Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Archiv rubriky: Osoby
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Automobilka Renault bude vyrábět v Alžírsku
Francouzská automobilka Renault postaví poblíž alžírského Oranu na západě země továrnu na výrobu vozů. „Výstavba se uskuteční v září letošního roku, k dispozici máme pozemek o výměře 15 hektarů,“ oznámil Jean-Christophe Kugler z výboru evropsko-středomořského regionu EUROMED. První vozidlo by mohlo z pásu sjet na podzim příštího roku a počítá se s objemem výroby 25 tisíc vozů ročně. Firma ujišťuje, že kvalita vozů bude stejná jako ve Francii, neboť bude vyrábět podle stejných technických norem. V blízkosti továrny vznikne vzdělávací centrum pro nové zaměstnance. Projekt společnosti Renault podepsal francouzský prezident Francois Hollande při své prosincové návštěvě Alžíru.
Člen politické strany v Egyptě je obviněn z korupce
Jeden ze zakládajících členů partaje Constitution Party (CP) a politik z aliance sdružující egyptské politické strany Národní fronta spásy (NSF) Hossam Eissa, opustil svůj mistopředsednický post z důvodu korupce, ke které mělo ve straně dojít. „Úřad jsem opustil před několika dny a svoji rezignaci předal předsedovi strany Mohammedu El-Baradeiovi“, napsal Eissa. Do funkce ho jmenoval sám El-Baradei v roce 2012, kdy partaj vznikla v reakci na zvolení do funkce prezidenta Mohammeda Mursího a Muslimského bratrstva (MB).
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Francie má nového rozpočtového ministra a nového ministra pro Evropu
Thierry Repentin byl, po podpoře nového úřadujícího rozpočtového ministra Bernarda Cazeneuvea, jmenován francouzským ministrem pro Evropu. Nový ministr Cazeneuve nahradil na postu rozpočtového ministra Jérômeho Cahuzaca, který rezignoval po nařčení z daňových úniků. Bývalý ministr Cahuzac popírá jakékoli provinění a obhajuje se, že odstoupil z funkce, aby mohl bojovat proti obvinění. Ministrova rezignace je první změnou v socialistické vládě premiéra Jean-Marc Ayraulta. Prezident François Hollande i premiér Ayrault se ujali moci ve Francii po socialistickém vítězství ve volbách loni v červnu. Ministr Repentin je i v současné době ministrem pro odbornou přípravu na ministerstvu práce a podílí se na hlavních vládních iniciativách v pomoci v zaměstnanosti.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí
V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.
Egyptská policie je údajně odpovědná za smrt demonstrantů
Tvrdí to zpráva vyšetřovací komise, kterou sestavil egyptský prezident Mohammed Mursí. Komise se zabývala smrtí téměř 900 demonstrantů během revoluce v roce 2011, která svrhla egyptského exprezidenta Mubaraka. Výsledky vyšetřování odhalily, že egyptská policie, která směla použít smrtící sílu jen na pokyn ministra vnitra s plným vědomím prezidenta, stojí téměř za všemi úmrtími ze zkoumaných 900 případů. Výsledek vyšetřování tak může velmi přitížit exprezidentu Mubarakovi, jeho exministru vnitra Habib el-Aldymu a šesti vrchním policejním důstojníkům, kteří budou po předchozím odvolání znovu souzeni za vinnu na smrti demonstrantů během revoluce 2011.
Egyptský prezident Mursi v pondělí navštíví Pákistán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem
Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.
Izraelští politici se dohodli na nové koalici
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Ve středu proběhlo setkání hejtmanů s prezidentem Milošem Zemanem
Prezident Miloš Zeman se ve středu setkal s hejtmany, čímž toto setkání upřednostnil před svou návštěvou na jednání vlády. Zdůraznil, že se chystá kraje navštěvovat častěji než zahraničí. Na setkání s hejtmany prezident Miloš Zeman také sdělil, že krajské samosprávy fungují lépe než vláda, zejména co se týče čerpání peněz z evropských dotací. Kraje prý vracejí méně peněz z dotací. Premiér Petr Nečas reagoval slovy, že zatímco vláda šetří, kraje se zadlužují. Nicméně i prezident Miloš Zeman připustil, že se v krajích objevují určité problémy v čerpání dotací.
Novým papežem se stal Jorge Mario Bergoglio
Ve středu v podvečer se katolická konkláva shodla na jméně nového papeže, stal se jím Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František. K novému papeži se váže několik prvenství – jako první si vybral jméno František, je prvním jezuitou v čele katolické církev a jako první papež pochází z Latinské Ameriky, konkrétně z Argentiny. Slavnostní uvedení do úřadu papeže proběhne příští úterý, čímž papež František nahradí papeže Benedikta XVI, který minulý měsíc rezignoval ze zdravotních problémů.