Americký prezident Barack Obama je ochoten přistoupit na snížení penzí amerických důchodců, čímž by vyhověl republikánům. Na oplátku požaduje, aby republikáni přistoupili na vyšší zdanění bohatých. Informoval Bílý dům. Ústupkem chce prezident Obama dojít k uzavření dohody o deficitu. Svůj plán představí příští týden ve středu. Prezidentův návrh by během 10 let snížil americký schodek o 1,8 bilionů USD. Problémem je, že demokraté odmítají snižovat důchody a na druhou stranu republikáni nechtějí zvyšovat daně. Ústupky v obou táborech by proto přivedly obě strany ke společné dohodě.
Archiv rubriky: Osoby
Izraelská vláda má zájem urovnat vztahy s Beduíny
Vláda státu Izrael usiluje o vyřešení problému s menšinovými Beduíny prostřednitvím nového zákona o vlastnictví půdy. Předchozí vlády pod vedením tehdejšího ministra bez portfeje Bennyho Begina se situací zabývaly vícekrát, avšak bez úspěchu. Usedlé venkovské rodiny v oblasti Negevu nyní mohou rozšiřovat své polnosti a s tím spojený životní prostor, který ovšem neodpovídá standardním hygienickým podmínkám a moderní infrastruktuře. Navíc špatně využívaná půda může vést ke škodám na životním prostředí. Vláda premiéra Netanyahu plánuje sestěhovat beduínské rodiny do větších a snadněji kontrolovatelných sídel a nabízí finanční kompenzaci. Návrhy jsou beduínskými aktivisty odmítány s tím, že se lidé obávají vyvlastnění.
Prezident Obama se vzdá 5 % svého platu
Americký prezident Barack Obama se rozhodl vzdát se 5 % svého měsíčního platu ve prospěch státu, tedy 1 700 USD. Každý měsíc tak z prezidentského platu poputuje 1700 USD do federální pokladny. Rozhodnutí bude platit zpětně od března. Prezident Obama reaguje na situaci, kdy se tisíce státních zaměstnanců ocitlo na nucené dovolené a kdy od března začaly platit automatické rozpočtové škrty, díky kterým se vláda USA musí obejít bez 85 miliard USD. Škrty se prakticky týkají všech oblastí veřejného sektoru.
Gazpromněft a Shell chystají společné projekty na Sibiři a v Arktidě
Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.
Connecticut schválil opatření na regulaci zbraní
Americký stát Connecticut schválil zákon na regulaci střelných zbraní. Opatření obsahuje přísné prověrky lidí, kteří si budou chtít pořídit zbraň a úplný zákaz prodeje velkokapacitních zásobníků. Connecticut tak reaguje na prosincovou událost, kdy mladý střelec Adam Lanza zastřelil na základní škole Sandy Hook v Newtownu 20 dětí a 6 dospělých. Prezident Barack Obama se snaží prosadit zpřísnění zákonů o zbraních, které by podobným incidentům zabránilo. Legislativní sbor Connecticutu nový zákon schválil po více než 13 hodinové diskuzi. Americký Kongres bude o federálním zákonu o zbraních jednat tento měsíc.
Ministr zahraničí USA John Kerry navštíví Turecko a Izrael
Americký ministr zahraničí John Kerry se o víkendu potřetí ve své funkci vrátí na Blízký Východ. Měl by navázat na jednání prezidenta Baracka Obamy, která proběhla před 2 týdny a která měla napomoct ke sblížení Izraele a Turecka. Ministr Kerry by měl nejprve sejít s představiteli Turecka v Istanbulu a poté by měl jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem v Jeruzalémě a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu. Cílem schůzek není předložení mírového plánu, ale vyslechnutí obou stran a hledání možných východisek. Ministr Kerry se také bude zabývat situací v Sýrii. Návštěva Blízkého východu byla včleněna do již připravené cesty do Asie, kde ministr zamíří do Číny, Jižní Koreji a Japonska.
Ministr zahraničí John Kerry označil rétoriku KLDR za neakceptovatelnou
Americký ministr zahraničních věcí John Kerry v úterý reagoval na ostrá slova vůdce KLDR Kim Jong-una vyjádřením, že USA jsou připravené „udělat co bude třeba,“ aby ochránily sebe a své dlouhodobé spojence – Jižní Koreu a Japonsko. Vůdce Severní Koreje ve svém projevu informoval o záměru KLDR posílit svůj jaderný potenciál opětovným spuštěním reaktoru, který byl důležitou součástí pro jaderný zbrojní program. Podle ministra Kerryho by postup byl velmi vážným krokem. Mezinárodní analytici jsou o rétorice KLDR rozděleni. Jedni považují projevy vůdce Severní Koreje „za vzteklé výkřiky nezkušené hlavy státu„, druzí je berou vážně a připouští možnost ozbrojené konfrontace na Korejském poloostrově.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Prezident Obama prosazuje zvýšení soukromých investic do infrastruktury
Podle prezidenta Baracka Obamy by větší příliv soukromých investic do americké infrastruktury vytvořil nová pracovní místa a popohnal by americkou ekonomiku. Prezident Obama představil svůj plán, který počítá s investicí 4 miliard USD na nové půjčky a granty v oblasti infrastruktury. Zároveň představil návrh na vytvoření „infrastrukturní banky“ s kapitálem 10 miliard USD, která by do projektů přilákala investory. Návrh prezident Obama přednesl v přístavu v Miami, který v současné době prochází inovací za 2 miliardy USD.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Obchodní komora USA v Rusku bude mít nového ředitele
Jméno jeho nástupce ještě není známo, výběrové řízení by mělo být ukončeno na sklonku roku 2013. Odstupující ředitel americké obchodní komory Andrew Somers odchází ze svého postu po 13 letech. Podle dostupných informací má nyní namířeno do soukromé poradenské firmy Teneo Holdings, kterou v roce 2011 založili poradci bývalého prezidenta USA Billa Clintona a dřívějšího premiéra Velké Británie Tonyho Blaira. Andrew Somers během kariéry těžil především z blízkých vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem. Alexander Ivlev ze společnosti Ernst & Young Russia tvrdí, že „hrál klíčovou roli při utváření vztahů mezi americkými podniky a Ruskou federací“.
Premiér Petr Nečas doporučil ukončit systém sKaret
Ve čtvrtek doporučil premiér Petr Nečas ministryni práce a sociálních věcí Ludmile Müllerové, aby byl projekt sKaret co nejrychleji ukončen. Ačkoli byla myšlenka systému dobrá, podle slov premiéra Petra Nečase ho nynější vedení zdiskreditovalo. Proto ukončení projektu sKaret považuje za „nejméně špatné řešení“. Strana LIDEM a opoziční ČSSD jeho myšlenku vítají. Naopak koaliční partner TOP 09 se stopnutím projektu sKaret nesouhlasí. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že kroky, které premiér Petr Nečas podniká vychází z nervozity, že jeho strana ODS ztrácí voličské preference.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vojenské cvičení v Černém moři
Manévrů by se mělo zúčastnit 36 válečných lodí a blíže nespecifikovaný počet letadel. Silná armáda je častým tématem projevů ruského prezidenta. Představitelé armády dostali minulý měsíc za úkol maximalizovat snahy o modernizaci ozbrojených složek, aby mohly čelit „pokusům západního světa o vychylování rovnováhy moci na svou stranu“. Prezident Ruské federace Vladimir Putin také řekl, že by vojenská cvičení měla být avizována s minimálním předstihem, aby se zvýšila flexibilita a připravenost mužů ve zbrani. Černomořské loďstvo hrálo klíčovou úlohu během války proti Gruzii v roce 2008. „Demonstrace síly ale může mít spojitost spíše s událostmi v Sýrii než se situací v okolí Černého moře“, domnívá se Fyodor Lukyanov, analytik serveru Russia in global affairs. V tamním přístavu Tartús má Rusko jedinou námořní základnu mimo teritorium bývalého Sovětského svazu.
Ministr Kerry prosazuje uzavření obchodní dohody mezi USA a EU
Americký ministr zahraničních věcí John Kerry prosazuje rychlé uzavření obchodní dohody mezi USA a EU, která by mola Evropě pomoci z ekonomické stagnace. „Taková obchodní dohoda by v případě rychlého přijetí mohla mít zásadní dopad na zbytek světa,“ uvedl ministr Kerry. Francie je k vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU opatrná a nechce nic uspěchat, naopak Německo a Velká Británie návrh podporují a stejně jako USA prosazují rychlé jednání. Jednání o zóně volného obchodu, která by představovala 40 % světového obchodu, by mělo začít v červnu.
Egyptské volby by se měly konat v říjnu
Na summitu Ligy arabských států v Kataru se tak vyjádřil egyptský prezident Mohammed Mursí. Parlamentní volby by se konaly o půl roku později, než bylo plánované. Původní termín voleb zrušil na začátku března egyptský soud, který nařídil přezkoumání konformity volebního zákona s egyptskou ústavou. Původní parlamentní volby byla připravena bojkotovat část egyptské opozice, konkrétně blok s názvem Fronta národní spásy.
Šéfem amerických tajných služeb bude poprvé žena
Prezident Barack Obama vybral na post šéfa tajných služeb Julii Piersonovou, která se stane první ženou zastávající tuto funkci. Piersonová, jež do současnosti pracovala jako náčelník štábu, vystřídá odstupujícího Marka Sullivana, který ohlásil svůj odchod do důchodu. Tajné služby vyšetřují finanční zločiny a zajišťují bezpečnost prazidenta a jeho rodiny. Julia Piersonová pracuje u tajných služeb přes 30 let a z toho 4 roky strávila na oddělení pro ochranu prezidenta. Nominace prezidenta Obamy je konečná a nepotřebuje souhlas Kongresu.
ODS představila priority, které chce prosadit do roku 2014
Agenda 2014 – tak se jmenuje dokument, který v pondělí schválila výkonná rada ODS. Dokument obsahuje 8 priorit, na které bude kladen největší důraz do konce volebního období, tedy do roku 2014. Strana bude usilovat například o daňovou stabilitu. Během 2 let by nemělo dojít ke zvýšení sazeb DPH. Bude se zasazovat o snížení státního deficitu na 3 % v letech 2013-2014. Další cíl je vyjít vstříc malým podnikatelům a snížit byrokracii, či v oblasti zaměstnanosti podpořit rozšíření prací na částečný úvazek. Ostatní priority se týkají boje proti korupci, snížení cen za energii a další. Premiér Petr Nečas se k celému programu vyjádřil slovy, že doufá ve vstřícný přístup koaličních partnerů a následné přijetí souboru cílů ODS.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Afghánistán převzal kontrolu nad věznicí Bagram
Armáda USA předala Afghánistánu kontrolu nad věznicí Bagram, jež byla poslední, kterou Spojené státy americké v zemi spravovaly. Věznice byla následně přejmenována na Afghánskou národní věznici v Parwanu. K převzetí kontroly došlo během neohlášené návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Ministr Kerry se v Afghánistánu setká s prezidentem Hamidem Karzaim, se kterým bude jednat o postupném převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Velitel mise ISAF generál Dunford uvedl, že předání správy věznice je znakem toho, že Afghánistán je stále více suverénním státem.
Afghánský prezident Karzai bude jednat s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Nejvyšší soud USA bude rozhodovat o svatbách homosexuálů
Američtí soudci budou v nejbližší době rozhodovat o právu homosexuálních párů na uzavření sňatku, které je v současné době povolené jen v hlavním městě a v 9 amerických státech z 50. Navzdory stoupajícímu počtu tolerantních Američanů stále téměř polovina z nich se sňatky párů stejného pohlaví nesouhlasí. V poslední době v USA stoupá kampaň na podporu homosexuálních párů, do které se zapojila i bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo dlouholetý odpůrce homosexuálních svateb republikánský senátor Rob Portman.
Dolní komora ruského parlamentu schválila novelu volebního zákona
Novela umožňuje zrušit v republikách, krajích, oblastech, autonomních okruzích a federálních městech Ruské federace přímou volbu hlavy těchto správních jednotek. Vedoucí osoby by poté namísto voličů vybírali regionální zastupitelé ze tří kandidátů, které by jim navrhl ruský prezident. Podobně systém fungoval v letech 2004 – 2012, kdy se jej na sklonku svého funkčního období rozhodl liberalizovat tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Oficiálním důvodem navrhované změny je strach z nepokojů, které by svobodné volby mohly vyvolat v neklidných oblastech, jakými jsou například Dagestán nebo Čečensko. „Na severním Kavkaze se volby mění ve střet etnických, náboženských a zájmových skupin. Nerozhodují argumenty, ale finanční zdroje a administrativní základna,“ říká Jana Amelina, analytička státem sponzorovaného výzkumného institutu. Návrh vyvolává četné negativní reakce kvůli obavě z omezování demokracie. Proti novele legislativy hlasovalo 93 poslanců, což je v tradičně loajální Státní dumě nadprůměrný počet. Zákon nyní putuje do horní komory parlamentu. Pokud bude schválen i tam, začne se jeho platnost datovat od okamžiku podpisu ruským prezidentem Vladimirem Putinem.