Albánie si má zajistit lepší obraz země v zahraničí americkými lobbistickými firmami

Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá  albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností  Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.

V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří

Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.

Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu

Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.

Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích

Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.

Bývalý premiér Berlusconi může být stíhán za obranu fašismu, chválil Mussoliniho

Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.

Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán

Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako  Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.

Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu

Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.

Demokratičtí a republikánští senátoři společně připravují novelu imigračního zákona

Skupina 4 demokratických a 4 republikánských senátorů společně pracuje na nové podobě amerického imigračního zákona, který obě hlavní americké politické strany dlouhodobě rozděloval. Začátkem týdne vydají senátoři konkrétní znění návrhu, který by měl umožnit 11 milionům současných nelegálních přistěhovalců s čistým trestním rejstříkem získat provizorní trvalý pobyt. Novela zákona by měla zavést i nová opatření před přívalem dalších imigrantů, mezi které patří i program, prostřednictvím kterého si zaměstnavatelé lehce ověří, zda jejich zaměstnanci pobývají v USA legálně.

Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen

Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.

Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU

Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“

Pentagon zaměstná více expertů na zabezpečení kyberprostoru

Po několika zdařilých útocích hackery, ke kterým v poslední době došlo, Pentagon přistoupí k rozšíření útvaru United States Cyber Command, který pracuje na zabezpečení kyberprostoru a chrání před napadením americké vládní počítačové sítě. US Cyber Command, jenž vzniknul před 3 lety, v současné době čítá kolem 900 zaměstnanců – civilistů i armádních představitelů. Počet útvaru by se v následujících letech mohl zvýšit až pětinásobně. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že Pentagon schválil rozšíření útvaru až na 4 900 lidí.

Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců

Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.

Irán popírá výbuch v jaderném zařízení

Západní i izraelská média s odvoláním na iránské zdroje informovala o výbuchu v iránském jaderném zařízení Fordo poblíž města Qom. Iránské úřady však tyto zprávy důrazně popřely. „Falešné zprávy ze západních médií jsou pouze propaganda, která má ovlivnit průběh a výsledek nadcházejících rozhovorů o iránském jaderném programu,“ uvedl Saeed Shamseddin Bar Broudi, zástupce Iránské organizace pro atomovou energii (AEOI). Jaderné zařízení Fordo je zbudování v hoře poblíž iránského svatého města Qom. Podle BBC jsou zde pravděpodobně umístěny centrifugy k obohacování uranu, což je nezbytná činnost k výrobě případné jaderné zbraně. Irán však nadále trvá na mírovém charakteru svého jaderného programu.

Vzniknout má železniční trať mezi městy Mexiko a Querétaro

Mexický ministr dopravy Gerardo Ruiz Esparza v pondělí oznámil, že projekty na výstavbu železničního spojení mezi hlavním městem Mexika a městem Querétaro by měly být dokončeny v první polovině roku 2013. Rychlovlak by měl urazit vzdálenost 200 kilometrů za méně než 2 hodiny. Vlaky by mělo využívat na 20 000 lidí a předpokládá se, že trať pomůže k ekonomickému růstu obou měst. Ministr dopravy Esparza zdůraznil, že jde o jeden ze slibů prezidenta Enrique Peña Nieta, k nimž se zavázal při svém prosincovém inauguračním projevu.

Popularita peruánského prezidenta stoupla na 55 %

Peruánský prezident Ollanta Humala se ve své zemi stává více populárním.  Od prosince minulého roku jeho popularita stoupla o 5 % a ustálila se na 55 %. Nicméně první dáma Peru Nadine Heredia překonala prezidenta Humalu s 68% oblíbeností. Podle průzkumu společnosti GFK a časopisu La República se snížilo procento nesouhlasu s vládou prezidenta Humalu o 6 % na 37 %. Pozitivně jsou přijímané kroky prezidenta Humaly v oblasti sociálních programů pro chudé, ekonomiky a správy státu. Popularita první dámy Nadine Heredia stoupá již od září a její veřejné vystupování přispívá i k zlepšenému obrazu prezidenta Humaly.

Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog

Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.

Ekvádor schválil výrobu patentovaného léku proti HIV

Vláda Ekvádoru přijala mezinárodní normu, která umožňuje větší flexibilitu ve využívání patentů, a následně vydala licenci pro produkci patentovaného léku pro nakažených virem HIV. Nová legislativa umožní ekvádorským laboratořím vyrábět látky potřebné pro kontrolu viru HIV. Za 30 tabletek nemocní normálně zaplatí 753 USD, díky novému zákonu může cena klesnout až o 70 %. Ekvádor ve své ústavě garantuje obecný přístup k lékům, a proto často léky nakupuje ze státního rozpočtu a volně je distribuuje mezi obyvatele. V zemi se nachází kolem 37 000 osob nakažených virem HIV, z toho důvodu se ekvádorská vláda rozhodla pro změnu zákona.

Venezuelský prezident Chávez překonal infekci dýchacích cest, opozice žádá vyjasnění jeho zdravotního stavu

Podle slov ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa venezuelský prezident Hugo Chávez překonal infekci dýchacích cest, která ho trápila již od jeho operace v prosinci 2012. Ministr Villegas oznámil, že i když byla jedna nemoc překonána, prezident Chávez ještě pořád není zcela v pořádku. Nicméně je pod dohledem lékařů a neustále se podílí na vládě země prostřednictvím konzultací s ministry. Venezuelský prezident Nicolás Maduro se zúčastnil o víkendu summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) namísto prezidenta Cháveze. Opozice ve Venezuele žádá, aby se prezident Chávez objevil na veřejnosti a objasnil skutečnou situaci lidu.

Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU

Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.

Prezident Kolumbie Santos považuje Pacifickou alianci za klíčovou pro Latinskou Ameriku

Proces integrace v Pacifické alianci, do které patří v současnosti Kolumbie, Chile, Mexiko a Peru, považuje kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za nejdůležitější projekt současné a budoucí kooperace regionu. V prohlášení pro média prezident Santos uvedl, že nový projekt integrace se odlišuje od předcházejících právě tím, že se snaží se jenom o dosáhnutí svých cílů. Navíc podle jeho slov sdružuje společenství 4 nejrychleji se rozvíjející ekonomiky Latinské Ameriky a jejich spolupráce se čím dál tím víc prohlubuje. Prohlášením o tom, že Aliance nejde proti nikomu, se prezident Santos snažil rozptýlit spekulace o tom, že se této země spojily kvůli tomu, že nepatří do skupiny Bolivijské aliance pro Američany (ALBA) pod vedením Venezuely a socialistických myšlenek.

V Íránu byl odsouzen americký pastor k 8 letům vězení

Americký křesťanský pastor Saeed Abedini byl v Íránu, kde se narodil, odsouzen za šíření křesťanské víry na 8 let. Pastor Abedini je obviněn z ohrožení národní bezpečnosti a ze snahy odradit mladé lidi od islámu, jenž má v teokratickém Íránu výsadní postavení. Pastor Abedini obvinění z šíření křesťanství odmítl a uvedl, že se do Íránu vydal, aby zde pomohl vybudovat sirotčinec. Propuštění na kauci bylo několikrát zamítnuto a americký pastor, který byl zadržen už v září, byl umístěn do věznice Evin Prison, která je proslulá svým velmi tvrdým režimem.

Mexiko a Brazílie uvažují o naftové unii

Prezident Mexika Enrique Peña Nieto a Brazílie Dilma Rousseff by uvítali možnost strategické aliance mezi ropnými společnostmi Pemex a Petrobas v technologických, informačních a projektových otázkách. V rámci summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) se zástupci obou států shodli na potřebě spolupracovat s cílem zlepšit ekonomický výkon a konkurenceschopnost zemí. Pro tento účel si již brazilská prezidentka Rousseff naplánoval speciální cestu do Mexika hned po skončení summitu Evropské unie a CELACu.

Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje

Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.