Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.
Archiv rubriky: Politika
Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice
Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.
Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně
Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.
USA zdržují dodávku stíhaček do Egypta
Čtyři stíhačky F-16 měly být dodány z USA do Egypta, ale jejich dodání se opozdí dle mluvčího Pentagonu George Little kvůli současné situaci v Egyptě. Dodal: „Zůstáváme věrní americko-egyptskýmu obrannému vztahu, protože zůstává základem našeho širšího strategického partnerství s Egyptem a slouží jako jeden z pilířů regionální stability.“ Ministr obrany USA Hagel o rozhodnutí informoval egyptského ministra obrany generála al-Sisi. USA stále zkoumají, zda v Egyptě nedošlo k převratu, protože pak by existovaly právní nároky na zastavení vojenské pomoci do Egypta. Dříve americké úřady tvrdily, že 4 stíhačky F-16 mají být dopraveny, jedná se o součást již dříve schválené dodávky 20 letadel, z nichž již 8 bylo dodáno. Dle analytiků je nynější rozhodnutí způsob, jak USA ukazují Egyptu, že nesouhlasí se současnou situací.
Africká unie žádá Súdán o prodloužení lhůty pro uzavření transportu jihosúdánské ropy
Minulý měsíc se súdánská vláda rozhodla pro přerušení transportu ropy Jižního Súdánu přes své území a stanovila termín 7. srpna na vyřešení sporů. Důvodem ultimáta je údajná podpora Jižního Súdánu rebelů, kteří působí na hranicích států. Africká unie (AU) ve středu požádala prostřednictvím dopisu súdánskému ministrovi zahraničí o prodloužení termínu. Jižní Súdán přitom obnovil produkci teprve v dubnu, zastavena byla od ledna 2012 důsledkem sporů mezi oběma státy nad výši transportních poplatků.
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů
Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“
Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU
Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.
Prezident Jižního Súdánu vyměnil celý kabinet po sporu s viceprezidentem
Prezident Salva Kiir rozpustil vládu, důvody nicméně neuvedl. Podle analytiků jde o výsledek dlouhotrvajícího sporu mezi viceprezidentem Riekem Macharem a prezidentem. Jižní Súdán je nestabilní zemí, ekonomickou situaci ovlivňují především neshody se sousedním Súdán, přes něhož je transportována ropa, která kvůli sporům mezi zeměmi byla na rok zastavena, což negativně ovlivnilo oba státy. Pagan Amum, který byl hlavní vyjednávač mezi Jižním Súdánem a Súdán, byl rovněž z vlády odvolán. V červnu odvolal prezident dva ministry, důvodem bylo obvinění z korupce.
Evropská komisařka pro spravedlnost podporuje bulharský boj proti vládní korupci
Evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podporuje bulharské demonstranty, kteří již 5 týdnů vycházejí do ulic na protest proti vládní korupci. Svojí podporu v boji proti korupci vyjádřila i na sociální síti Twitter a při online rozhovoru v diskuzním pořadu s názvem „Dialog občanů v Sofii“. Lidé vyzývají komisařku Redingovou k pomoci reformovat nejchudší členskou zemi EU. Komisařka Redingová v této souvislosti vyjádřila znepokojení s prací komisaře pro politiku regionálního rozvoje Johannese Hahna, který má dohlížet na výdaje nejchudších zemí EU. Bulharsko, stejně jako jeho sousední postkomunistické země, spoléhá na pomoc při financování jeho slabé ekonomiky ze strany EU. Komisařka Redingová dodává, že pokud bude chtít Evropská komise zasahovat, musí jasně vidět jak pracují s finančními prostředky.
KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici
Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.
Marocký král Mohammed VI přijal demisi pěti ministrů
Počátkem července odstoupilo pět ministrů z konzervativní strany Istiqlal, která do té doby vládla v koalici s islamistickou Stranou spravedlnosti a rozvoje. Istiqlal se nelíbilo rychlé snižování dotací na jídlo a pohonné hmoty, které postihuje chudé. Král Mohammed VI požádal o setrvání ministrů v úředech, dokud nebude nová vláda. Premiér Abdelilah Benkirane má nyní možnost začít vyjednávat o nové vládě. Řekl, že bude jednat se všemi stranami ve snaze nalézt nového koaličního partnera. Dotování potravin a pohonných hmot vyjde Maroko ročně na 6,4 % HDP, vláda tyto výdaje chce snížit na pětinu. Maroko je kritizováno Mezinárodním měnovým fondem za pomalé přijímání reforem.
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Shrnutí: Jednání o budoucnosti úřednické vlády s prezidentem Miloše Zemanem
Prezident Miloš Zeman zahájil sérii rozhovorů se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů o jejich možné podpoře úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka, která vznikla z prezidentovy vůle bez porady s parlamentními stranami.
Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.
Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.
Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.
V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.
Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.
Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.
Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
EU zařadila vojenské křídlo Hizballahu na seznam teroristických organizací
Ministři zahraničních věcí států EU se dohodli na zařazení vojenského křídla libanonského Hizballahu na seznam teroristických organizací. K tomuto kroku byl třeba souhlas všech 28 členských států. Umožňuje to zmrazit aktiva organizace v EU a posílat jí finance se stalo ilegální. Některé členské státy EU se obávají, že tento krok destabilizuje situaci v Libanonu. Upozorňují, že je obtížné rozlišit mezi politickým a vojenským křídlem. USA přivítali tento krok, jelikož mají Hizballah na seznamu teroristických organizací již několik let. V pátek se libanonská vláda snažila přemluvit EU, aby opustila od tohoto kroku, protože Hizballah je součástí libanonské společnosti. Diplomaté EU upozorňují nejen na zapojení Hizballahu v syrské válce, ale i na loňský útok na izraelské turisty v Bulharsku či na přípravu útoku na izraelské turisty na Kypru, se kterými je Hizballah spojován.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Nepálská opozice je proti volbám
Třiatřicet nepálských opozičních stran v čele s Komunistickou stranou Nepálu vyslovily požadavek, aby se mezinárodní společenství postavilo proti hlasování o volbách do druhého ústavodárného shromáždění. Informace jsou oficiální, pocházejí z tiskového prohlášení opozice. Volby by měly proběhnout 19. listopadu 2013, jejich termín byl ale již několikrát posunut a tento termín tedy lze považovat za definitivní jen s velkou rezervou. Opozičním stranám se nelíbí hlavně sílící tlak mezinárodních aktérů a jejich zasahování do celé záležitosti. Dohodu o ustavení dalšího ústavodárného shromáždění a voleb do něj podepsalo více než sto politických stran Nepálu, na samotném jednání se ale podílejí pouze čtyři. I to je důvod nevole opozice. Celá záležitost bude mít pravděpodobně značný vliv na celé jednání, opozice požaduje jeho ukončení a rozpuštění parlamentu.
Singapur jmenoval nové zástupce pro ASEAN, OSN, Indii a Kambodžu
Na posty vyššího komisaře v Indii, velvyslance v Kambodži a při mezinárodních organizacích OSN a ASEAN byli jmenováni noví zástupci. V případě jmenovaných organizací se jedná o stálé reprezentanty. Stálým zástupcem při OSN v New Yorku se stala Karen Tan, která až do června tohoto roku zastávala funkci vyššího komisaře pro Indii a současně funkci velvyslance v Bhútánu a Nepálu. Již dříve působila v řadě mezinárodních organizacích na vysokých postech, podobnou kariéru za sebou mají i ostatní jmenovaní zástupci. Některé z nich oficiální převzetí úřadu teprve čeká.
Evropská unie mít svůj vlastní webový zpravodajský portál nebude
Evropská komise zrušila projekt webového zpravodajského portálu Evropské unie, který měl o Evropské unii a činnostech jejích orgánů podávat lepší informace. Cena projektu by se ročně pohybovala kolem 4,2 milionu USD. Proti projektu protestovalo několik novinářských organizací. Portál měl zahrnovat psané, fotografické a audiovizuální zpravodajství a rovněž komentáře odborníků. Evropská komise totiž uvedla, že se média evropským záležitostem dostatečně nevěnují, přestože jejich význam je pro život lidí velmi důležitý. Mezinárodní asociace novinářů (IPA) však uvedla, že by byl takový portál vedený Evropskou komisí konkurencí pro existující média a ohrožoval by svobodu tisku. V současnosti Evropská komise již zaměstnává 122 tiskových mluvčích a zaměstnanců tiskových odborů a ředitelství pro komunikaci má rozpočet 135 milionů USD, v němž je zahrnut i televizi Euronews a vlastní kanál na YouTube.
Podle komisaře EU pro rozšíření Štefana Füleho Srbsko dosáhlo značných pokroků v cestě do EU
Během návštěvy v srbském Bělehradu eurokomisař Füle také uvedl, že Srbsko musí nadále pokračovat v reformách. Evropská komise by se měla zabývat rámcovým návrhem na jednání Srbska s členy EU během příštího týdne. Nejpozději v lednu 2014 by se poprvé mělo uskutečnit jednání o přistoupení Srbska do EU, dodal eurokomisař Füle ve čtvrtek. Po návštěvě Srbska odcestoval Komisař EU pro rozšíření Füle do Kosova.
Český velvyslanec nařkl filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání
Filipínský prezidentský mluvčí Edwin Lacierda požaduje po českém velvyslanci na Filipínách Josefu Rychtářovi spolupráci a urychlené vysvětlení jeho prohlášení. Velvyslanec Josef Rychtář obvinil v dopise prezidentovi Aquinovi III. filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání. Podle Rychtáře měl úřad požadovat 30 milionů USD výměnou za poskytnutí několika desítek odborníků pro projekt manilské podzemní a nadzemní železniční dopravy. Na něm se podílí česká společnost Inekon. V této záležitosti bylo zahájeno vyšetřování, Josef Rychtář byl požádán o dodání důkazů ke svému tvrzení. Podle informací manilských médií však má Rychtářovo nařčení výrazné nedostatky. Prošetřováno je několik vysoce postavených zaměstnanců úřadu.
Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se
Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Premiér Netanyahu vítá obnovení mírových rozhovorů
V prvním prohlášení poté, co americký ministr Kerry oznámil obnovení mírových rozhovorů, izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl: „Obnovení mírového procesu je nezbytným strategickým zájmem státu Izrael.“ Zmínil, že to může ukončit konflikt mezi Izraelci a Palestinci v době, kdy čelí dalším problémům ze Sýrie a Íránu. Základ pro rozhovory bude bezpečnost Izraele a ochrana jeho životních zájmů. Neposkytl žádné detaily o tom, co strany dohodly před prvním kolem jednání. Yuval Steinitz, ministr zpravodajství, oznámil, že budou propuštěni někteří palestinští vězni. Podle izraelské právní skupiny B’Tselem je v izraelských věznicích nejméně 4713 Palestinců.