Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Archiv rubriky: Afrika
OSN: Humanitární krize v Súdánu se zhoršuje
Podle zpráv OSN přes 700 000 občanů nemá dostatek potravin a tisíce občanů již bylo nuceno opustit své domovy. Nejvíce postiženými oblastmi jsou South Kordofan a provincie Blue Nile, kde vláda bojuje s rebely. Humanitární vyslanec OSN John Ging vidí vinu v nedostatku politické vůle řešit konflikt a to na obou stranách sporu, pokud se nepodaří co nejdříve najít vhodná řešení, počet mrtvých bude narůstat a reálně hrozí přenesení humanitární krize i do Jižního Súdánu a Etiopie.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Libyjci se zatím neshodli na podobě nové ústavy
Více než 2 měsíce po vzniku nové libyjské vlády je země stále bez ústavy. Národní shromáždění spolu s předsedou Národní přechodné vlády (GNC) Mohamedem Megaryefem doposud nepodniklo kroky k vytvoření ústavní komise. Pokud budou zákonodárci s ústavou otálet, nezačnou v praxi fungovat zákony, například vymezení postavení žen a menšin ve společnosti, ustanovení národního jazyka či role islámského práva šaría. Ústavní komise se bude skládat ze 60 zástupců všech 3 regionů země, Kyreneiky na východě, Fezzánu na jihu a Tripolska na západě Libye.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
Jihoafrická republika chce navýšit počet vojáků v Středoafrické republice
V pondělí uvedla Jihoafrická republika, že do země pošle více vojáků, kteří se mají přidat po bok armády Středoafrické republiky v boji proti rebelům v tzv. Selekově koalici. V současnosti je v zemi na 200 jednotek, podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy by se počet měl zdvojnásobit. Ve Středoafrické republice se nacházejí i vojáci sousedního Gabonu, Konga, Čadu a Kamerunu, kteří jsou součástí Mezinárodních sil střední Afriky (FOMAC). Před měsícem začali rebelové boj proti prezidentovi Francois Bouzize, v současnosti se nacházejí na 80 kilometrů od hlavního města Bangui.
Spojené arabské emiráty odmítají propustit podezřelé vězně
Spojené arabské emiráty (SAE) odmítají vydat zadržené Egypťany podezřelé z údajného členství v Muslimském bratrstvu (MB). Případ vyvolal zhoršení vztahů mezi Abú Dhabi a Káhirou, již tak napjatých od dob zvolení Mohammeda Mursího egyptských prezidentem. „Egypt nemá zájem vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států,“ řekl egyptský ministr zahraničí Mohammed Kamel na tiskové konfereci s Saudskoarabském Rijádu. Na 11 Egypťanů bylo v prosinci zatčeno s tím, že jsou údajnými členy Muslimského bratrstva na území SAE a tím je ohrožena vnitřní bezpečnost země. Mluvčí MB Mahmúd Ghozlan situaci dementoval s tím, že se jedná o lékaře a inženýry, proto případná hrozba není na místě.
Ghanská opozice bojkotovala inauguraci prezidenta
Hlavní opoziční Nová vlastenecká strana (NPP) se nezúčastnila slavnostní ceremonie uvedení prezidenta Johna Mahamy do funkce, volby, v nichž byl prezident zvolen minulý měsíc, považuje NPP za zfalšované. Podle oficiálních výsledků získal prezident Mahama 50,7 % hlasů, čímž k jeho zvolení postačilo jen 1. kolo. Ve svém projevu prezident Mahama, který se do čela země postavil již v červenci po náhlé smrti prezidenta Johna Atta Millse, vyzval politické strany ke sjednocení Ghany. NPP podala v prosinci stížnost k Ústavnímu soudu k průběhu voleb, kdy měli hlasovat i neregistrovaní voliči. Vládní strana Národní demokratický kongres (NDC) nicméně volby označila za „nejtransparentnější v historii země“. Podle mezinárodních pozorovatelů byly volby svobodné a spravedlivé
Nepálský plukovník Kumar Lama byl zatčen ve Velké Británii
Plukovník Kumar Lama byl zatčen britskou policií ve svém domě ve Východním Sussexu a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Nepálu během občanské války v roce 2005. Údajně se měl plukovník dopustit úmyslného týrání v kasárnách Gorusinghe v Kapilvastu. Zatčení vyvolalo rozhořčení nepálské vlády, která ihned žádá jeho propuštění. Plukovník Kumar Lama v současné době pracuje pro OSN v Jižním Súdánu, předtím sloužil jako člen mírových jednotek OSN v Sierra Leone a Libanonu.
Egyptský prezident Mursí provedl změny ve vládě
Prezident Mursí vyměnil 10 ze svých ministrů, přičemž zesílil přítomnost islamistů ve vládě. Islamistické politické strany krok podpořily, opozice naopak čin kritizovala s odůvodněním, že je pouze dalším krokem k posílení islamistické kontroly nad Egyptem. Opozice také oznámila, že s ní změny v kabinetu nebyly konzultovány a Muslimské bratrstvo, hlavní islamistická egyptská strana, tak ponese veškerou zodpovědnost za budoucí politické problémy. Změny ministrů proběhly hlavně na ekonomických ministerstvech, neboť Egypt očekává návštěvu delegace z Mezinárodního měnového fondu (MMF), která má rozhodnout o přidělení půjčky Egyptu ve výši 4,8 miliardy USD. Mluvčí Muslimského bratrstva Mahmoud Ghozlan však změny v kabinetu odůvodnil špatnými výsledky předchozích ministrů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje vybudovat Syrsko-Golanský plot
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu se zavázal postavit 70 kilometrovou bariéru podél východního okraje okupovaných Golanských výšin, aby se zamezilo „útokům džihádistů“. Podobná bariéra je již dokončena podél hranice s Egyptem, která má zamezit afrických migrantů. Premiér plán oznámil v neděli na zasedání vlády a zároveň uvedl, že syrský režim je nestabilní a Izrael znepokojují především možné syrské chemické zbraně. Izrael se obává, že s případným svržením syrského prezidenta Bashara Al-Assada by se chemické zbraně mohly dostat pod kontrolu islamistů.
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
V Demokratické republice Kongo se zvyšuje humanitní krize
Mírová mise v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) minulý měsíc provedla kontrolní šetření k posouzení bezpečnostní situace na území Masisi v provincii Severní Kivu, kde podle ní došlo k výraznému nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob. V uprchlických táborech Kalimani, Kalinga, Lushebere a Bihito žije v současné době 20 700 lidí, dalších 8 000 v táboře v centru Masisi. MONUSCO se zavázala navýšit svou přítomnost na těchto územích a poskytnout potřebnou pomoc.
Šest amerických raket pašovaných z Libye bylo zadrženo v Egyptě
Egyptské úřady objevily v úkrytu na Sinajském poloostrově 6 raket americké výroby, které byly pravděpodobně pašovány z Libye do pásma Gazy. Jednalo se o protitankové a protiletadlové střely s dosahem na 2 kilometry. Vzhledem k nedávné občanské válce v Libyi je v zemi zbraní dostatek, většinu se jich pašeráci snaží dostat přes Egypt do pásma Gazy. Za minulý rok zadrželo egyptské ministerstvo zahraničí stovky zbraní pocházejících z Libye.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se setkali, OSN jednání vítá
Setkání súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a prezidenta Jižního Súdánu Salva Kiir se koná dnes v Etiopii, mezi zúčastněnými bude i etiopský premiér Hailemariam Desalegn a předseda Africké unie (AU) Thabo Mbeki. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon obě strany vyzývá k dořešení otázek týkajících se vymezení hranic a konečného statusu oblasti Abyei, na niž vznášejí nárok oba státy. OSN nabízí pomoc při realizaci mírových smluv a řešení zbývajících sporů. Jižní Súdán se oddělil od Súdánu v referendu červenci 2011, v němž se obyvatelé převážně křesťanského jihu vyslovili pro nezávislost na muslimském severu.
Egypt: Nově vzniklá strana Al-Watan láká kopty a ženy
Podle vyjádření předsedy nově vzniklé salafistické strany Al-Watan (národ) Yousryho Hammada se strana bude snažit oslovit převážně zástupce koptů, křesťanských menšin v Egyptě a žen. Předseda Hammad je bývalý člen salafistické strany Nour, který nesouhlasil s tím, že členy strany nemohou být ženy. Ke změně došlo teprve v posledních parlamentních volbách, kdy ultrakonzervativní Nour musela splnit státem dané kvóty na počet žen ve straně. V reakci na vznik strany Al-Watan striktní salafisté uznávají pouze stranu Nour..
OSN odsuzuje nasazování dětských vojáků ve Středoafrické republice
Dětský fond OSN (UNICEF) vyzývá Středoafrickou republiku, aby ukončila nábory dětí do povstaleckých skupin, které podle zdrojů UNICEF neustále probíhají. Už téměř 300 000 dětí bylo postiženo násilím v této zemi a to prostřednictvím rekrutování, oddělením od rodin, sexuálního násilí či nuceného vysídlení. Dětskými vojáky se nejčastěji stávají sirotci, kteří žijí v chudobě a v činnosti v ozbrojené skupině vidí možnost ochrany. „Nedávné závazky mezi vládou a ozbrojenými skupinami vynucující absenci dětí z bojů musí být dodržovány,“ uvedl představitel UNICEF Souleymane Diabate. Podle OSN je po celém světě nadále nasazováno do přímých vojenských bojů více než 250 000 nezletilých, rekrutování dětí do bojů přitom už 10 let zakazuje mezinárodní právo.
Egyptský poradce odjel na zahraniční cestu do Spojených arabských emirátů
Egyptský poradce prezidenta pro zahraniční záležitosti Essam Haddad je na dvoudenní návštěvě v Spojených arabských emirátech (SAE). Oficiální návštěva následuje bezprostředně poté, co SAE oznámily zatčení členů údajné buňky Muslimského bratrstva (MB), která měla vyvíjet protivládní činnost. Podle deníku Ahram se dá předpokládat, že se poradce Haddad bude případem zatčených Egypťanů zabývat. V SAE se chystá královská amnestie, egyptská ambasáda požádala SAE o propuštění co největšího počtu zatčených Egypťanů, jichž má být ve vězení na 1000 osob.
OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo
Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.
Pracovníci mírové mise byli po 4 měsících osvobozeni v Dárfúru
Dva Jordánci působící v mírové misi OSN a Africké unie UNAMID byli propuštěni po 4 měsících, jde o nejdelší únos v historii mírové mise. Pohřešováni byli od srpna, kdy se ztratili na cestě do Kabkabiya, kam měli namířeno pro zásoby. Zdravotní stav obou mužů je dobrý. Dosud není známo, kdo se na únosu podílel. Mírová mise UNAMID má v současnosti v Súdánu na 16 000 jednotek, které mají chránit civilisty. Únosů kvůli výkupnému v západosúdánském regionu Dárfúr neustále přibývá.
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.