Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.
Archiv rubriky: Zdroje
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Guinea stanovila termín dlouho odkládaných voleb
V sobotu oznámil prezident Alpha Conde, že parlamentní volby, které mají dokonat přechod země k demokracii, se budou konat 30. června. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí ohledně organizace voleb. Volby by měly přinést občany zvolenou vládu, od roku 2008, kdy v zemi proběhl vojenský převrat, stála v čele země přechodná vláda. Stanovení termínu voleb je jednou z podmínek pro uvolnění zastavené mezinárodní pomoci v hodnotě milionů USD. Opozice dlouhodobě protestovala proti tomu, aby volební proces zařizovala firma Waymark. Vláda námitky odmítla a tvrdí, že již není dostatek času na výběr nové společnosti.
Náboženské konflikty v Barmě může ukončit vláda práva
Opoziční vůdkyně Aung San Suu Kyi prolomila více než dvoutýdenní mlčení o nedávném náboženském násilí a promluvila k vůdčím osobnostem muslimské menšiny. Na jednání s představiteli islámských organizací v sídle Národní ligy pro demokracii prohlásila, že „klíčem k řešení problému je nastolení vlády práva a garance bezpečnosti lidu“. Chce zajistit, aby barmská justice přistupovala ke všem stejně a především spravedlivě. Podle muslimských vůdců, kteří se zúčastnili jednání, přislíbila Suu Kyi snahu o posílení právního státu v Barmě, jedině tak lze totiž zajistit potřebnou vládní ochranu menšinám, v tomto případě muslimským komunitám. Aung San Suu Kyi v dolní komoře barmského parlamentu zastává funkci předsedkyně Výboru pro právní stát. I přes ujištění daná muslimským vůdcům se však Suu Kyi nevyhnula kritice, je jí vyčítána údajná neochota angažovat se ve věci náboženských konfliktů a ochrany lidských práv i pro menšiny, kritici tím míří především na situaci Rohingyjských muslimů, kterým vláda dlouhodobě upírá barmské občanství.
Palestinský premiér Salam Fayyad odstoupil
Premiér Salam Fayyad v sobotu odstoupil po dlouholetých sporech s prezidentem Mahmúdem Abbásem. Končící předseda vlády Fayyad byl nahlížen americkou administrativou jako klíčová osoba pro mírové jednání s Izraelem. Salam Fayyad vykonával funkci ministerského předsedy Palestinské samosprávy od roku 2007. Není členem Fatahu, ani Hamásu, a proto byl považován za politicky nezávislého a liberálního. Jeho pověst mezi Palestinci utrpěla v důsledku ekonomických útrap. Očekává se, že prezident Abbás jmenuje nového premiéra během několika dní.
Jednou z nejúspěšnějších burz světa je pákistánská Karachi Stock Exchange
Přestože se v pákistánském Karáčí, metropoli provincie Sindh, koncentrují snad všechny problémy, se kterými se země potýká, jde o významné ekonomické centrum. V roce 2012 to potvrdila i místní burza Karachi Stock Exchange (KSE), když se zařadila mezi nejúspěšnější burzy světa. Její růst je zapříčiněn mimo jiné nadcházejícími parlamentními volbami, pokud by totiž díky nim Pákistán získal civilní demokraticky zvolenou vládu, pákistánský trh se otevře mezinárodním investorům. Burza v Karáčí za poslední 4 roky znásobila svou hodnotu o téměř 300 % a pokud se jí podaří nalézt zájemce o podíl, zahraniční investoři budou mít důvod považovat Pákistán za velmi perspektivní trh, tvrdí šéf KSE Nadeem Naqvi. Potenciální obchodní partnery hledá v Německu, Velké Británii a Hong Kongu. Finanční analytici jsou však ve svém optimismu umírnění, objevily se totiž spekulace o původu některých vkladů, které ukazují na obchod s drogami a praní špinavých peněz.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice se stal prozatímním prezidentem
Národní přechodná rada, jíž tvoří 105 členů, v sobotu zvolila vůdce tzv. Selekově koalice Michela Djotodia prozatímním prezidentem poté, co v březnu byl ve Středoafrické republice proveden vojenský převrat. Současný prozatímní prezident Djotodia byl jediným kandidátem ve volbě. Nové prezidentské a parlamentní volby by se měly konat podle prezidenta do 18 měsíců, původně se mělo jednat o odklad v podobě 3 let. Středoafrická republika má dlouhou historii vojenských převratů, svržený prezident Francois Bozize se k moci rovněž dostal převratem. Podle mezinárodních humanitárních organizací pokračuje rabování a rekrutování dětských vojáků do ozbrojených rebelských skupin, včetně vládnoucí tzv. Selekovy koalice.
Objevují se další důkazy proti exprezidentovi Mubarakovi
Před káhirským soudem opět stanul bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Soud přišel s novými důkazy, které „hovoří“ proti ex-prezidentovi. Vrchní prokuratura získala 700 stránek materiálu dokládajicího, že bylo použito hrubé síly proti demonstrantům před 2 lety. Nové spisy se týkají i někdejšího ministra vnitra Habiba El-Adlyho a jeho 6 pobočníků. Informace nasbíral vyšetřovací výbor spolu s jeho předsedou a současným prezidentem Mohammadem Mursím. V listopadu minulého roku nechal prezident Mursí schválit změnu v zákoně, v němž je možné znovuotevření případů, ve kterých dojde k obvinění z vraždy, pokusu či těžkému ublížení na zdraví a další zločiny páchané minulým režimem.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
Libyjská pobřežní policie zachránila imigranty
Libyjská hlídka zachránila téměř 89 ilegálních přistěhovalců že Středozemního moře poté, co se jejich loď potopila. K zásahu došlo u přístavu Zawiya. Dalších 5 lidí však přišlo o život. Přeživší pocházejí ze subsaharské Afriky. „Zraněné jsme převezli do nemocnice,“ řekl mluvčí hlídky Ayub Omar Gacem a dodal, že za 2 týdny se jedná už o druhý případ. Tehdy Libyjci zachránili 34 osob včetně žen a dětí. Severoafrická země byla po dlouhá léta tranzitním bodem pro lidi z vnitrozemské Afriky, kteří směřovali k evropským břehům. Pokud se jim podařilo proniknout přes libyjskou stráž, většinou dopluli do italské Lampedusy.
Bude postaven nový most mezi USA a Kanadou
Byl schválen projekt na výstavbu nového mostu spojujícího americký Detroit a kanadské město Windsor. Současný most, jenž je starý 84 let, je nejvytíženějším dopravním spojem mezi USA a Kanadou. Majitel současného mostu blokoval výstavbu několik let kvůli příjmům z mýtného, nakonec však neúspěšně. Guvernér Michiganu Rick Snyder odhadl, že výstavba nového mostu vytvoří 12 000 přímých a až 31 000 nepřímých pracovních míst. Výstavbu schválil prezident Obama. Bude stát 2,2 miliardy USD.
S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty
Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.
Již v neděli se uskuteční prezidentské volby ve Venezuele
V neděli se ve Venezuele otevřou volební místnosti a obyvatelé budou mít příležitost zvolit si svého nového prezidenta. Prvním z kandidátů je současný prezident Nicolás Maduro, který se úřadu chopil po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze minulý měsíc. Svou volební kampaň ukončil včera v ulicích hlavního města Caracas. Dá se očekávat, že jako nástupce bývalého prezidenta Cháveze bude také pokračovat v jeho levicové politice. Opozici a kritiky levicové politiky prezentuje ve volbách Henrique Capriles, jehož hlavními body v prezidentské kampani byl slib oživit ekonomiku do jednoho roka, nezrušit sociální programy vytvořené během vlády prezidenta Cháveze a vymýtit korupci z oficiálních kruhů.
Brazílie vytvoří speciální jednotky pro ochranu svých hranic
Brazilská vláda rozhodla o vytvoření speciální ozbrojené jednotky, jejíž hlavní úlohou bude kontrola hranic brazilského státu Acre. Tímto krokem chce Brazílie bojovat proti velké vlně imigrantů, kteří přicházejí do státu Acre bez dokumentů z Bolívie. Vláda v Acre již tento týden vyhlásila výjimečný sociální stav a požádala o větší pomoc federální vlády, bez níž krizi vyřešit údajně nedokáže. Problémem se taky stává ilegální migrace přistěhovalců pocházejících nejen z Haiti, ale i ze Senegalu, Nigérie a Dominikánské republiky.
Podle Pentagonu KLDR není schopná odpálit jadernou raketu
Americké ministerstvo obrany stejně jako Bílý dům je přesvědčeno, že Severní Korea není schopná odpálit raketu s jadernou hlavicí. KLDR podle Pentagonu i Jižní Koreje zatím nedisponuje dostatečně malými hlavicemi. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že „Severní Korea uskutečnila tři jaderné testy, ale existují pochyby, zda je tak daleko, aby mohla snížit váhu a rozměry natolik, aby se bomba dala namontovat na raketu„. Pentagon svým prohlášením reagoval na zprávu americké vojenské rozvědky, v níž se uvádí, že KLDR je schopná odpálit jadernou raketu, která by ale pravděpodobně nebyla spolehlivá.
Euroskupina podpořila finanční výpomoc pro Kypr
Ministři financí eurozóny podpořili finanční výpomoc v hodnotě 13 miliard USD pro Kypr a Evropská komise uvedla, že se bude snažit pomoci s růstem ekonomiky a lepším využíváním strukturálních fondů EU. Úvěr bude rozdělen na 11,7 miliard USD od eurozóny a 1,3 miliarda USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF) se splatností 15 až 20 let. Podle Euroskupiny je nyní nutné zahájit příslušné vnitrostátní postupy pro nezbytné formální schválení dohody Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) o financování pomoci. K pokrytí všech finančních nákladů v průběhu prvních tří let bude muset Kypr přispět téměř 17 miliardami USD a většina částky pochází z uzavření Laiki banky a restrukturalizace Bank of Cyprus. Kypr dále zvýšil daně, snížil výdaje a prování strukturální reformy s cílem zlepšit své veřejné finance. Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatření, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financí, vyvážený růst a finanční stabilitu.
Argentinský zaměstnanci soudů zvolali 72-hodinovou stávku proti reformám
Odbory zaměstnanců soudů v Argentině zvolaly 72-hodinovou stávku, která se uskuteční budoucí týden. Tak mají občané vyjádřit odpor vůči připravovaným reformám. Proti novému návrhu zákona o soudnictví se staví taky představitelé opozice, kteří již ohlásili petici pro zastavení polemického zákona, jenž zavádí do soudnictví novinky, jako například zvýšení počtu členů Soudní rady z 13 na 19 členů, přičemž členové mají být zvoleni lidem. Odpůrci zákona prohlásili, že změny vyvedou argentinské soudnictví z rovnováhy. Prezidentka Cristina Fernández de Kirchner reformy v soudnictví považuje za nevyhnutné pro větší objektivitu argentinských soudů.
Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země
Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti, je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.
Evropská komise má obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU
EU, USA a lidsko-právní organizace pro lidská práva obvinily vládu premiéra Viktora Orbána, že vykonané ústavní změny omezily pravomoci maďarského Nejvyššího soudu a podkopávají tak demokracii v zemi. V dopise pro premiéra Orbána předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že na základě analýzy má komise vážné obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU. Podle předsedy Barroso je nejprve nutné dokončit právní analýzu, než se bude moci přistoupit k dalšímu jednání ohledně vstupu Maďarska do EU a vyzval premiéra Orbána, aby problémy vyřešil rozhodným a jednoznačných způsobem. Premiér a konzervativní předseda nacionalistické strany FIDESZ Orbán odpověděl Evropské komisi, že všechny změny byly provedeny v souladu s evropskými normami, slíbil plnou spolupráci s Bruselem a již zahájil nezbytná legislativní opatření.
Více než 100 000 chilských studentů pochodovalo ulicemi za bezplatné vzdělání
Studenti z Chile vyrazili ve čtvrtek na pochod v hlavním městě země Santiago de Chile. Požadují bezplatný přístup ke vzdělání a zkvalitnění školství. Podle Chilské studentské konfederace se demonstrace zúčastnilo více než 100 000 osob, hovoří se až o 150 000. Protestní akce měla mít poklidný průběh, ale skončila násilnými střety s policisty, kteří 129 demonstrantů zatkli. Celkem 12 osob bylo zraněno z toho jedna vážně. Chilští studenti usilují o reformu školství již 2 roky, čtvrteční protest byl v tomto roce zatím největší.
Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim
Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.
Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci
Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.
V Bangladéši byl zatčen editor listu s opozičním obsahem
Dhácká policie zatkla vydavatele listu Amar Desh Mahmudura Rahmana, který svým obsahem podporu opozici. Hlavním obviněním, které proti němu bylo vznešeno, je údajné pobuřování, čelí avšak řadě dalších. Bangladéš je paralyzován demonstracemi a stávkami, které se nezřídka mění v násilné konflikty a komplikují dopravu po celé zemi, většinu akcí zorganizovaly islamistické skupiny napojené právě na opozici. Tyto skupiny rovněž vytvořily seznam 13 požadavků, z nichž nejradikálnějším je požadavek trestu smrti pro ty, kteří zneváží jméno Prorokovo. Míří tím především na blogery kritizující představitele opozičních islamistických stran, během tohoto týdne byli čtyři z nich zatčeni pro urážku islámu. Situace se zhoršuje, bangladéšští blogeři na oplátku požadují trest smrti pro osoby souzené za údajné zločiny spáchané během bangladéšské války za nezávislost před více než 40 lety. Vývoj v zemi může ohrozit i její ekonomiku, po ukončení stávek volají obchodní organizace z textilního průmyslového odvětví, ze kterého zemi plynou nejvýznamnější zisky.