Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Kolumbijská vláda a pěstovatelé kávy se dohodli na jednáních
Čtvrtek se zástupci kolumbijské vlády a pěstovatelů kávy setkají v Bogotě, aby začali jednání o požadavcích pěstitelů kávy, kteří již od pondělí stávkují, aby vládu přiměli k hledání řešení na klesající ceny kávy na světových trzích. Představitel Hnutí za ochranu a důstojnost pěstitelů kávy Kolumbie Óscar Gutiérrez prohlásil, že stávky budou nadále pokračovat, dokud se nenajdou řešení vhodná pro obě strany. Jednáních se zúčastní 4 ministři, jejichž prvním úkolem bude přesvědčit stávkujících, aby uvolnili blokované cesty. Hlavní požadavkem pěstitelů bude větší finanční podpora kávy a kontrola její ceny důsledkem nedávným poklesům ceny na světových trzích.
Nový občanský zákoník začne platit od ledna příštího roku
Na středeční tiskové konferenci oznámili premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek výsledky jednání vlády, které se mimo jiné týkalo případného posunutí data platnosti nového občanského zákoníku. Kabinet se nakonec dohodl na tom, že účinnost občanského zákoníku bude ponechána na rok 2014. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky však neodložení občanského zákoníku může přinést řadu problémů a nejasností v právním systému. Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je přesvědčen, že to bude nejpřínosnější reforma Nečasovy vlády.
Eurozóna preferuje oddálení splátek záchranných půjček od Irska a Portugalska
Vlády členských zemí eurozóny diskutovaly o způsobech, jak pomoci Portugalsku a Irsku rychle se vrátit na kapitálové trhy a vyjádřily preference pro odložení splácení záchranných půjček ze strany obou států. Irsko získalo prostřednictvím mezinárodní finanční výpomoci 88,5 miliard USD a Portugalsko dokonce 104 miliard USD se závazkem provedení několika programů strukturálních reforem, aby se země mohly plnohodnotně vrátit na finanční trhy. Irský program skončí v letošním roce, portugalský program v příštím roce. Plná návratnost zemí na finanční trhy by byla největším úspěchem pro eurozónu, která se snaží přesvědčit, že její záchranné balíčky jsou použitelné v krizi, jako je nezaměstnanost.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Šéf Evropské centrální banky slibuje spravedlivější společnost
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi hodlá ECB pokračovat v opatřeních na podporu ekonomiky eurozóny a uvolňování měnové politiky. Dále slibuje, že snahy o překonání evropské dluhové krize, i přes rozsáhlé sociální dopady, vedou ke spravedlivější společnosti. Evropa reaguje na dluhovou krizi hospodářskými a rozpočtovými reformami, které mají vést k odstranění daňových úniků a rozsáhlé nezaměstnanosti. Šéf ECB upozorňuje na to, že finanční trhy v eurozóně nefungují a v některých zemích mají podniky i lidé stále problémy získat půjčku. Draghi ujišťuje, že v letošním druhém pololetí by mělo dojít k postupnému oživení ekonomiky eurozóny.
Ministr zahraničí Schwarzenberg by byl proti obsazení postu velvyslance Janem Fischerem
Šéf resortu zahraničních věcí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Lidové noviny sdělil, že pokud by byl expremiér Jan Fischer navržen na obsazení postu velvyslance, postavil by se proti návrhu. Jeden z neúspěšných kandidátů na prezidenta Jan Fischer přitom připustil možnost přechodu k diplomacii. Ministr zahraničí svůj postoj odůvodnil tím, že místa velvyslanců by měli zastávat pouze profesionálové. Nastupující prezident Miloš Zeman již hovořil o možném obsazení postu velvyslance v Moskvě. Tím by se mohl stát bývalý kosmonaut Vladimír Remek.
V Mexiku kvůli korupci zatkli předsedkyni syndikátu učitelů
Elba Esther Gordillo Morales,jež více než 20 let zastávala vedoucí funkci v Národním syndikátu pracovníků ve vzdělávání (SNTE), byla v úterý zatčena a obviněna ze systematického odklonění 200 milionů USD z veřejných zdrojů mezi lety 2008 a 2012. Na korupci se měly podílet další 3 osoby: Nora Guadalupe Ugarte, Isaías Gallardo a José Manuel Díaz Flores, peníze převáděly na účty do Lichtenštejnska, Spojených států amerických a Švýcarska. Elbu Esther Gordillo Morales policisté zadrželi na letišti Toluca nacházejícího se 30 km od hlavního města. K akci došlo pouhý den poté, co prezident země Enrique Peña Nieto vyhlásil reformu školství, kterou Elba Esther Gordillo Morales kritizovala. Syndikát učitelů SNTE s více než milionem a půl členů patří k největším v Latinské Americe.
Vláda schválila novelu zákona o majetku ČR
Místopředsedkyně vlády Karolina Peake ve středu informovala o tom, že členové vlády schválili novelu zákona o majetku ČR. Novela vychází z protikorupční strategie a zavádí například centrální registr majetku státu a centrální registr administrativních budov. Registry budou sloužit ke zveřejňování údajů o dispozicích s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů. Hlavním cílem novely má být zprůhlednění nakládání se státním majetkem a hospodaření státu. Vládní kroky uvítala i opoziční ČSSD, podle které je důležité, aby vláda měla přehled o tom, jaký má majetek.
Ratingová agentura Moody’s snížila Hondurasu rating
Agentura Moody’s přidělila latinskoamerické zemi ratingový stupeň B2 a přehodnotila tak honduraskou ekonomiku ze stabilní na negativní. Důvodem je zhoršení fiskální politiky v roce 2012 a nízká pravděpodobnost zlepšení v letošním roce. Podle agentury Moody’s země letos nesplní požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hodnocení agentury Moody’s přichází několik dní po oznámení honduraské vlády, že je připravena vystavit státní dluhopisy v hodnotě 750 milionů USD, současná situace jejich prodej může zkomplikovat.
USA zvažují přímou pomoc syrské opozici
Spojené státy americké možná poprvé poskytnou materiální pomoc přímo syrské opozici, která v zemi bojuje proti vládě prezidenta Bashara al-Assada. Americký deník Washington Post informoval o slovech ministra zahraničí Johna Kerryho, který při návštěvě Evropy uvedl, že USA usilují o mírové řešení situace v Sýrii, ale pokud syrská vláda nebude vyjednávat a i nadále zabíjet své lidi, „je potřeba poskytnout alespoň nějakou podporu“ těm, kteří bojují za svá práva. Do poskytnuté pomoci by spadalo nejrůznější vojenské vybavení či obrněné transportéry a zvažuje se i poskytnutí vojenského výcviku a humanitární pomoci přímo opozici.
Bahrajnští policisté byli zproštěni viny ze zabití demonstrantů
Bahrajnský soud zprostil viny 2 policisty obviněné ze zastřelení demonstranta. Rozsudek přišel 2 dny poté, co další soud zprostil viny jiné 2 policisty, obviňované ze smrti demonstrantů v únoru 2011. Soud, jemuž předsedal člen vládnoucí bahrajnské rodiny, shledal, že policisté neměli v úmyslu použít smrtící sílu. Bahrajnský lidsko-právní právník Jalila al Sayed označil rozsudek za „velmi smutný den pro bahrajnskou justici“. „Policie se sice hájí, že to byla sebeobrana, důkazy však byly zcela jasné: byl střelen zezadu a důkazy, které předložila policie nebyly věrohodné,“ uvedl dále právník Jalila al Sayed. Rozsudky by mohly v Bahrajnu vyvolat další nepokoje, neboť politická situace v zemi je poslední 2 roky velmi napjatá.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Strany Most-Híd a SMK budou v krajských volbách kandidovat společně
Strany Most-Híd a SMK půjdou do voleb v Banskobystrickém kraji jako jedna strana, neboť ani jedna strana nemůže sestavit úplnou kandidátku. Spolupráci ve volbách, které se budou konat na jaře, podepsali v pondělí zástupci stran Zsolt Simon (Most-Híd) a Péter Csúsz (SMK). Dohodli se také, že strany proti sobě nepovedou negativní kampaň.
Americký Senát potvrdil nominaci Chucka Hagela
Americký Senát po obstrukcích republikánů zvolil bývalého senátora Chucka Hagela novým ministrem obrany USA. Pro bývalého senátora Nebrasky zvedlo ruku dostatečných 58 senátorů poté, co se 4 republikáni přidali k demokratickým senátorům. Nový ministr obrany Hagel vystřídá odstupujícího ministra Leona Panettu. Republikáni zvolení ministra Hagela zdržovali více než týden kvůli jeho postoji k některým zahraničněpolitickým otázkám. Bylo to vůbec poprvé, kdy došlo na půdě Senátu k obstrukcím při schvalování nového ministra obrany.
V Bosně byl přijat zákon o posunutí sčítání lidu na říjen
Bosenský parlament přijal v úterý zákon, který posune o 6 měsíců sčítání lidu na říjen. Zákon byl přijat na základě návrhu Rady ministrů důsledkem technických problémů v bosenském statistickém úřadu. Sčítání lidu v Bosně se uskuteční poprvé od války za nezávislost v letech 1992 až 1995, poslední sčítání se uskutečnilo v roce 1991.
Slovenské dráhy prodělávají
Slovenské vlaky nejsou ziskové a podle deníku Pravda potřebují dotace od státu. Vysoká cena jízdenek odrazuje Slováky k cestování vlakem. Slevu poskytují Slovenské dráhy jen na regionálních tratích v podobě cestovného Regional na vzdálenosti do 60 kilometrů, kde je 15% sleva ze základní ceny. Národní dopravce by rád zachoval provoz na všech tratích, nicméně přiznává, že v budoucnu bude muset některé trati zrušit.
Ústavní soud nerozhodl o případném pozastavení smluv mezi církvemi a státem
Ústavní plénum, které se v úterý sešlo, aby projednalo návrh na předběžné opatření kvůli smlouvám státu s církvemi, nedošlo k žádnému jasnému závěru. Ústavní soud (ÚS) obdržel celkem 3 návrhy na odložení plnění smluv až do té doby, než se rozhodne o zrušení celého zákona o církevních restitucích. Návrhy podali poslanci ČSSD, KSČM a senátoři z VV. ÚS se avšak bude věcně zabývat pouze návrhem z iniciativy VV. Na úterním zasedání nicméně ÚS nijak nerozhodl, a proto se sejde znovu za týden.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
Prezident Klaus na svou poslední státní návštěvu vyjel na Slovensko
V úterý se setkali prezidenti České republiky a Slovenska. Oba prezidenti se shodli na tom, že zemím se vede lépe než kdyby působily v rámci společného státu. V této souvislosti prezident Ivan Gašparovič uvedl, že takové vztahy, jaké mezi ČR a Slovenskem dnes panují, by nebyly, pokud by se stát nerozpadl. Dodal, že obě země „mají mezi sebou nyní čistý stůl„. Prezident Václav Klaus se setká i se slovenským premiérem Robertem Ficem. Prezident Václav Klaus se s prezidentem Gasparovičem oficiálně setkává při státních návštěvách již 9 let.