Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Archiv rubriky: Osoby
Soukromé údaje vrcholných amerických politiků a celebrit byly zveřejněny na internetu
Několik známých osobností a vrcholných politických představitelů USA se stalo terčem počítačového útoku. Mezi napadené politiky patří první dáma Michelle Obamová, viceprezident Joe Biden, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo kandidátka na prezidentku z roku 2008 Sarah Palinová. Útok se týkal i amerických celebrit Paris Hiltonové, Mela Gibsona, Beyoncé nebo Ashtona Kutchera. Na internetových stránkách „The Secret Files“ s ruskou doménou byly zveřejněny adresy, rodná čísla, čísla bankovních účtů a kreditních karet.
Až na 50 tisíc vězňů se dostalo na svobodu díky amnestii
Novoroční amnestie dnes již bývalého prezidenta Klaus osvobodila přes 50 tisíc odsouzených či obviněných, z toho více než čtvrtinu nepodmíněně trestaných. Podle analytiků se nejedná o konečné číslo, pravděpodobně se zvýší ještě počet osvobozených s podmíněnými tresty. Podle odhadů Probační a mediační služby se amnestie dotkne dalších 8 825 odsouzených k alternativním trestům, jako je domácí věznění nebo veřejně prospěšné práce. Zprávu s nejnovějšími údaji bude ve středu projednávat vláda Petra Nečase, který amnestii podepsal, řešit se bude i kontroverzní článek, jenž zastavuje dlouhotrvající trestní stíhání, na základě něho bylo prozatím amnestováno 3 120 obviněných.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Barma a Evropská unie uzavřou trvalé rozvojové partnerství
S ohledem na politické a společenské proměny, jimiž v současnosti země prochází, se Barma a EU zavázaly uzavřít spolu trvalé rozvojové partnerství. K této dohodě došli barmský prezident Thein Sein s předsedou Evropské komise José Manuel Barrosem a předsedou Evropské rady Herman van Rompuyem na jednání v Bruselu. Jednání bylo součástí série oficiálních návštěv, jež podnikl barmský prezident s úmyslem navázat s evropskými zeměmi přátelské vztahy a spolupráci. Jedním pilířem partnerství bude podpora EU v barmských snahách o vytvoření silného a nezávislého soudnictví a posílení postavení lidských práv v Barmě, dále půjde například o obchodní a investiční spolupráci. Nabídka EU podpořit Barmu v jejím rozvoji přišla na konci loňského roku, kdy spolu obě strany podepsaly dohodu o evropské podpoře barmského mírového procesu.
Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem
Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.
Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů
Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.
Íránský duchovní ajatolláh Chameneí varuje před narušením prezidentských voleb
Íránský nejvyšší duchovní Ali Chameneí varuje před nadcházející prezidentskou kampaní. Obává se, že by „vnitřní i vnější nepřátelé mohli volby zdiskreditovat“. Na konci ledna následovalo v Teheránu zatýkání 12 novinářů, kteří byli obviněni z napomáhání k destabilizaci země. Od voleb v roce 1999, kdy zvítězil nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád dopadají na Íránce problémy související s uvalenými mezinárodními sankcemi. Ceny potravin a pohonných hmot vzrostly a prezident Ahmadínežád už nemá silnou podporu voličů. Naopak se lidé přiklánějí k opozičním lídrům jako například k proreformním Mirhosseinu Moussavimu a Mehdimu Karroubimu. Přesto se očekává, že nový prezident bude pocházet z nejvyšších politických špiček loajálních k ajatolláhovi.
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
Exprezident Gorbačov kritizuje současného ruského prezidenta za poměry v zemi
Bývalému prezidentovi Sovětského svazu vadí především porušování lidských práv a rozsáhlá korupce ve státním aparátu. Prvnímu muži Ruské federace doporučil, aby vedl s obyvateli země otevřený dialog. V posledních dnech se objevily dva případy korupce ve státní správě. Člena prokremelské politické strany Spravedlivé Rusko Olega Mikheyeva vyšetřovatelé obvinili z pokusu o realitní podvod, který by mu v případě úspěchu přinesl zisk necelých 17 milionů USD na úkor továrny na výrobu motorů ve Volgogradě. Zároveň se údajně pokusil nelegální cestou získat 69 milionů USD od banky Promsvyazbank, která patří mezi největší ruské soukromé finanční instituce. Druhá zpráva se týká bývalé zaměstnankyně ministerstva obrany jménem Yevgenia Vasilyeva, které byly zabaveny tři luxusní byty, dům a nemovitost v luxusní moskevské ulici Arbat. Vasilyeva je v domácím vězení kvůli podezření z účasti na korupčním skandálu, do kterého byl pravděpodobně zapleten i nedávno odvolaný ministr obrany Anatoliy Serdyukov.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Prezident Obama: Chceme konstruktivní vztahy s Venezuelou
Americký prezident Barack Obama reagoval na smrt venezuelského prezidenta Huga Cháveze krátkým prohlášením, ve kterém uvedl, že USA by chtěly s touto latinskoamerickou zemí navázat konstruktivní vztahy. Podle prezidenta Obamy začíná nová éra dějin Venezuely. „V tomto složitém čase po smrti prezidenta Huga Cháveze potvrzují Spojené státy americké svou podporu venezuelskému lidu a svůj zájem navázat konstruktivní vztahy s venezuelskou vládou,“ citovala slova amerického prezidenta ČTK.
Americký ministr zahraničí Kerry navštívil Katar
Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil ve svém projevu v katarském Doha přesvědčení, že zbraně, dodávané do Sýrie, končí v rukou umírněných skupin syrské opozice. Na společné tiskové konferenci s katarským premiérem Sheikh Hamad bin Jassim bin Jaber al-Thanim ministr Kerry také prohlásil, že obě země spolupracují na posílení a sjednocení syrské opozice. Premiér Hamad al-Thani se dále vyjádřil optimisticky k syrské situaci, na druhou stranu zdůraznil, že pokud by všechny země pracovaly na řešení problému svědomitěji, vláda prezidenta Assada už mohla být minulostí. Katar a Saudská Arábie patří mezi největší zastánce zásobování syrských rebelů zbraněmi, přinejmenším Saudská Arábie je pravděpodobně podle stanice Al-Jazeera rebelům tajně prodává již dnes.
Egyptský soud zrušil plánované volby
Volby, vyhlášené prezidentem Mohammedem Mursím, měly začít v dubnu a probíhat po celé zemi ve 4 etapách až do června. Egyptský soud je nicméně zrušil a nařídil přezkoumání volebního zákona u Ústavního soudu, který má posoudit jeho konformitu s ústavou. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že po posledních úpravách byl zákon ihned ratifikován prezidentem Mursím bez toho, aniž by ho Ústavní soud přezkoumal. Egyptská opozice volební zákon kritizovala a tvrdila, že zvýhodňuje islamistické strany spojené s prezidentem Mursím. Kancelář prezidenta Mursího se k rozsudku zatím nevyjádřila.
Egypt sníží dovoz ropy do země
Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podlehl rakovině
V noci z úterý na středu oznámil viceprezident Venezuely Nicolás Maduro, že prezidenta Huga Cháveze zemřel. Stav prezidenta Cháveze se rapidně zhoršil v pondělí kvůli nové infekci dýchacího systému po operaci, kterou podstoupil v prosinci minulého roku na Kubě. Nyní podle venezuelské ústavy začíná období 30 dnů, na jehož konci by se měly uskutečnit nové volby. V celém státu bylo vyhlášeno 7 dní smutku. Během prvních 3 dnů se nebudou konat žádné akademické, obchodní a administrativní aktivity. Prezident Hugo Chávez stál na čele Venezuely 14 let.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Prezident Obama obsazuje další posty
V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.