Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
Archiv rubriky: Osoby
Případ tzv. rebelů z ODS bude vyšetřen policií
Advokát Václav Láska uspěl ve svém podání trestního oznámení na 3 tzv. rebelující exposlance z ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Advokát Láska je toho názoru, že zmínění poslanci vzali úplatek od premiéra Petra Nečase ve formě přijetí vysokých postů. Jeho návrh byl nejprve odmítnut Obvodním zastupitelstvím pro Prahu 1, následně se svým trestním oznámením po odvolání uspěl. Městské státní zastupitelství vydalo závazný pokyn, aby celý případ byl vyšetřen policií. Trojice poslanců složila mandát koncem listopadu kvůli daňovému balíčku. Ivan Fuksa poté získal místo u Českého Aeroholdingu, Marek Šnajdr u společnosti ČEPRO a Petr Tluchoř údajně u firmy ČEZ, ale sám tento fakt popřel.
Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy
S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
V Egyptě eskaluje předvolební napětí
Nadcházející parlamentní volby v Egyptě budou probíhat v napjaté atmosféře. Ačkoliv prezident Mohammed Mursi veřejně vystoupil s tím, že volby budou „svobodné a spravedlivé„, mnozí opoziční politici jsou jiného názoru. Opozice tvrdí, že současné politické a právní prostředí není spravedlivým volbám nakloněno. V úterý koalice Fronta národní spásy (NSF), jež zahrnuje liberální Dostour, Wafd a egyptské sociálnědemokratické strany vyhlásila bojkot všech volebních průzkumů. Naproti tomu salafistická partaj Núr, která v roce 2011 byla v parlamentních volbách na 2. místě, je ochotna vyjednávat o volebních podmínkách. „Volby musí být transparentní a bez ztráty na životech,“ řekl mluvčí strany Núr Ashraf Thabet.
ODS se snaží najít cestu z vnitrostranické krize
Ve čtvrtek se v Jihlavě uskutečnilo jednání vedení ODS. Strana se na jednání snažila najít řešení, jak překonat vnitrostranickou krizi a získat zpátky své voliče. Podle posledního průzkumu společnosti CVVM by ODS volilo pouze 12 % občanů. Vedení strany se rozhodlo zrušit svá místní sdružení v Praze 4, Praze – Západ a Praze 12. Podle pražského primátora Bohuslava Svobody tam strana nemá důvěru svých voličů. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že do vedoucích funkcí již nesmí být jmenováni lidé s podivnou minulostí. Výkonná rada ODS také reagovala na pokus skupiny senátorů vznést ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause a snahu označila za zneužití Ústavy ČR. Zároveň poděkovala odstupujícímu prezidentovi Václavu Klausovi za důstojnou reprezentaci země ve během jeho 2 volebních období.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Ruský prezident Putin podepsal návrh zákona o zákazu kouření
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal návrh zákona, který zakazuje kouření ve vládních budovách a jiných veřejných institucí. Od 1. června bude podle právního předpisu kouření zakázáno ve školách, restauracích, barech a kavárnách. V dalším roce bude omezena reklama na cigarety a zakázán prodej tabákových výrobků v pouličních kioscích. Zákon odráží již platné právní předpisy v mnoha západních zemích, nicméně v Rusku bude porušení zákona mírnější, téměř polovina Rusů jsou kuřáci. V minulém roce ruský premiér Dmitrij Medveděv kritizoval vysokou úmrtnost kuřáků ročně, která se pohybuje kolem 400 000.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu
Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Francie už letos snižovat deficit nebude
Francie chtěla letos snížit rozpočtový deficit na 3 % HDP, nicméně vláda nyní oznámila, že svého cíle nedosáhne důsledkem slabé ekonomiky. Další úsporná opatření proto neplánuje. Příští rok bude Francie chtít snižovat deficit snižováním výdajů, s čímž nesouhlasí francouzská levice. Pomalejší snižování deficitu a žádost o odklad ale zase nevítá Německo, které Francii vyzvalo ke „konkrétním a měřitelným krokům„. Prezident Hollande poukázal na to, že jeho vláda již snížila deficit veřejných financí z 5,2 % HDP v roce 2011 na 4,5 % v loňském roce.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla
Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.
Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky
Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.
Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí
Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.
Japonský premiér Abe je na návštěvě USA a bude jednat s prezidentem Obamou
Japonský premiér Shinzo Abe ve čtvrtek přiletěl na zahraniční návštěvu do USA. V pátek se sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou. Zásadním cílem japonské návštěvy je upevnění vzájemných především bezpečnostních vazeb. Hlavní agendu jednání bude zcela pravděpodobně představovat nedávný nukleární test KLDR, ekonomické vazby USA a Japonska a teritoriální spory Tokia s Pekingem. Premiér Abe uvedl, že americká podpora Japonska ve sporech o ostrovy v Jihočínském moři, který si nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan, je zásadní.
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.