Na konci února představil indický ministr financí Chidambaram rozpočet země na fiskální rok, začínající prvním dubnem 2013. Rozpočet zahrnuje hned několik návrhů, které se dotknou zahraničních investorů působících v Indii. Jednotlivá opatření vycházejí z doporučení expertní komise a budou se týkat především firem, u nichž zahraniční investice tvoří více než 10 %. Výše daní z obchodních příjmů u zahraničních společností se zvýší ze 42,2 % na 43,26 %. Podobně tomu bude i v případě licenčních poplatků a poplatků za technické služby, kdy vzrostou z 10 % na 25 %. Podle analytiků není zřejmé, jak zahraniční investoři na změny platící od dubna zareagují.
Archiv rubriky: Politika
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
V referendu byla v Zimbabwe schválena nová ústava
Na 95 % registrovaných voličů, kteří přišli k referendu, vyjádřili souhlas s navrhovanou ústavou, která například omezuje funkční období prezidenta na dvě a rozšiřuje občanská práva. Ústava měla podporu obou hlavních politických stran, které se o politickou moc dělí od roku 2009. Nové volby podle schválené ústavy by se měly v červnu letošního roku. Jelikož ústavní omezení dvou funkčních období u prezidentského postu nejde vynutit zpětně, může současný prezident Robert Mugabe, který stojí v čele země od roku 1980, kandidovat. Mezi další hlavní změny ústavy patří zrušení prezidentského práva veta na legislativní zákony, decentralizace vlády do 10 provincií, rozšíření občanských práv a svobody médií a umožnění dvojího občanství.
Indicko-italské vztahy jsou na bodu mrazu
Rozhodnutí Itálie nevydat námořníky obviněné z vraždy indickým soudům způsobilo výrazné ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Situace se vyostřila, když Indie odmítla obsadit post velvyslance v Itálii. Diplomatická roztržka tak i nadále pokračuje, italský premiér Mario Monti odmítá ustoupit mezinárodnímu tlaku a indický premiér Manmohan Singh považuje celou situaci za neúnosnou. Dalo by se očekávat, že Itálie zareaguje podobně jako Indie a stáhne svého zástupce, Indický nejvyšší soud se proto uchýlil k nezvyklému kroku – italský velvyslanec Daniele Mancini nesmí bez povolení opustit zemi a úředníci na letištích, hraničních přechodech i v přístavech jsou pověřeni jej při pokusu o odjezd zadržet. Právě Nejvyšší soud umožnil italským námořníkům na 4 týdny odcestovat do vlasti, rozhodnutí ve věci italského diplomata je reakcí na jeho ujištění, že se oba obvinění vrátí do Indie.
Politické strany v Makedonii podaly návrhy osob do vyšetřovací komise
Vládnoucí strana VMRO-DPMNE do pětičlenné vyšetřovací komise navrhla poslankyni a bývalou soudkyni Blagorodnu Dulic a poslance a právníka Iliju Dimovskeho. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) navrhl odborníky na ústavní právo a politické systémy Renatu Deskoskou a Ljubomira Frckovskeho. Utvoření komise, která má za úkol vyšetřit nedávnou politickou krizi v Makedonii, bylo dohodnuto v rámci jednání s EU 1. března. Na jednání byla uzavřena dohoda, která ukončila politickou krizi, trvající od 24. prosince 2012. Vyšetřovací komise by měla začít plnit svoji funkci během následujících 2 týdnů. Pětičlennou komisi by měl doplnit kandidát jmenovaný prezidentem Gjorgem Ivanovem, není ani dosud jasné, kdo by měl této komisi z 5 členů předsedat.
Čínský premiér odmítl kritiku z kybernetických útoků a obhajoval rozvoj země
Čínský premiér Li Keqiang se na nedělní Národní lidové konference vyjádřil k dalšímu směřování země. Základem se mají stát reformy a rozvoj ekonomiky a urbanizace. Zůstat stranou by neměla ani otázka udržitelného rozvoje. „Čína má podmínky k zachování udržitelného a zdravého rozvoje a k pokračování podpory společenského pokroku,“ uvedl premiér. Na konferenci premiér zároveň odmítl kritiku, že by Čína ohrožovala regionální mír a zcela vyloučil obvinění, že se země podílí na celosvětových kybernetických útocích.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
Prezident Miloš Zeman navštíví ve středu jednání vlády a ve čtvrtek Senát
Na oficiálních stránkách Pražského hradu se v pondělí objevila informace o plánu prezidenta Miloše Zemana navštívit obě dvě komory Parlamentu ČR. Ve středu bude prezident Miloš Zeman přítomen na jednání vlády. Premiér Petr Nečas sdělil, že očekával prezidentovu návštěvu již minulý týden, nicméně minulou středu byla upřednostněna schůzka prezidenta s hejtmany. Čtvrtečního jednání Senátu se zúčastní hlava státu po 6 letech, neboť jeho předchůdce Václav Klaus byl naposledy na jednání horní komory přítomen v roce 2007. Současný prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že se jednání vlády bude účastnit vždy, pokud se bude projednávat nějaký důležitý zákon, v minulosti například penzijní či daňová reforma nebo církevní restituce.
Japonskou centrální banku povede její kritik
Novým guvernérem Japonské centrální banky (BJ) je od minulého pátku Haruhiko Kuroda. Ekonomická situace země není příznivá, proto před novým guvernérem stojí snaha stabilizovat ekonomiku. Podle deníku New York Times současný premiér Shinzo Abe, který do své funkce nastoupil v prosinci minulého roku, svými mnohými rozhodnutími v monetární politice přispěl k prohloubení ekonomické krize Japonska. Od nového guvernéra se především očekávají progresivní kroky vedoucí ke stabilizaci japonského bankovního sektoru. Přitom guvernér Kuroda byl dlouholetým kritikem bankovního systému a rozšiřující se monetární politiky, která podle něj měla přibrzdit bankovní systém během globální ekonomické krize.
Syrská opozice zvolila svého premiéra
Syrská národní rada zvolila premiéra, který má za úkol zformovat a poté řídit vládu spravující regiony pod kontrolou syrských rebelů. Nově zvoleným premiérem je Ghassan Hitto, IT expert původně z Damašku, jenž prožil několik desítek let v USA. Premiér Hitto působí od listopadu 2012 v Turecku, kde pomáhá koordinovat pomoc pro syrské regiony v držení rebelů. Syrská národní rada zvolila premiéra Hitta na zasedání v Istanbulu poměrem 35 hlasů z celkových 48. Někteří z členů rady se podle BBC hlasování zdrželi, neboť se jim nelíbí nedostatek vojenských zkušeností nového premiéra. Svou podporu premiérovi Hittovi již vyjádřila Svobodná syrská armáda.
Srbsko se chce zaměřit na rozvoj chudého jihu země
Premiér Ivica Dacic v sobotu uvedl, že je třeba ekonomicky pomoci jihu země, která je dosud etnicky rozdělena na Srby a Albánce. Podle premiéra Dacice by přijetí finanční pomoci a strategických projektů mohlo zažehnat napětí mezi oběma etniky na jihu Srbska. Prohlášení předsedy vlády Dacice přišlo poté, co zástupci Albánců v jižním Srbsku začali požadovat sdružení albánských obcí minulý týden.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
Ministerstvo pro místní rozvoj nejspíš nestihne vyčerpat všechny peníze z EU
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) oznámil, že je pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj nestihne do konce programového období vyčerpat všechny evropské peníze a Česká republika tak o ně přijde. Finanční prostředky byly připraveny pro operační program Technická pomoc, jehož úkolem je lépe koordinovat ostatní programy, aby lépe a efektivněji čerpaly peníze z EU. Podle kontrolorů však ministerstvo zvolilo špatný program, který peníze rozděloval neúčelně a nehospodárně. Například jedna zakázka za 300 milionů korun, která byla ministerstvem připravena, byla naplánována nekvalitně a se zpožděním, takže poté musela být zrušena.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.
Čínský prezident slibuje velkou renesanci čínského národa
Ve své první řeči, kterou pronesl v neděli, slíbil nový čínský prezident Xi Jinping směřování k „velké renesanci čínského národa“ a zároveň dodal, že by se Čína měla snažit o budování spravedlivější společnosti bez zkorumpované vlády. Prezident se následně zúčastnil Národní lidové konference, které se měla věnovat dalšímu směřování země, nicméně pro západní média zůstala konference uzavřená.
Italští zákonodárci si zvolili mluvčí obou komor parlamentu
Italští zákonodárci si v sobotu zvolili mluvčí obou komor parlamentu, ale přesto Itálie stále nemá stabilní vládu. Bývalá mluvčí OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldrini kandidovala za levicovou stranu Ekologie a svoboda (SEL) a byla zvolena jako mluvčí dolní komory Poslanecké sněmovny. Boldrini měla podporu Bersaniho středolevé Demokratické strany (DP), která těsně vyhrála volby v Poslanecké sněmově. Koalici podpořil také bývalý šéf státního zastupitelství v boji proti mafii Pietro Grasso, který byl zvolen mluvčím Senátu. Tradiční strany reflektovaly nespokojenost občanů, a proto předložily nové kandidáty. Podle analytiků nejpravděpodobněji prezident Napolitano předá předsedovi Bersanimu z DP předběžný mandát, aby zjistil, jestli si dokáže zajistit podporu vlády.
V pondělí podepsal prezident Miloš Zeman dva zákony, poprvé ve svém úřadě
Prezident Miloš Zeman v pondělí stvrdil svým podpisem dva zákony. První zákon se týká daňové novely, podle níž nebudou církve osvobozeny od daně z příjmu při prodeji vráceného majetku. Církvím bude vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun. Osvobození od daně z příjmu bude platit pouze pro nabytí majetku. Druhý podepsaný zákon se týká novely o evidenci výbušnin tak, jak to stanovují požadavky EU. Tato norma zároveň zakazuje vlastnit výbušninu bez jednoznačného označení.
Ministryně obrany Ekvádoru se setká s ministrem obrany Kolumbie, důvodem je bezpečnost hranic
V pondělí se v Bogotě setkala ministryně obrany Ekvádoru María Fernanda Espinosa se svým protějškem z Kolumbie Juanem Carlosem Pinzónem s cílem najít společnou strategii a koordinovat aktivity při obraně hranic. Ministři jednali o podrobnostech dohody, kterou uzavřeli mezi sebou prezidenti Kolumbie Juan Manuel Santos a Ekvádoru Rafael Correa během setkání v prosinci minulého roku. Mezi hlavní body byla zařazena kontrola hranic, její ilegální přecházení a posilnění bezpečnosti.
Pákistánský náboženský vůdce ohlásil záměr bojkotovat volby
Tahir-ul-Qadri, pákistánský politik, bývalý profesor práv a súfí, oznámil záměr bojkotovat nadcházející parlamentní volby. Motivací pro tento krok je případný návrat dřívějších politických elit do parlamentu, což by podle Qadriho znamenalo zastavení a zvrácení pozitivních změn v pákistánské politice. Politik Quadri se spolu se svými stoupenci, kteří v lednu podnikli protestní pochod do Islámábádu, zasazoval o změnu volebních pravidel. Po čtyřdenním pochodu, kdy dorazili před pákistánský parlament, vláda přislíbila projednání jejich požadavků. Dále kritizuje především ustavení státní volební komise. Pokud volby proběhnou za stávajících podmínek, budou údajně ilegální a podvodné. Na den jejich konání tak spolu se svými příznivci hodlá zorganizovat demonstrace v Islámábádu a dalších velkých pákistánských městech. Podle analytiků to však na průběh ani výsledky voleb nebude mít vliv.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Exprezidentka Michelle Bachelet se chce zúčastnit prezidentských voleb v Chile
„Nominujeme Michelle Bachelet jako kandidátkou do primárních voleb, které se uskuteční v Chile letos 30. června,“ řekl předseda Socialistické strany Chile (PS). Stejný krok chce učinit Strana za demokracii (PPD), obě strany jsou členy středolevé koalice Concertación. Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet se v primárních volbách střetne s křesťanským demokratou Claudiem Orregou, nezávislým kandidátem Andrésem Velascem a senátorem José Antoniem Gómezem. Pravice uspořádá primární volby rovněž 30. června, mezi kandidáty budou bývalý ministr sociálních věcí, dopravy a telekomunikací Laurence Golborne či bývalý ministr obrany Andrés Allamand. Oba jmenovaní byli ministry ve vládě současného prezidenta země Sebastiána Piñery. Prezidentské volby se konají 17. listopadu tohoto roku, exprezidentka Bachelet je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.