„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Evropská komise se snaží vyjednat smlouvu o obchodování s USA
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že se snaží vyjednat komplexní dohodu vzájemného prohlubování hospodářských a obchodních vztahů s USA. Podle předsedy Barroso by spoluprací mohly celkové zisky vzrůst o 0,5 % HDP pro obě strany. Smlouvou by se mělo pracovat na prevenci před regulačními překážkami. Podle posledních odhadů MMF hospodářství eurozóny očekává snížení o 0,2 % v roce 2013 a 1% růst v roce 2014. V kontrastu americká ekonomika poroste o 2 % v roce 2013 a dokonce o 3 % v roce 2014. Předseda Barroso očekává, že podmínky obchodního jednání by se mohly domluvit během následujících týdnů a samotné vyjednávání dohody by mohlo započít v koncem června.
OSN chce převzít program proti hladu z Guatemaly a uplatnit ho v Africe
Organizace spojených národů se bude v blízké budoucnosti snažit o převzetí programu proti hladu, který byl aplikován v Guatemale. Program se nazývá „Nulový hlad“ a v Guatemale má za cíl zredukovat chronickou podvýživu aspoň o 10 %. Do praxe ho aplikoval prezident Guatemaly Otto Pérez Molina v roce 2012. Momentálně hladem trpí v Guatemale 50 % z milionu dětí mladších jako 5 let. Nápad aplikovat podobný program v Africe přišel od speciálního koordinátora OSN Davida Nabarra, podle kterého situace v Guatemale a v Africe je velmi podobná. Jediný rozdíl vidí v tom, že v Guatemale se jedná o chronickou podvýživu, zatímco v Africe bojují proti akutnímu nedostatku potravin.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
Stabilitu jižního Jemenu ohrožují majetkoprávní spory
V jemenském přístavu Aden probíhá demonstrace jihojemenských rolníků, kteří nesouhlasí s konfiskací půdy. Zabavené pozemky by měly patřit někdejší vojenské a civilní správě pracující pro režim bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha. Demonstrace se koná v době, kdy Národní Dialog v hlavním městě Sanaa vede diskuzi o budoucnosti Jemenu. Zvláštní vyslanec OSN Jamal Benomar upozorňuje na téměř 20letou diskriminaci a útlak lidí na jihu země a jejich skepsi nad vírou v lepší budoucnost. „Únava a občanská neposlušnost vede do ulic stále větší počet protestujících,“ řekl vyslanec. Druhy vlastnictví půdy se za posledních 50 let několikrát změnily, zvláště pak po sjednocení Jemenu v roce 1990, kdy byly pozemky prodávány „za dobrou cenu“ prezidentovým spojencům.
Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech
Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Euroskupina podpořila finanční výpomoc pro Kypr
Ministři financí eurozóny podpořili finanční výpomoc v hodnotě 13 miliard USD pro Kypr a Evropská komise uvedla, že se bude snažit pomoci s růstem ekonomiky a lepším využíváním strukturálních fondů EU. Úvěr bude rozdělen na 11,7 miliard USD od eurozóny a 1,3 miliarda USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF) se splatností 15 až 20 let. Podle Euroskupiny je nyní nutné zahájit příslušné vnitrostátní postupy pro nezbytné formální schválení dohody Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) o financování pomoci. K pokrytí všech finančních nákladů v průběhu prvních tří let bude muset Kypr přispět téměř 17 miliardami USD a většina částky pochází z uzavření Laiki banky a restrukturalizace Bank of Cyprus. Kypr dále zvýšil daně, snížil výdaje a prování strukturální reformy s cílem zlepšit své veřejné finance. Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatření, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financí, vyvážený růst a finanční stabilitu.
Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim
Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
OSN bude muset zastavit potravinovou pomoc syrským uprchlíkům
Více jak 400 000 syrských uprchlíků v Libanonu by nemuselo dostat potravinovou pomoc od OSN v příštím měsíci, pokud OSN neobdrží nové finanční prostředky. Regionální koordinátor Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) Panos Moumtzis řekl, že „rychlost, s jakou se krize zhoršuje, je mnohem rychlejší než schopnost mezinárodního společenství financovat syrské humanitární potřeby“. OSN obdržela jen 400 milionů USD, mezinárodní společenství ale přislíbeno 1,5 miliardy USD, která má pokrýt potřeby pro syrské uprchlíky v první polovině letošního roku.
Sýrie odmítá pustit do země inspektory OSN
Inspekční tým OSN čeká na Kypru na povolení vstoupit do Sýrie, aby vyšetřil údajné použití chemických zbraní v konfliktu. Domněnky o použití chemických zbraní byly spuštěny incidentem ve vesnici Khan al-Assal v provincii Aleppo minulý měsíc, ze kterého se obviňují obě strany konfliktu. Státní média uvedla, že OSN se bude snažit pokrýt celou zemi a tím porušit státní suverenitu. Sýrie je mezi pár zeměmi, které nepodepsaly Úmluvu o chemických zbraních, která zakazuje jejich použití v mezinárodním měřítku.
OSN poskytne Barmě rozvojovou pomoc
V období let 2013 až 2015 obdrží Barma od OSN v rámci rozvojového programu částku 150 miliónů USD. Plán tříletého programu byl podepsán mezi barmským ministrem národního plánování, ekonomiky a rozvoje a Rozvojovým programem OSN (UNDP) v Nay Pyi Taw u příležitosti návštěvy delegace OSN v Barmě, kterou vedl zástupce generálního tajemníka Ajay Chhibber. OSN schválila Barmě rozvojovou pomoc poté, co jí byl v lednu 2013 udělen status „normální země“. Delegát OSN Chhibber se zároveň setkal s předsedou dolní komory barmského parlamentu Shwe Mannem a diskutovali spolu o bilaterální spolupráci agentur OSN a barmského parlamentu.
EU a OSN se neshodují na vážnosti situace v Severní Koreii
EU se domnívá, že je pouze „omezené riziko“ války v Severní Koreji, ale OSN situaci považuje za velmi nebezpečnou. Úředník EU promluvil pro agenturu Reuters pod podmínkou anonymity a uvedl, že EU si uvědomuje, že situace je velice napjatá a potenciálně nestabilní, ale podle jejich hodnocení se jedná o omezené riziko ozbrojeného konfliktu. Podle úředníka EU nezaznamenala žádné nápadné náznaky k útoku ze strany Severní Koreje a situace v Pchjongjangu prý vypadá klidněji. Na závěr dodal, že je nezanedbatelné riziko chybného odhadu a eskalace. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil vážné znepokojení nad situací poté, co Severní Korea upozornila cizince na evakuaci Jižní Koreje, aby se vyhnuli nemilosrdné, posvátné a odvetné válce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl novinářům, že současná úroveň napětí je velmi nebezpečná a i malý incident může způsobit špatný odhad nebo pochybení a vyvolat nekontrolovatelný konflikt.
OSN znovuotevře svá distribuční centra v Gaze
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) oznámil, že v úterý znovuotevře svá centra v Gaze, která byla zavřena po útoku na jedno z nich ve čtvrtek minulý týden. Adnan Abu Hasna, mediální poradce UNRWA v Gaze, řekl, že se organizaci dostalo ujištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Pokud budou centra a pracovníci UNRWA ohroženi, organizace zavře centra znovu.
Čínský prezident se setkat se šéfkou Mezinárodního měnového fondu
Čínský prezident Xi Jinping během Fóra pro Asii pořádaného v městě Boao prohlásil, že státy světa potřebují zlepšit koordinaci na rovině makroekonomické politiky. V rámci druhého dne Fóra se čínský prezident sešel s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde. Podle prezidenta by „všechny země měly spolupracovat i v období krize a společně hledat úspěšná řešení skrze spolupráci i v obdobích, kdy ekonomika prochází turbulencemi a prudkými změnami“. S jeho slovy souhlasila i šéfka MMF Lagarde, která vzápětí dodala, že „Čína hraje důležitou úlohu ve světové ekonomice a i MMF bude usilovat o další spolupráci s ní“.
Francie vyzývá malijskou vládu k dialogu a ustanovení voleb
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabius začala obnova bezpečnosti země pod vedením francouzské vojenské operace, která byla zahájena v lednu letošního roku, nyní nutné, aby vláda obnovila i demokratický dialog. Zároveň vyzval k červencovým prezidentským volbám, jejichž termín je podle ministrových slov „zvládnutelný“. V současnosti má Francie v Mali na 4 000 jednotek a Africká unie (AU) dalších 6 300 vojáků. Tento týden by měla v zemi zahájit i výcvikovou misi Evropská unie.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
Výdaje čínských turistů jsou důležitým zdrojem příjmů celosvětového turismu
Čínští turisté jsou aktuálně největším zdrojem příjmů mezinárodního cestovního ruchu, vyplývá ze zprávy Světové turistické organizace. Výdaje čínských turistů v zahraničí dosáhly za minulý rok částky 102 miliard USD a jde o 40% nárůst oproti předcházejícímu roku. Mezi nejoblíbenější destinace turistů z Číny patřilo Německo a Spojené státy americké. Ruská vláda zvýšila výdaje jdoucí na turismus o 32 % až k částce 43 miliard USD, čímž se dostala na na 5. místo, dříve bylo Rusko na 7. pozici. „Nárůst výdajů na cestovní ruch v zemích, jako jsou Čína nebo Rusko, odráží vstup těchto zemí do turistického trhu a zároveň ukazuje růst finančních prostředků střední třídy v těchto státech,“ řekl generální tajemník organizace Taleb Rifai.
Čína chce preferovat dialog ohledně sporných ostrovů, tvrdí její prezident
Čínský prezident Xi Jinping v pátek při návštěvě Bruneje zopakoval ochotu svého země vyjednávat v otázce sporných území ve Východočínském moři. Země ale podle něj nedovolí, aby byla negativně ovlivňována její spolupráce se sdružením (Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Prezident Xi chce spolupracovat právě s Brunejí, která je v letošním roce předsedající zemí ASEANu, především v otázkách míru a vzájemné spolupráce mezi členskými státy. Problematika ostrovů ve Východočínském moři by podle čínského prezidenta neměla ovlivňovat vztahy mezi jeho zemí a ASEAN.