Rodině prezidenta Národní asociace střelných zbraní vyhrožují aktivisté

Prezident americké Národní asociace střelných zbraní (NRA) David Keen v rozhovoru uvedl, že mu aktivisté prosazující přísnější kontrolu střelných zbraní vyhrožují zabitím jeho 2 dětí. Výhružky údajně dostává od tragédie v connecticutské základní škole Sandy Hook z loňského prosince, kdy bylo zastřeleno 26 lidí. Od té doby probíhá v USA zásadní debata o regulaci střelných zbraní, která rozděluje společnost. NRA odmítá reformu zákona o střelných zbraních, kterou prosazuje i prezident Obama, a tvrdí, že regulace je útokem na svobodu amerických občanů. 

Kandidát na na amerického ministra obrany obhajoval svou nominaci před senátní komisí

Chucka Hagel, kandidát na post ministra obrany USA kterého nominoval prezident Barack Obama, ve čtvrtek podstoupil slyšení před senátním výborem, aby obhájil svoji nominaci. I když je Hagel bývalým republikánským senátorem, nemá u republikánů zatím příliš velkou podporu. Republikánským senátorům se nelíbí především měnící se názory možného ministra Hagela na zásadní zahraničněpolitické otázky. Příkladem může být válka v Iráku, kterou Hagel v roce 2003 podpořil a následně se vůči ní ostře vymezil. Chuck Hagel ale podporu republikánů tolik nepotřebuje, stačí mu souhlas 55 demokratických senátorů.

Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice

Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.

Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii

Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.

Bývalý guatemalský velitel armády čelí obžalobě z genocidy a zločinům proti lidskosti

Ve středu začal veřejný soudní proces s bývalým velitelem armády Efraín Ríos Monttem, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983. Spolu s ním je obžalovaný také Mauricio Rodríguez, rovněž bývalý generál a Monttův dlouholetý spolupracovník. Oba jsou obžalování z masakru 1771 domorodých obyvatel mayského kmene Ixil během své vlády. Advokát obžalovaných, Francisco Palomo, se snaží zpochybnit rozhodnutí soudce Miguel Ángel Gálvez a zabránit veřejnému soudnímu procesu. V Guatemale jde o první případ, ve kterém někdo stanul před soudem kvůli obvinění z genocidy a zločinům proti lidskosti.

Levicové strany v Mexiku jsou kritizovány za překročení limitu prezidentské kampaně

Mexický Federální volební institut (IFE) zvažuje uložení pokuty levicovým stranám za překročení finančního limitu na prezidentskou kampaň probíhající v minulém roce. Sankce by se měla pohybovat zhruba ve výši 10,2 milionů USD. Levicové strany s tím ale nesouhlasí. Neúspěšný prezidentský kandidát za levicovou koalici Andrés Manuel López Obradorr již dříve kritizoval IFE a stěžoval si, že Revoluční institucionární straně (PRI), v jejímž čele je současný prezident Enrique Peña Nieto, měla kampaň přesahující finanční strop, a dokonce měla získávat peníze od zakázaných osob a kupovat si voličské hlasy.  Organizace IFE vyhodnotila, že kampaň levicové koalice stála 31, 3 milionů USD, zatímco kampaň PRI jen 25, 7 milionu USD. Prezident IFE Leonardo Valdés Zurita popřel, že IFE zvýhodňuje PRI a dodal, že se pouze snaží o dodržení zákona. Levicové strany zvažují zažalování IFE u soudu.

Evropská komise: Rumunsko nesplňuje nároky na ochranu demokracie a právního státu

Evropská komise EU (EK) kritizuje Rumunsko, že nedostatečně chrání demokracii a právní stát, podle EK může politická rozepře ohrozit demokracii v zemi. Předseda levicové rumunské vlády Victor Ponta byl EK vyzván k urychlení reforem. EK ve své zprávě uvedla, že Rumunsko již přijalo některé kroky k udržení ústavního práva, ale stále je vyvíjen politický tlak na systém soudnictví, který podkopává protikorupční úsilí v zemi. Evropská komise dodává, že Rumunsko čelí nedostatečnému respektu k nezávislosti soudnictví a nestabilitě soudních orgánů. Od vstupu do EU před 6 lety, Rumunsko nedokázalo přesvědčit evropské partnery, že jejich právní systém a protikorupční snahy se stabilizují a posílí. Koncem loňského roku Evropská komise zablokovala potenciální platbu 1,3 miliard USD z rozvojových fondů pro Rumunsko z důvodné obavy o podvodu při zadávání veřejných zakázek.

Britský premiér navštívil Alžírsko

Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.

Kypr se dostal do ekonomických problémů

Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize.  Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.

Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá

Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD.  Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.

Radní Jihočeského kraje Vítězslava Baborová v rezignovala na svůj post

Ve středu obdržel hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola písemnou rezignaci krajské radní pro školství Vítězslavy Baborové, členky KSČM. Ta své odstoupení, platné ke dni 3. února, odůvodnila se slovy, že se jedná o přetrvávající zdravotní problémy. Během listopadu minulého roku se uskutečnilo několik protestů, kdy zejména studenti odmítali zastoupení členů komunistů v krajské radě. Protesty se také v rámci Palachova týdne později přesunuly i do Prahy. Prázdné místo radního pro školství bude prozatím zastupovat Jiří Zimola, nicméně při nejbližším zasedání koaličních stran KSČM a ČSSD se bude tato situace řešit.

Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU

Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.

V Sýrii byl objeven masový hrob

Nejméně 65 mrtvých těl bylo nalezeno na březích řeky Quwaiq v západní části syrského města Aleppo. Většina z nich měla svázané ruce a střelné zranění na hlavě. Těla také vykazovala známky posmrtné ztuhlosti, což značí, že od jejich smrti uplynuly maximálně dva dny. Podle jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA) byli někteří z usmrcených ještě teenageři, rovněž nevyloučil, že počet mrtvých ještě vzroste, protože některá těla se stále nacházejí ve vodě. Podle očitého svědka na sobě těla neměla žádné identifikační znaky. Syrští aktivisté tvrdí, že oběti byly popraveny poté, co je zadržely jednotky loajální prezidentu Basharu Assadovi. Syrská vláda naopak tvrdí, že byli uneseni opozičními silami a popraveni na území, které kontrolují rebelové, a celá záležitost teď slouží jako propaganda proti syrskému režimu.

Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU

Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu  příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.

Izrael bojkotuje Radu OSN pro lidská práva

Zástupci Izraele v úterý bojkotovali Univerzální periodickou revizi Rady OSN pro lidská práva, což je krok v historii OSN nevídaný. V minulosti se Revize každoročně účastnily i takové státy, jako Severní Korea či Sýrie. Izrael oznámil svůj úmysl ukončit spolupráci s Radou OSN pro lidská práva loni, když se Rada rozhodla prošetřit výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Podle mluvčího Rady Rolando Gomeze, se tak Rada dostala do zcela nové situace, neboť účast na Revizi je povinná. Podle odborníků na lidská práva by izraelský postup mohl sloužit jako příklad i pro další země, což by mohlo znejistit agendy OSN spojené s lidskými právy.

Prezident Obama schválil pomoc ve výši 155 milionů USD pro Syřany

Spojené státy americké poskytnou syrským občanům 155 milionů USD, úterý humanitární pomoc  schválil prezident Barack Obama. Celkový objem finanční pomoci, kterou současná administrativa prezidenta Obamy poskytla Sýrii od vypuknutí protestů proti režimu Bashara al-Assada před 2 lety, tak s novou sumou dosáhne 365 milionů USD. Prezident Obama uvedl, že vývoj v Sýrii bude „v dalších dnech stále složitý, ale je zřejmé, že režim neustále slábne„.

V Íránu bylo obviněno 14 novinářů

Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.

Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží

Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.

Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu

Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.

Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě

Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.

Senátní komise zahraničních vztahů schválila nominaci Johna Kerryho na ministra zahraničí

Po slyšení před komisí zahraničních vztahů amerického Senátu získal senátor za Massachusetts John Kerry jednomylnou podporu pro svoji nominaci na post ministra zahraničních vztahů USA. Kerryho nominaci by následně měl schválit celý Senát. John Kerry, neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta z roku 2004 tak na jednom z nejvýznamnějších postů vystřídá současnou ministryni Hillary Clintonovou. Kandidát na nového ministra obrany bývalý senátor Chuck Hagel podstoupí slyšení před komisí do konce týdne.

Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku

V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době  multietničtější než centrální Srbsko.

Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.