Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.
Archiv rubriky: OSN
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Dominikánská republika odmítla těžbu nerostů v tropickém pralese
Vláda Dominikánské republiky nevyhověla žádosti kanadské těžařské firmy Falconbridge těžit nikl a některé minerály ve své zemi. Firma Falconbridge chtěla těžit v hornatých oblastech uvnitř tropického pralesa. Ministr životního prostředí návrh těžařské firmy odmítl v souladu s doporučením Rozvojového programu OSN. Podle vyjádření vlády by těžba negativně ovlivnila blízké okolí.
Květen byl nejkrvavější měsíc v Iráku od června 2008
OSN uvedla, že v květnu bylo zabito v Iráku 1045 lidí, což o více než 300 překonalo duben. Květen se tak stal nejkrvavějším měsícem od června 2008. Více než polovina z obětí přišla o život v Bagdádu a jeho okolí. Irácké údaje hovoří o méně zabitých, což je v poslední době předmětem diskuzí. Irácké úřady věří, že za většinou útoků stojí teroristická skupina al-Kaida a sunnitští bojovníci, ale série útoků na sunnitské mešity ukazuje, že pravděpodobně za útoky stojí i šíité. „Iráčtí političtí představitelé musí jednat okamžitě, aby zastavili toto neúnosné krveprolití“, řekl Martin Kobler, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.
Írán hostí konferenci o Sýrii
Ve středu bude v Teheránu probíhat mezinárodní konference, která se bude snažit najít politické řešení konfliktu v Sýrii. Zástupce ministra zahraničí Hossein Amir Abdollahian řekl, že více než 40 zemí a reprezentantů má přijet do Íránu a dřívější generální tajemník OSN Kofi Annan je očekáván. Nicméně není známo, které státy se jednání zúčastní. „Cílem je připravit cestu na ukončení násilí a pomoc zorganizovat volby pod mezinárodním dohledem.“ Teherán v loňském roce hostil jednání mezi syrskou vládou a opozičními stranami, které režim prezidenta al-Assada toleruje. Tehdy se ho zúčastnilo na 200 delegátů.
Africká unie obviňuje Mezinárodní trestní soud z „pronásledování Afričanů“
Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Na mezinárodní konferenci se připravuje opozice i syrský režim
Lakhdar Brahimi, společný mediátor OSN a Arabské ligy pro Sýrii, řekl v úterý v Káhiře, že na mezinárodní konferenci, která se má konat v červnu v Ženevě, se připravuje syrská opozice i vláda. „Syrští lidé si vytváří velké naděje do konference,“ řekl. OSN se snaží připravit mírové jednání, nicméně je řada problémů s uspořádáním konference, prvním z nich je složení delegací opozice a vlády. Syrská opozice se má ve čtvrtek setkat v Istanbulu, aby oznámila svůj postoj. Dle diplomata EU prezident al-Assad vyšle na konferenci 5 úředníků ze své administrativy včetně premiéra Wael al-Halqi. Přestože opozice odmítá některá jména, je nepravděpodobné, že by se kvůli nim konference nezúčastnila. Američtí úředníci jsou skeptičtí ohledně ruského příspěvku na vyjednávání řešení kvůli nedávným zbrojním dodávkám režimu.
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Generální tajemník OSN vyzývá KLDR k ukončení raketových testů
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon v neděli vyzval Severní Koreu k okamžitému omezení jejího jaderného programu a ukončení raketových testů. Jeho výzva přišla den poté, co Severní Korea odpálila tři rakety krátkého doletu na východním pobřeží. Tajemník Ban Ki-moon také vzkázal severokorejským představitelům, aby zmírnili napětí, které momentálně v regionu vládne, a pokračovali v dialogu o jaderném programu. Napětí na korejském poloostrově se o víkendu znovu zhoršilo a bezpečnostní analytici jej srovnávají se situací, která mezi oběma korejskými státy nastala minulý měsíc, kdy Severní Korea hrozila jaderným útokem nejenom na svého jižního souseda, ale i na Japonsko a americké základny.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci ohledně Sýrie
Rezoluce OSN, která odsuzuje syrskou vládu z porušování lidských práv a vyzývá k sestavení prozatímní vlády, byla schválena v poměru 107 ku 12 hlasů a 59 států se zdrželo hlasování. V loňském roce u podobné rezoluce bylo pro 133 států. Dle OSN diplomatů je pokles podpory kvůli rostoucí obavě ohledně povstaleckých skupin. V rezoluci jsou i zmíněné chemické zbraně a výzva, aby do země mohli vstoupit vyšetřovatelé OSN. Počet obětí syrského konfliktu může být až 80 000, což zvyšuje počet mrtvých o 20 000 od začátku letošního roku.
Zahraniční investice v Latinské Americe a Karibiku dosáhly loni rekordní výše
Přímé zahraniční investice v roce 2012 v Latinské Americe a oblasti Karibiku dosáhly v roce 2012 částky 173,36 miliard USD. Oproti roku 2011 vzrostly o 6,7 %. Zprávu zveřejnila Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC), která spadá pod Organizaci spojených národů (OSN). Navýšení investicí vysvětluje ECLAC trvalým hospodářským růstem v regionu, vysokými cenami surovin a ziskovostí investic spojených s využíváním přírodních zdrojů. Podle ekonomických prognóz mohou zahraniční investice v letošním roce stoupnout o dalších 7 %.
Pákistánské volby jsou úspěch, tvrdí OSN
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon pogratuloval občanům a vládě Pákistánu a prohlásil parlamentní volby za úspěšné. Zároveň vyjádřil svou víru v další pozitivní vývoj v zemi, pro kterou tyto volby znamenaly „významný krok směrem k demokracii“. Jedná se o vůbec první klidný a především demokratický přechod od jedné vládě k další, první pákistánskou vládou, která dokončila svůj mandát, aniž by byla svržena, totiž byla až vláda Raji Pervez Ashrafa. Ten po jejím rozpuštění zůstal v čele prozatímního kabinetu fungujícího v období březen až květen 2013. Generální tajemník Ban Ki-Moon ocenil především účast prvovoličů, mladých lidí obecně, a žen. V neposlední řadě se nejvyšší představitel OSN vyjádřil i ke státní volební komisi, jíž díky jejímu úspěchu přislíbil pokračování podpory a asistence.
Čtyři unesení Filipínci byli propuštěni
Filipínský ministr zahraničí Albert del Rosario v neděli řekl, že čtyři občané Filipín působící v mírové jednotce OSN, kteří byli uneseni při hlídce v demilitarizovaném území mezi Golanskými výšinami a Sýrií, byli propuštěni. Rebel ze skupiny Mučedníci Yarmouku řekl, že je drželi pro jejich vlastní bezpečí při nepokojích v oblasti.
OSN upozorňuje na možný významný posun v demokratizaci Malediv
Nadcházející prezidentské volby na Maledivách by mohly přinést významný posun v demokratické tranzici, kterou země prochází, informaci zveřejnil pracovník kanceláře generálního tajemníka pro politické záležitosti OSN. Zároveň vyzval všechny relevantní aktéry, aby se zasadili o dodržení spravedlivosti, svobodnosti, důvěryhodnosti, transparentnosti a všeobecnosti voleb, jejichž termín byl předběžně stanoven na září tohoto roku. Jejich klíčový význam spočívá v tom, že jde o vícestranické soutěživé volby. První podobné volby se konaly po více než 30 letech vlády jedné strany v roce 2008 a nastavily tak nový směr vývoje maledivské demokratizace. Tehdy zvolený prezident Mohamed Nasheed rezignoval na svůj post za sporných okolností na začátku loňského roku, funkci poté dočasně převzal viceprezident Mohammed Waheed Hassan.
Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá
Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.