Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se znovu vyjádřil k možnému vystoupení Velké Británie z EU, o němž se bude hlasovat v referendu na konci roku 2017. Předseda Van Rompuy varoval britského premiéra Davida Camerona, že vystoupení z EU by Velkou Británii vyšlo draze, protože vůdci členských států by s nimi již nemuseli chtít vyjednávat zakladatelské smlouvy. Velká Británie má podle něj velkou šanci hrát vedoucí úlohu v budování evropské ekonomiky, ale musí přijímat všechna pravidla a nikoliv si vybírat, která jsou pro ně příhodná. Předseda Van Rompuy dodává, že britské ambivalentní vztahy s EU jsou zapříčiněny její vyjednávací pozicí. Premiér Cameron slíbil, že pokusí uzavřít s voliči novou dohodu.
Archiv rubriky: Zdroje
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
ODS se snaží najít cestu z vnitrostranické krize
Ve čtvrtek se v Jihlavě uskutečnilo jednání vedení ODS. Strana se na jednání snažila najít řešení, jak překonat vnitrostranickou krizi a získat zpátky své voliče. Podle posledního průzkumu společnosti CVVM by ODS volilo pouze 12 % občanů. Vedení strany se rozhodlo zrušit svá místní sdružení v Praze 4, Praze – Západ a Praze 12. Podle pražského primátora Bohuslava Svobody tam strana nemá důvěru svých voličů. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že do vedoucích funkcí již nesmí být jmenováni lidé s podivnou minulostí. Výkonná rada ODS také reagovala na pokus skupiny senátorů vznést ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause a snahu označila za zneužití Ústavy ČR. Zároveň poděkovala odstupujícímu prezidentovi Václavu Klausovi za důstojnou reprezentaci země ve během jeho 2 volebních období.
Švýcarsko podpoří ekonomicky Honduras a Nikaraguu
Honduras a Nikaragua obdrží od švýcarské vlády celkem 210 milionů USD, které jsou určeny na programy zabývající se politikou, sociálními problémy a životním prostředím. „Spolupráci jsme zahájili letos a potrvá do roku 2017, jejím cílem je rozvoj regionu,“ řekl ředitel Švýcarské kooperace pro Střední Ameriku Hubert Eisele. Projekty schvalují Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) a Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (DEZA). Pro Nikaraguu je určeno 100 milionů USD, pro Honduras 110 milionů USD. Výrazným problémem obou zemí je chudoba, v současnosti jí trpí 42 % Nikaragujců a 60 % Hondurasanů. Peníze mají rovněž pomoci vytvořit novou veřejnou politiku, zabývat se problémem násilí proti ženám a hledat strategie pro přizpůsobení se klimatickým změnám.
Čínští intelektuálové vyzývají vedení země k reformám
Čínští prominentní vědci, novináři a aktivisté zaslali novému vedení země otevřený dopis, ve kterém jej žádají k provedení reforem. V dopise vyzývají Peking k ratifikaci mezinárodní dohody o lidských právech, kterou doteď podepsalo 100 čínských intelektuálů. Podle BBC jde o druhou výzvu vládě za poslední 3 měsíce. Za několik dní se v Pekingu koná zasedání čínského parlamentu, na němž má být schválen nový vůdce země Si Ťin-pching, čímž by měla být dokončena generační výměna čínské politické reprezentace.
Srbský generál, odsouzený za zločiny proti lidskosti, byl zproštěn viny
Srbský generál Momcilo Perisic, který velel jugoslávské armádě během války v Bosně a Chorvatsku, byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) 6. září 2011 odsouzen k 27 letům vězení za zločiny proti lidskosti v Sarajevu a Srebrenici. Ve čtvrtek odvolací senát generála Perisice zprostil všech obvinění. Nedávno stejný odvolací senát zrušil rozsudek nad dvěma chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladen Markacem, kteří byli shledáni vinnými z úmyslného zabíjení civilistů během ofenzívy známé jako Operation Storm v roce 1995. V loňském roce obnovené řízení osvobodilo bývalého premiéra kosovské vlády a velitele kosovské armády Ramushe Haradinaje, který byl odsouzen za válečné zločiny.
Zisky ČEZ oproti minulému roku poklesly
Energetická společnost ČEZ si v rámci ročních příjmů pohoršila. Čistý zisk klesl o 1,5 %, tedy na 40,2 miliardy korun. ČEZ navíc očekává pokles i u letošního celkového zisku a to na 37 miliard korun. Menší zisk za loňský rok byl údajně ovlivněn nepříznivou situací ČEZ v Albánii, kde firma ztratila 5,8 miliard korun. Další ztráty se ale neočekávají, jelikož společnost své působení v Albánii již ukončila. Očekávání nižšího meziročního zisku pro tento rok je i důsledkem nepříznivého vývoje Evropských energetických trhů, výrazného poklesu cen silové elektřiny a nižšího přídělu emisních povolenek pro výrobu.
Entita Republika srbská má novou předsedkyni vlády
Po rezignaci dosavadní vlády ve středu v Republice srbské (RS) v Bosně jmenoval prezident entity Milorad Dodik na místo premiéra Alexandra Dzombice novou předsedkyni vlády Zeljku Cvijanovic, která je považována za jednu z nejbližších spolupracovnic prezidenta Dodika. Nová premiérka uvedla, že novou vládu bude jmenovat co nejdříve, následně ji musí schválit i parlament SR.
V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice
Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.
Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům
Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.
Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy
OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.
Prezident Václav Klaus jmenoval nové soudce
Ve čtvrtek jmenoval odstupující prezident Václav Klaus 12 nových soudců. Dle svých slov jde o poslední jeho jmenování. Během ustanovení nových soudců do funkce prezident Václav Klaus zdůraznil, že práce soudců je nelehká a často i nevděčná, nicméně věří, že soudci budou ke své práci přistupovat s plnou vážností. Soudci budou působit na obvodních soudech po celé ČR.
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.
OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání
Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena Radě bezpečnosti OSN 11. března na zasedání v Ženevě.
Tuniský prezident Moncef Marzouki byl u výslechu kvůli vraždě opozičního politika
Současný tuniský prezident Moncef Marzouki byl ve čtvrtek v hlavním městě u soudu první instance v souvislosti s vraždou opozičního politika Chokriho Belaida, k níž došlo 6. února. Příbuzní oběti jsou přesvědčeni, že prezident vrahy tají. „Prezident Marzouki ví, kdo si vraždu objednal,“ tvrdí bratra zabitého Abdelmajid Belaid. Sám prezident měl kontaktovat někdejšího šéfa strany Lidové fronty (FP), aby ho upozornil na možné ohrožení jeho života a nabídnout mu ochranu. Chokri Belaid měl údajně odmítnout. Dle vyjádření ministerstva vnitra byla zjištěna totožnost střelce, který je zatím stále na svobodě.
Evropská komise vyzývá Itálii k plnění svých závazků k oddlužení státu
Evropská komise vyzvala budoucí vládu Itálie, aby se snažila realizovat opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu, přestože více než polovina voličů o víkendových volbách měla hlasovat pro stranu, která kritizuje úsporná opatření. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že Itálie se zavázala k oddlužení státu a komise očekává, že italská vláda závazky dodrží. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz uvedl, že politická situace v Itálii „se týká nás všech„, a proto je třeba brát vážně postoj občanů Itálie proti úsporám, jež vyžaduje právě EU.
Shell přerušuje vrtání ropy u břehů Aljašky
Firma Royal Dutch Shell oznámila přerušení veškerých prací v Čukotském a Beaufortově moři u břehů americké Aljašky na celý rok 2013. Přerušení vrtání ropných ložisek přichází po řadě problémů z minulého roku. Společnost Shell hodlá zkontrolovat bezpečnost a připravenost jak svého personálu, tak technického vybavení. Americké ministerstvo spravedlnosti se zabývá porušením 16 bezpečnostních předpisů na jedné z plošin v Čukotském moři. Firma Shell poprvé získala licenci na prozkoumání arktické oblasti u břehů Aljašky v roce 2005 od amerického ministerstva vnitra.
Čína představila novou fregatu, má posílit bezpečnost na moři
Hájit čínské zájmy při teritoriálních konfliktech bude nová fregata typu 056, kterou v pondělí představilo čínské námořnictvo. Nové plavidlo je vybaveno protilodními a protiletadlovými střelami a vrtulníkem a jeho konstrukce snižuje možnost, aby bylo odhaleno radarem. K obsluze lodi je potřeba 60členná posádka. Čínská armáda v současnosti pracuje na 20 fregatách stejného typu, které mají nahradit zastaralé modely. Země jimi chce posílit kontrolu a doprovod lodí v Jihočínském a Východočínském moři, na něž si země činí nárok.
Tuniská strana Ennahda nebude lpět na 4 ministerstev při vytváření vlády
Tuniská vládnoucí strana Ennahda je ochotna předat některá ministerstva, změny oznámil ve středu předseda strany Rachid Ghannouchi. Konkrétně se jedná o ministerstvo vnitra, obrany, zahraničních věcí a spravedlnosti. Předseda Ghannouchi tak učinil po dlouhodobém tlaku z médií a veřejnosti, když byla jeho strana kritizována za to, že ministerstva spravují známí či rodinní příslušníci politiků a předseda Ghannouchi byl obviněn z nepotismu. Po demisi vlády bude složení nového kabinetu bude známo začátkem března. Ve vládě může zasednou 5 až 6 stran, například islamistická partaj Svoboda a Důstojnost a Demokratická aliance složená převážně z disidentů. Dnes již bývalý ministr vnitra Ali Larayedh byl pověřen složením nové vlády po rezignaci Hamada Jabaliho minulý týden.
Jack Lew se stal ministrem financí USA
Americký Senát schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy a Jack Lew se stal novým ministrem financí. Pro nového ministra hlasovalo 71 senátorů, 26 bylo proti. Souhlas Senátu přichází po několik slyšení, ve kterých byl Jack Lew zpovídán především republikánskými zákonodárci. Ministr Lew vystřídá v postu odcházejícího Timothy Geithnera. Před novým ministrem je mnoho práce a nedořešených záležitostí, v současné době se řeší především dohoda o rozpočtu a hrozící celoplošné škrty.
Rumunsko řeší problém s přeplněnými věznicemi
Především přeplněnost, špatné stravovací podmínky a nedostatečná lékařská péče jsou v rumunských věznicích problémem, vláda ročně vynakládá na chod věznic kolem 53,7 miliónů USD, což vychází denně na 1 vězně asi 143 USD. V současné době obývá rumunské věznice na 31 800 vězňů, přičemž před 5 lety jich bylo ještě na 27 000. Přestože se do jisté míry situace za posledních 20 zlepšila, vězňové stále žijí často v podmínkách, které podle serveru Balkan Insight nejsou v souladu se západními normami.
Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem
Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.