Hlavní představitelé největších supermarketů v Brazílii se dohodli na tom, že nebudou na prodej nabízet maso zvířat, které pochází z Amazonského pralesa. Touto formou chce Brazilská asociace supermarketů sdružující přibližně 3 000 členů redukovat ilegální používání půdy pralesa na chov zvířat. Největší část amazonského pralesa se nachází na brazilském teritoriu a zástupci státu se snaží bojovat proti deforestaci, která proměnila velké části půdy na plantáže a pastviny. Deforestaci se minulý rok podařilo snížit, nicméně zneužívání půdy nadále pokračuje.
Archiv rubriky: Globální
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Bývalý zambijský prezident byl zatčen, důvodem je korupce
Exprezident Rupiah Banda čelí obvinění ze zpronevěry 11 milionů USD a korupce během svého tříletého prezidentského mandátu. Bývalý prezident veškerá obvinění popírá, po tříhodinovém výslechu byl propuštěn na kauci. Exprezident vyzval své příznivce ke poklidnému jednání. Tento měsíc parlament zbavil bývalého prezidenta imunity, který tak může být vyšetřován v souvislosti s údajně nevýhodnou dohodou ohledně ropy s Nigérií. Exprezident Banda stál v čele země mezi léty 2008 a 2011.
Hlavní město Kolumbie chce vyměnit kokain za marihuanu
Již více než 40 let se snaží kolumbijská vláda bojovat s ilegálním obchodem s drogami, přesto počet závislých na kokainu neustále narůstá. Představitelé hlavního města Kolumbie Bogoty přišli s plánem snížit závislost na kokainu tím, že by se tvrdé drogy zaměnily za marihuanu. Očekává se, že marihuana by mohla omezit abstinenční příznaky po vysazení tvrdých drog. Plánu před uvedením do praxe bude předcházet dvouměsíční výzkum a odsouhlasení ministerstvem zdravotnictví. V současnosti je v Kolumbii dovoleno přechovávání malých dávek drog pro vlastní terapeutické účely.
Rebelové ve Středoafrické republice chtějí po převratu rozpustit parlament a zrušit platnost ústavy
Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
KLDR údajně namířila zbraně na americké cíle
Severní Korea oznámila, že její dělostřelectvo zaujalo bojovou pozici a že namířila svá děla a rakety na americké základny na Havaji a Guamu a na americkou pevninu. Oznámila to severokorejská zpravodajská služba KCNA. Jižní Korea uvedla, že u svého severního souseda nezaznamenala žádné neobvyklé aktivity. Napětí na Korejském poloostrově přetrvává od chvíle, kdy KLDR uskutečnila třetí jaderný test, na který OSN reagovala přijetím přísných sankcí. Severní Korea pravděpodobně nedisponuje technologiemi, kterými by mohla zasáhnout americký kontinent, ale je schopná zasáhnout regionální americké základny raketami středního doletu.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Afghánistán převzal kontrolu nad věznicí Bagram
Armáda USA předala Afghánistánu kontrolu nad věznicí Bagram, jež byla poslední, kterou Spojené státy americké v zemi spravovaly. Věznice byla následně přejmenována na Afghánskou národní věznici v Parwanu. K převzetí kontroly došlo během neohlášené návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Ministr Kerry se v Afghánistánu setká s prezidentem Hamidem Karzaim, se kterým bude jednat o postupném převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Velitel mise ISAF generál Dunford uvedl, že předání správy věznice je znakem toho, že Afghánistán je stále více suverénním státem.
Ve Středoafrické republice rebelové obsadili hlavní město, na 13 jihoafrických vojáků bylo zabito
Stovky rebelů v tzv. Selekově koalici vstoupily o víkendu do hlavního města Bangui, během bojů bylo podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy zabilo na 13 vojáků. Jihoafrická republika má ve Středoafrické republice na 200 jednotek, které měly pomoci armádě zabránit převzetí moci rebelů. Rebelové obviňují středoafrického prezidenta Francois Bozize z porušování mírové dohody, podle BBC měl prezident odcestovat před boji do sousedního Kamerunu. Do čela země se měl postavit představitel rebelů Michel Djotodia, který slíbil obnovení pořádku v zemi. Africká unie (AU) pozastavila Středoafrické republice členství a uvalila sankce na vedoucí představitelé tzv. Selekově koalice.
EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe
EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Starosta New Yorku Bloomberg věnuje na kampaň za regulaci zbraní 12 milionů USD
Starosta města New York Michael Bloomberg vloží do kampaně na přísnější regulaci střelných zbraní 12 milionů USD. Kampaň bude mít podobu televizních reklam, které poběží ve 13 státech USA. Televizní reklamy budou vybízet voliče k vytvoření nátlaku na své senátory, aby podpořili přísné prověrky kupců střelných zbraní. Starosta Bloomberg věří, že Kongres, který o návrhu zákona na přísnější kontrolu zbraní bude hlasovat příští měsíc, zákon schválí.
V Brazílii vystěhovali z budovy starého muzea desítky původních obyvatelů
Policie brazilského města Rio de Janeiro vystěhovala na desítky příslušníků původních kmenů z budovy starého muzea, kterou obývali. Objekt se totiž nachází v blízkosti známého stadionu Maracaná, budova byla postavena v roce 1862 a od té doby sloužila jako Muzeum původních kmenů. Nicméně v roce 1978 bylo muzeum opuštěno a v roce 2006 se do něj nastěhovalo přibližně 60 lidí, z nichž bylo 20 dětí. Budova má být zničena kvůli potřebám Mistrovství světa ve fotbale. Původní obyvatelé proti plánu protestovali, nicméně byli policií vystěhováni a úřady jim přislíbili konstrukci nového kulturního centra.
Pákistánský exprezident Musharraf se vrátil do země
Bývalý pákistánský generál a prezident Pervez Musharraf se po 4 letech vrátil do své vlasti, aby v čele nově založené Strany všech pákistánských muslimů kandidoval v květnových parlamentních voleb. Exprezident Musharraf se k návratu rozhodl i přesto, že čelí několika obviněním, mezi něž patří i účast na vražedném spiknutí proti někdejší premiérce Benazir Bhuttové. Tato obvinění však byla pákistánskými autoritami koncem týdne pozastavena, exprezidentovi Musharrafovi tedy nyní nehrozí okamžité zatčení. Situace v některých oblastech v zemi se však v souvislosti s jeho návratem komplikuje, v provincii Severní Vazíristán došlo k sebevražednému bombovému útoku, při kterém zemřelo 17 pákistánských vojáků. Útok má na svědomí některá z místních militantních skupin napojených na Al-Kajdu a Taliban. Krátce poté bylo zveřejněno video, v němž je exprezidentovi Musharrafovi vyhrožováno smrtí, pokud se vrátí do Pákistánu.
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Paraguay splní rozsudek týkající se restituce půdy pro původní obyvatele
Představitelé Paraguaye přislíbili naplnění rozsudku Interamerického soudu pro lidská práva z roku 2006, který požaduje, aby stát provedl restituci půdy v oblasti Chaco. Půda má být podle rozhodnutí soudu vrácena původním obyvatelům. Prohlášení poskytla ministryně spravedlivosti a práce María Lorena Segovia na setkání s členy původní komunity, kteří minulý čtvrtek vstoupili na své historické území. Již 6. března byla ustanovena Vyjednávací komise, která se má zabývat požadavky původních obyvatelů vzhledem k restituci 32 000 hektarů půdy.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Letiště v městě Oruro se nebude zatím jmenovat po bolívijském prezidentu Moralesovi
Podle dohody mezi úřady a občanskými sdruženími nebude letiště v městě Oruro pojmenováno po současném bolívijském prezidentu Evo Moralesovi. Rozhodnutí přišlo po několika protestních akcích občanů, kteří si jeho jméno vysloveně nežádali a trvali na tom, aby letišti bylo navráceno jeho původní jméno inspirované uznávaným leteckým hrdinou Juanem Mendozem. Tohle řešení je nicméně jenom dočasné, na čemž se obě strany dohodly. Konečný rozsudek v této otázce vynese až Ústavní soud.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Bolívie bude žalovat Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijský prezident Evo Morales prohlásil, že v následujících dnech předloží žalobu proti Chile, kterou se bude snažit dosáhnout získání samostatného přístupu k moři pro svou zemi. Národní komise Bolívie se přestěhuje do města La Haya, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Bolívie území, které by jí zabezpečilo přístup k moři, ztratila v roce 1879 po chilské invazi během Pacifické války. „Chile tím, že neposlouchá hlas bolívijského lidu, mu upírá klid, solidaritu a bratrství a zatracuje latinskoamerickou integraci a ničí touhu národů žít v míru a harmonii,“ prohlásil prezident Morales.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.
Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády
Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám.