Dle syrské státní tiskové agentury SANA byla v pondělí v Teheránu podepsána dohoda mezi Íránem a Sýrii, která zajistí dodávky ropy z Íránu do Sýrie v hodnotě 3,6 miliard USD výměnou za možnost íránských investic na syrském území, nebylo upřesněno, o jaké konkrétní investice se bude jednat. Írán je hlavní podporovatel režimu syrského prezidenta Bashara al-Assada, který již 28 měsíců čelí protestů, které přerostly v občanskou válku. V květnu syrský ministr ropy Sleiman Abbas oznámil, že Sýrie musí dovážet ropu. Těžba ropy na jejím území zkolabovala v důsledku konfliktu, před ním mohla v menší míře ropu i vyvážet.
Archiv rubriky: Politika
Dohody mezi Izraelem a Palestinou má být dosaženo do 9 měsíců
První jednání po téměř třech letech se konala v pondělí a úterý ve Washingtonu. Hlavní vyjednavači za Izrael a Palestinu by se měli sejít znovu během 2 týdnů a do 9 měsíců chtějí uzavřít konečnou dohodu. Dle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se sejdou v Izraeli či na palestinských území. Dodal, že jednání byla pozitivní a korektní, obě strany jsou připraveny jednat o sporných bodech, jako jsou osady, Jeruzalém či hranice. Je přesvědčen, že mohou dosáhnout míru. Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat prohlásil: „Palestinci trpěli dost a nikdo nebude z tohoto úsilí těžit více než palestinský lid. Jsem šťasten, že všechny otázky finálního statusu jsou na stole.“ Izraelská ministryně spravedlnosti Tzipi Livni, která se účastní jednání za izraelskou stranu, poukázala, že není důležité se zabývat minulostí, ale soustředit se na budoucnost. Dodala, že mohou společně pracovat na něčem, co bude skutečné a trvalé.
Egyptská vláda chce ukončit protest příznivců exprezidenta Mursi
Již od začátku července setrvávají příznivci sesazeného exprezidenta Mohammeda Mursi v Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya a poblíž univerzity, nyní vláda rozhodla, že je na čase s tím skončit. Úředník řekl v televizi: „Vláda se rozhodla přijmout veškerá nezbytná opatření k boji proti těmto rizikům a ukončit je.“ Ministr informací Dorreya Sharaf el-Din prohlásil, že pokračující nebezpečná situace následována terorismem a blokádami není dále přijatelná. Tři vrcholní představitelé Muslimského bratrstva jsou obviněni z podněcování k násilí. Mezitím se šéfka diplomacie EU Catherine Ashton a delegace Africké unie setkaly s exprezidentem Mursi, který se dle Ashton má dobře.
Poslanecká sněmovna bude jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna
Sněmovní organizační výbor dnes rozhodl, že poslanci budou hlasovat o důvěře vládě Jiřího Rusnoka ve středu 7. srpna. Kabinetu Rusnoka od jmenování premiérem (10. července) běží lhůta 30 dnů, do kdy musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD a KSČM budou o postoji k vládě teprve jednat. Pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě jsou potřeba hlasy většiny přítomných poslanců. David Rath a Roman Pekárek se kvůli výkonu trestu neúčastní, proto v současné době k vyslovení důvěry stačí 100 hlasů. Pokud by chyběli i další poslanci, pak by se počet potřebných hlasů dále snižoval.
KSČM o podpoře Ruskově vládě rozhodne příští týden
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik uvedl, že premiér Jiří Rusnok předstoupí před jejich poslance pravděpodobně 6. srpna. Předseda Kováčik slíbil, že verdikt nebude dlouho odkládat a komunisté rozhodnou o podpoře jeho vládě ještě ten den. Ze strany KSČM se proslýchá, že se usnesou na podpoře úřednického kabinetu, ale není vyloučeno, že podpora bude podmíněná. Oficiálně chce strana vnitřní debatu zahájit na pátečním zasedání nejvyššího vedení. Nejdůležitější roli bude hrát program kabinetu, dále záleží na zpracování rozpočtu a čerpání evropských peněz. Několik komunistů v nedávné době vyjadřovali výhrady k personálnímu obsazení některých ministerstev. O tom, kdy se hlasování o důvěře vládě uskuteční, rozhodne 1. srpna sněmovní organizační výbor a nejpravděpodobnějšími termíny jsou 7. nebo 9. srpna.
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Saúdská Arábie postaví metro za 22 miliard USD
Saúdská vláda má v plánu postavit 6 linek metra s délkou 180 kilometrů v hlavním městě Rijádu, kde žije 6 milionů obyvatel. Chce tím podpořit ekonomiku, zaměstnanost a kvalitu života obyvatel. Stavba začne příští rok a vagóny metra mají jezdit v roce 2019. Expert z univerzity v Cambridge Jim Krane chválí rozhodnutí Saúdské Arábie, poddle něj má dostatek financí, a proto investice do infrastruktury má smysl.
Šéfka diplomacie EU Ashtonová vyzývá egypťany, aby se zdrželi se násilí
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v hlavním egyptském městě Káhiře setká na jednání s viceprezidentem Muhammadem Baradejem, s prozatímním prezidentem Adlím Mansúrem a zástupci politických sil. Egypt v současnosti prožívá těžkou politickou krizi, která se blíží stavu občanské války. Demonstrace a násilnosti probíhají od 3. července, kdy vojsko přinutilo prezidenta Muhammada Mursího odstoupit z funkce. Tento víkend při krvavých střetech stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího s policisty a vojáky zahynulo v Káhiře 72 lidí. K Mursího stoupencům patří hlavně islamisté z Muslimského bratrstva, kteří neuznávají jeho svržení a považují ho za legálně a demokraticky zvoleného prezidenta. Odpůrci Mursího vlády a politiky tvrdí, že vládl nekompetentně a vlekl Egypt do společenského konfliktu.
Program vlády premiéra Rusnoka a ČSSD se shodují ve většině bodů
Předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka po schůzce s premiérem Jiřím Rusnokem novinářům řekl, že žádné body jeho vládního programu nejsou v rozporu s programem sociální demokracie. ČSSD se o podpoře Rusnokova úřednického kabinetu rozhodnou až po zveřejnění finálního vládního programu počátkem příštího týdne. Předseda Sobotka ujistil, že strana bude o důvěře hlasovat jednotně jako poslanecký klub. Na druhou stranu předseda Sobotka kritizuje nejasnosti kolem ministra financí Jana Fischera a podle něj by neměl zastávat tak vysokou veřejnou funkci. Dále má výhrady k tomu, že vláda nevznikla na základě výsledku sněmovních voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana a zmínil i možné vazby kabinetu na Stranu práv občanů – Zemanovci, jejíž místopředseda se stal šéfem Úřadu vlády.
Syrská armáda obsadila klíčové části města Homs
Syrské provládní jednotky obsadily čtvrť Khalidiya ve městě Homs, která byla nejdůležitějším opěrným bodem syrských rebelů v tomto městě. Syrská vládní zpravodajská agentura SANA uvedla, že armáda „kompletně obnovila bezpečnost a stabilitu v oblasti Khalidiya“. Syrské opoziční jednotky tak již v Homsu kontrolují jen části starého města a přilehlé oblasti. Homs je důležitý bod na spojnici mezi Damaškem a pobřežím Středozemního moře a od začátku syrského povstání byl jednou z hlavních základen rebelů.
Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou začnou v pondělí ve Washingtonu
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, které byly přerušeny v roce 2010, začnou v pondělí večer ve Washingtonu. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co Izrael schválil propuštění 104 palestinských vězňů. V neděli večer ministr Kerry telefonoval s izraelským premiérem Netanyahu a palestinským prezidentem Abbasem. Oba vyjádřili souhlas, že jednání bude sloužit na vytvoření procesního plánu, jak jednání budou pokračovat v dalších měsících. Izraelskou delegaci povede ministryně spravedlnosti Tzipi Livni a palestinskou Saeb Erekat.
V kuvajtských volbách utrpěli porážku šíité
Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Bývalá vládní Demokratická strana v Albánii má nového lídra
Novým lídrem Demokratické strany (DP) se v pondělí stal bývalý ministr dopravy Lulzim Basha, který zvítězil proti svému jedinému soupeři současnému ministrovi dopravy Sokolu Olldashimu s 80 % hlasů. Bývalý předseda DP Sali Berisha následně novému lídru strany Bashovi pogratuloval k vítězství. DP má v současné době 105 tisíc členů, účast ve volbě nového lídra dosáhla 41 %.
Egyptský ministr zahraničí Nabil Fahmy vyzývá ke klidu
Po násilí v Káhiře, kdy zemřely desítky lidí, nový ministr zahraničí Egypta Fahmy řekl, že je potřeba, aby skončilo podněcování k násilí a použití násilí. Vláda by chtěla pokračovat v práci, ale na to dle něj potřebuje zastavení násilí. U mešity Rabaa al-Adawiya nadále zůstávají příznivci Muslimského bratrstva, přestože ministr vnitra Mohamed Ibrahim opakovaně varoval, že brzy bude tábor protestujících rozptýlen. O víkendu bylo zabito též 10 islamistů armádou na Sinajském poloostrově. Kritika bezpečnostních složek zní ze všech stran, ministr Fahmy ale brání zákrok, protože když obě strany na sebe střílí, je zřejmé, že budou oběti.
Tisíce lidí protestovaly v Tunisu
Sekulární protestující se shromáždili v hlavním městě Tuniska. Demonstrovali proti islamistické vládě vedené stranou Ennahda. Policie rozháněla dav slzným plynem. Protestující se shromáždili po pohřbu opozičního politika Mohamed Brahmi, který byl zavražděn ve čtvrtek. Opozice z vraždy obviňuje vládu, kterou žádá, aby odstoupila. Mnozí Tunisané si stěžují, že vláda nedělá dost, aby zastavila nábožensky motivované násilí. Mluvčí parlamentu řekl, že vláda bude diskutovat o novém rozdělení moci.
Kambodžská vládnoucí strana potvrdila svou převahu
Lidová strana Kambodže (CPP) vedená nejmocnějším mužem země a několikanásobným premiérem Hun Senem znovu zvítězila v parlamentních volbách, čímž naplnila všeobecné očekávání. Kromě dominantního postavení CPP ale výsledky potvrdily i pokračující jihovýchodoasijský politický trend, kdy dominantní subjekty oslabují. Oproti volbám v roce 2008 si CPP výrazně pohoršila, podle dostupných informací získala 68 mandátů v celkem 123členném Národním shromáždění, které jí zajišťují nadpoloviční většinu. Tento výsledek, ač velmi dobrý, ale představuje zhoršení, oproti roku 2008 totiž strana ztratila 22 křesel. Polepšila si naopak opoziční koalice Sama Rainsyho Kambodžská národní strana osvobození, která získala zbývajících 55 mandátů. Informace o výsledcích zveřejnil mluvčí strany CPP a vlády Khieu Kanharith, oficiální data zatím nejsou známa.
Protesty v Egyptě si vyžádaly další desítky mrtvých
Doktoři tvrdí, že při posledních nepokojích v Káhiře zemřelo více než 100 lidí a 1500 je zraněných. Dle ministerstva zdravotnictví je počet obětí 38. V noci na sobotu demonstrovali podporovatelé sesazeného ex-prezidenta Mursi, kteří se shromažďují ve čtvrti Nasr, i jeho odpůrci, kteří se sešli na náměstí Tahrir. Mluvčí Muslimského bratrstva Ahmed Nashar popsal situaci u mešity ve čtvrti Nasr: „Když jsem přijel, kulky svištěly kolem uší.“ Dodal, že to bylo brutální. Střety začaly, když se protestující pokusili zablokovat hlavní silnici. Muslimské bratrstvo vyzývá svět, aby zasáhl. Ministr vnitra Mohammed Ibrahim přislíbil, že čtvrť Nasr bude vyklizena, protože místní jsou obtěžováni demonstranty. Také informoval, že ex-prezident Mursi bude převezen do vězení Torah. V Alexandrii bylo nejméně 10 lidí zabito při střetech mezi soupeřícími stranami. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton hluboce odsuzuje poslední vývoj událostí v Egyptě. Britský ministr zahraničí William Hague vyzývá k dialogu.
Prezident pozval šéfa Vrchního státního zastupitelství Ištvana na Hrad
Prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana a vyjádřil plnou podporu jeho práci v kauze Nagyová a úsilí odhalit klientelistickou síť spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval prohlášením, že jejich setkání je v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství. Podle bývalého ministra financí Kalouska prezident přijetím Ištvana otevřeně přiznal přímou souvislost policejního zásahu před 6 týdny, který vedl k pádu Nečasovy vlády, s politickými změnami, o které prezident Zeman usiluje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uvedl, že rozhodnutí je jen na Ištvanovi, zda pozvání přijme či odmítne. Dle nejvyššího žalobce Zemana se jedná o otázku slušnosti, jelikož mezi významnými institucemi a představiteli státu musí panovat určitá úcta.
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku
Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu
Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.
Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09
Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.