Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
Archiv štítku: prezident
Tuniský prezident Moncef Marzouki byl u výslechu kvůli vraždě opozičního politika
Současný tuniský prezident Moncef Marzouki byl ve čtvrtek v hlavním městě u soudu první instance v souvislosti s vraždou opozičního politika Chokriho Belaida, k níž došlo 6. února. Příbuzní oběti jsou přesvědčeni, že prezident vrahy tají. „Prezident Marzouki ví, kdo si vraždu objednal,“ tvrdí bratra zabitého Abdelmajid Belaid. Sám prezident měl kontaktovat někdejšího šéfa strany Lidové fronty (FP), aby ho upozornil na možné ohrožení jeho života a nabídnout mu ochranu. Chokri Belaid měl údajně odmítnout. Dle vyjádření ministerstva vnitra byla zjištěna totožnost střelce, který je zatím stále na svobodě.
Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem
Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Nový kyperský prezident chce utužit vztahy s EU
Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.
Cílem zahraniční cesty barmského prezidenta bude Evropská unie
Norsko, Finsko, Belgie, Itálie a Rakousko se stanou zeměmi pro první letošní zahraniční cestu barmského prezidenta Thein Sein. Během ní by rád navázal vztahy i s dalšími evropskými státy, diplomatické styky a ekonomické vazby jsou pro současnou Barmu velmi důležité. Po vlně zásadních ekonomických a politických reforem se země postupně otevírá. První z evropských zemí, která vyšla Barmě naproti, bylo právě Norsko, když v roce 2012 snížilo sankce. Jeho příkladu následovaly i ostatní výše zmíněné státy. Během roku 2012 navštívil Barmu předseda Evropské Komise Jose Manuel Barroso a EU se stala „patronem“ barmského mírového procesu a rozvoje.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Tuniský premiér Jebali podal demisi
„Ano, naše vláda selhala, nepodařilo se nám uskutečnit kladný rozvoj země.“ S těmito slovy v pondělí vystoupil před parlamentem tuniský premiér a člen strany Ennahda Hamadi Jebali, kdy se premiér rozhodl pro rezignaci. Obyvatelé jsou s vývojem země nespokojení a ekonomickou situaci dávají za vinu vládnoucí islamistické straně. Smrt opozičního politika Chokriho Belaida se stala ohniskem násilí Tunisanů. Premiér Jebali chce o současném stavu ještě hovořit s prezidentem Moncefem Marzoukim.
Prezident Venezuely Hugo Chávez se vrací domů
V pondělí ráno přiletěl do Caracasu, hlavního města Venezuely, prezident země Hugo Chávez. Venezuelu opustil 10. prosince loňského roku z důvodu absolvování operace na Kubě, která proběhla v rámci léčby proti rakovině. Od doby jeho odletu venezuelská vláda ani Kuba neposkytly žádné informace o jeho stavu, a proto se objevovalo mnoho spekulací. Prezident Hugo Chávez poděkoval oběma bratrům Castrům a celému kubánskému státu za lékařskou péči a pohostinnost. Nyní bude pokračovat v léčbě ve vojenské nemocnici v Caracasu. Podrobnosti o aktuálním zdravotním stavu venezuelského prezident stále nejsou známy.
Maledivané budou volit svobodně, oznámil prezident
Maledivský prezident Mohammed Waheed Hassan Manik ujistil obyvatele země i mezinárodní partnery o svých maximálních snahách podporovat a rozšiřovat maledivskou demokracii. Podle svého mluvčího je prezident Waheed přesvědčen o tom, že je v národním zájmu země uskutečnit svobodné, rovné a všeobecné volby. To by se již mělo týkat i letošní prezidentské volby. Účast je povolena všem maledivským politickým stranám. Nezávislá maledivská volební komise stanovila datum konání na 7. září 2013. Prezident Waheed vyzval vlády spřátelených zemí a mezinárodní organizace, aby se podílely na přípravách a zajistily mezinárodní pozorovatele. Prezident země je od roku 2008 volen přímo, ústava však zakazuje účast nemuslimům, což by se nyní mohlo změnit.
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Ekvádor v neděli čekají prezidentské volby
Na 8 kandidátů bude žádat o hlas 11,6 milionů Ekvádorců, mezi nimi je i současný prezident země Rafael Correa. Dalšími kandidáty jsou Guillermo Lasso, Mauricio Rodas, Lucio Gutiérrez, Álvaro Noboa, Alberto Acosta, Nelson Zavala a Norman Wray. Mezi 8 uchazeči o prezidentský úřad není žádná žena. Vítěz potřebuje získat nadpoloviční většinu všech hlasů, nebo obdržet alespoň 40 % platných hlasů a zároveň mít o 10 % více než druhý umístěný. Podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb obhajující prezident Rafael Correa, druhým je Lucio Gutérrez.
Po 2 letech od pádu Mubaraka Egypťané volají po sociální spravedlnosti
Egypt se potýká s velkou sociální nerovností, 2 roky po pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka se ekonomika země nevrátila na předrevoluční úroveň. Příjmy pocházející z cestovního ruchu mají klesající tendenci. Například v roce 2010 byly příjmy z turismu kolem 13 miliard USD, letos se zisky odhadují jen na 8,5 miliard USA. Majitelé drobných živností se potýkají s nedostatkem zákazníků. Ceny potravin, zboží, služeb a pohonných hmot vzrostly, zatímco mzdy klesají. Z 80 milionové egyptské populace více než polovina žije pod hranicí chudoby. Podle ekonomů nemá vláda vypracovaný konkrétní hospodářský plán. Blízkovýchodní Katar poskytl finanční pomoc ve výši 5 miliard USD, jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce 4,2 miliard USD se opět zastavila.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Téměř polovina Peruánců podporuje první dámu v prezidentské kandidatuře
Až 49 % dotázaných v průzkumu společnosti Datum podpořilo prezidentskou kandidaturu manželky současného prezidenta Ollanty Humaly Nadine Heredia. Proti tomu, aby se první dáma Heredita v roku 2016 ucházela v prezidentských volbách o tenhle post, bylo 45 % dotázaných. V současnosti 57 % obyvatelů podporuje politiku prezidenta Ollanty Humaly, přičemž až 60 % dotázaných si myslí, že zvolení jeho manželky Heredia by prakticky znamenalo znovuzvolení současného prezidenta Humaly.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Budoucí prezident Miloš Zeman se v úterý sešel se současným prezidentem Václavem Klausem
V úterý se setkal vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman s prezidentem Václavem Klausem. Oba politici se domluvili na tom, že poslední den ve funkci prezidenta Klause položí společně věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Prezident Václav Klaus prohlásil, že Miloš Zeman byl jeho favoritem v prezidentských volbách, nicméně i nadále bude jeho „odvěkým politickým nepřítelem„. Miloš Zeman se v úterý setkal také s premiérem Petrem Nečase. Jednalo se spíše o pracovní schůzku, kde se řešila témata týkající se domácí i zahraniční politiky.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
Švýcarsko uzákoní rychlé navrácení majetku Husního Mubaraka Egypťanům
Ačkoliv původní verze zněla, že navrácení Švýcarskem odstaveného finančního majetku bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka bude možné až tehdy, vrátí-li se Egypt ke stabilitě a klidu, švýcarské orgány schválily zákon na dřívější navrácení jmění. „Hovoří se o celkové částce kolem 767 milionů USD,“ oznámil šéf egyptského státního zastupitelství Kamel Gergs a dodal, že v prosinci federální trestní soud (FCC) ve šýcarské Bellinzoně zamítl vydání pašovaných peněz zpět do Egypta.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.