Počet nezaměstnaných za leden vzrostl oproti předchozímu měsíci o 0,6 procentního bodu. Bez práce tak bylo 585 809 lidí. Pokud nejde o místa s extrémní nezaměstnaností, na jedno volné místo připadá 17 zájemců. Podle analytiků jsou důvody zvyšující se nezaměstnanosti různé. Domnívají se, že za to může recese ekonomiky, která snižuje místa ve stavebnictví a v průmyslu. Situace se zřejmě z dlouhodobého hlediska v dohledné době nezlepší, nicméně na jaře, kdy by měly začít sezónní práce, by se situace mohla lehce zlepšit.
Archiv rubriky: Ekonomika
Zisky z exportované zeleniny přinesly v roce 2012 Hondurasu zisk více než 100 milionů USD
Honduras rozvíjí prodej zeleniny, která se pěstuje především v regionu Comayagua. Mezi nejrozšířenějšími druhy zeleniny je mrkev, chilli papričky, okurky, lilek, melouny a některé druhy orientální zeleniny, jako například okra. Za prodané okurky Honduras utržil v loňském roce více než 100 milionů USD, za chili papričky 24 milionů USD. V tomto roce pěstitelé chtějí opět překonat hranici 100 milionů USD v exportu. Jako další cíl si stanovili objevit nové trhy, do kterých bude možné zeleninu vyvážet. Honduras se nově soustředí také na prodej papriček jalapeño, které jsou vysázeny na ploše zhruba 300 hektarů.
Prezident Gruzie Michail Saakašvili navrhuje amnestii za ekonomické zločiny
O souboru zákonů, který by měl podle serveru Civil Georgie zlegalizovat finance ilegálně nabyté před 1. lednem 2013, bude nyní projednávat parlament. Prominuty by měly být tresty za více než 20 typů zločinů. Kromě daňových úniků mezi ně patří například praní špinavých peněz, padělání bankovek, nelegální zaměstnávání cizinců, falšování účetnictví a zneužívání státních dotací. Podle gruzínského prezidenta by nově legalizované příjmy mohly uvolnit ruce domácím podnikatelům, kteří by poté mohli podpořit ekonomický růst.
Země EU se dohodly na rozpočtu pro období let 2014 – 2020
Na summitu EU se země po celonočním jednání dohodly na rozpočtu na léta 2014 – 2020. Česká republika a některé další země pohrozily ještě před startem summitu použitím práva veta. Pro ČR byla důležitá zejména kohezní politika. Z evropských fondů dostane ČR na stanovené období méně peněz než v období 2007 – 2013, nicméně i tak bude dostávat od EU více peněz, než bude odvádět. Představitelé vlád či státu se na summitu dohodly na celkovém rozpočtu ve výši přibližných 957 miliard eur. To je téměř o 100 miliard nižší rozpočet než v předchozím období. Nyní je k potřeba vyčkat, zda Evropský parlament bude s dohodnutým rozpočtem souhlasit.
Bolívie a Brazílie uzavírají dohodu o využití bezpilotních letounů
Brazílie chce nasadit letadla bez posádky v boji proti organizovanému zločinu a pašerákům drog. Letouny modelu Heron 1 budou mít povolení létat i ve vzdušném prostoru Bolívie. V pátek obě země stvrdí dohodu v bolivijském městě La Paz. „Bolívie vidí spolupráci s Brazílií pozitivně. Je však třeba definovat geograficky hranice, kam až budou bezpilotní letouny smět létat,“ řekl bolivijský velvyslanec Jerjes Justiniano. Brazilská policie informovala, že letadla mohou létat nepřetržitě 37 hodin a během letu mohou natáčet a fotografovat objekty i osoby s dostatečnou přesností obrazu. Této dohodě předcházelo čtvrteční jednání Bolívie, Brazílie a Peru v městě La Paz ve snaze najít společnou strategii při ochraně hranic a zabránit šíření drog. Všechny tři státy podepsaly smlouvu s názvem Trilaterální pracovní skupina. V následujících 3 měsících státy chtějí naplánovat konkrétní kroky, které podniknou v boji proti drogám.
Írán chce upevnit ekonomické vazby s Kyrgyzstánem
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad to prohlásil během setkání s kyrgyzským velvyslancem Medetkhanem Sherimkolovem. Kromě příslibu zvýšení investiční aktivity Írán zemi věnoval 1 milion USD na rozvoj sportovišť v hlavním městě Biškeku. Zdůraznil při tom kulturní blízkost obou islámských zemí. Írán je nucen hledat nové partnery kvůli hospodářskému embargu, které na něj uvalila většina vyspělých ekonomik důsledkem jeho netransparentnímu jadernému programu. Kyrgyzstán je pro Írán zajímavý vzhledem k ohlášeným ekonomickým reformám, které plánuje v příštích letech provést jeho prezident Almaz Atambayev. V rámci nich má stát dosáhnout až 8% růstu HDP díky investičním pobídkám ve výši 13 miliard USD.
Francouzský prezident Hollande je přesvědčený, že měnová zóna potřebuje kurzovou politiku
Francouzský prezident François Hollande vyjádřil obavy, že by se svět mohl ocitnout v měnových válkách, proto apeluje na Evropskou centrální banku (ECB), aby intervenovala ve změně kurzovní politiky. V Evropském parlamentu ve Štrasburku prezident Hollande řekl, že by se evropské členské státy měly dohodnout na „realistickém“ kurzu pro jednotnou měnu. Podle něj by euro nemělo kolísat v závislosti na výkyvech na trzích, a proto měnová zóna musí mít kurzovní politiku, jinak budou státy vystaveny kurzu, který neodráží skutečný stav ekonomiky. Euro od loňského roku posílilo o 11 % vůči dolaru, což v některých členských státech vyvolalo obavy, že takto vysoký kurz ohrozí jejich export.
Italská ENI objevila v Egyptě nové ložisko ropy a zemního plynu
Italská naftařská společnost ENI objevila v západní části egyptské Sahary další zdroj ropy a zemního plynu. „Rosa North 1X“, jak se vrt nazývá, bude ENI využívat již od tohoto roku. Počítá, že 2 vrty vytěží až 2 tisíce barelů ropy denně. Italská společnost je největší zahraniční firma zpracovávající ropu a plyn v Africe. Vlastní 56 % těžební koncese na západě Egypta a je součástí seskupení IEOC (International Egyptian Oil Company). V roce 2011 zpracovala v zemi na Nilu přes 240 tisíc barelů denně.
Viceprezident ruského olympijského výboru Akhmed Bilalov byl odvolán
Rozhodnutí učinil ruský prezident Vladimir Putin na základě informací o neuspokojivém průběhu výstavby sportovišť v olympijském městě Soči. Problematická je především neschopnost plnit stanovený časový plán a vysoký nárůst finančních nákladů. Pochybnosti budí i například budování nové silnice o délce 50 km, za kterou si stavební firmy dohromady naúčtovaly 7,5 miliard USD. Podle odhadů by se celková částka za pořádání olympijských her mohla vyšplhat až na pětinásobek původního limitu, což by znamenalo výdaje okolo 50 miliard USD. V takovém případě by se jednalo o nejdražší hry v historii. Hlavní příčinou komplikací je pravděpodobně podle analytiků rozsáhlá korupce.
ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti Albánii
Důvodem, proč skupina ČEZ zahájila proces mezinárodní arbitráže proti Albániii, je snaha o uhrazení škody, kterou způsobila součást českého ČEZ v Albánii – CEZ Shpërndarje. Škoda ve výši 270 milionů USD měla vzniknout v důsledku nechráněné investice CEZ Shpërndarje. Arbitráž může být zahájena poté, co uplyne 6 měsíců od zahájení jednání a strany nebudou schopny dohody. ČEZ bude usilovat o náhradu co největší sumy, kterou vložil do investic v Albánii. Albánská součást CEZ Shpërndarje působí v zemi od roku 2009. Nicméně v posledních měsících se objevily spory o dodávkách a distribuci elektřiny. V lednu 2013 byla skupině ČEZ odebrána licence Albánským regulačním úřadem.
Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska
Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.
Egyptské devizové rezervy opět poklesly
Slábnoucí egyptské devizové rezervy za poslední měsíc opět poklesly, tentokrát z původních 15 miliard USD na 13,6 miliard USD. Egyptská státní banka nedoprovodila oznámení o poklesu žádným komentářem, podle BBC je však na vině politická nestabilita, která ochromuje turismus a příliv zahraničních investic do země. Egypt potřebuje zahraniční měny zejména pro nákup potravin a paliv v cizině. Egyptská vláda stále doufá v obnovení rozhovorů s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) o půjče 4,8 miliardy USD, které však byly v prosinci kvůli nepokojům v Egyptě odloženy. Před začátkem revoluce proti exprezidentovi Husnímu Mubarakovi dosahovaly egyptské měnové rezervy výše 36 miliard USD.
Britský kancléř George Osborne slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka
Britský kancléř státní pokladny představil ve svém projevu balíček opatření ke zlepšení důvěry bank a slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka. Bankovní zákazníci budou moci převádět peníze mezi účty v rámci hodin, nikoliv dnů. Kreditní a debetní karty společností budou rovněž nuceni převést peníze podnikům ve zlomku času. Dále slibuje, že bude mnohem snazší pro zákazníky převedení svého účtu k jinému poskytovateli služby. Podle kancléře Osborna je možnost volby nejmocnějším nástrojem, jak zlepšit trh a zákaznický servis. Finanční krize poznamenala bankovní sektor, ve kterém dominuje jen několik velkých bank. Předseda bankovní komise Andrew Tyrie předložil návrh kancléři Osbornovi a nyní je nutné přesvědčit veřejnost o výhodnosti nových pravidel.
Člen tuniské opozice byl zavražděn
Vůdce opozice z Lidové fronty (FP), levicový politik a kritik současné vlády Chokri Belaid byl ve středu ráno zabit. Vše se odehrálo v hlavním městě Tunisu při odchodu z bydliště. V kritickém stavu byl převezen do nemocnice, kde zraněním podlehl. Bratr zabitého Abdelmajid Belaid z vraždy obvinil vládnoucí stranu Ennahda premiéra Rachida Ghannouchiho. Strana FP vznikla jako protipól k Ennahdě, kterou obviňuje ze stále napjaté socioekonomické situace v Tunisku.
V Panamě vzniká rozsáhlý projekt na větrnou energii
V současnosti vzniká v Panamě projekt Penonomé, který je nejrozsáhlejší svého druhu v oblasti větrné energie v Jižní Americe. Projekt vytváří Větrná panamská unie (UEP). Stavba začala v červenci roku 2012 a stála 440 milionů USD. Podle ředitele UEP Rafaela Pérez-Pirea bude větrný park provozuschopný na konci letošního roku. Jedná se o jeden ze 4 projektů UEP, které mají dohromady vytvořit výkon 330 MW. Nyní Panama využívá vodní elektrárny, které generují 60 % energie, zbytek připadá na tepelné elektrárny.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura
Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.
Zakladatel firmy Dell koupí společnost zpátky
Michael Dell, zakladatel americké firmy vyrábějící počítače, odkoupí po 25 letech firmu nesoucí jeho jméno zpět za 24,4 miliard USD. Michael Dell, jeden z nejbohatších Američanů, v současné době vlastní 14 % společnosti, která představuje 3. největší počítačovou firmu na světě. Zakladatel firmy Dell spolu s druhým investorem budou nabízet 1 akcii společnosti za 13, 65 USD. Odkoupení společnosti bude financováno prostřednictvím úvěrů ze 4 bank a dvoumiliardovou půjčkou od firmy Microsoft.
Po dobu 60 dnů se ceny v Argentině nebudou zvyšovat, důvodem je inflace
Vláda oznámila, že ceny veškerého zboží v největších supermarketech a hypermarketech zůstanou od 1. února do 1. dubna neměnné. K tomuto kroku se zavázala Asociace spojených supermarketů, která sdružuje dvě třetiny argentinských obchodních řetězců. Opatření přišlo 3 dny po kritice Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za nepřesné zveřejňování údajů o inflaci. Podle argentinské vlády byla inflace v roce 2012 10,8 %, podle soukromých dat inflace však překročila 25 %. MMF hrozí Argentině vyloučením z organizace, pokud v oficiálních statistikách neopraví data do konce září. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández s ministrem financí Hernánem Lorenzinou se staví ke kritice MMF negativně. „MMF trestá ty, kteří dělají věci odlišně. Doporučení MMF jdou přesně opačným směrem proti tomu, který posune ekonomiku země vpřed“, prohlásil ministr Lorenzina.
Prezident Obama chce zamezit plošným škrtům, navrhuje krátkodobý rozpočtový plán
Americký prezident Barack Obama se chce vyhnout automatickým celoplošným škrtům, které podle jeho názoru budou mít negativní dopad na národní obranu a celkově zpomalí americkou ekonomiku. Prezident Obama proto navrhl Kongresu, aby schválil krátkodobý rozpočtový balíček, který obsahuje výdajové škrty a zvýšení daně z příjmu. Zároveň prezident Obama zdůraznil, že je stále zapotřebí pracovat na snížení celkového dluhu o více než 1 bilion USD během příštích 10 let.
Experti sledují čínskou ekonomiku
Minulý měsíc Čína ohlásila překvapivé obchodní výsledky a zaujala tak analytiky globálních ekonomických trendů. Krátce na to upozornila na další pozitivní vývoj – zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Odborníci tyto zprávy přijímají s nedůvěrou a bedlivě sledují situaci, k Číně se totiž nyní díky jejímu rostoucímu významu obrací pozornost investorů, analytiků i vlád z celého světa a to i přesto, že její ekonomika po letech růstu viditelně zpomaluje. Podle okolních států Čína nedosáhla takového vývozu, jak tvrdí. Odborníci se však shodují na tom, že mezinárodní zájem může Číně jen pomoci.
Iránský prezident se nabídl jako první iránský kosmonaut
Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád se během svého projevu k iránským vědcům během iránského národního dne vesmírné technologie nabídl, že bude první iránským kosmonautem. „Jsem připraven být první Iránec, který by se obětoval pro vědu a letěl do vesmíru,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Jeho výrok se stal terčem vtipu amerického republikánského senátora Johna McCaina, který přirovnal prezidenta k íránské vesmírné opici. Před týdnem Irán úspěšně vyslal do vesmíru opici, se kterou se prezident Ahmadínežád také již osobně setkal. Prezident Ahmadínežád v roce 2011 oznámil, že země plánuje vyslat člověka do vesmíru roku 2019.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.