Inspekční tým OSN čeká na Kypru na povolení vstoupit do Sýrie, aby vyšetřil údajné použití chemických zbraní v konfliktu. Domněnky o použití chemických zbraní byly spuštěny incidentem ve vesnici Khan al-Assal v provincii Aleppo minulý měsíc, ze kterého se obviňují obě strany konfliktu. Státní média uvedla, že OSN se bude snažit pokrýt celou zemi a tím porušit státní suverenitu. Sýrie je mezi pár zeměmi, které nepodepsaly Úmluvu o chemických zbraních, která zakazuje jejich použití v mezinárodním měřítku.
Archiv rubriky: OSN
OSN poskytne Barmě rozvojovou pomoc
V období let 2013 až 2015 obdrží Barma od OSN v rámci rozvojového programu částku 150 miliónů USD. Plán tříletého programu byl podepsán mezi barmským ministrem národního plánování, ekonomiky a rozvoje a Rozvojovým programem OSN (UNDP) v Nay Pyi Taw u příležitosti návštěvy delegace OSN v Barmě, kterou vedl zástupce generálního tajemníka Ajay Chhibber. OSN schválila Barmě rozvojovou pomoc poté, co jí byl v lednu 2013 udělen status „normální země“. Delegát OSN Chhibber se zároveň setkal s předsedou dolní komory barmského parlamentu Shwe Mannem a diskutovali spolu o bilaterální spolupráci agentur OSN a barmského parlamentu.
EU a OSN se neshodují na vážnosti situace v Severní Koreii
EU se domnívá, že je pouze „omezené riziko“ války v Severní Koreji, ale OSN situaci považuje za velmi nebezpečnou. Úředník EU promluvil pro agenturu Reuters pod podmínkou anonymity a uvedl, že EU si uvědomuje, že situace je velice napjatá a potenciálně nestabilní, ale podle jejich hodnocení se jedná o omezené riziko ozbrojeného konfliktu. Podle úředníka EU nezaznamenala žádné nápadné náznaky k útoku ze strany Severní Koreje a situace v Pchjongjangu prý vypadá klidněji. Na závěr dodal, že je nezanedbatelné riziko chybného odhadu a eskalace. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil vážné znepokojení nad situací poté, co Severní Korea upozornila cizince na evakuaci Jižní Koreje, aby se vyhnuli nemilosrdné, posvátné a odvetné válce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl novinářům, že současná úroveň napětí je velmi nebezpečná a i malý incident může způsobit špatný odhad nebo pochybení a vyvolat nekontrolovatelný konflikt.
OSN znovuotevře svá distribuční centra v Gaze
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) oznámil, že v úterý znovuotevře svá centra v Gaze, která byla zavřena po útoku na jedno z nich ve čtvrtek minulý týden. Adnan Abu Hasna, mediální poradce UNRWA v Gaze, řekl, že se organizaci dostalo ujištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Pokud budou centra a pracovníci UNRWA ohroženi, organizace zavře centra znovu.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
Výdaje čínských turistů jsou důležitým zdrojem příjmů celosvětového turismu
Čínští turisté jsou aktuálně největším zdrojem příjmů mezinárodního cestovního ruchu, vyplývá ze zprávy Světové turistické organizace. Výdaje čínských turistů v zahraničí dosáhly za minulý rok částky 102 miliard USD a jde o 40% nárůst oproti předcházejícímu roku. Mezi nejoblíbenější destinace turistů z Číny patřilo Německo a Spojené státy americké. Ruská vláda zvýšila výdaje jdoucí na turismus o 32 % až k částce 43 miliard USD, čímž se dostala na na 5. místo, dříve bylo Rusko na 7. pozici. „Nárůst výdajů na cestovní ruch v zemích, jako jsou Čína nebo Rusko, odráží vstup těchto zemí do turistického trhu a zároveň ukazuje růst finančních prostředků střední třídy v těchto státech,“ řekl generální tajemník organizace Taleb Rifai.
OSN zastavuje činnost center pro rozdělování potravin v Gaze
Poté, co demonstranti zaútočili na jedno z center OSN pro rozdělování potravin v Gaze, se OSN rozhodla pozastavit práci všech svých distribučních center v oblasti. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) sdělil, že centra zůstanou zavřená do té doby, než budou mít bezpečnostní záruky pro svůj majetek a zaměstnance. UNRWA podporuje odhadem 800 000 Palestinců v Gaze, ovšem ocitl se v deficitu, proto přikročil ke škrtům, s čímž obyvatelé nesouhlasí. Mluvčí Hamásu Sami Abu Zuhri uvedl, že Hamás odsuzuje jakékoliv násilí na UNRWA, ale zavření distribučních center vidí jako „neoprávněné“.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Březen byl nejkrvavějším měsícem v syrském konfliktu
Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) vydala zprávu s tvrzením, že během března bylo v důsledku pokračujícího konfliktu usmrceno 6005 lidí. Březen se tak stal nejkrvavějším měsícem během nepokojů proti současnému prezidentovi Basharu al-Asadovi, které začaly před dvěma lety a které přerostly v občanskou válku. Celkově bylo dle SOHR zabito přes 62 00 lidí. Předseda SOHR Rami Abdel Rahman se domnívá, že počet mrtvých může být až kolem 120 000, ale oběti často nejsou zdokumentovány, proto nemohou být započteny v oficiálních statistikách. OSN ve svých zprávách uvádí přes 70 000 mrtvých. V zemi je téměř nemožné pro zahraniční média a nezávislé organizace ověřit statistiky.
Unie jihoamerických národů žádá zachování míru na Korejském poloostrově
Unie jihoamerických národů (UNASUR) v neděli reagovala na vypjatou situaci na Korejském poloostrově. Korejská lidově demokratická republika (KLDR) v sobotu vstoupila do válečného stavu s Jižní Koreou. UNASUR vyzvala všechny členy konfliktu k dialogu, prioritou má být zachování míru a bezpečnosti. V oficiálním prohlášení jihoamerické organizace připomíná mezinárodní závazek států zdržet se hrozby silou a požaduje také, aby se státy řídily rezolucemi, které vydala Rada bezpečnosti OSN, orgánu Organizace spojených národů.
V Gaze budou žáci segregováni podle pohlaví
Hnutí Hamas, které spravuje Pásmo Gazy, vydalo skrz své ministerstvo školství nařízení, že dívky starší 9 let nesmí být vyučovány muži nebo navštěvovat školy společně s chlapci. Podobné nařízení už platí ve většině škol v Gaze, od příštího školního roku se avšak bude vztahovat úplně na všechny, včetně křesťanských, soukromých nebo těch provozovaných OSN. Poradce ministerstva školství Waleed Mezher krok vlády vysvětlil snahou o ochranu konzervativních muslimských hodnot. Na věc má jiný náhled ředitelka Centra žen v Gaze Hala Qishawi: „Jsou to fundamentalisté, kteří věří, že žena má zůstat doma a nevycházet bez zahalení. Jsou to fundamentalisté, kteří chtějí kontrolovat každou část společnosti, včetně občanské společnosti, mladých a žen.“ Podle deníku The Telegraph jde už o několikáté nařízení chránící „cudnost žen“, které Hamas vydal od uchopení moci v roce 2006.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
USA vyzývá EU k uvalení sankcí na severokorejskou banku
USA vyzývají EU, aby uvalila sankce na severokorejskou Zahraniční obchodní banku (FTB) a vložila jí na sankční seznam. Poradce pro národní bezpečnost USA Tom Donilon uvedl pro agenturu Reuters, že banka spolufinancuje severokorejský program výroby balistických raket. Podle USA Severní Korea testuje jaderné hlavice, které budou schopně zasáhnout cíle i v USA. Ministerstvo pro zahraniční věci EU uvedlo, že uvalení sankcí na severokorejskou FTB není zcela jednoduché, protože některé evropské země s velvyslanectvím v Pchjongjangu a nevládní a humanitární organizace banku využívají. Členské země EU minulý měsíc zpřísnily sankce vůči Severní Koreji. Opatření zabraňují obchodování se severokorejskými státními dluhopisy a otevírání poboček severokorejských bank v EU a poboček evropských bank v Severní Korei.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Barma je třetí nejméně rozvinutou zemí Asie
Podle indexu lidského rozvoje je Barma na 149. místě ze 185 hodnocených států z celého světa. Index je zpracováván OSN na základě příjmů, vzdělání a zdravotních ukazatelů. Podle zjištění je tak Barma třetí nejméně rozvinutou asijskou zemí, stejně jako v loňském roce. Horšího výsledku dosáhly pouze Papua Nová Guinea a Nepál. Do hodnocení OSN nebyla z asijského regionu zahrnuta Severní Korea. Barma podle umístění v indexu spadá do kategorie zemí s „nízkým lidským rozvojem“, nicméně se řadí mezi ty státy v kategorii, které v posledních 10 letech zaznamenávají prokazatelný vývoj. Podle zjištění OSN se Barmánci dožívají v průměru 65,7 let, vzděláváním stráví zhruba 4 roky, a jejich roční příjem činí 1 817 USD na osobu. Vzhledem k situaci, ve které se Barma momentálně nachází, však lze do budoucna očekávat zajisté zajímavé změny a vývoj.
Jemenští činitelé zahajují národní dialog
Více než 500 Jemenců se v pondělí shromáždí v hlavním městě Sana’a, aby se poradili o novém politickém kurzu rozdělené země. Při rozhovorech, které zaštiťuje OSN, se sejde 565 zástupců politických skupin ze všech koutů země, přítomni budou i zástupci občanské společnosti. Jednání potrvají šest měsíců a mají napomoct k národnímu sjednocení, navrhnout novou ústavu a připravit zemi na všeobecné volby v únoru 2014. Země stále zůstává historicky rozdělena mezi sever a jih, po odstoupení bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha se navíc rozštěpila i armáda. V zemi má základnu Al-Kaida a podle zpráv OSN se v zemi výrazně zhoršuje také přístup k potravinám a pitné vodě.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.