Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Archiv rubriky: OSN
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Severní Korea uskutečnila další jaderný test
V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.
Prezident Barack Obama považuje severokorejský jaderný test za provokaci
Americký prezident Barack Obama ostře odsoudila jaderný test, ke kterému v úterý přistoupila Severní Korea. Podle amerického prezidenta je nukleární zkouška vysoce provokativní akcí a ohrožuje nejen region a USA, ale i mezinárodní stabilitu a mír. Zároveň prezident Obama dodal, že jaderným testem KLDR porušila celou řadu rezolucí OSN. Americký prezident vyzval k rychlé mezinárodní reakci. Třetí jadernou zkoušku Severní Koreje odsoudili i další státníci, stejně jako generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
Mezinárodní trestní soud v Haagu chce soudit bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky
Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu žádá Libyi, aby vydala k trestnímu stíhání bývalého šéfa kontrarozvědky Abudllaha As-Senoussiho, který svoji pozici zastával v době vlády vůdce Muammara Kaddáfího. ICC ho obviňuje ze zločinů proti lidskosti, vraždě a pronásledování demonstrantů v roce 2011. „Libyjské orgány jsou povinny splnit domluvu o předání,“ sdělil haagský soudce s tím, že soud má pravomoc obrátit se na Radu bezpečnosti OSN. Spekuluje se také o vydání syna bývalého vůdce Saifa al-Islama Kaddáfího.
Prezident Srí Lanky odmítl autonomii Tamilské oblasti
Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.
Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu
Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.
Britský premiér David Cameron vyzývá OSN, aby novým rozvojovým cílem bylo vymýcení extrémní chudoby
Britský premiér David Cameron řekl na zasedání OSN v Nigérii, že předmětem nových mezinárodních cílů by mělo být vymýcení extrémní chudoby. Nutné je zaměřit se i na potírání korupce a nespravedlnosti. Premiér Cameron, který spolupředsedal panelu společně s liberijskou prezidentkou Ellen Johnson-Sirleaf a prezidentem Indonésie Susilo Bambang Yudhoyono, při němž diskutovali o nových cílech, které by měly nahradit rozvojové cíle, jež vyprší v roce 2015. Pokud dojde k dohodě, nové závazky by měly trvat až do roku 2030. Premiér Cameron při panelu řekl, že západoafrické země byly zničeny konflikty a občanskou válkou a trval na tom, že je třeba více než jen finanční pomoc, aby se země vymanily z chudoby.
Vůdce syrské opozice byl pozván do Moskvy
Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Izrael bojkotuje Radu OSN pro lidská práva
Zástupci Izraele v úterý bojkotovali Univerzální periodickou revizi Rady OSN pro lidská práva, což je krok v historii OSN nevídaný. V minulosti se Revize každoročně účastnily i takové státy, jako Severní Korea či Sýrie. Izrael oznámil svůj úmysl ukončit spolupráci s Radou OSN pro lidská práva loni, když se Rada rozhodla prošetřit výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Podle mluvčího Rady Rolando Gomeze, se tak Rada dostala do zcela nové situace, neboť účast na Revizi je povinná. Podle odborníků na lidská práva by izraelský postup mohl sloužit jako příklad i pro další země, což by mohlo znejistit agendy OSN spojené s lidskými právy.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Začal odvolací soud s exprezidentem Libérie
Exprezident Libérie Charles Taylor, který byl Speciálním soudem pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsouzen k 50letého odnětí svobody za zločinům proti lidskosti a verbování dětských vojáků, se proti rozsudku odvolal. Bývalý prezident byl shledán vinným v 11 bodech, nicméně i nadále své obvinění odmítá. V úterý se bude soud jeho odvoláním zabývat. Exprezident opakovaně žádá liberijskou sněmovnu o vyplacení doživotní renty ve výši 25 000 USD. Bývalý prezident se stal první hlavou státu, která byla odsouzena mezinárodním soudem.
Státy se shodly na právně závazných pravidlech omezení znečišťování rtutí
Na sobotním jednání OSN se 140 zemí shodlo na právně závazných normách, které zavedou opatření ke kontrole užívání vysoce toxickéko kovu, což má vést ke snížení množství rtuti uvolněné do prostředí. Úmluva Manimata je pojmenována podle japonského města, kde došlo k jedné z nejhorších světových otrav rtutí. Úmluva bude regulovat několik oblastí, například obchod s rtutí, užívání rtuti ve výrobních procesech či omezení emisí z elektráren a výrobních zařízeních. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rtuť vysoce toxická pro lidské zdraví, inhalace rtuťových par může vyvolat škodlivé účinky na nervový, trávicí a imunitní systém.
OSN vyzývá vládu Haiti k uspořádání voleb
Prezidentské volby se měly uskutečnit již před více než rokem, OSN apeluje na vládu Haiti, aby co nejdříve v tomto roce uskutečnila svobodné a spravedlivé volby. Zvláštní zástupce OSN pro Haiti Mariano Fernandez Amunátegui oceňuje náznaky začínajících volebních připrav, podle jeho názoru je však potřeba dotáhnout volební proces do konce a volby uskutečnit, k tomu má být nápomocná prozatímní zřízená volební rada. Stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH) nabízí Haiti pomoc v uspořádání voleb.
Syrský ministr vyzval opozici k jednání
Syrský ministr zahraničí Wallid Muallem vyzval opozici k složení zbraní a jednání o nové vládě. Ministr Muallem uvedl, že k jednání se může připojit jakákoli opoziční skupina, pokud odmítá zahraniční intervenci v Sýrii. Ve svém prohlášení také reagoval na výrok společného vyslance OSN a Arabské Ligy v Sýrii Lakhdar Brahimiho, který minulý týden uvedl, že syrský prezident Assad by neměl být součástí přechodné syrské vlády. „Pozici prezidenta Assada by nikdo neměl zpochybňovat, to je nepřijatelné,“ prohlásil v reakci ministr zahraničí Muallem. Hlavní syrská opoziční síla Národní koalice opozičních sil a syrské revoluce odmítá jednat o jakýchkoli návrzích, které by nezahrnovaly odchod prezidenta Assada a také podporuje možnost zahraniční intervence v Sýrii.
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
Pobřeží slonoviny hostí summit kvůli Mali
V sobotu probíhá v Abidjanu summit týkající se rychlého nasazení vojáků západní Afriky v Mali. Jednání se účastní představitelé západoafrických států i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Původně dle rezoluce OSN měla Francie a další západní mocnosti poskytnout logistickou podporu, nyní je však Francie v první linii operace. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) se zavázalo poskytnout kolem 6000 mužů. OSN vyjádřila své obavy o humanitární situaci ve vnitrozemí Mali.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický čin v Alžírsku
Nejvyšší orgán OSN se shodl na tom, že islamističtí radikálové, kteří drželi rukojmí v poušti v plynárenském podniku Ajn Amanasu, musí být tvrdě potrestáni a zároveň vyzývá členské státy OSN k podpoře alžírské vlády. Alžírská armáda zaútočila na obsazený podnik s cílem osvobodit rukojmí, při útoku bylo osvobozeno na 650 osob, při akci však přišlo o život až 30 rukojmích. Některé zdroje uvádějí 32 pachatelů, kteří se podíleli na únosu, z nichž 18 bylo zabito.