Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.
Archiv rubriky: Politika
Sálvador a Uruguay jednají o posílení bilaterálních vztahů
Ministr zahraničí Salvádoru Hugo Martínez se sejde se svým uruguayským protějškem Luisem Leonardem Almagrou. Schůze se uskuteční v pondělí v San Salvadoru, hlavním salvadorském městě, a jejím cílem je posílení bilaterálních vztahů obou zemí. Politici projednají témata politická, regionální i ekonomická s důrazem na společný obchod. Salvádor a Uruguay udržují diplomatické vztahy od roku 1929, v posledních letech se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila.
Bangladéš i nadále sužují protesty opozičních aktivistů
Nepokoje v bangladéšské Dháce pokračují, začátkem tohoto týdne byla aliancí opozičních stran vyvolána celonárodní generální stávka. Ta by podle zjištění agentury AP měla pokračovat i v úterý. Během pondělí došlo v Dháce k několika výbuchům způsobeným podomácku vyrobenými bombami. Hlavními požadavky opoziční Bangladéšské nacionalistické strany a jejích partnerů je propuštění všech zadržených demonstrantů z řad politických stran i občanských aktivistů, dále opozice požaduje odvolání současné vlády a ustavení vlády prozatímní, která by zemi spravovala až do příštích parlamentních voleb. Ty by se měly konat na začátku roku 2014. V neposlední řadě jde alianci 18 opozičních stran i o ukončení procesů s politiky pocházejícími převážně z Jamaat-e-Islami, kteří jsou obviněni z páchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v roce 1971.
Bulharský prezident odmítl zbytečné výdaje země a přislíbil dodržení fiskální politiky
Na summitu ministrů financí v Bruselu bulharský prezident Rosen Plevneliev řekl, že jeho země i nadále bude dodržovat fiskální disciplínu a stabilitu. Jedním z bodů programů byla i efektivní liberalizace bulharského energetického trhu. Prezident rovněž uvedl, že úřednická vláda nebude „nerozumně utrácet“ a připraví zákony pro liberalizaci energetického sektoru tak, aby země již dále nebyla kritizována za nedodržování evropské legislativy. Bulharsko v Bruselu požádalo o začlenění do programu Evropské komise pro získání finanční podpory pro členské země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, v zemi na 27 % mladých Bulharů marně hledá práci.
Libyjský velvyslanec v Egyptě přislíbil vyšetření útoku na kostel
Libyjský velvyslanec v Káhiře Ashour Hamid bin Rashid řekl, že dohlédne na vyšetřování útoku na koptský kostel, ke kterému došlo minulý týden v libyjském Benghází. „Momentálně jsme ambasádu preventivně uzavřeli, abychom zajistili ochranu našich občanů,“ sdělil velvyslanec. V jejích prostorách protestovali koptští aktivisté, pohoršeni celou aférou. Bin Rashid se v neděli setkal s egyptským patriarchou Tawadrosem II. Velvyslanectví bude zprovozněno, jakmile situace dovolí.
Barma je třetí nejméně rozvinutou zemí Asie
Podle indexu lidského rozvoje je Barma na 149. místě ze 185 hodnocených států z celého světa. Index je zpracováván OSN na základě příjmů, vzdělání a zdravotních ukazatelů. Podle zjištění je tak Barma třetí nejméně rozvinutou asijskou zemí, stejně jako v loňském roce. Horšího výsledku dosáhly pouze Papua Nová Guinea a Nepál. Do hodnocení OSN nebyla z asijského regionu zahrnuta Severní Korea. Barma podle umístění v indexu spadá do kategorie zemí s „nízkým lidským rozvojem“, nicméně se řadí mezi ty státy v kategorii, které v posledních 10 letech zaznamenávají prokazatelný vývoj. Podle zjištění OSN se Barmánci dožívají v průměru 65,7 let, vzděláváním stráví zhruba 4 roky, a jejich roční příjem činí 1 817 USD na osobu. Vzhledem k situaci, ve které se Barma momentálně nachází, však lze do budoucna očekávat zajisté zajímavé změny a vývoj.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
V jižním Alžírsku protestovali mladí nezaměstnaní
Ve čtvrtek proběhla ve městě Ourgla v jižním Alžírsku demonstrace proti vysoké míře nezaměstnanosti v regionu. Oblast je významná těžbou ropy a zemního plynu. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal řekl, že důvody spočívají v nízkém rozvoji jižních regionů a silné konkurenci pracovníků ze severu a zahraničí, které naftařské firmy upřednostňují. Premiér, který se snažil rozčilený dav uklidnit uvedl, že nábor není omezen na lokální zájemce o práci. Podle údajů místních úřadů je nezaměstnanost mezi lidmi pod 35 let 21%.
Jemenští činitelé zahajují národní dialog
Více než 500 Jemenců se v pondělí shromáždí v hlavním městě Sana’a, aby se poradili o novém politickém kurzu rozdělené země. Při rozhovorech, které zaštiťuje OSN, se sejde 565 zástupců politických skupin ze všech koutů země, přítomni budou i zástupci občanské společnosti. Jednání potrvají šest měsíců a mají napomoct k národnímu sjednocení, navrhnout novou ústavu a připravit zemi na všeobecné volby v únoru 2014. Země stále zůstává historicky rozdělena mezi sever a jih, po odstoupení bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha se navíc rozštěpila i armáda. V zemi má základnu Al-Kaida a podle zpráv OSN se v zemi výrazně zhoršuje také přístup k potravinám a pitné vodě.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Premiérským kandidátem Kambodžské lidové strany je Hun Sen
Na podpoře kandidatury současného premiéra Kambodže Hun Sena v červencových parlamentních volbách se jednomyslně shodla Kambodžská lidová strana (CPP). Premiér Hun Sen, který je u moci již 28 let, prohlásil, že by rád zůstal ve funkci až do svých 90 let. Podle předsedy CPP Chea Sima má premiér Hun sen plnou podporu strany v nadcházejících volbách i ve volbách následujících. Podle jeho slov se strana na svém sjezdu připravila více než pečlivě a bude se voleb účastnit v duchu respektování volebního zákona, pořádku a regulérních procedur. Bude se rovněž zasazovat o dodržování etického kodexu a upřímné spolupráce se všemi národními institucemi, politickými stranami a dalšími angažovanými aktéry tak, aby volby proběhly spravedlivě, svobodně a řádně. Kambodžská lidová strana ve volbách v roce 2008 získala 90 ze 123 poslaneckých mandátů.
Po ustavení nové prozatimní vlády proběhly v Bulharsku další protesty
V hlavním městě Bulharska se odehrály další protesty, i když v menším rozsahu. Podle zástupců protestů Miroslava Paskaleva a Ivana Boneva nová vláda diplomata Marina Raykova připraví cestu, aby se bývalá vládní strana GERB opět ujala po předčasných parlamentních volbách vlády. Jednotlivé skupiny demonstrantů se dosud nesjednotily, zda se zúčastní předčasných voleb v květnu, ani na základních požadavcích k vládě. Pravoslavný patriarcha Neofit vyzval po sebeupálení Plamena Goranova protestující, aby neobětovali své životy, přesto Dimitar Dimitrov jako další následoval Goranova, nicméně není dosud podle bulharských médií jasné, zda souviselo Dimitrovo upálení s protesty.
Syrský generál údajně přeběhl k opozici
Muž, který je syrskou opozicí označován za generála Mohammed Ezz al-Din Khaloufa, oznámil ve videu uveřejněném televizí Al-Arabiya své sběhnutí od syrské armády. Ve svém projevu na videonahrávce kritizoval současnou syrskou vládu a poukázal také na velmi špatnou morálku v syrské armádě. Generál Khalouf uprchl podle rebelů z Damašku před 6 dny a během dlouho plánované akce byl tajně eskortován na území Jordánska. Na přípravě akce i jejím provedení se údajně podíleli lidé ze syrských opozičních skupin. Syrská vládá událost zatím nijak nekomentovala. Pokud by se zpráva o dezerci generála Khaloufa ukázala jako pravdivá, jednalo by se podle BBC o přeběhnutí jednoho z nejvyšších vojenských činitelů od začátku konfliktu.
Prezidentské volby v Keni budou mít dohru u Ústavního soudu
Keňské prezidentské volby, které byly považovány za klíčové pro další rozvoj země, skončily těsným vítězstvím vicepremiéra Uhuru Kenyatta, jenž získal 50,07 % hlasů. Na druhém místě skončil premiér Raily Odingy se 43,28 % hlasů, který následně obvinil volební komisi z manipulace a podal proti výsledkům voleb stížnost k Ústavnímu soudu. Volby se konaly pod mezinárodním dohledem, neboť při posledních volbách v roce 2007 zemřelo během povolebního násilí na 1 200 lidí, nově zvolený prezident Kenyatta přitom čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za odpovědnost za povolební násilnosti. Premiér Odingy sice podal stížnost, nicméně vyzývá své příznivce v poklidné jednání. Mezinárodní pozorovatelé považují volby za demokratické a transparentní.
Slovenský premiér Fico na sjezdu ČSSD vyzýval k sociálnímu státu
„V současné krizi Evropa potřebuje sociální stát a nepopulární rozhodnutí musí stát na sociálnědemokratických zásadách,“ apeloval slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení před delegáty sjezdu ČSSD v Ostravě. Východisko z krize se podle něj nesmí hledat ve zvyšování DPH. Toto řešení odmítla slovenská vláda s tím, že dopadá na nejchudší. Správnou cestou je prý zvýšení daně z příjmů a progresivní dani. Nepopulární rozhodnutí se prý musí dělat i za cenu dočasné ztráty podpory občanů.
EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.
Pákistánská vláda slaví historický úspěch
Současná pákistánská vláda je historicky první vládou země, která dokázala setrvat v úřadu po celé funkční období. Nyní bude ustavena vláda prozatímní, která zemi dovede k parlamentním volbám vyhlášeným na květen 2013. Do jmenování jejího šéfa zůstane v úřadu současný premiér Raja Pervez Ashraf. Podle něj je demokracie v Pákistánu stabilní a silná a nikdo ji neohrozí. Úspěch vlády vnímá jako velké vítězství jak pákistánské demokracie, tak i Pákistánské lidové strany, jejímž je členem. Premiér Ashraf stál v čele vlády pouhých 9 měsíců, vystřídal Yousuf Raza Gilaniho, který byl odvolán Nejvyšším soudem. Funkční období vlády nebylo jednoduché, vzrostl počet nábožensky motivovaných útoků a často se objevovala kritika kvůli neschopnosti vlády ochránit šíitskou část populace. Za hlavní úspěch vlády je považována změna v politické mocenské struktuře.
Zbytek českých vojáků je již na misi EU v Mali
Celkem 34 českých vojáků je nyní na misi EU v Mali. Zbylých 24 vojáků v sobotu odcestovalo do západoafrické země, aby tam pomohli malijské vládě v boji proti radikálním islamistům ze severovýchodu země. Hlavním úkolem pak bude pomoc s výcvikem a výstavbou malijské armády. Podle velitele české jednotky nadporučíka Marka Štěpánka jsou vojáci dobře připraveni, neboť většina členů týmu již byla na misi v Afghánistánu.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
Argentinská prezidentka Cristina Fernández se setká s novým papežem Františkem I.
Již na pondělí je naplánováno setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández a papeže Františka I. ve Vatikánu. V minulosti byly vztahy mezi bývalým kardinálem Jorge Mario Bergogliem a prezidentkou Fernández spíše napjaté. Toto setkání bude vůbec první, kdy nový papež František I. přijme na audienci vrchního představitele státu. Prezidentka Fernández kromě návštěvy papeže plánuje zúčastnit se na inaugurační mši papeže Františka I., která se uskuteční 19. března. Podle prohlášení tiskového mluvčího Vatikánu Federica Lombardiho bude setkání papeže a prezidentky Fernández spíše neformální.
Stranu Spravedlivé Rusko opustily tři výrazné postavy, možná založí vlastní stranu
Poslanci Gennady Gudkov a jeho syn Dmitry Gudkov byli z provládní strany Spravedlivého Ruska vyloučení kvůli účasti na demonstraci proti zákazu adopcí ruských dětí občany USA. Ze solidarity členství ve straně přerušil i Ilya V. Ponomarev. Dmitry Gudkov se prozatím nevzdal svého poslaneckého mandátu, v nejbližší době o něj ale možná přijde. Někteří zákonodárci totiž požadují přezkoumání jeho nedávné cesty do Washingtonu, kde se měl údajně dopustit zrady nabádáním zástupců USA k ovlivňování blíže nespecifikovaných vnitřních záležitostí Ruska. Poslanec Gudkov v reakci na aktuální události zvažuje založení vlastní sociálně demokratické strany.