Nejméně 3 lidé byli zabiti a dalších 400 zraněno při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v egyptském přístavu Port Said. Střety propukly během pohřbu 30 obětí, které si vyžádaly sobotní protesty. Ty byly vyvolány vynesením rozsudky smrti nad 21 účastníky nepokojů, které propukly v únoru 2011 po fotbalovém zápase mezi mužstvy Káhiry a Port Saidu. Tehdy během střetů zahynulo 74 osob. Po sobotním vynesení rozsudků smrti zaútočil nespokojený dav na vězení, ve kterém jsou odsouzení vězněni, při útoku byli zabiti také dva policisté. Ve snaze o zklidnění situace byly v Port Saidu rozmístěny armádní jednotky, které zabezpečily klíčové budovy. V pátek se v Káhiře konala navíc ještě velká protivládní demonstrace k příležitosti 2 let od začátku revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka. Současný prezident Mursí je opozicí obviňován z autokratických praktik a jeho vláda z prohlubování ekonomické krize.
Archiv rubriky: Politika
Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách
Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Aktivisté z Anonymous napadli web americké vlády
Hackeři hlásící se ke skupině Anonymous napadli internetové stránky americké vlády. Na stránky vládního výboru umístili video, které odkazuje na smrt internetového aktivisty Aarona Swartze, jenž v lednu pravděpodobně spáchal sebevraždu. Aaron Swartz čelil obvinění z hackerských útoků, za které mu hrozilo odnětí svobody až na 35 let. Soud měl proběhnout letos v únoru. Rodina Swartze vydala po jeho smrti prohlášení, že Aaron Swartz byl ze strany justičního systému zastrašován.
Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny
Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.
Ve Washingtonu se shromáždily tisíce lidí na podporu přísnější kontroly zbraní
V sobotu se v hlavním městě USA Washingtonu DC sešly tisíce lidí, aby podpořily větší regulaci a přísnější kontrolu střelných zbraní. Shromáždění se zúčastnili i obyvatelé connecticutského Newtownu, kde na základní škole Sandy Hook Adam Lanza zastřelil 26 lidí. Lidé v průvodu nesli bannery se jmény obětí ozbrojených útoků a volali po přijetí reformy zákona o střelných zbraních. Průvod protestujících se sešel před budovou Kapitolu, sídla amerického Kongresu, odkud se vydal k Washingtonovu monumentu.
Aktivisté v Rusku protestovali proti zákonu o „homosexuální propagandě“
Na 20 aktivistů bylo zadrženo policií v Moskvě za tzv. „líbajícím protest“, který se konal důsledkem předběžnému souhlasu s kontroverzním návrhem zákona. Duma schválila návrh zákona v prvním ze tří čtení. Zástupce strany Jednotné Rusko Dmitrij Sablin řekl před hlasováním, že „Rusko je tisíce let stará země založená na svých vlastních tradičních hodnotách a jejich ochrana je mi milejší než ropa a zemní plyn“. Podle premiéra je zákon zaměřen proti lidem, kteří podporují homosexualitu u dětí a naopak zákon je navržen tak, aby podporoval tradiční rodinné hodnoty. Zákon předpokládá pokuty až 166 USD pro jednotlivce, 1 665 USD pro úředníky veřejné správy a 16 650 USD pro organizace, které by se zapojily do homosexuální propagandy. Zákon se vztahuje i na zákaz vysílání zpráv s homosexuální tématikou v době, kdy by je mohly sledovat děti.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky
Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Ochromení dopravy a desetidenní stávka v Athénách skončily
Desetidenní řecká stávka pracovníků metra v hlavním městě Athénách skončila poté, co vláda pohrozila zatčením zaměstnanců, pokud se nevrátí do práce. I přesto, že někteří pracovníci pokračovali v protestech, metro se znovu rozjelo kolem třetí hodiny odpolední místního času. Stávka a protesty se konaly kvůli novým nepopulárním úsporným opatřením, jež se nejvíce týká odborů. Bouřlivá reakce na snižování platů vedla k úplnému ochromení podzemního systému i příměstské železnice v Athénách, které slouží v přepravě 1,1 milionu cestujících denně. Celých 10 dní nejezdilo metro, tramvaje a ani autobusy, jejichž řidiči se podíleli na stávce v solidaritě se svými odborovými kolegy. Konzervativní koalice vydala nouzové opatření tzv. občanský mobilizační příkaz, díky němuž hrozí dopravním pracovníkům propuštění, zatčení a dokonce i uvěznění.
Během druhého kola prezidentské volby přišlo k urnám v USA a Kanadě více Čechů
Druhé kolo voleb o novém prezidentovi ČR proběhlo ve Spojených státech amerických a Kanadě už během čtvrtka. Svůj hlas přišlo na české konzuláty odevzdat kolem 660 Čechů, tedy více voličů než v kole prvním. Vůbec nejvíce voličů odevzdalo svůj hlas na českém konzulátu v New Yorku, kde se zúčastnilo více než 250 lidí oproti 158 v prvním kole volby. I v dalších velkých amerických a kanadských městech přišlo ve druhém kole více lidí. Výjimku představuje pouze kanadské hlavní město Ottawa, kde pravděpodobně kvůli silným mrazům dorazilo na ambasádu méně lidí než před 14 dny.
Vítězem prezidentských voleb je Miloš Zeman
Lidé si ve druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavu státu. Dalším prezidentem České republiky bude bývalý premiér Miloš Zeman. Pro jeho zvolení hlasovalo 54,8 % lidí, 45,19% pak obdržel poražený kandidát a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Volební účast byla jen o několik málo procent nižší než v kole předchozím. K volbám přišlo 59,11 % oprávněných voličů. Lidé, kteří nepřišli k volbám, zdůvodňují nejčastěji své rozhodnutí tím, že pro ně nebyl vyhovující ani jeden z kandidátů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněný pro Českou televizi byly hlavními faktory ovlivňujícími volbu občanů informace zprostředkované médii, televizní či rozhlasové debaty. Největší podporu prostřednictvím sociálních sítí získal Karel Schwarzenberg, voliče Miloše Zemana naopak nejvíce ovlivnila doporučení politických stran a doporučení současného prezidenta Václava Klause. Většina odborníků se shoduje na značně vyostřené volební kampani, zejména v posledních několika dnech před samotnou volbou.
Bývalý agent CIA byl odsouzen k 30 měsícům vězení za prozrazení postupů a krycího jména
Bývalý představitel CIA John Kiriakou byl odsouzen ke 2,5 roku vězení za porušení práva zpravodajské služby, k čemuž podle BBC nedošlo za posledních 27 let. Soud shledal Johna Kiriakoua vinným z vyzrazení krycího jména funkcionáře CIA, který se aktivně podílel na výsleších zadržených osob a současně s tím Kiriakou odhalil i používané vyšetřovací metody zpravodajské služby, mezi které patří i waterboarding. John Kiriakou působil u CIA mezi lety 1990 a 2004.
Kubánský prezident Raúl Castro přijel do Chile na summit EU a CELAC
Na očekávaný summit Evropské unie (EU) a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) přijel do hlavního města Chile i prezident Kuby Raúl Castro. Jeho návštěva se zapsala do historie jako první návštěva představitele Kuby této latinskoamerické země od roku 1971. Prezident Castro obdrží v Santiagu funkci dočasného předsedy CELAC. Navíc chilská vláda požádá o spolupráci prezidenta Castra při ještě stále neuzavřeném vyšetřování smrti senátora z roku 1991. Údajně se vrazi senátora Jaimeho Guzmána nacházejí na území Kuby.
USA připustily svoji chybu ve výcviku malijských jednotek
Generál Carter Ham, velitel amerických jednotek v Africe připustil, že Spojené státy americké částečně selhaly ve výcviku lokálních vojenských jednotek v Mali, které v současné době bojují proti islamistickým rebelům na severu země. Lidskoprávní organizace kritizují jednání malijských jednotek, které během svého postupu zabíjejí Araby a Tuaregy. Generál Carter Ham uvedl, že při výcviku se Američané zaměřili především na taktiku a technickou stránku boje a připustil, že americkým silám se nepodařilo malijským vojáků předat určité hodnoty, morální a etické jednání.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Kosovo navrhlo financovat sever země z vybraných cel mezi Kosovem a Srbskem, Srbsko protestuje
Kosovský premiér Hashim Thaci navrhl, aby byl vytvořen zvláštní fond jako součást kosovského státního rozpočtu, ze kterého by byl financován sever Kosova. V případě vzniku fondu by na jeho správu měla dohlížet tříčlenná komise složená z Albánce, Srba a mezinárodního zastupitele. Přestože Srbsko návrh ostře odmítlo, sever Kosova je de facto mimo působnost kosovské vlády, neuznává ani kosovskou nezávislost a hlásí se k srbské vládě. Mezi Kosovem a Srbskem proběhlo minulý týden již 4. jednání v rámci normalizace vztahů mezi zeměmi pod dohledem EU ohledně možného vybírání cel, daní a DPH ze společných hraničních přechodů.
Syrští rebelové by měli být lépe vyzbrojeni
Na ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil bývalý šéf saudskoarabské rozvědky princ Turki al-Faisal. Podle něj by syrští rebelové měli dostat účinnější protiletadlové a protitankové zbraně, aby disponovali stejně sofistikovanými prostředky, jako džihádisté, kteří v Sýrii také operují. „Nyní nemají rebelové dostatečné prostředky, těmi disponují naopak extremisté a získávají tak prestiž,“ uvedl princ Turki al-Faisal. V souvislosti s aktivitou džihádistů v Sýrii přistupují západní země k dodávkám zbraní opatrně z obavy, že by mohly padnou do rukou právě náboženským extremistům. Princ al-Faisal již dříve tento týden prohlásil, že arabský svět nemá kapacity, aby syrskou krizi sám vyřešil. Podle deníku The Guardian tak vybízel západ k větší angažovanosti.
EU kritizuje Bosnu za neplnění úkolů v oblasti lidských práv
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle ve čtvrtek uvedl, že pokud Bosna co nejrychleji nerozhodne v případu Sejdic a Finci z roku 2009, nemusí EU uznat příští volby v Bosně za odpovídající evropským normám. Případ Sejdic a Finci se týkal 2 odlišných kauz, kdy rom Dervo Sejdic a žid Jacob Finci úspěšně žalovali Bosnu za diskriminaci u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), dosud však rozhodnutí ESLP nebylo v Bosně implementováno, přestože je klíčové pro přijetí Dohody o stabilizaci a přidružení (SAA), která je předstupněm pro zahájení přístupových jednání do EU.
Premiér Cameron: Velká Británie by měla mít své místo v zreformované EU
Premiér David Cameron by rád zajistil Velké Británii místo v reformované Evropské unii. Pokud konzervativci vyhrají příští všeobecné volby, premiér Cameron pravděpodobně dostojí svého slibu a vyhlásí referendum ohledně členství Velké Británie v EU. Labouristická strana a liberálně demokratická strana varují, že vystoupením z EU by se v zemi vytvořila nejistota pro podnikání a investice. Premiér Cameron zatím neuvedl žádný seznam požadavků, které by měla EU splnit, nicméně řekl, že EU zašla příliš daleko v sociální, pracovní a environmentální legislativě. „Snažím se udělat vše, co mohu, aby se posílila britská ekonomika a společnost a zajistit Velké Británii místo ve světě a v reformované Evropské unii. Toho chci dosáhnout, protože věřím, že je to správná cesta pro Velkou Británii, ale i pro Evropu,“ prohlásil premiér.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Současný prezident Černé Hory se bude moci ucházet o prezidentský úřad i po třetí
Vládní Demokratická strana socialistů (DPS) ve čtvrtek jednomyslně schválila kandidaturu dosavadního prezidenta Filipa Vujanovice, přestože černohorská Ústava z roku 2007 uvádí, že prezident do úřadu může být zvolen pouze dvakrát. V případě znovu zvolení Vujanovice prezidentem by se jednalo již o třetí volební období. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Kandidatura prezidenta Vujanovice bude ještě řešena na Ústavním soudě. Prezidentské volby se odehrají již na začátku dubna, přestože původní datum bylo stanoveno na květen.