Podle středeční zprávy OSN bylo na východě Demokratické republiky Kongo od listopadových bojů s rebelskou skupinou M23 znásilněno vládními vojáky na 97 žen a 33 dívek, z nichž některým bylo pouhých 6 let. Většina znásilnění podle OSN proběhla během 2 dnů u města Minova. Většina žen byla znásilněna více než jedním vojákem. Suspendováno již bylo 12 členů armády, včetně velitelů. Obvinění dopadlo i na 391. jednotku, která byla vycvičena v roce 2010 Spojenými státy americkými „jako model budoucích reforem konžské armády“. Rozsáhlého násilí na ženách se dopouštěla během bojů i rebelská skupina M23.
Archiv rubriky: OSN
Čtyři Filipínci z mírové jednotky OSN byli uneseni
V demilitarizované zóně mezi Sýrii a Izraelem okupovanými Golanskými výšinami byli v úterý uneseni čtyři filipínští občané působící v mírové jednotce OSN. Syrská rebelantská skupina Mučedníci Yarmouku publikovala fotku, na které mají být 4 Filipínci. Mluvčí OSN Josephine Guerrero řekla, že OSN se snaží, aby byli co nejdříve propuštěni. Boje mezi vojáky režimu prezidenta al-Assada a povstalci v demilitarizované zóně se v poslední době dle úředníků OSN zintenzivněly. V březnu stejná skupina 3 dny zadržovala 21 Filipínců působící v mírové jednotce OSN.
Velká Británie pořádá konferenci věnovanou Somálsku, má pomoci jeho stabilizaci
V úterý začala v hlavním městě Velké Británie Londýně mezinárodní konference, která je zaměřená na Somálsko a jeho rekonstrukci po více než dvacetiletém bezvládí. Velká Británie a další státy se podle BBC dohodly na odeslání 130 milionů USD finanční pomoci pro Somálsko. Na 77 milionů USD bude určeno pro obnovu bezpečnostních sil země. Mezi roky 2010 až 2012 také zasáhl východ Afriky hladomor, který si podle OSN vyžádal na 260 000 mrtvých. Přes postupnou rekonstrukci Somálská má militantní islamistická skupina Al-Shabaab kontrolu nad velkým územím země. Podobná konference se konala i minulý rok v Turecku.
OSN: Syrští povstalci použili chemické zbraně
Carla del Ponte, která pracuje pro OSN nezávislou mezinárodní komisi vyšetřující Sýrii, řekla, že je silné podezření, že chemické zbraně použili syrští povstalci, ale není to ještě nezvratný důkaz. Nicméně na druhou stranu nejsou důkazy, že by chemické zbraně byly použity od vládních sil. Vyšetřovatelé OSN hovořili v sousedních zemích Sýrie s obětmi chemických zbraní a ošetřujícími lékaři. Komise byla založena v srpnu 2011 a je připravena vstoupit do Sýrie, aby prošetřila všechna obvinění. Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z použití chemických zbraní. V posledních dnech USA a Velká Británie řekly, že existují důkazy, že chemické zbraně použily syrské vládní síly.
Izrael zaútočil na cíle v Sýrii
Izraelská vojenská letadla zahájila útok na syrské cíle z libanonského vzdušného prostoru. Do syrského vzdušného prostoru nicméně nevstoupily. Pravděpodobné místo útoku byla dodávka zbraní. Některé zprávy naznačují, že se jednalo o rakety pro Hizballah. Libanonský prezident Michel Suleiman odsoudil útok a obvinil Izrael z porušování mezinárodního práva. Mluvčí izraelského velvyslanectví ve Washingtonu nepotvrdil útok, ale sdělil, že Izrael má právo zabránit přílivu chemických zbraní a „hru měnících“ zbraní syrským režimem k teroristům, zejména k Hizballahu. Dle amerických představitelů k útoku došlo v noci mezi čtvrtek a pátkem. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Jaafari řekl, že si není vědom útoku Izraele proti jeho zemi.
Zvláštní zástupce pro Sýrii Brahimi se chystá ukončit své působení
Diplomaté v OSN řekli, že zvláštní velvyslanec OSN a Arabské ligy pro Sýrii Lakhdar Brahimi se chystá skončit v pozici mezinárodního zprostředkovatele o Sýrii. OSN a Arabská liga se liší v názorech ohledně konfliktu a dle diplomatů je pro Brahimiho těžké pracovat pro oba. Lakhdar Brahimi je alžírský diplomat, který ve funkci zvláštního velvyslance pro Sýrii nahradil Kofiho Annana v září 2012.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Írán: Použití chemických zbraní v syrském konfliktu je ze strany rebelů
Írán prohlásil, že jsou to syrští rebelové, kteří použili chemické zbraně, nikoliv představitelé režimu prezidenta al-Assada. Ministr zahraničí Ali Akbar Salehi řekl, že použití chemických zbraní je „červenou linií“ pro Írán, ale nesdělil, jaké kroky Teherán připravuje. Minulý týden USA sdělily, že pravděpodobně syrské vládní síly použily chemické zbraně, což by podle prezidenta Obamy bylo překročení „červené linie“. Ministr Salehi vyzval OSN, aby vyšetřila tvrzení syrské vlády, že opozice použila chemické zbraně. Írán byl zasažen chemickými zbraněmi v 80. letech ve válce s Irákem. Počet Íránců ovlivněných jedovatým plynem byl mezi 60 000 a 100 000. Ministr Salehi trvá na tom, že „Írán je proti použití jakékoliv zbraně hromadného ničení, a ne jenom proti použití, ale i proti jejich výrobě a hromadění“.
Egypt jednal s Íránem o ukončení války v Sýrii
V Teheránu jednal egyptský prezident Mursi s íránským prezidentem Ahmadínežádem a vysokými představiteli íránské zahraniční politiky o islámské iniciativě na ukončení války v Sýrii. Írán je nejbližší spojenec režimu prezidenta al-Assada a Egypt vyjádřil podporu syrské opozici. Íránské ministerstvo zahraničí řeklo, že se shodli na nezbytnosti jednat a plán egyptského prezidenta Mursiho je přijatelné politické řešení, které by mohlo pomoci s ukončením násilí a s národním usmíření. Prezident Mursi navrhuje jednání mezi představiteli státní správy, kteří nejsou zapojeni do represe a opozičními lídry pod regionální či OSN záštitou. Sýrie ale odmítá zahraniční účast na národním dialogu.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
Srbsko a Kosovo uzavřely předběžnou dohodu
Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo uzavřely předběžnou dohodu, že si navzájem nebudou bránit v pokroku a zájmech. Srbsko po dlouhých jednání uznalo svrchovanost Kosova. Srbský premiér Ivica Dačic slíbil, že nebude bránit Kosovu získat členství v OSN a kosovský premiér Hashim Thaci se zaručil, že nebude Srbsku blokovat přistoupení do EU. Dohoda byla mezi zeměmi uzavřena v pátek 19. dubna v Bruselu na setkání zprostředkovaném šéfkou zahraniční politiky Catherine Ashtonovou, která se snaží urovnat vztahy již od ledna 2013. Oba premiéři se nyní míří na velitelství NATO na setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rassmusenem, který má dohled nad mírovými silami v Kosovu. Obě země budou usilovat o užší vztahy s EU. Evropský komisař pro rozšiřování EU Štefan Füle upozornil, že je třeba aktivně se podílet na realizaci dohody, včetně obyvatel obou zemí.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Hamás chce vojenské cvičiště na památce UNESCO
Vojenské křídlo Hamásu Brigády Izz ad-Din al-Qassam podle deníku Jerusalem post připravují část území antického přístavu Anthedon v severní Gaze na vojenskou výcvikovou zónu. Na 3000 let starý přístav byl objeven v roce 1997 a zapsán mezi světové památky Výboru pro světové dědictví OSN (UNESCO) v roce 2012. Většina přístavu je pokryta pískem, který chrání artefakty, dokud nebudou odkryty. Ministerstvo cestovního ruchu Hamásu tvrdí, že památka nebude poškozena. Monitorovací organizace OSN Watch vyzývá UNESCO a EU, aby podnikly vše pro to, aby přístav nebyl ničen a používán jako „teroristický výcvikový tábor“.
Súdánská armáda má znovu pod kontrolou dvě města na východě Dárfúru
Súdánská armáda ve středu oznámila, že získala nazpět kontrolu nad městy Mahajeria a Labado ve východní části Dárfúru, kde začátkem dubna znovu vypukly boje s povstalci Súdánské osvobozenecké armády (SLA). Důsledkem konfliktu přišlo na 18 000 obyvatel o své domovy, kteří nyní sídlí v táborech v okolí měst a čekají na humanitární pomoc. Válka v Dárfúru vypukala před více než 10 lety a boje trvají navzdory dvou mírových dohod a přítomnosti společné mise OSN a Africké unie (UNAMID), jež je v současnosti největší světové mírové mise.
Paraguayští rolníci již třetím dnem táboří před budovou Nejvyššího soudu
Skupina zemědělců z města Curuguaty, nacházejícího se na jihovýchodě Paraguaye, protestuje proti násilnému vystěhování, které v jejich městě proběhlo 15. června loňského roku. Zemřelo při něm 15 venkovanů a 6 policistů. Zemědělci požadují navrácení zabavené půdy, svobodu pro 12 rolníků, kteří jsou již desátým měsícem ve vězení, aniž by proběhl soud, a zastavení trestního stíhání dalších 40 osob, které se před rozsudky skrývají na svobodě. Dále skupina připomněla, že OSN činy vlády proti zemědělcům odsoudila jako porušení lidských práv. Zemědělci žádají nezávislé vyšetření loňských událostí. Kvůli incidentu loni v červnu odstoupil bývalý paraguayský prezident Fernando Lugo. Podle některých států Latinské Ameriky k tomu byl vládními strany donucen, a potrestaly stát Paraguay vyřazením ze Sdružení volného obchodu jihu (MERCOSUR). Nyní Paraguay opět usiluje o začlenění do organizace.
OSN zintenzivňuje tlak na ukončení konfliktu v Sýrii
Vedoucí 5 hlavních agentur OSN vydali společné prohlášení směřující k mezinárodnímu společenství, důvodem je přetrvávající válečná situace v Sýrii. Šéfové Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) v něm apelují na politické lídry, aby využili svého vlivu na ukončení konfliktu v Sýrii. Říkají, že žádají „něco důležitějšího než finanční prostředky“. V prohlášení stojí, že humanitární potřeby v Sýrii se zvyšují a jejich možnosti se snižují. Organizace UNICEF uvedla, že obdržela jen 12 milionů USD z potřebných 57 milionů USD na pokrytí svých aktivit v Jordánsku, kam před konfliktem od března 2011 uteklo na 385 500 Syřanů a očekává se, že jejich počet se ztrojnásobí do konce roku.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
OSN chce převzít program proti hladu z Guatemaly a uplatnit ho v Africe
Organizace spojených národů se bude v blízké budoucnosti snažit o převzetí programu proti hladu, který byl aplikován v Guatemale. Program se nazývá „Nulový hlad“ a v Guatemale má za cíl zredukovat chronickou podvýživu aspoň o 10 %. Do praxe ho aplikoval prezident Guatemaly Otto Pérez Molina v roce 2012. Momentálně hladem trpí v Guatemale 50 % z milionu dětí mladších jako 5 let. Nápad aplikovat podobný program v Africe přišel od speciálního koordinátora OSN Davida Nabarra, podle kterého situace v Guatemale a v Africe je velmi podobná. Jediný rozdíl vidí v tom, že v Guatemale se jedná o chronickou podvýživu, zatímco v Africe bojují proti akutnímu nedostatku potravin.
Stabilitu jižního Jemenu ohrožují majetkoprávní spory
V jemenském přístavu Aden probíhá demonstrace jihojemenských rolníků, kteří nesouhlasí s konfiskací půdy. Zabavené pozemky by měly patřit někdejší vojenské a civilní správě pracující pro režim bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha. Demonstrace se koná v době, kdy Národní Dialog v hlavním městě Sanaa vede diskuzi o budoucnosti Jemenu. Zvláštní vyslanec OSN Jamal Benomar upozorňuje na téměř 20letou diskriminaci a útlak lidí na jihu země a jejich skepsi nad vírou v lepší budoucnost. „Únava a občanská neposlušnost vede do ulic stále větší počet protestujících,“ řekl vyslanec. Druhy vlastnictví půdy se za posledních 50 let několikrát změnily, zvláště pak po sjednocení Jemenu v roce 1990, kdy byly pozemky prodávány „za dobrou cenu“ prezidentovým spojencům.
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim
Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
OSN bude muset zastavit potravinovou pomoc syrským uprchlíkům
Více jak 400 000 syrských uprchlíků v Libanonu by nemuselo dostat potravinovou pomoc od OSN v příštím měsíci, pokud OSN neobdrží nové finanční prostředky. Regionální koordinátor Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) Panos Moumtzis řekl, že „rychlost, s jakou se krize zhoršuje, je mnohem rychlejší než schopnost mezinárodního společenství financovat syrské humanitární potřeby“. OSN obdržela jen 400 milionů USD, mezinárodní společenství ale přislíbeno 1,5 miliardy USD, která má pokrýt potřeby pro syrské uprchlíky v první polovině letošního roku.