Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie mimořádně uspořádali schůzi o saharské krizi, která vyvrcholila zajetím desítek zahraničních i domácích pracovníků islámskými ozbrojenci. Rukojmí měli sloužit jako donucovací prostředek, aby Francie stáhla své vojáky z Mali. Vlády členských států EU se rozhodly poslat více než 200 vojenských instruktorů k vycvičení armády v Mali. Evropští ministři zahraničních věcí ujišťují, že se jedná pouze o výcvikovou misi a nehodlají misi rozšířit do bojové pozice. Britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington oznámil, že vedle výcviku armády v Mali je třeba zajistit kontrolu nad územím, neboť se Mali mělo stát útočištěm pro různé islamistické skupiny a Evropa se obává rozšíření islámskému vlivu v západní Africe.
Archiv rubriky: Afrika
Mezinárodní trestní soud začíná s vyšetřováním válečných zločinů v Mali
Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Fatou Bensouda ve čtvrtek oficiálně zahájila vyšetřování údajných zločinů spáchaných v Mali od ledna 2012, vyšetřování se budou týkat vražd, mučení a znásilnění. ICC chce zajistit důkladné a nestranné vyšetřování, které přinese spravedlnost malijskému obyvatelstvu a tvrdé tresty pro pachatele, kteří se dopustili nelidského jednání. Jak uvedla prokurátorka ICC Fatou Bensouda, vyšetřování bude nejvíce zaměřeno na sever země.
Islamisté za intervenci do Mali se mstili v Alžírsku
Na několik desítek západních zaměstnanců britského těžařského gigantu BP bylo zadržováno islamisty z Mali na jeho základně v Alžírsku u města In Amenas, asi 1500 kilometrů jihovýchodně od Alžíru. Islamisté se společnosti BP zmocnili v noci z úterý na středu. Alžírské pracovníky propustili, avšak i nadále drželi několik Britů, Američanů, Japonců a Francouzů. Po zásahu alžírské armády mělo zemřít na 11 islamistů a nepotvrzen je zatím i počet obětí z řad rukojmích. Únosci tímto činem reagují na přítomnost francouzských vojsk v Mali.
OSN upozorňuje na zatčení somálského novináře za podání zprávy o znásilnění
Novinář byl úřady zadržen za rozhovor se ženou, která tvrdí, že byla znásilněna členy somálské armády. Zástupkyně OSN Zainab Hawa Bangura odmítá způsob vyšetřování, kdy přístup zadržování novinářů, kteří poskytují informace o trestných činech, neslouží zájmu spravedlnosti, ale pouze k ospravedlňování zločinců a podrývání svobody tisku. Novinář byl zatčen ve čtvrtek somálskou policií, spolu s ním i zneužitá žena a další novinář, který rozhovor zprostředkoval. „Novináři mají právo podávat informace o znásilněních a dalších trestných činech, oběti nesmí být zastrašováni, je potřeba, aby nahlásili zločiny a tím pomáhali k usvědčení pachatelů,“ řekla Zainab Hawa Bangura.
Egyptský právník byl uvězněn v Saudské Arábii
Egyptský právník zabývající se lidskými právy byl v Saudské Arábii odsouzen k 5 letům vězení a 300 ranám. Egyptský právník Ahmed al-Gizawi byl obviněn z pašování drog, v dubnu 2012 byl totiž zadržen s velkým množstvím antidepresiv, které jsou v Saudské Arábii zákázány. Podle egyptských aktivistů však byl al-Gizawi uvězněn, protože vznesl stížnosti na zacházení s Egypťany v saudských vězeních. Rodina zadrženého rovněž uvedla, že byl v Saudské Arábii kvůli náboženské pouti. Saudské úřady však tuto verzi zpochybnily, neboť al-Gizawi podle nich nebyl oblečen jako poutník, rozsudek navíc označily za shovívavý. Celý incident způsobil zhoršení saudsko-egyptských vztahů na nejhorší úroveň od roku 1979, kdy Saudská Arábie přerušila diplomatické styky s Egyptem.
Italská vláda uzavřela konzulát v Libyi kvůli atentátu na jejich diplomata
Italská vláda uzavřela svůj konzulát v Benghází v Libyi, když italské ministerstvo zahraničí vyjádřilo pochybnosti o bezpečnosti v zemi. Italského diplomata Guido De Sanctis se ozbrojenci pokusili přepadnout a několikrát vystřelili na jeho auto projíždějící městem Benghází. Libye, bývalá italská kolonie, je významným italským i evropským spojencem. Obchodní vztahy byly velmi silně za vlády vůdce Kaddafiho, podnikatelé by vztahy rádi udrželi. Minulý týden navštívil tuniský prezident Mohamed Magariaf Tunisko, kde se setkal se zástupci obchodní sféry a premiérem Ali Zeidanem.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
V Mali se zhoršuje humanitární krize
Poslední víkendové střety mezi armádou Mali a islamistickými skupinami vyvolaly novou vlnu vysídlení obyvatel a vedly k zhoršení humanitární situace. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že jen během víkendu uprchlo ze svých domovů více než 30 000 obyvatel, tím se počet vnitřně vysídlených zvýšil na 200 000. Podle OCHA v letošním roce budou více než 4 miliony obyvatel Mali potřebovat humanitární pomoc, 2 miliony z nich se již teď potýkají s nedostatkem potravin a v zemi jsou tisíce podvyživených dětí. Úřad pro uprchlíky OSN (UHNCR) upozorňuje na nedostatek finančních prostředků pro zvládnutí situace, z potřebných 123 milionů USD disponují pouze částkou 77,4 milionů USD. Dětský fond OSN (UNICEF) nejvíce znepokojuje využívání dětských vojáků v bojích.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
Egyptská vláda schválila plynofikaci rezortu Hurghada
Egyptská vláda se dohodla na výstavbě plynovodu v Hurghadě, kde se nachází na 50 hotelových resortů. Jedná se o krok, který by měl pomoci znovu nastartovat turistický ruch. Nyní jsou hotely u Rudého moře závislé na vlastních naftových generátorech vyrábějících elektřinu. Vládu o rozsáhlé změny požádala místní společnost Touristic Investments, která turistické objekty na pobřeží staví. Celkové náklady na projekt jsou vyčísleny na přibližně 4 miliony USD. K financování se zavázala Bytová a rozvojová banka (HDB).
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
Další 30 000 důsledkem bojů bylo v Darfúru vysídleno
Od 24. prosince, kdy znovu vypukly boje, opustilo své domovy z měst Golo a Guldo v regionu Jebel Marra více než 30 000 obyvatel, 2800 z nich do tábora Nertiti v centru Darfúru. Na 26 raněných evakuovala letadla Společné mírové mise OSN a Africké unie (UNAMID), počet mrtvých je zatím nejasný, protože domorodci neumožňují hlídky v oblasti Jebel Amer. Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir za organizované zločiny proti lidskosti, ten obvinění popírá. Podle OSN zemřelo v konfliktu už stovky tisíc lidí a 1,4 miliónů vysídlených lidí žije v táborech po celém Darfúru, súdánská vláda přitom uvádí počet 10 000 mrtvých. Konflikt v Darfúru trvá od roku 2003, kdy obyvatelé začali obviňovat vládu z opomíjení jejich regionu.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Turecko posílí obchod s Egyptem
Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
Egyptští islamisté vybrali nového předsedu
Největší egyptská ultrakonzervativní strana Al Nour si zvolila nového předsedu poté, co se předchozí lídr od strany oddělil a založil si vlastní platformu. Novým předsedou strany Al Nour se stal duchovní Younis Makhyoun. Ke změně ve vedení došlo dva měsíce před očekávanými parlamentními volbami, které má svolat egyptský prezident Mohammed Mursí. Nový předseda Makhyoun prohlásil, že cílem strany bude „očistit zákony od všeho, co odporuje islámskému právu Šaría.“ Předseda Makhyoun byl také členem zákonodárného shromáždění, které vytvořilo novou egyptskou ústavu, kritizovanou za nedostatečnou ochranu lidských práv.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.