Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.
Archiv rubriky: Globální
Předseda Grillo oficiálně požádal italského prezidenta o svěření mandátu k sestavení vlády
Předseda italské strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppe Grillo oficiálně požádal italského prezidenta Giorgio Napolitano, aby mu svěřil mandát k sestavení vlády. Strana M5S ve volbách minulý měsíc získala 25 % hlasů a drží rovnováhu politických sil. Předseda Grillo při jednání s prezidentem Napolitano nastínil dvacetibodový řídící program, který obsahuje referendum o setrvání Itálie v eurozóně, nové dotace pro nezaměstnané a více finančních prostředků pro veřejné zdravotnictví a školství. Podle analytiků je nepravděpodobné, že by mandát prezident Napolitano svěřil předsedovi Grillovi, ale mluví se o tom, že mandát nabídne Pier Luigi Bersanimu, jehož středolevá Demokratická strana (DP) vyhrála volby v Poslanecké sněmovně. Na setkání s prezidentem Napolitano bývalý premiér Silvio Berlusconi oznámil, že je ochoten sestavit koaliční vládu, které by pokračovala v úsporných opatřeních.
Ve Venezuele byla policií rozehnaná studentská manifestace
Studentská manifestace podporovatelů venezuelské opozice byla rozehnaná policií poté, co se skupina demonstrantů setkala s demonstrujícími podporovateli současné vlády Venezuely v hlavním městě Caracas. Přibližně 100 mladých lidí mířilo k vládním budovám, aby vyjádřilo požadavek na svobodné a spravedlivé prezidentské volby, které se budou konat již 14. dubna. Policii se nepodařilo udržet skupiny odděleny a byla nucena použít slzotvorný plyn.
V Kolumbii bylo ukončeno sedmé kolo mírového dialogu
Povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a vláda Kolumbie uzavřely sedmé kolo mírových jednání, které přineslo důležité dohody v oblasti rozvoje na venkově. Nicméně dosáhnutí konečného příměří je podle vládního vyjednávače Humberta de la Calle ještě stále v nedohlednu. Rozhovory budou pokračovat od 2. dubna s dalšími body rurální problematiky, jelikož FARC se považuje za hlavního představitele nejchudší venkovní populace. Agrární problematika je prvním tématem, o kterém se jedná při pokusu o uzavření trvalého míru po 50 letech bojů v Kolumbii.
Na chilské pláži jsou tisíce mrtvých vodních živočichů
Tisíce mrtvých krevet a stovky zahynulých mořských krabů objevili rybáři na pláži města Coronel v Chile v regionu Bio Bio. Odborníci začali vyšetřovat příčinu smrti živočichů, zkoumají teplotu vody, testují její složení, především objem kyslíku. Místní lidé se nyní obávají jíst všechno, co pochází z moře. Rybáři se domnívají, že úhyn živočichů mohly způsobit elektrárny v okolí používající mořskou vodu jako chladící médium. Mluví se také o klimatickém jevu El Niño, který dlouhodobě ohřívá Tichý oceánu a kterému se dává za vinu mnoho přírodních katastrof.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
Kvůli silným deštům a sesuvům půdy zemřelo v Brazílii 28 lidí
Přívalové deště v Brazílii mají za posledních několik dní na svědomí ke středečnímu datu 28 lidských životů. Dva mrtví byli hasiči, kteří pracovali v záchranném týmu. Nejvíce postiženým městem je Petrópolis nacházející se v brazilském státu Rio de Janeiro zhruba 70 kilometrů od hlavního města. Obyvatelé Petrópolisu v uplynulých dnech zaznamenali zhruba 20 sesuvů půdy, které zničily domy, v nichž se v daný okamžik nacházeli lidé. Podle tamního meteorologického ústavu v posledním týdnu spadlo více vody, než se předpokládalo pro celý březen. V roce 2011 povodně a sesuvy půdy v regionu Rio de Janeiro usmrtily přibližně 1 000 lidí.
V Barmě došlo k násilnostem mezi buddhisty a muslimy
V centrální oblasti Barmy ve městě Meiktila se proti sobě v násilném střetu postavili místní buddhisté a muslimové. Této části Barmy dominuje muslimské obyvatelstvo. Během konfliktu bylo zabito nejméně 10 osob, dále došlo k zakládání požárů, převážně v muslimských domech a mešitách. Kvůli intenzitě násilí byl vyhlášen zákaz vycházení. Jedná se o pravděpodobně nejvážnější nábožensky motivovaný incident od loňského roku, kdy si nepokoje v Rakhine vyžádaly téměř 200 obětí. Od té doby jsou vztahy mezi meiktilskými buddhisty a muslimy napjaté. Podle BBC násilnosti vyvolala hádka ve zlatnictví, situaci se již z větší části podařilo uklidnit.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Venezuela přerušila diplomatický dialog se Spojenými státy americkými
Komunikační kanál pro diplomatické jednání mezi Venezuelou a Spojenými státy americkými byl přerušen z venezuelské strany. Stalo se důsledkem útokům americké političky Roberty Jacobson proti Národní volební řadě (CNE), která prohlásila v den smrti prezidenta Huga Cháveze, že následující volby by se měly konečně uskutečnit podle demokratických zásad. Bilaterální vztahy mezi státy byly od roku 2010 zrušeny a jediná diplomatická jednání mohla být vykonávána přes Organizaci amerických států (OEA). Nicméně podle ministra zahraničních věcí Venezuely Elíase Jaua i tyto styky budou přerušeny.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Saúdská Arábie zadržela 18 údajných špionů
Celkem 18 podezřelých, kteří podle vyjádření saúdskoarabského ministerstva vnitra „shromažďovali informace o klíčových oblastech a zařízeních v zemi a dodávali je rozvědce cizího státu,“ bylo v Saúdské Arábii zadrženo a obviněno ze špionáže. Jedná se o jednoho Iránce, jednoho Libanonce a 16 občanů Saúdské Arábie. Zatýkání podezřelých proběhlo ve 4 různých regionech země, včetně Východní province, kde je koncentrována velká menšina šíitských muslimů. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra neuvedlo jméno státu, který podle něj za špionážní sítí stojí, v poslední době má však země nejnapjatější vztahy z Iránem, převážně šíitským státem na druhé straně Perského zálivu.
Peruánská strana Amazonky je ohrožena kontaminací rtutí
Studie, která studovala přírodní podmínky na peruánské straně Amazonky, ukázala rostoucí přítomnost rtuti ve vodě. Rtuť se v oblasti používá při ilegální těžbě zlata, přičemž tento chemický prvek představuje vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Studia prohlásila, že až téměř 80 % populace v amazonském městě Puerto Maldonado je vystavených působení rtuti v nebezpečných dávkách. V největším ohrožení jsou děti, u kterých může dojít k poškození mozku.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu je vyšetřována za zpronevěru
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové je francouzskou policií znovu vyšetřována kvůli údajnému zneužití postavení a podílu na zpronevěře veřejných fondů v době, kdy byla ještě ministryní financí. Francouzská policie ve středu prohledávala její byt ve Paříži. Vyšetřování je vedeno jako odškodné kontroverznímu podnikateli a ministrovi Bernardovi Tapiemu. Podnikatel požadoval odškodné na základě argumentu, že státem vyvlastněná banka Crédit Lyonnais ho v roce 1993 podvedla a jeho akcie prodala společnosti Adidas. Ministr Tapie spor u soudu prohrál, ale odvolal se a arbitráž v rozhodčím řízení mu přidělila 371 milionů USD. Šéfka MMF Lagardeová je kritizována kvůli využití arbitráže k řešení sporu, přestože šlo o veřejné prostředky. Zároveň měla vědět o předpojatosti členů arbitrážní komise. Pokud by Lagardeová byla shledána vinnou ze zpronevěru veřejných prostředků, mohla by být odsouzena až k 10 letům vězení a pokutě 195 000 USD.
Indická vláda přijde o pět ministrů, podají rezignaci
Ministři strany Dravida Munnetra Kazhagam (DMK), která byla významným partnerem vládnoucí koalice, složí do rukou premiéra Manmohana Singha rezignaci. Jako odůvodnění uvádějí neochotu vlády odsoudit údajné násilí páchané srílanskou armádou na Tamilech během občanské války, která Srí Lanku sužovala téměř 30 let až do roku 2009. DMK má v indickém parlamentu 18 poslanců, z toho 5 ministrů, v jižním státě Tamil Nadu je pak hlavní opoziční stranou. Všech 5 ministrů je rozhodnuto rezignovat na svůj post. Podle nejsilnější strany, jíž je Indický národní kongres, avšak vláda i po tomto kroku zůstane stabilní a na její činnosti se to nijak výrazně neprojeví. Lídři DMK rovněž předali písemné oznámení o ukončení podpory vlády prezidentovi Pranab Mukherjeemu. Rozhodnutí o rezignaci je podle mluvčího strany definitivní, strana však prý bude fungovat jako konstruktivní opozice.
Jednání o dalším vývoji Mali se konalo ve francouzském Lyonu
Zástupci malijského a francouzského státu se ve středu sešli v Lyonu, kde jednali o dalším vývoji západoafrické země po stažení mezinárodních jednotek, které před 2 měsíci započaly vojenskou intervenci pod vedením Francie proti islamistickým skupinám na severu země. Přestože většina velkých měst, jako jsou Gao, Kidal, Timbuktu, byly během operace osvobozeny, boje i nadále probíhají v horách. Podle francouzského ministra pro rozvoj Pascala Canfina je nutné, aby se malijská vláda zaměřila na zlepšení zdravotnického systému a přístupu k čisté vodě. Africká odnož teroristické skupiny Al-Kaida AQIM měla podle mauretánské agentury ANI v reakci na vojenskou intervenci v Mali zastřelit francouzského podnikatele Philippe Verdona, kterého zajala v roce 2011.
V Kolumbii budou povoleny potraty ve zvláštních situacích
Nejvyšší soud Kolumbie vydal dekret, kterým zavádí do praxe povolení vykonávat potraty v případech znásilnění, nemocného vývinu plodu nebo v případě, že by těhotenství ohrožovalo zdraví matky. Soudkyně María Claudia Rojas Lasso prohlásila, že dekret z roku 2006 byl sice ilegální, ale nedávná rezoluce Ústavního soudu právem ustanovila povinnost klinik vykonat zákrok za daných podmínek. Potrat je legální ve většině zemí Latinské Ameriky v specifických případech kromě Chile, El Salvadoru, Nicaraguy a Dominikánské republiky.
Brazílie a Mexiko se dohodly na zrušení turistických víz
Dohodu ohledně vzájemného zrušení vízové povinnosti za účelem krátkodobého pobytu dosáhly nejvyšší zástupci dvou latinskoamerických zemí – za Mexiko prezident Enrique Peña Nieto a za Brazílii prezidentka Dilma Rousseff. V úterý o tom informovala prezidentská kancelář Mexika. O podobném kroku začaly státy jednat již v lednu na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). Brzy cestovatelé z Brazílie a Mexika nebudou potřebovat vybavení víz pro návštěvu těchto států, od čeho si představitelé slibují zvýšení příjmů z turizmu a přilákání nových turistů, kteří by bez této možnosti o podobné cestě ani neuvažovali.
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
Papež František složil ve Vatikánu inaugurační mši
Nově zvolený papež František v úterý na náměstí Svatého Petra ve Vatikánu při slavnostním aktu přijal papežské insignie, a stal se tak oficiálně hlavou katolické církve. Argentinec Jorge Mario Bergoglio je prvním Latinoameričanem, který se stal papežem. Papež František na Svatopeterském náměstí pozdravil přítomné a při svém kázání požehnal všem věřícím. Zdůraznil potřebu lásky a péče o děti, nemocné a staré lidi. Upozornil také na nutnost chránit nejchudší a nejslabší ze společnosti. Ve Vatikánu byli u slavnostního obřadu přítomni i prezidenti a prezidentky států Jižní a Střední Ameriky, za Argentinu Cristina Fernández de Kirchner, za Brazílii Dilma Rousseff, za Ekvádor Rafael Correa, za Honduras Porfirio Lobo, za Chile Sebastián Piñera, za Kostariku Laura Chinchilla, za Mexiko Enrique Peña Nieto, za Panamu Ricardo Martinelli a za Paraguay Federico Franco.