Rada OSN pro lidská práva obvinila armádu Srí Lanky z údajného páchání zločinů proti lidskosti během občanské války proti Tamilským tygrům, která byla ukončena po téměř 30 letech bojů teprve v roce 2009. Podle generálporučíka Jagath Jayasuriyae se obvinění a požadavky na nápravu objevují každoročně, vždy v době, kdy zasedá Rada OSN pro lidská práva. Mezinárodní společenství od ukončení války v roce 2009 trvá na vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, srílanská armáda se avšak veškerým nařčením brání a jejich přičítá je Tamilským tygrům, kteří odmítají uznat prosperující stát za svůj a zapojit se do jeho běžného života. Obvinění, která se neobjevila nikdy během války a ani těsně po jejím skončení, srílanská vláda i nadále odmítá, stejně jako mezinárodní apely na vyšetřování.
Archiv rubriky: OSN
Užívání drog v Pákistánu je alarmující, varuje vláda a OSN
Ze zprávy OSN a pákistánské vlády vyplývá, že vzrůstající počet uživatelů drog je v Pákistánu závažným problémem. Téměř 6 % pákistánské populace mezi 15 a 64 lety věku, což odpovídá zhruba 6,4 miliónu obyvatel, užilo v posledních 12 měsících drogu. Nejčastěji je to marihuana, kterou podle zprávy užívají téměř 4 miliony obyvatel, na druhém místě jsou opiáty. Roste ale i spotřeba volně dostupných medikamentů, nejvíce mezi ženami, jde hlavně o opioidní prostředky tišící bolest a sedativa. Počet závislých se v Pákistánu pohybuje okolo 4 miliónů, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a pákistánská vláda zjistily, že na každých 27 obyvatel země připadá jeden závislý. Poskytnout potřebnou léčbu může Pákistán ročně pouze 30 tisícům osob, o jedno místo tak soupeří asi 137 drogově závislých. Pro většinu z nich je však přístup k léčbě nemožný, téměř čtvrtina Pákistánců žije z 1,25 USD na den a nákladnou léčbu si nemůže dovolit.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
Barmský reformní vývoj není bezproblémový
Z prohlášení vyšetřovatele OSN plyne, že reformy, které nyní Barma podstupuje, by mohly být postupně omezovány. Barmská vláda by se tak podle jeho zprávy měla vyvarovat některých kroků, pokud chce pokračovat v současném pozitivním vývoji. Největším problémem i nadále zůstává postoj vlády k etnickým menšinám země, především muslimům a Kačjinům. Některé reformy dosud nebyly reálně provedeny. Vyšetřovatel OSN Ojea Quintana však zároveň prohlašuje, že Barma se s reformami a celkovou proměnou vypořádává více než úspěšně, příkladem může být řešení situace barmských politických vězňů, kdy již většina z nich byla propuštěna v rámci amnestií. Barma má podporu mezinárodních aktérů, např. Evropské unie, začínají se k ní ale obracet i aktéři regionální.
KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA
Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně
Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“ uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Angola a Uruguay chtějí vstoupit do nové etapy vzájemné spolupráce
Uruguayský ministr zahraničí Luis Almagro navštívil Angolu. V hlavním městě Luanda se sešel s angolským prezidentem José Eduardem dos Santem. Oba státy chtějí oživit bilaterální spolupráci. Zaměří se na oblast diplomatických vztahů, zemědělství, kultury, průmyslu, ropné těžby a energetiky. Angola a Uruguay v Luandě podepsaly dohodu týkající se osvobození povinnosti víz pro diplomaty, úřední osoby a některé umělce. Dále zástupci států hovořili o OSN a slíbili si, že navzájem podpoří kandidaturu toho druhého jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí pro Uruguay Luis Almagro jménem uruguayského prezidenta José Mujicy pozval angolského prezidenta José Eduarda dos Santu do Uruguaye.
OSN: Na 4 milionů Jihosúdánců může letos trpět hladem
Podle OSN až jedna třetina obyvatel Jižního Súdánu se v letošním roce bude potýkat s nedostatkem potravin navzdory vyšší sklizni minulý rok. Důvodem je vysoká cena potravin a nedostatečná infrastruktura. Na 1 milion obyvatel bude pravděpodobně odkázán na potravinovou pomoc Světového potravinového programu (WFP). Země, která svou velikostí se přibližuje Francii, má pouze 4,5 % zemědělské půdy. Jižní Súdán patří k nejméně rozvinutým zemím světa poté, co se v roce 2011 odtrhl od Súdánu.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy
OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.
OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání
Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena Radě bezpečnosti OSN 11. března na zasedání v Ženevě.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.