Mezinárodní měnový fond (MMF) provedl kontrolní šetření stavu řecké ekonomiky a zaznamenal, že Řecko dosáhlo značného pokroku ve snižování vládního dluhu a zvyšování konkurenceschopnosti, což jsou klíčové podmínky pro získání záchranné půjčky o objemu 312 miliard USD. Země potřebuje k zotavení ekonomiky strukturální reformy, musí bojovat proti daňovým únikům a otevřít pracovní trh, což zajistí, že zátěž úsporných opatření nebude neúměrně dopadat na zaměstnance a důchodce. Podle MMF, který je jedním z mezinárodních věřitelů, řecká vláda uznala zmíněné problémy a začala sjednávat nápravu. MMF uvedl, že Řecko dosáhlo od roku 2010 výjimečného pokroku ve snižování fiskálního deficitu. Dluh v oblasti veřejných financí ale zůstává příliš vysoký. Cílem tak má nadále být snížení řeckého dluhu pod 110 % HDP do roku 2022.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
OSN: Syrští povstalci použili chemické zbraně
Carla del Ponte, která pracuje pro OSN nezávislou mezinárodní komisi vyšetřující Sýrii, řekla, že je silné podezření, že chemické zbraně použili syrští povstalci, ale není to ještě nezvratný důkaz. Nicméně na druhou stranu nejsou důkazy, že by chemické zbraně byly použity od vládních sil. Vyšetřovatelé OSN hovořili v sousedních zemích Sýrie s obětmi chemických zbraní a ošetřujícími lékaři. Komise byla založena v srpnu 2011 a je připravena vstoupit do Sýrie, aby prošetřila všechna obvinění. Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z použití chemických zbraní. V posledních dnech USA a Velká Británie řekly, že existují důkazy, že chemické zbraně použily syrské vládní síly.
Izrael zaútočil na cíle v Sýrii
Izraelská vojenská letadla zahájila útok na syrské cíle z libanonského vzdušného prostoru. Do syrského vzdušného prostoru nicméně nevstoupily. Pravděpodobné místo útoku byla dodávka zbraní. Některé zprávy naznačují, že se jednalo o rakety pro Hizballah. Libanonský prezident Michel Suleiman odsoudil útok a obvinil Izrael z porušování mezinárodního práva. Mluvčí izraelského velvyslanectví ve Washingtonu nepotvrdil útok, ale sdělil, že Izrael má právo zabránit přílivu chemických zbraní a „hru měnících“ zbraní syrským režimem k teroristům, zejména k Hizballahu. Dle amerických představitelů k útoku došlo v noci mezi čtvrtek a pátkem. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Jaafari řekl, že si není vědom útoku Izraele proti jeho zemi.
Zvláštní zástupce pro Sýrii Brahimi se chystá ukončit své působení
Diplomaté v OSN řekli, že zvláštní velvyslanec OSN a Arabské ligy pro Sýrii Lakhdar Brahimi se chystá skončit v pozici mezinárodního zprostředkovatele o Sýrii. OSN a Arabská liga se liší v názorech ohledně konfliktu a dle diplomatů je pro Brahimiho těžké pracovat pro oba. Lakhdar Brahimi je alžírský diplomat, který ve funkci zvláštního velvyslance pro Sýrii nahradil Kofiho Annana v září 2012.
Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky
Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Írán: Použití chemických zbraní v syrském konfliktu je ze strany rebelů
Írán prohlásil, že jsou to syrští rebelové, kteří použili chemické zbraně, nikoliv představitelé režimu prezidenta al-Assada. Ministr zahraničí Ali Akbar Salehi řekl, že použití chemických zbraní je „červenou linií“ pro Írán, ale nesdělil, jaké kroky Teherán připravuje. Minulý týden USA sdělily, že pravděpodobně syrské vládní síly použily chemické zbraně, což by podle prezidenta Obamy bylo překročení „červené linie“. Ministr Salehi vyzval OSN, aby vyšetřila tvrzení syrské vlády, že opozice použila chemické zbraně. Írán byl zasažen chemickými zbraněmi v 80. letech ve válce s Irákem. Počet Íránců ovlivněných jedovatým plynem byl mezi 60 000 a 100 000. Ministr Salehi trvá na tom, že „Írán je proti použití jakékoliv zbraně hromadného ničení, a ne jenom proti použití, ale i proti jejich výrobě a hromadění“.
Americký ministr Kerry se setkal se zástupci arabských států
Americký ministr zahraničí John Kerry se ve Washingtonu sešel se zástupci arabských států a jednal s nimi o oživení izraelsko-palestinského mírového procesu. Delegaci arabských zástupců vedl premiér Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al Thani, jednání se dále účastnili zástupci Palestinské autonomie, Egypta, Bahrajnu, Saudské Arábie a také šéf Arabské ligy Nabil al-Arabi. Všichni zúčastnění znovu podpořili mírovou iniciativu Arabské ligy z roku 2002, která nabízela plné uznání státu Izrael výměnou za opuštění území, které židovský stát obsadil ve válce roku 1967, a za „přiměřené“ řešení situace palestinských uprchlíků. Takový návrh však Izrael již v roce 2002 odmítl přijmout. Po dnešní schůzi ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí ocenilo snahu Arabské ligy hrát v mírovém procesu konstruktivní roli.
Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.
Egypt jednal s Íránem o ukončení války v Sýrii
V Teheránu jednal egyptský prezident Mursi s íránským prezidentem Ahmadínežádem a vysokými představiteli íránské zahraniční politiky o islámské iniciativě na ukončení války v Sýrii. Írán je nejbližší spojenec režimu prezidenta al-Assada a Egypt vyjádřil podporu syrské opozici. Íránské ministerstvo zahraničí řeklo, že se shodli na nezbytnosti jednat a plán egyptského prezidenta Mursiho je přijatelné politické řešení, které by mohlo pomoci s ukončením násilí a s národním usmíření. Prezident Mursi navrhuje jednání mezi představiteli státní správy, kteří nejsou zapojeni do represe a opozičními lídry pod regionální či OSN záštitou. Sýrie ale odmítá zahraniční účast na národním dialogu.
Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie
Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
Podle MMF EU musí podniknout kroky k posílení ekonomického růstu
Náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton pohrozil EU, že musí podniknout kroky k posílení svého ekonomického růstu, jinak jí hrozí propad do dlouhodobé stagnace. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard poukázal na to, že Německo jako největší evropská ekonomika navzdory obecnému mínění už svou rozpočtovou politikou růst reálně podporuje. Náměstek Lipton poukázal na to, že poslední odhad MMF, podle něhož eurozóna letos mírně klesne a v roce 2014 oživí o více než 1 %, není jistý. Existuje vysoké riziko, že EU upadne do stagnace. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn dnes prohlásil, že země EU mohou snižovat rozpočtové schodky pomaleji a že tak dělají. Vyjádření eurokomisaře Rehna odpovídá nedávné změně postoje k ekonomické politice v EU. Po období snižování deficitů a dluhů se v poslední době stále častěji mluví o odklonu od úspor a o podpoře růstu, což potvrdil i předseda Evropské komise José Barroso.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
Členské země ASEAN budou nadále rozvíjet regionální kooperaci
Představitelé jihovýchodoasijských států spolupracujících v rámci Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) se s největší pravděpodobností dohodnou na dalším rozvíjení vzájemné kooperace a to především v ekonomické oblasti, která je totiž klíčovým pilířem společenství. V současnosti již mezi členskými státy existuje dohoda o vytvoření jednotného trhu, nejzazší termín pro jeho vznik je rok 2015. Spolu se společným trhem by měla vzniknout i výrobní základna, kde bude docházet k volnému pohybu zboží, služeb, investic, kapitálu a kvalifikované pracovní síly. Ekonomické společenství bude i přes jisté podobnosti zcela odlišným konstruktem, než je EU. Podle informací odborníků půjde spíše o určitý rámec spolupráce určující společný cíl, který avšak bude velmi flexibilní a nebude alespoň v dohledné době vyžadovat hlubší integraci.
Předseda Euroskupiny považuje bankovní unii za nejlepší projekt
Předseda Euroskupiny a holandský ministr financí Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci zasedání MMF uvedl, že bankovní unie je nejlepším projektem na podporu hospodářského růstu eurozóny. Dále řekl, že spor ohledně právních požadavků bankovního spojení může být řešen zároveň s technickými pracemi na projektu bez zbytečného odkládání a zdržování. EU již první krok učinila odsouhlasením, že ECB převezme dohled nad všemi bankami v eurozóně od července 2014. Předseda Dijsselbloem řekl, že všech 17 zemí jednotné měny mohou dále podpořit harmonizaci programů pojištění vkladů vytvořením pravidel o tom, kdy bude moci záchranný fond eurozóny nebo Evropský stabilizační mechanismus (ESM) odkoupit podíl v bance a posílit tak její kapitál. Eurozóna dále vytvoří síť vnitrostátních orgánů, které chce postupně transformovat do jednotné příslušně instituce, která bude rozhodovat, které banky se uzavřou.
Srbsko a Kosovo uzavřely předběžnou dohodu
Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo uzavřely předběžnou dohodu, že si navzájem nebudou bránit v pokroku a zájmech. Srbsko po dlouhých jednání uznalo svrchovanost Kosova. Srbský premiér Ivica Dačic slíbil, že nebude bránit Kosovu získat členství v OSN a kosovský premiér Hashim Thaci se zaručil, že nebude Srbsku blokovat přistoupení do EU. Dohoda byla mezi zeměmi uzavřena v pátek 19. dubna v Bruselu na setkání zprostředkovaném šéfkou zahraniční politiky Catherine Ashtonovou, která se snaží urovnat vztahy již od ledna 2013. Oba premiéři se nyní míří na velitelství NATO na setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rassmusenem, který má dohled nad mírovými silami v Kosovu. Obě země budou usilovat o užší vztahy s EU. Evropský komisař pro rozšiřování EU Štefan Füle upozornil, že je třeba aktivně se podílet na realizaci dohody, včetně obyvatel obou zemí.
G20 požaduje dokončit projekt bankovní unie v EU
Světoví finanční představitelé skupiny G20 vyzvali EU, aby rychle dokončila svůj projekt bankovní unie, který by měl pomoci ke zlepšení ekonomiky v 17 zemích eurozóny. Tento krok by mohl pomoci odstranit mnoho problémů, které nyní brzdí tok úvěrů potřebných k financování hospodářského oživení v eurozóně. Německo je nadále proti takovému spojení, protože by se jednalo o dlouhý a riskantní proces změny právních předpisů EU. Ministři financí a centrální bankéři z G20 se shodují, že v eurozóně je třeba posílit základy hospodářské a měnové unie, včetně naléhavého posunutí k bankovní unii. EU prozatím odsouhlasila, že Evropská centrální banka (ECB) převezme od července 2014 dohled nad všemi bankami v eurozóně. Dalším problémem je nakládání se zkrachovalými bankami, protože využívání záchranných fondů eurozóny a Evropského stabilizačního mechanismu poskytuje potřebné peníze, ale na úkor daňových poplatníků eurozóny.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Hamás chce vojenské cvičiště na památce UNESCO
Vojenské křídlo Hamásu Brigády Izz ad-Din al-Qassam podle deníku Jerusalem post připravují část území antického přístavu Anthedon v severní Gaze na vojenskou výcvikovou zónu. Na 3000 let starý přístav byl objeven v roce 1997 a zapsán mezi světové památky Výboru pro světové dědictví OSN (UNESCO) v roce 2012. Většina přístavu je pokryta pískem, který chrání artefakty, dokud nebudou odkryty. Ministerstvo cestovního ruchu Hamásu tvrdí, že památka nebude poškozena. Monitorovací organizace OSN Watch vyzývá UNESCO a EU, aby podnikly vše pro to, aby přístav nebyl ničen a používán jako „teroristický výcvikový tábor“.
Súdánská armáda má znovu pod kontrolou dvě města na východě Dárfúru
Súdánská armáda ve středu oznámila, že získala nazpět kontrolu nad městy Mahajeria a Labado ve východní části Dárfúru, kde začátkem dubna znovu vypukly boje s povstalci Súdánské osvobozenecké armády (SLA). Důsledkem konfliktu přišlo na 18 000 obyvatel o své domovy, kteří nyní sídlí v táborech v okolí měst a čekají na humanitární pomoc. Válka v Dárfúru vypukala před více než 10 lety a boje trvají navzdory dvou mírových dohod a přítomnosti společné mise OSN a Africké unie (UNAMID), jež je v současnosti největší světové mírové mise.
Paraguayští rolníci již třetím dnem táboří před budovou Nejvyššího soudu
Skupina zemědělců z města Curuguaty, nacházejícího se na jihovýchodě Paraguaye, protestuje proti násilnému vystěhování, které v jejich městě proběhlo 15. června loňského roku. Zemřelo při něm 15 venkovanů a 6 policistů. Zemědělci požadují navrácení zabavené půdy, svobodu pro 12 rolníků, kteří jsou již desátým měsícem ve vězení, aniž by proběhl soud, a zastavení trestního stíhání dalších 40 osob, které se před rozsudky skrývají na svobodě. Dále skupina připomněla, že OSN činy vlády proti zemědělcům odsoudila jako porušení lidských práv. Zemědělci žádají nezávislé vyšetření loňských událostí. Kvůli incidentu loni v červnu odstoupil bývalý paraguayský prezident Fernando Lugo. Podle některých států Latinské Ameriky k tomu byl vládními strany donucen, a potrestaly stát Paraguay vyřazením ze Sdružení volného obchodu jihu (MERCOSUR). Nyní Paraguay opět usiluje o začlenění do organizace.
OSN zintenzivňuje tlak na ukončení konfliktu v Sýrii
Vedoucí 5 hlavních agentur OSN vydali společné prohlášení směřující k mezinárodnímu společenství, důvodem je přetrvávající válečná situace v Sýrii. Šéfové Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) v něm apelují na politické lídry, aby využili svého vlivu na ukončení konfliktu v Sýrii. Říkají, že žádají „něco důležitějšího než finanční prostředky“. V prohlášení stojí, že humanitární potřeby v Sýrii se zvyšují a jejich možnosti se snižují. Organizace UNICEF uvedla, že obdržela jen 12 milionů USD z potřebných 57 milionů USD na pokrytí svých aktivit v Jordánsku, kam před konfliktem od března 2011 uteklo na 385 500 Syřanů a očekává se, že jejich počet se ztrojnásobí do konce roku.
Jednání o půjčce Egyptu stále nepřináší jasný výsledek
Mezinárodní měnový fond (MMF) se zatím nedohodl s Egyptem na podmínkách půjčky ve výši 4,8 miliardy USD, která má stabilizovat egyptskou ekonomii. Po necelých dvou týdnech jednání v Káhiře je podle šéfa mise MMF Andreas Bauera znát pokrok v úsilí egyptských úřadů. Nyní se rozhovory přesunou do Washingtonu. Podle analytiků je problém ve vyhýbavosti Muslimského bratrstva k nepopulárním reformám před volbami, které se mají konat v říjnu. MMF žádá mimo jiné snížení dotací na palivo a zvýšení daní. Egypt získal v minulém týdnu prozatímní finanční podporu od Kataru a Libye ve výši 5 miliard USD, není v současnosti zcela závislé na půjčce od MMF.