Bývalý prezident Mexika Felipe Calderón by měl po dobu jednoho roku akademicky působit na univerzitě J. F. Kennedyho v americké Cambridgi. Univerzitu neodradila ani petice s 34 000 podpisy, která požaduje odvolání této dohody. Tvůrci petice, John Randolph a Eduardo Cortés, argumentují nemorálností osoby mexického exprezidenta Felipe Calderóna, kterého viní ze 100 000 mrtvých a 25 000 pohřešovaných, jež má podle nich na svědomí důsledkem neúspěšného boje proti šíření drog během svého prezidentského období. Vláda Mexika oficiálně přiznala 50 000 mrtvých. Univerzita nicméně oponuje, že jeden ze základních principů univerzit je volná výměna názorů a myšlenek, pobyt bývalého nejvyššího představitele státu tak má být pro studenty velkým obohacením.
Archiv štítku: prezident
Popularita peruánského prezidenta stoupla na 55 %
Peruánský prezident Ollanta Humala se ve své zemi stává více populárním. Od prosince minulého roku jeho popularita stoupla o 5 % a ustálila se na 55 %. Nicméně první dáma Peru Nadine Heredia překonala prezidenta Humalu s 68% oblíbeností. Podle průzkumu společnosti GFK a časopisu La República se snížilo procento nesouhlasu s vládou prezidenta Humalu o 6 % na 37 %. Pozitivně jsou přijímané kroky prezidenta Humaly v oblasti sociálních programů pro chudé, ekonomiky a správy státu. Popularita první dámy Nadine Heredia stoupá již od září a její veřejné vystupování přispívá i k zlepšenému obrazu prezidenta Humaly.
Vítězem prezidentských voleb je Miloš Zeman
Lidé si ve druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavu státu. Dalším prezidentem České republiky bude bývalý premiér Miloš Zeman. Pro jeho zvolení hlasovalo 54,8 % lidí, 45,19% pak obdržel poražený kandidát a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Volební účast byla jen o několik málo procent nižší než v kole předchozím. K volbám přišlo 59,11 % oprávněných voličů. Lidé, kteří nepřišli k volbám, zdůvodňují nejčastěji své rozhodnutí tím, že pro ně nebyl vyhovující ani jeden z kandidátů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněný pro Českou televizi byly hlavními faktory ovlivňujícími volbu občanů informace zprostředkované médii, televizní či rozhlasové debaty. Největší podporu prostřednictvím sociálních sítí získal Karel Schwarzenberg, voliče Miloše Zemana naopak nejvíce ovlivnila doporučení politických stran a doporučení současného prezidenta Václava Klause. Většina odborníků se shoduje na značně vyostřené volební kampani, zejména v posledních několika dnech před samotnou volbou.
Pátkem začíná druhé rozhodující kolo prezidentských voleb
Během pátku a soboty budou lidé moci rozhodnout o tom, kdo bude zastávat úřad prezidenta po další 5leté funkční období. V závěrečném duelu se utkají současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Volební účast se očekává nižší než v kole prvním, nicméně nerozhodnuté voliče mohla přesvědčit některá z posledních uskutečněných televizních debat. Volební místnosti budou otevřeny ve stejný čas, jako během konání prvního kola prezidentských voleb, tedy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledek bude podle analytiků velmi těsný.
Guvernér Nebrasky souhlasí s výstavbou ropovodu Keystone
Dave Heineman, guvernér americké Nebrasky, odsouhlasil výstavbu ropovodu Keystone XL Pipeline kanadské firmy TransCanada, který v případě svého zprovoznění povede kanadskou ropu z Alberty přes Nebrasku do Texasu. Projekt se setkal s velkým odporem především u vlastníků půdy a skupin environmentalistů právě v Nebrasce. Guvernér Heineman poslal dopis prezidentovi Baracku Obamovi, v němž ho informoval o svém souhlasu s vedením ropovodu Keystone přes území Nebrasky. Konečné rozhodnutí o výstavbě musí potvrdit prezident Obama.
Prezident Chile podpoří ústavní uznání původních obyvatelů
Prezident Chile Sebastián Piñera oznámil v souvislosti se stále probíhající krizí mezi kmeny Mapučů a vlastníky půdy v regionu Araucanía, že podpoří oficiální ústavní uznání původních obyvatel Chile v ústavě. Kmeny by měly podle vyhlášení prezidenta Piñery vytvořit radu, která by skutečně reprezentovala jejich zájmy a kulturní tradice. Představitelé vlády jsou nyní v problematickém regionu s cílem zhodnotit rozsah konfliktu mezi zemědělci a Mapuči, kteří podle historických nároků z dob španělské kolonizace žádají o vrácení milionů hektarů půdy v Araucaníi.
Další útok nezletilého střelce si vyžádal 5 mrtvých
Americký mladík, jehož věk lokální média odhadují na 15 let, byl v neděli zatčen za vraždu 5 lidí v Novém Mexiku. Mladý střelec je obžalován z vraždy 2 dospělých a z týrání 3 dětí s následkem smrti. Motiv střelce není doposud znám. V domě, ve kterém mladý střelec zaútočil, bylo nalezeno velké množství střelných zbraní a zatím se zjišťuje, které si střelec přinesl sám a které patřily majiteli domu. Mezi zbraněmi byla nalezena i automatická puška, jejíž prodej může být zakázán, pokud dojde ke změně zákona o střelných zbraních v podobě, jak ji navrhuje prezident Barack Obama.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Latinská Amerika používá internet stále víc
Podle analýzy společnosti Pingdom, která vypracovává každý rok zprávu o stavu internetu a jeho rozšíření v různých částech světa, 10,6 % uživatelů internetu, tedy přibližně 255 miliónů lidí, pochází právě z Latinské Ameriky. Celkově v roce 2012 bylo k internetu připojeno více než 2 400 miliónů lidí. Sociální síť Facebook má nejvíc členů v Spojených státech amerických, nicméně nejvíc každodenně aktivních členů žije v Brazílii. V minulém roce vzrostla taky účast představitelů států na sociální síti Twitter a z 10 nejpopulárnějších je právě 5 prezidentů v Latinské Americe.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině
Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí
Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Volební místnosti se znovu otevřely a lidé mohou poslední den volit
V pátek se od 14 hodin otevřely volební místnosti po celé České republice a lidé začali rozhodovat svými hlasy o nástupci prezidenta Václava Klause. Očekává se vysoká volební účast. Volební komisaři hlásili největší zájem hned po zahájení voleb. Podle odhadů by celková účast ve volbách mohla přesáhnout 60 %. Během prvního volebního dne přišlo hlasovat všech 9 kandidátů a vhodit lístek do urny přišel také premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus. V průběhu voleb jsou přítomni také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Důvodem přítomnosti 6ti členného týmu je mimo jiné fakt, že se přímé volby prezidenta konají v České republice vůbec poprvé. Ještě v sobotu budou mít lidé možnost volit, a to od 8 do 14 hodin. Výsledky by měly být známy v sobotní podvečer a ukáží, zda bylo rozhodnuto o vítězi, nebo zda se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.
Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která zvyšuje platy soudců
V pátek byla prezidentem Václavem Klausem podepsána novela zákona, který umožňuje zvýšení platů soudců. Platová základna soudců se zvýší o 2,75násobek, tedy asi o 5600 korun. Jelikož se od platů soudců odvíjí platy státních zástupců, dá se očekávat zvýšení příjmů také u zákonodárců. Platy zákonodárců se zvýší z důvodu, že se ve Sněmovně dostalo do předlohy novely ustanovení, které to umožňuje. Předloha zákona se netýká soudců ústavních. Ty zůstanou stejné jako minulý rok.
První přímá volba prezidenta v České republice začne již zítra
Od pátku do soboty budou lidé rozhodovat o tom, kdo nahradí současného prezidenta Václava Klause. Právě v těchto dnech proběhne první kolo historicky první přímé prezidentské volby. Lidé budou vybírat z 9 kandidátů, kteří splnili všechny požadavky pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Jelikož jde o většinový způsob hlasování, v prvním kole vyhraje ten kandidát, který získá více jak polovinu všech odevzdaných platných hlasů. V případě, že se tak nestane, bude se za 14 dní konat kolo druhé, do kterého postoupí kandidáti, kteří získali v prvním kole největší počet hlasů. Přímá volba prezidenta se sebou přinese nové rozložení sil mezi vládou, Poslaneckou sněmovnou a hlavou státu. Vítěz voleb bude moci na úkor exekutivy argumentovat silným mandátem od lidí. Vedle obyvatel České republiky, budou moci hlasovat také Češi pobývající zahraničí. Kvůli časovému posunu se v některých částech světa hlasuje již ve čtvrtek.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Prezident Václav Klaus se setkal s německým prezidentem Joachimem Gauckem
Svou poslední státní návštěvu Německa uskutečnil ve středu prezident Václav Klaus. Na slavnostním obědě s jeho německým protějškem, kterým je německý prezident Joachim Gauck, se hovořilo o obavám z častí kritiky EU ze strany českého státníka. Prezident Václav Klaus se nicméně spíše věnoval dobrým německo-českým vztahům. Německo vyzdvihl jako dobrého spojence a stejně tak obchodního partnera. Ve svém projevu se vyhnul kritice směřování EU a prohlubující se evropské integraci. Prezident Václav Klaus se mimo jiné setkal také s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou dolní komory parlamentu Norbertem Lammertem.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
Spojené arabské emiráty odmítají propustit podezřelé vězně
Spojené arabské emiráty (SAE) odmítají vydat zadržené Egypťany podezřelé z údajného členství v Muslimském bratrstvu (MB). Případ vyvolal zhoršení vztahů mezi Abú Dhabi a Káhirou, již tak napjatých od dob zvolení Mohammeda Mursího egyptských prezidentem. „Egypt nemá zájem vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států,“ řekl egyptský ministr zahraničí Mohammed Kamel na tiskové konfereci s Saudskoarabském Rijádu. Na 11 Egypťanů bylo v prosinci zatčeno s tím, že jsou údajnými členy Muslimského bratrstva na území SAE a tím je ohrožena vnitřní bezpečnost země. Mluvčí MB Mahmúd Ghozlan situaci dementoval s tím, že se jedná o lékaře a inženýry, proto případná hrozba není na místě.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.