syrských uprchlíků
Jordánsko požádalo o okamžitou pomoc od zahraničních dárců, aby se mohlo lépe vyrovnat s novou vlnou uprchlíků ze Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí přišlo za poslední týden do země okolo 20 000 nových syrských uprchlíků. Jediný jordánský uprchlický tábor výrazně překračuje svou kapacitu, neboť je schopen pojmou celkově pouze 60 000 osob. Již dříve tento měsíc jordánské úřady uvedly, že v zemi je okolo 285 000 syrských uprchlíků, tedy téměř polovina všech osob, které před občanskou válkou ze Sýrie uprchly. V posledních týdnech zvažovalo Jordánsko dokonce uzavření hranic se Sýrií, nyní to však mluvčí vlády označil až za „poslední východisko“.
USA připustily svoji chybu ve výcviku malijských jednotek
Generál Carter Ham, velitel amerických jednotek v Africe připustil, že Spojené státy americké částečně selhaly ve výcviku lokálních vojenských jednotek v Mali, které v současné době bojují proti islamistickým rebelům na severu země. Lidskoprávní organizace kritizují jednání malijských jednotek, které během svého postupu zabíjejí Araby a Tuaregy. Generál Carter Ham uvedl, že při výcviku se Američané zaměřili především na taktiku a technickou stránku boje a připustil, že americkým silám se nepodařilo malijským vojáků předat určité hodnoty, morální a etické jednání.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Syrští rebelové by měli být lépe vyzbrojeni
Na ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil bývalý šéf saudskoarabské rozvědky princ Turki al-Faisal. Podle něj by syrští rebelové měli dostat účinnější protiletadlové a protitankové zbraně, aby disponovali stejně sofistikovanými prostředky, jako džihádisté, kteří v Sýrii také operují. „Nyní nemají rebelové dostatečné prostředky, těmi disponují naopak extremisté a získávají tak prestiž,“ uvedl princ Turki al-Faisal. V souvislosti s aktivitou džihádistů v Sýrii přistupují západní země k dodávkám zbraní opatrně z obavy, že by mohly padnou do rukou právě náboženským extremistům. Princ al-Faisal již dříve tento týden prohlásil, že arabský svět nemá kapacity, aby syrskou krizi sám vyřešil. Podle deníku The Guardian tak vybízel západ k větší angažovanosti.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
V Bahrajnu propukly protesty
Stovky mladých demonstrantů vyšly do ulic hlavního bahrajnského města Manama. K protestům vyzvala bahrajnská opozice i přesto, že nedávno souhlasila se zahájením dialogu s vládou ohledně ukončení nepokojů v zemi. Khalil al-Marzook, mluvčí hlavní opoziční strany al Wefaq, uvedl, že „souhlas k dialogu neznamenal, že zastavíme své protesty“. Bahrajnské ministerstvo vnitra dříve odmítlo vydat opozici povolení k demonstracím a varovalo, že „účast v shromáždění je nezákonná a proti narušitelům bude zakročeno“. Policie následně skutečně zahradila hlavní silnice v Manamě a proti davu použila slzný plyn. Nepokoje v Bahrajnu trvají od 14. února 2011, kdy byla první poklidná demonstrace v Manamě rozehnána policií.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Severní Korea považuje USA za hlavního strůjce sankcí, vyhrožuje nukleárním testem a dalšími zkouškami raket dlouhého doletu
Severní Korea ve čtvrtek pohrozila novým nukleárním testem, který se má stát součástí boje proti Spojeným státům americkým. KLDR považuje USA za hlavního aktéra nedávno uvaleným mezinárodních sankcí a za největšího nepřítele severokorejského lidu. KLDR tvrdí, že politika administrativy prezidenta Obamy, která je vedená proti severokorejskému režimu a jeho zbrojnímu programu, právě vstoupila do nebezpečné fáze. Není jasné, kdy by Severní Korea měla podzemní nukleární test uskutečnit. Severní Korea v rámci svého protiúderu proti Spojeným státům americkým také chystá vypustit sérii raket dlouhého doletu, které naposledy otestovala v prosinci, načež zareagovala Rada bezpečnosti OSN zavedením mezinárodních sankcí.
Saúdská Arábie: brzký konec konfliktu je nereálný
Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud al-Fajsal na pondělním Arabském summitu hospodářského rozvoje v Rijádu řekl, že vyřešení syrské krize v dohledné době nevidí jako reálné. Země odmítá násilí, kterého se Sýrie dopouští na občanech, vztahy mezi Saudskou Arábií a Sýrii jsou proto napjaté. Sýrie je i spojencem Íránu, silného rivala Saudské Arábie, která jako přední exportér ropy a člen organizace OPEC má snahu izolovat režim syrského prezidenta Bashara al-Assada od dění v regionu.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.