Na 95 % registrovaných voličů, kteří přišli k referendu, vyjádřili souhlas s navrhovanou ústavou, která například omezuje funkční období prezidenta na dvě a rozšiřuje občanská práva. Ústava měla podporu obou hlavních politických stran, které se o politickou moc dělí od roku 2009. Nové volby podle schválené ústavy by se měly v červnu letošního roku. Jelikož ústavní omezení dvou funkčních období u prezidentského postu nejde vynutit zpětně, může současný prezident Robert Mugabe, který stojí v čele země od roku 1980, kandidovat. Mezi další hlavní změny ústavy patří zrušení prezidentského práva veta na legislativní zákony, decentralizace vlády do 10 provincií, rozšíření občanských práv a svobody médií a umožnění dvojího občanství.
Archiv rubriky: Globální
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
Syrská opozice zvolila svého premiéra
Syrská národní rada zvolila premiéra, který má za úkol zformovat a poté řídit vládu spravující regiony pod kontrolou syrských rebelů. Nově zvoleným premiérem je Ghassan Hitto, IT expert původně z Damašku, jenž prožil několik desítek let v USA. Premiér Hitto působí od listopadu 2012 v Turecku, kde pomáhá koordinovat pomoc pro syrské regiony v držení rebelů. Syrská národní rada zvolila premiéra Hitta na zasedání v Istanbulu poměrem 35 hlasů z celkových 48. Někteří z členů rady se podle BBC hlasování zdrželi, neboť se jim nelíbí nedostatek vojenských zkušeností nového premiéra. Svou podporu premiérovi Hittovi již vyjádřila Svobodná syrská armáda.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Exprezidentka Michelle Bachelet se chce zúčastnit prezidentských voleb v Chile
„Nominujeme Michelle Bachelet jako kandidátkou do primárních voleb, které se uskuteční v Chile letos 30. června,“ řekl předseda Socialistické strany Chile (PS). Stejný krok chce učinit Strana za demokracii (PPD), obě strany jsou členy středolevé koalice Concertación. Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet se v primárních volbách střetne s křesťanským demokratou Claudiem Orregou, nezávislým kandidátem Andrésem Velascem a senátorem José Antoniem Gómezem. Pravice uspořádá primární volby rovněž 30. června, mezi kandidáty budou bývalý ministr sociálních věcí, dopravy a telekomunikací Laurence Golborne či bývalý ministr obrany Andrés Allamand. Oba jmenovaní byli ministry ve vládě současného prezidenta země Sebastiána Piñery. Prezidentské volby se konají 17. listopadu tohoto roku, exprezidentka Bachelet je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
Syrský generál údajně přeběhl k opozici
Muž, který je syrskou opozicí označován za generála Mohammed Ezz al-Din Khaloufa, oznámil ve videu uveřejněném televizí Al-Arabiya své sběhnutí od syrské armády. Ve svém projevu na videonahrávce kritizoval současnou syrskou vládu a poukázal také na velmi špatnou morálku v syrské armádě. Generál Khalouf uprchl podle rebelů z Damašku před 6 dny a během dlouho plánované akce byl tajně eskortován na území Jordánska. Na přípravě akce i jejím provedení se údajně podíleli lidé ze syrských opozičních skupin. Syrská vládá událost zatím nijak nekomentovala. Pokud by se zpráva o dezerci generála Khaloufa ukázala jako pravdivá, jednalo by se podle BBC o přeběhnutí jednoho z nejvyšších vojenských činitelů od začátku konfliktu.
Prezidentské volby v Keni budou mít dohru u Ústavního soudu
Keňské prezidentské volby, které byly považovány za klíčové pro další rozvoj země, skončily těsným vítězstvím vicepremiéra Uhuru Kenyatta, jenž získal 50,07 % hlasů. Na druhém místě skončil premiér Raily Odingy se 43,28 % hlasů, který následně obvinil volební komisi z manipulace a podal proti výsledkům voleb stížnost k Ústavnímu soudu. Volby se konaly pod mezinárodním dohledem, neboť při posledních volbách v roce 2007 zemřelo během povolebního násilí na 1 200 lidí, nově zvolený prezident Kenyatta přitom čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za odpovědnost za povolební násilnosti. Premiér Odingy sice podal stížnost, nicméně vyzývá své příznivce v poklidné jednání. Mezinárodní pozorovatelé považují volby za demokratické a transparentní.
EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.
Pákistánská vláda slaví historický úspěch
Současná pákistánská vláda je historicky první vládou země, která dokázala setrvat v úřadu po celé funkční období. Nyní bude ustavena vláda prozatímní, která zemi dovede k parlamentním volbám vyhlášeným na květen 2013. Do jmenování jejího šéfa zůstane v úřadu současný premiér Raja Pervez Ashraf. Podle něj je demokracie v Pákistánu stabilní a silná a nikdo ji neohrozí. Úspěch vlády vnímá jako velké vítězství jak pákistánské demokracie, tak i Pákistánské lidové strany, jejímž je členem. Premiér Ashraf stál v čele vlády pouhých 9 měsíců, vystřídal Yousuf Raza Gilaniho, který byl odvolán Nejvyšším soudem. Funkční období vlády nebylo jednoduché, vzrostl počet nábožensky motivovaných útoků a často se objevovala kritika kvůli neschopnosti vlády ochránit šíitskou část populace. Za hlavní úspěch vlády je považována změna v politické mocenské struktuře.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Malawský ministr rezignoval důsledkem obvinění z velezrady
V polovině týdne byl ministr pro ekonomické plánování Goodall Gondwe spolu s 11 vysoce postavenými politiky obviněn z velezrady a plánování vojenského převratu. Politici měli po smrti exprezidenta Bingu wa Mutharika žádat armádu o převrat, který by zabránit v nástupu do čela země viceprezidentce Joyce Banda. Exministr Gondwe, který působil i jako viceprezident Mezinárodního měnového fondu (MMF), byl v pondělí zatčen a BBC následně svou rezignaci potvrdil.
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
V Zimbabwe probíhá referendum o ústavě
O nové podobě ústavy, která například omezuje vládu prezidenta pouze na dvě funkční období, hlasují občané v Zimbabwe. Podle BBC si mnozí obyvatelé neuvědomí možné změny ústavy, proto je prozatím účast nízká. V čele země stojí prezident Robert Mugabe již od roku 1980. Nová ústavy by měla zajistit i svobodu projevu, decentralizaci na lokální vlády, zrušení prezidentského veta na přijaté zákony a zastavení procesu přerozdělení půdy. Ústava naopak zachovává zákaz manželství stejnopohlavních párů a trest smrti, který byl nicméně omezen na muže v rozmezí věku 21 až 70 za vraždy spáchané za přitěžujících okolností. Pokud by byla nová ústava schválena, volby se by se měly konat v druhé polovině letošního roku.
V Indii byli dopadeni údajní pachatelé útoku na bezpečnostní tábor
Koncem tohoto týdne dopadla indická policie v oblasti Kašmíru pravděpodobné organizátory a pachatele útoku na bezpečnostní tábor ve Srinagaru provozovaný Centrálními záložními policejními silami (CRPF). Podle prohlášení indické vlády se jedná o osoby pákistánské národnosti. Pákistán se však tomuto nařčení brání, vláda navíc dodává, že se Indie dlouhodobě snaží podobnými obviněními znemožnit jakékoli zlepšení vzájemných vztahů mezi sousedícími zeměmi. Obě strany volají po důkladném prošetření incidentu, během kterého bylo zabito 5 indických vojáků. K útoku se přihlásila jedna z nejsilnějších militantních skupin regionu, Hizbul Mujahideen. Zatčený muž, který je významným členem této organizace, je podle nepotvrzených policejních zdrojů pákistánským občanem.
Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách
Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.
Tělo zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebude zabalzamováno
Venezuelská vláda oznámila, že možnost zabalzamování těla zesnulého prezidenta Huga Cháveze nebude realizovatelná. Rozhodnutí přijala vláda poté, co obdržela lékařskou zprávu ruské odborné komise, která prohlásila, že tělo prezidenta Cháveze by muselo být přesunuto do Ruska na minimálně 6 měsíců. Kromě toho se objevily informace o tom, že tělo na balzamování nebylo včas připraveno. Rozhodnutí bylo sděleno veřejnosti ministrem pro informace Ernestem Villegasem prostřednictvím sociální sítě Twitter, kde vyjádřil politování nad neuskutečnitelností plánu, ve který doufali mnozí Venezuelané.
Italský parlament se snaží sestavit novou vládu
Italský parlament se sešel tři týdny po volbách, které skočily patovou situací, ve snaze sestavit novou vládu. Jednání budou pokračovat 19. března, kdy italský prezident Giorgio Napolitano zahájí konzultace se všemi vůdci stran. První důležitým úkolem je zvolit předsedy obou komor dvoukomorového parlamentu. V dolní komoře Poslanecké sněmovně sice zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, ale v horní komoře Senátu žádná strana většinu nezískala. Pokud by třetí nejúspěšnější strana, Hnutí Pěti hvězd (M5S) s lídrem Beppe Grillo, souhlasila se širší dohodou s Bersaniho středolevou DP, mohlo by dojít k vytvoření vlády. Ale od voleb předseda M5S Grillo odmítá opakované návrhy předsedy DP Bersaniho ke spojení svých sil. DP i M5S odmítly jakoukoliv spolupráci s expremiérem Silviem Belusconim.
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.